Klimatizace hltá stále víc elektřiny. Kvůli chlazení v létě spotřeba překonala i zimní měsíce

12. 9. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Stále teplejší letní měsíce paradoxně zvýšily spotřebu energie. Kvůli nadužívání klimatizace očekává Mezinárodní energetická agentura v následujících letech až trojnásobný růst poptávky po elektřině pro chladicí systémy.

Kvůli nutnosti chlazení například tuzemská elektrárna Chvaletice během léta 2018 vyrobila průměrně o 54 tisíc MWh více než během zimních měsíců, kdy sítě obvykle zaznamenávají vyšší zatížení.

Poptávka po elektřině pro chlazení se podle Mezinárodní energetické agentury do roku 2050 celosvětově ztrojnásobí. Podle zjištění projektu Evropa v datech jí přitom více než polovinu využívá Čína a USA, Evropě stačí pouze sedm procent.

Čím tepleji, tím víc chladu

V Evropě změna klimatu zasahuje zejména jih kontinentu, postupně ale proniká i na sever. „Například střední Čechy v roce 2010 zaznamenaly 33,6 chladicích denostupňů. Tedy hodnoty, která vzniká odečtením 21 °C od průměrné denní teploty a naznačuje potřebu chlazení v budovách. Loni zde bylo naměřeno už 61,9 chladicích denostupňů,“ uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech. Údaje Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ukazují, že v Evropě mezi lety 1981 až 2017 průměrně přibývalo 0,9 chladicího denostupně ročně.

Nejvíc spotřebuje USA a Čína

I přes stoupající teploty mají obyvatelé Evropy ke klimatizacím opatrnější přístup než například Američané nebo Číňané, kteří dohromady vlastní více než polovinu celosvětového počtu klimatizačních jednotek. Zatímco v USA jimi disponuje 90 procent domácností, v Evropě je to jen pět procent. „Počet klimatizací v Evropě se má do poloviny století zvýšit z dnešních 100 milionů na asi 275 milionů. Jedná se ale o menší pokrok v porovnání s celkovým počtem klimatizací ve světě, který se jen mezi lety 2000 až 2016 zdvojnásobil z 815 milionů na 1622 milionů kusů. V Číně se v tomto období počet klimatizací dokonce zčtyřnásobil,“ popisuje Adéla Denková z Evropy v datech.

Investovat bude hlavně Itálie či Španělsko

Klimatická změna v Evropě podle EEA do poloviny století ovlivní celkovou spotřebu energie maximálně v řádu pěti procent. Větší dopad ale bude mít chlazení na špičkovou spotřebu v horkých dnech.

Proto také nelze vyšší spotřebu energie na chlazení jednoduše „vykrátit“ klesající spotřebou na vytápění. Na rozdíl od něj totiž chlazení zajišťuje výhradně elektřina, navíc v určitých dnech a hodinách, kdy má dopad i na zatížení a stabilitu elektrické sítě. Růst nákladů na stabilizaci sítě čeká podle EEA v příštích desetiletích hlavně Itálii, Španělsko a Francii, ale projeví se napříč celou Evropou.

Spotřeba naruby

Vyšší zatížení sítě obvykle zaznamenávají v zimě kvůli vytápění a svícení, v posledních letech ale zatížení roste i v létě. Letní teploty někdy ovlivňují i výrobu v českých elektrárnách. „Typickým příkladem byl rok 2018, kdy naše elektrárna ve Chvaleticích zaznamenala historický rekord od uvedení do provozu v roce 1980, a to 4,7 TWh. Loňský rok bodoval i v měsíčních statistikách, kdy se na historicky prvním místě umístil loňský srpen s výrobou 512 930 MWh,“ uvádí mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. Průměrná měsíční výroba elektřiny zde byla mezi květnem a zářím 2018 vyšší (426 160 MWh) než v chladných měsících od ledna do dubna a od října do prosince (372 089 MWh).

Nejvíc chladí supermarkety a datová centra

Spotřeba energie na chlazení roste mnohem rychleji než spotřeba dalších energií v budovách. Většinu využívají provozní budovy, jako jsou banky, kanceláře nebo prodejny. Vůbec nejvyšší nároky mají supermarkety a datová centra. Vyvstávají tak otázky ohledně možných budoucích řešení. Značnou část poptávky mohou pokrýt například solární elektrárny. Přesto ale porostou nároky na stabilitu elektrické sítě. Do poloviny století by se navíc mohla průměrná efektivita klimatizačních jednotek zdvojnásobit a předpokládaný nárůst spotřeby by tak byl nakonec jen poloviční. Pomoci může také chytřejší výstavba domů nebo rozšiřování zelených ploch.

Redakčně upravená tisková zpráva projektu Evropa v datech

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek