Katar: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

23. 8. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

České zboží obecně má na katarském trhu šanci na úspěch, musí však být cenově konkurenceschopné, originální a inovativní, musí se jednat o vyspělé technologie a systémy, a prodej musí být doprovázen špičkovou reklamní a marketingovou kampaní, aby ve velké konkurenci místního trhu zboží nezapadlo. Katarský trh je vysoce saturovaný - o obchody se zde ucházejí špičkoví výrobci z celého světa. Specifikem místního podnikatelského prostředí přitom je (stejně jako v případě ostatních států GCC) skutečnost, že zahraniční podnikatelské subjekty nemohou na trh vstupovat napřímo, ale výhradně - až na určité výjimky - prostřednictvím místního zprostředkovatele či obchodního partnera. Musí se přitom ze zákona jednat o katarského občana, který by v zásadě měl vlastnit minimálně 51 % společného podniku. V případě pouhého prodeje/distribuce zboží prostředník ze zákona nutný není, v praxi však většina firem i v tomto případě většinou využívá místní agenty či distributry s příslušnými licencemi, marketingem a znalostí místního trhu a prostředí, případně do země vyšle svého obchodního zástupce.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Legislativa státu ukládá mít na jakoukoli hospodářskou aktivitu v zemi místního agenta, případně založit (stát se podílníkem) obchodní společnost. Hospodářskou aktivitou je míněno provozování distribučních, produkčních nebo jiných hospodářských center zahraničních firem. Dále se jedná o účast zahraničních firem ve veřejných tendrech. Pro přímou dodávku zboží katarskému odběratelskému subjektu agent ze zákona není nutný. Nutno zdůraznit, že výběr vhodného partnera je prvním a rozhodujícím krokem každého subjektu při vstupu na katarský trh.

Agent je ustaven uzavřením exkluzivní agenturní smlouvy a za předem domluvenou provizi realizuje prodej a distribuci zboží či služeb zahraniční společnosti na místním trhu. Tato právní forma, které hojně využívají české i jiné zahraniční společnosti, nevyžaduje ustavení žádné právní entity v Kataru, a je z tohoto hlediska velice přístupná a vhodná zejména pro pouhý prodej/distribuci zboží či služeb v zemi. Komplikace mohou nastat při nutnosti například vyslat zaměstnance zahraniční společnosti za účelem různých školících aktivit, provedení prací či údržby zařízení přímo v Kataru.

Zahraniční investoři či podnikatelé přicházející do Kataru pro své podnikatelské záměry nejčastěji využívají obdoby v Čechách dobře známé s.r.o., v místním prostředí známé jako tzv. „Limited Liability Company“, neboli LLC. Na rozdíl od českého prostředí však v Kataru až na výjimky musí být jedním z partnerů v LLC katarský občan, který by v zásadě měl vlastnit minimálně 51 % společnosti. Jedním z hlavních důvodů pro založení LLC je pro mnoho zahraničních investorů a podnikatelů skutečnost, že podíl na zisku společnosti nemusí korespondovat s podílem na vlastnictví společnosti. Je tedy možné domluvit se například na rozdělení zisků společnosti v poměru 90 % pro zahraničního partnera, 10 % pro katarského partnera nezávisle na rozdělení podílů vlastnictví. Zahraniční partner i přes menšinový vlastnický podíl ve společnosti může mít dominantní vliv na každodenní chod společnosti i důležitá firemní rozhodnutí, například jmenování výkonného/generálního ředitele a vedení společnosti, investiční a obchodní rozhodnutí, a jiná zásadní rozhodnutí. Počet vlastníků – partnerů – ve společnosti může být 1 – 50 a při založení není požadován žádný minimální kapitál společnosti.  

Další právní formou podnikání, kterou zahraniční společnosti a investoři při svých podnikatelských aktivitách v Kataru využívají, je založení tzv. dočasné pobočky společnosti. Výhodou dočasné pobočky je skutečnost, že ji lze bez problémů 100% vlastnit zahraničním subjektem, a tudíž není zapotřebí katarského partnera. Existence dočasné pobočky je vázána na získání kontraktu u státní či polostátní katarské entity, a vypršením či ukončením kontraktu zaniká, ačkoliv je možné i prodloužení či převod na jiný, například návazný kontrakt. Kromě toho spočívají nevýhody dočasné pobočky také v tom, že klient je ze zákona povinen zadržet 10 % z veškerých plateb kontraktorovi v takzvaném zadržovacím fondu, ze kterého jsou kontraktorovi prostředky uvolněny až po úspěšném dokončení kontraktu. V případě jakýchkoliv problémů či sporů, například ohledně nedostatků provedených prací či podobně, zůstávají zadržené prostředky až do vyrovnání u klienta.

V případě, že zahraniční společnost získá vícero kontraktů od několika klientů, doporučuje se založit tzv. mezinárodní inženýrsko-poradenskou kancelář, neboli (International Engineering Consultancy Office – IECO), která umožňuje trvalé působení v zemi. Velkou výhodou IECO oproti dočasné pobočce je skutečnost, že odpadá zákonná povinnost klienta zadržovat 10 % plateb kontraktorovi. Variací na pobočku zahraniční společnosti v Kataru je obchodní zastoupení či kancelář, tzv. Representative Trade Office (RTO). RTO má však zákonem velmi úzce vymezené pole působnosti – nelze jej například využít pro import zboží či služeb, ani pro obchodní operace s cílem vytváření zisku. V praxi tak RTO slouží zejména pro marketingové a reklamní účely zahraniční společnosti v Kataru, například v období ještě před získáním kontraktu.

Dalšími možnostmi podnikatelského vstupu na katrský trh jsou například kapitálový vstup do katarské akciové společnosti, založení pobočky společnosti pod záštitou katarského vědecko-technického parku či založení/registrace společnosti v tzv. katarském finančním centru.

Zejména pro high-tech společnosti může být zajímavou možností podnikání v Kataru registrace společnosti v katarském vědecko-technologickém parku (Qatar Science and Technology Park – QSTP). QSTP má za cíl podporovat rozvoj vědecko-technologické kapacity země, napomoci komercionalizaci výsledků aplikovaného výzkumu a transferu špičkových technologií a know-how do Kataru. Za tímto účelem do Kataru láká špičkové světové výzkumné a technologické společnosti a nabízí jim mnohé výhody, např. poskytnutí špičkového zázemí a vybavení, daňové prázdniny či bezcelní dovoz veškerého zboží a služeb.

Autonomní svět podnikání se svými vlastními pravidly a soudy v Kataru představuje tzv. katarské finanční centrum, neboli Qatar Financial Centre (QTC), které je na katarské obchodní legislativě zcela nezávislé a podléhá pouze svému vlastnímu legislativnímu, daňovému a regulatornímu rámci, který je založen na britských a mezinárodních standardech a konvencích a operuje pod dohledem vlastních, nezávislých regulatorních institucí a soudů. Podnikání v Kataru pod štítkem QFC se vyplatí zejména společnostem z oblasti bankovnictví, finančních služeb, pojišťoven, investičních a kapitálových fondů a dalších, návazných odvětví, jako je např. audit, právní, účetní a daňové poradenství. V rámci QFC však podnikají i IT společnosti, realitní společnosti či různé marketingové, eventové či sportovní agentury. Jednoznačnou výhodou QFC je 100 % zahraniční vlastnictví společnosti, možnost repatriace 100 % zisků, a možnost mít sídlo kdekoliv v Kataru.

Na základě zkušeností velvyslanectví ČR v Kuvajtu je zdaleka nejčastěji využívanou formou podnikání v Kataru uzavírání agenturních a distribučních smluv s místními subjekty. Zakládání např. LLC či firemních poboček je pak ze strany českých podnikatelských subjektů využíváno jen velmi zřídka. Změna a liberalizace obchodní a investiční legislativy v Kataru, ke které v posledních měsících a letech dochází, by tuto situaci však mohla postupně změnit, což by mohlo vést k nárůstu počtu v Kataru registrovaných společností s českým majitelem či spolumajitelem.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Katar je vázán jednotným celním sazebníkem Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (Gulf Cooperation Council – GCC), který stanovuje společný vnější tarif ve výši 5% pro většinu zboží dováženého do států GCC. Osvobozeny od cla jsou některé základní potraviny, léky nebo zdravotnické prostředky. Na tabákové výrobky se vztahuje clo ve výši 100 %. U dodávek zboží z masa nutno přiložit tzv. Halal Certificate o tom, že zvíře, z něhož maso pochází, bylo zabito dle muslimského rituálu.

Začátkem roku 2019 došlo k uvalení speciální, tzv. daně z hříchu ("sin tax") na některé výrobky, které jsou vnímané jakožto škodlivé pro zdraví katarských obyvatel. Zejména se jedná o tabákové výrobky (100 % přirážka), sycené a slazené limonády (50 %) a energetické nápoje (100 %). Dále byla v lednu 2019 zavedena 100% přirážka i na alkoholické nápoje, čímž se dále zvýšily již tak vysoké ceny za alkohol, který se prodává ve specializovaných obchodech s alkoholem a 5* hotelech (ty mají většinou hotelový bar, klub či diskotéku). Zboží ohsahující minimálně 50% komponentů ze zemí GCC je dováženo bezcelně. K zboží musí být přiložena faktura, položkový seznam a certifikát původu.

Aktuální celní informace naleznete na internetových stránkách katarské celní správy:

General Authority of Customs
Tel.: +974 444 57 457
E-mail: Info.PR@customs.gov.qa 
Web: http://www.customs.gov.qa/eng/contact.php

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zástupci, výhradní dovozci:

Katarský trh je velmi přitažlivým terčem zájemců o vývoz, což způsobuje vysoký konkurenční tlak. Domácí subjekty chráněné místním zákonodárstvím mají tendenci trh maximálně monopolizovat v zájmu dosahování co nejvyšších marží. K monopolizaci používají nástroje zákonné povinnosti cizích subjektů spolupracovat se subjekty katarskými. Obecně je zde zaveden systém výhradních zástupců. Nejčastějším požadavkem dovozce je exkluzivita obchodování na dobu alespoň 1 roku.

Formy obchodního podnikání:

Žádný cizí subjekt nesmí provozovat jakoukoliv hospodářskou aktivitu v zemi bez katarského agenta (viz výjimky v kapitole 2.6.). Pro hospodářskou aktivitu na místě je nutno zvolit některou z forem společného podnikání, u nichž společným prvkem je, že katarský partner musí mít většinový podíl a firma je zapsána na jeho jméno v obchodním rejstříku ministerstva obchodu. Formy obchodního podnikání upravuje Commercial Companies Law č. 11 z r. 1962 a č. 11 z r. 1981. Ze zákona existuje řada výjimek  - viz čl. 2.6.

Podmínky pro zřízení kanceláře reprezentanta:

Většina silných agentů je ochotna výrazně pomoci při zřizování kanceláře reprezentanta v zemi, protože mu odpadnou náklady na vedení této agendy u jeho firmy, jeho zaměstnancem, v jeho prostorách apod. Lze požadovat bezplatné poskytnutí kanceláře, případně ubytování pro reprezentanta nebo alespoň finanční spoluúčast na nákladech. Zřízení kanceláře i bez pomoci agenta (vždy jsou nutná minimálně jeho potvrzení a razítka) není složité. Agent nebo hotel musí sponzorovat vízum pro cizince. V dalších krocích nejsou mimo sponzorství žádná omezení.

Náklady na zřízení kanceláře - vybrané základní položky:

Kancelář s příslušenstvím v průměrné lokalitě: cca 24 000 USD/rok (1 místnost, kuchyňka a příslušenství, mimo centrum) nebo průměrná vila v průměrné lokalitě (několik vyslaných reprezentantů i s bydlením, cca obvyklá 2-3 podlaží, hala + cca 10 pokojů a 3-5 příslušenství) za cca 50-80 000 USD/rok (včetně elektřiny, vody a údržby zabudovaného zařízení, nevyhnutelného chlazení a topení, vybavení kuchyňskou linkou, sporákem a lednicí).

Plat reprezentanta: zástupci cizích firem dle obratu se v průměru pohybují v platových relacích 50 000 až 150 000 USD ročně + bydlení a automobil zdarma.

Byt reprezentanta: byty v komplexech s bazénem a sportovním zařízením se pohybují v relacích - 3 pokojový byt cca 40 000 USD/rok (4-5 pokojové byty 50-70 000 USD/rok) s elektřinou, vodou, údržbou zabudovaných částí).

Pronájem automobilů: např. Honda 1500 ccm činí nyní roční pronájem v měsíčních platbách celkem 8 000 USD/rok (neomezená kilometráž, plné pojištění, údržba s právem vůz kdykoliv vyměnit za jiný kus), dále Toyota Camry dtto za 12 100 USD/rok.

Další náklady:

  • cena benzínu Super je cca 8,9 Kč/litr
  • telefon/fax: roční poplatek 260 až 400 USD
  • mobilní telefon: přístroj od 100 USD, roční poplatek 230 USD, místní hovory 0,2 USD/min

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Z propagačních médií je nejčastěji používána vývozci (resp. jejich místními agenty) inzerce v tisku. Propagaci zboží v médiích obecně není věnováno tolik prostoru jako v Evropě či jiných zemích. Častou formou propagace jsou u spotřebního zboží předváděcí či výstavní akce (ochutnávky v supermarketech apod.).

Obecně lze charakterizovat požadavky na propagaci podobně jako v zemích Evropy. Nejběžnější je propagace v denním tisku (inzerát 1/8 standardní novinové stránky kolem 450 USD černobílé, s obrázkem a logem, 1 vydání zpravidla do dvou dnů od podání). Propagace v televizi není tak rozšířená. K zaměření na segment starších spotřebitelů je nutno, zejména pro ženy, použít arabskou mutaci. Oblíbené jsou výstavky zboží s prodejem na místě.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Patentová ochrana je poskytována systémem registrací pro počáteční období 10 let, dále může být požádáno o prodloužení patentu na období dalších 5 let. Je možno si nechat patenty take licencovat. Obchodní značku je možno dát zaregistrovat na období 10 let a obnovit na dalších 10 let. Pokud není značka používána více než 5 let, může se zainteresovaná strana obátit na soud se žádostí o zrušení obchodní značky pro původního registranta. Registrace dává vlastníkovi exkluzivní právo užívat ochranné značky na zboží či služby, na které je registrována.

Zákon upravující problematiku ochrany duševního vlastnictví č. 7 byl uveden v platnost v roce 2002, nahrazující původní zákon č. 25 z roku 1995. Dle zákona je ochrana poskytována na původní literární a umělecká díla, bez ohledu na hodnotu, kvalitu, účel či způsob uměleckého ztvárnění těchto děl. Ochrana je na tato díla:

  • knihy, brožury a jiné tiskoviny
  • díla, předložená v ústní podobě jako přednášky, projevy, kázání apod.
  • divadelní a hudební práce
  • choreografické a pantomimické provedení
  • audovizuální práce
  • fotografická a podobná díla
  • počítačové programy a pod.

Zákon upravuje také tresty za porušení, kterými mohou být pokuty od 30 000 do 100 000 QAR /8 240–27 500 USD/ a tresty vězení v trvání 6–12 měsíců.

Zákon je spravován Autorským úřadem.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou zadávány ve formě tendrů a jsou ze zákona uveřejňovány na internetových stránkách katarského ministertsva financí. V roce 2016 byl přijat nový zákon o veřejných tendrech (Law no. 24 of 2015 on Regulation of Tenders and Auctions), kterým byla zrušena dosavadní praxe, kdy o tendrech rozhodoval Central Tenders Committee a Local Tenders Committee v závislosti na výši hodnoty tendru. Nový zákon systém decentralizoval a nyní o tendrech rozhodují jednotlivé vládní instituce, které je vypisují, resp. jejich vlastní výběrová grémia. Celý proces formálně zaštiťuje a dozoruje ministerstvo financí, na jehož internetových stránkách lze informace o všech tendrech dohledat on-line. Přihlásit se do tendru mohou většinou pouze již registrované společnosti. Někdy je vyžadováno, aby společnost, příp. její produkty, byly na tzv. "vendors list".

Celý tendrový proces vyžaduje silného agenta schopného zvládnout nepsaná pravidla hry a úspěch zejména u investičních celků spočívá v dlouhodobém etablování vyslaného představitele firmy.

Vzhledem k ostré konkurenci je nutno věnovat i formální stránce mimořádnou pozornost. Prospekty předávat v arabské nebo anglické verzi, cenovou kalkulaci CIF nebo CandF Katar v USD. Pro získání pevného spojení je v oblasti nutný dlouhodobý osobní kontakt.

V zemi je málokdy používáno odvolání na Incoterms, nebo jiné obecné dodací podmínky. Velká část úpravy vazeb je ponechána na důvěře partnerů. Značnou váhu mají dohody o podmínkách obchodu uzavřené ústní formou. Obecně shrnuto katarské subjekty nejsou většinou ochotny věnovat se zdlouhavému „papírování“, spíše jsou zvyklé akceptovat některou z mnoha všestranně připravených nabídek.

ZÚ Kuvajt během uplynulého roku zaznamenal množící se pokusy o podvod na českých firmách s využitím fiktivních veřejných zakázek, podrobnosti viz v kapitole 6.7.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Katarský právní řád velmi málo upravuje smluvní obchodní vztahy. V praxi je ještě pořád značný podíl smluv založených na důvěře a bez písemného stvrzení, platí to ale hlavně pro dlouholeté partnery. Ani v tomto případě nelze tuto formu českým subjektům doporučit, jelikož v případě neshod není v zemi obchodní zákoník upravující jinak výslovně a písemně neupravené obchodní vztahy. U soudu není z čeho vycházet a posuzuje se spíše intuitivní stránka věci. Ne v legislativě, ale znalostí místních podmínek, projednáváním případů zásadně v arabštině, spočívá mizivé procento úspěchu cizinců i v evidentně jasných hospodářských sporech.

Obchodní spory lze rovněž řešit prostřednictvím obchodní komory, která může sehrát roli soudce a napomoci vyřešení případu.

Většina dovozců v zemi akceptuje neodvolatelný dokumentární akreditiv jako nejlepší, nejobvyklejší a nejspolehlivější platební nástroj. Dokumentární inkaso (D/P) nelze doporučit vzhledem k dlouhé době dopravy zboží a možnosti změn v potřebách odběratele, resp. riziku odmítnutí zboží. Soudní nebo jiný spor s katarským subjektem je dlouhodobou a náročnou záležitostí.

! Varování !

ZÚ Kuvajt během uplynulého roku opakovaně zaznamenal pokusy o podvod na českých firmách. Podstatou podvodného jednání byla nabídka zprostředkování účasti ve (fiktivní) veřejné zakázce vyhlášené katarským ministerstvem s tím, že je předem nutno zprostředkovatelskému subjektu uhradit různé registrační a administrativní poplatky.

Upozorňujeme, že katarská ministerstva a státní instituce obvykle nevyužívají zprostředkovatelské privátní subjekty (obchodní agenty), aby oslovovali potenciální zájemce. Další podezřelou okolností jsou chybné údaje na oficiální dokumentaci (např. na rozhodnutí o vítězství v tendru). Nepřesně bývá uváděn název státu (Islamic State of Qatar místo správného názvu State of Qatar), název zadávajícího ministerstva (např.: Ministry of Endowments and Islamic Affairs místo správného Ministry of Awqaf and Islamic Affairs), popř. je uváděno neexistující telefonické či e-mailové spojení. Často je odkazováno na podvržené stránky neexistujících katarských státních institucí (oficiální instituce mají vždy koncovku internetové domény .qa). 

V případě pochybností se firmy mohou obrátit na ZÚ Kuvajt s žádostí o posouzení, zda se nejedná o podvod.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Pracovní doba státních institucí je 7:00 až 14:00 od neděle do čtvrtka. Soukromý sektor pracuje od 8:00 do 12:00 a od 16:00 do 20:00 hod. Obchody jsou otevřeny od 8:00 do 12:00 nebo 13:00 a od 16:00 nebo 17:00 do 21:00 až 22:00, některé nepřetržitě. Dny pracovního volna jsou pátek a sobota.

Katar má množství pohyblivých svátků, jejichž přesné stanovení se určuje pouze několik dní předem muslimskými institucemi. Nejvýznamnějším pohyblivým svátkem, trvajícím cca 1 měsíc se zkrácenou pracovní dobou a výrazně omezenou výkonností v důsledku půstu od východu slunce do jeho západu, je svatý měsíc Ramadán. Vzhledem k omezené výkonnosti v průběhu Ramadánu se toto období k navazování obchodních kontaktů nedoporučuje.

Dalšími významnými svátky jsou:

  • Den nezávislosti - 3.9.
  • Státní svátek - 18.12.
  • Eid Al-Fitr - pohyblivý svátek, trvá tři dny a navazuje na Ramadán
  • Eid Al-Adha - následuje přibližně 70 dní po Eid Al-Fitr

Katar je muslimskou zemí, kde se neslaví Nový rok ani jiné křesťanské svátky.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad  daného státu. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu Kataru (katarské velvyslanectví v Berlíně), který je příslušný i pro ČR, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Čeští občané, cestující do Státu Katar jako turisti, obdrží po svém příjezdu do Státu Katar (letiště, pozemní přechod i přístav) tzv. vízum po příjezdu. Jde o bezpatné povolení vstupu do země. Jedinou podmínkou zůstává platný cestovní pas minimálně 6 měsíců od doby plánovaného opuštění Kataru.

Toto vízum může být jednorázovým vstupem na 30 dní pobytu (s možností prodloužení o dalších 30 dní) nebo vícevstupní vízum na 90 dní pobytu s dobou platnosti až 180 dnů. (Česká republika byla zařazena mezi 34 zemí, jejichž občané mohou pobývat v Kataru až 90 dní v rámci 180 dnů, o typu víza rozhoduje země původu žadatele.)

Imigrační úředník může při vstupu prověřovat způsob dopravy zpět z Kataru (např. zpáteční letenku) a dostatek finančních prostředků (funkční platební kartu nebo dostatečnou hotovost cestovatele).

Přihlašovací povinnost je splněna automaticky, jakmile cizinec překročí hranice,  je zanesen do databáze imigračního úřadu, který po celou dobu jeho pobytu velice pečlivě sleduje délku pobytu v zemi. Jednoměsíční „visit visa“ je možno prodloužit o další měsíc, ovšem pokud se tak neučiní v dané lhůtě (minimálně 5 dnů před posledním dnem platnosti víza), za každý den bez platného víza se platí penále. Při odjezdu ze země je možné rovněž ze strany místních úřadů vymáhat úhradu veškerých pohledávek, např. zaplacení pokuty za dopravní přestupek atd., protože veškeré údaje tohoto typu se soustřeďují v databázi centrálního imigračního úřadu. Podrobnosti případně naleznete na webové stránce Ministerstva vnitra Státu Katar (www.moi.gov.qa). 

Dovoz drog, alkoholických nápojů, erotické literatury a videonahrávek, vepřového masa a výrobků z něho, jakož i veškerého zboží "made in Israel" je zakázán.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Katar je země závislá na zahraniční pracovní síle vzhledem k celkovému počtu místního obyvatelstva, které nestačí pokrývat potřeby země v jejich rozvojových programech. Pracovat lze v různých odvětvích průmyslu i služeb, ale pro cizince platí povinnost pracovního povolení. Toto pracovní povolení může však zajistit pouze místní sponzor, mající katarskou státní příslušnost, ať již osobně nebo jako katarská registrovaná firma.

Nejlepších podmínek pracovních včetně výše platu dosahují zejména odborníci z USA, Velké Británie, Německa, Francie a dalších západoevropských zemí - podmínky a odměna se významně liší jak dle oboru, tak i dle zaměstnavatele. 

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V Kataru je celá řada zdravotních zařízení, která jsou k dispozici rezidentům i návštěvníkům. Návštěvníci však musí za léčení ve státních nemocnicích platit. Rezidenti, kteří mají platnou zdravotní kartu (HMC Health Card), mají ošetření za nominální cenu. K dispozici je roněž široká síť soukromých zdravotních zařízení.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: