Kolem projektu baterie HE3DA se množí otázky

1. 11. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Přináší česká firma HE3DA revoluční změnu v oboru velkokapacitních baterií, nebo se jedná o slepou cestu vývoje? Určitá skepse je namístě.

Jaroslav Kučera, jeden z hlavních investorů do projektu HE3DA. Zdroj: Tomáš Novák/EuroVíte, co obsahuje klasická velkokapacitní baterie pro ukládání elektřiny? Vlastně to jsou poskládané a pospojované stovky i tisíce článků, vzhledem připomínající běžné tužkové baterie. Zato revoluční české baterie HE3DA znamenají revoluční změnu, tvrdí investor Milan Rýdl. Mřížky s tajemnými černými tabletami od sebe odděluje tenká vrstva keramiky. Výsledkem je spolehlivé, levnější a stoprocentně recyklovatelné zařízení.

Vynálezcem baterie HE3DA je Jan Procházka, ale až investoři Jaroslav Kučera a Milan Rýdl založili firmu, která má ambici vyrábět technologickou novinku ve velkém. Z rozhovoru s nimi hned poznáte, že se jedná o skutečné nadšence. Pozorovatel chvílemi propadá pocitu, že stojí na prahu energetické revoluce a má před očima převratné řešení, které za pár let proslaví české vynálezce a jejich skvělou práci po celém světě. Ve vzduchu však visí několik otazníků.

Početní skeptici a kritici projektu, se kterými měl týdeník Euro možnost mluvit, upozorňují hned na několik slabých míst. Ptají se, proč není možné vidět baterie HE3DA v reálném provozu a proč je výrobce tak nerad poskytuje nezávislým odborným a znaleckým ústavům. Podivné je i „zmizení“ peněz čínského investora a také průběh patentového řízení.

Sedm let patentového řízení

Z databáze na webu Úřadu průmyslového vlastnictví lze vyčíst, že z trojice řízení iniciovaných firmou HE3DA skončilo s kladným výsledkem jen to první, nazvané Lithiový akumulátor s prostorovým typem elektrod a způsob jeho výroby. Druhou žádost z roku 2010 týkající se uspořádání elektrod v akumulátoru úřad opakovaně zamítl. Třetí řízení začalo v létě roku 2011 a ani po více než sedmi letech neskončilo.

Podle zdrojů týdeníku Euro jsou za problémy nedostatky v předložené dokumentaci, ale také pochybnosti o tom, zda se jedná o nové a unikátní technické řešení. Úřad průmyslového vlastnictví se k probíhajícímu řízení nemůže vyjadřovat. Nicméně podle slov zástupce předsedy úřadu Josefa Dvornáka trvá patentové řízení běžně tři až pět let, sedm let již představuje „nadstandardní délku“.

Podle vyjádření Milana Rýdla z firmy Battery Unite si spřátelená firma HE3DA založená vynálezcem Janem Procházkou nechala patentovat pouze konečné výrobky, ale nikoli výrobní postupy. Patenty včetně technické dokumentace jsou totiž veřejně dostupné a konkurence by je mohla snadno okopírovat. Podobné je to s prodejem vyrobených baterií. Každé zařízení vyrobené na zkušební lince v Praze-Letňanech si výrobce ponechává pro další testování a vývoj.

Šéfové firmy HE3DA se přitom již v prosinci roku 2016 nechali slyšet, že spouštějí v Praze-Letňanech malosériovou výrobu. O výrobu v pravém slova smyslu se však nejedná, když si zákazníci nemohou žádný z firemních produktů koupit. Firma HE3DA v loňském roce vykázala jen minimální tržby 1,7 milionu korun. Hlavní nákladovou položku tvoří osobní náklady ve výši 8,4 milionu, vztahující se k 13 zaměstnancům.

Spletenec různých firem

Za bližší prozkoumání stojí také košatá struktura firem, které se okolo údajné revoluční baterie pohybují. Vývoj technologie a provoz zkušebního závodu, který sídlí v areálu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze-Letňanech, má na starost společnost HE3DA. V ní má většinový podíl byznysmen Radomír Prus, mezi menší akcionáře patří duchovní otec nové baterie Jan Procházka.
 
Radomír Prus přitom není neznámou osobou. Byl vyšetřován kvůli podezření z úvěrového a dotačního podvodu, kterého se měl dopustit jako spoluvlastník firmy Exelsior Group. Vzhledem k vydanému zatykači se tři roky zdržoval na Seychelách. Prvního obvinění byl zproštěn, druhé řízení ohledně možného dotačního podvodu dodnes neskončilo.

Výrobní areál v Horní Suché na Karvinsku staví firma Magna Energy Storage s odlišnou vlastnickou strukturou. Tu prostřednictvím již zmíněné firmy Battery Unite kontrolují Jaroslav Kučera a Milan Rýdl. Úkolem firmy Battery Unite je sbírat na trhu peníze od velkých i menších investorů, což se jim daří. Podle Rýdla vznikl jakýsi investorský klub s registrací u České národní banky, který od zúčastněných investorů vybral či teprve vybere 5,5 miliardy korun na první etapu výstavby závodu v Horní Suché. Pokud je to pravda, jednalo by se o největší crowdfunding v Česku, kterému může konkurovat snad jen sbírka na Národní divadlo v 19. století.

Milan Rýdl nicméně popírá, že své peníze i vklady dalších zúčastněných investorů sypal do jakési černé díry. „Agentura NASA letos zařadila baterie HE3DA mezi deset nejslibnějších technologických novinek v oboru energetiky,“ říká Rýdl a dodává, že Američané si jistě dobře ověřili, že se jedná o perspektivní a funkční řešení.

Nešťastná komunikace

Tento způsob mediální prezentace zdá se mi poněkud nešťastným, řekl by klasik. Hlavně reprezentanti firmy HE3DA si v oblasti komunikace počínají poněkud nešťastně. Jen příklad - údajné spuštění malosériové výroby v Praze-Letňanech v závěru roku 2016 - jsme již zmínili. Ale není zdaleka jediný.

Zahájení výstavby závodu v Horní Suché na Karvinsku oznámila firemní skupina loni v říjnu. Jenže stavba získala stavební povolení až v únoru letošního roku, což lze snadno ověřit. Vinu na tom má skupina tamních aktivistů-vyděračů, kteří blokovali nové stavební projekty v regionu až do chvíle, kdy od netrpělivého investora dostali výpalné. Tým HE3DA přispěl k jejich odhalení.

Faktem je, že v průmyslové zóně u Horní Suché se skutečně staví. Zatím zde stojí hrubá stavba, celý výrobní závod má být hotový na konci příštího roku. Výrobní kapacita závodu bude v první fázi dosahovat 1,2 milionu kilowatthodin a rovným dílem se o ni mají dělit menší baterie pro domácnosti a větší zařízení určená pro průmyslové podniky a velkokapacitní úložiště energie.

Účastníci projektu někdy dávají najevo až nezdravý optimismus. Spoluvlastník firmy HE3DA Radomír Prus před rokem na konferenci o bateriích tvrdil, že v Horní Suché vyroste závod za 30 miliard korun a s výrobní kapacitou 15 gigawattů ročně. I když není závod v Horní Suché stále dokončen, Prus i další spoluvlastníci již plánují další „vzdušné zámky“ - třeba rozsáhlé výrobní kapacity v Nevadě a na Slovensku.

Špioni a defraudanti

Dlužno dodat, že jeden investor již v projektu o peníze přišel. Jedná se o společnost CDC Germany Investment, což je součást čínského technologického koncernu CDG. Zahraniční investor se s Prusem a Procházkou v únoru roku 2016 dohodl na tom, že do společného podniku s názvem HE3DA Technologies investuje celkem 50 milionů eur. Prvních pět milionů eur (130 milionů korun) na účet české firmy poslal.

Již po měsíci bylo zřejmé, že něco není v pořádku. HE3DA na nového investora nepřepsala podíl ve společném podniku, nepředložila obchodní plán a také odmítla investorovi ukázat hotové prototypy baterií. Vzniklo tím podezření, že slibovaných parametrů (nabití do půl hodiny, cena 85 dolarů za kilowatt výkonu a tak dále) nedosahují.

Z uvedených důvodů CDC v červenci 2016 od smlouvy odstoupilo a požádalo o vrácení pěti milionů eur. Když je nedostalo, obrátilo se na policii. Vyšetřovatelé stihli na účtech české firmy zajistit 1,3 milionu eur, většina peněz zmizela neznámo kde. Jak tomu v podobných případech bývá, spor skončil u soudu. I vzhledem k různým obstrukcím se kauza natahuje a v dohledné době zřejmě neskončí.

Zakladatel firmy HE3DA Jan Procházka před necelým rokem přišel s jinou verzí příběhu. V rozhovoru pro server Hlidacipes.org, který následně převzala další média, obvinil CDC z pokusu o krádež utajeného materiálu. Jeden z čínských návštěvníků laboratoří HE3DA v Letňanech si údajně měl strčit do kasy saka černý prášek, který firma používá k výrobě unikátních katod.

Podle staršího vyjádření člena vědeckého týmu CDC Fujuna Goua, který byl incidentu přítomen, k žádnému pokusu o krádež černého prášku nedošlo. „HE3DA se pasovala do role oběti, aby odvedla pozornost od skutečného problému. Během testů se ukázalo, že se jejich baterie slibovaným parametrům ani zdaleka nepřiblížily a nejsou vhodné pro masovou výrobu,“ uvedl v květnu Fujun Gou.

Dobře utajený zázrak

Budoucnost pravděpodobně patří solárním a větrným elektrárnám a také elektromobilům. Jejich spolehlivý provoz si lze jen těžko představit bez kvalitních a cenově přijatelných baterií. Kdo zvládne a ovládne jejich výrobu, ten se nepochybně zařadí mezi podnikatelské legendy 21. století, podobně jako Henry Ford či Tomáš Baťa patří k legendám minulého století.

Samozřejmě by bylo krásné, kdyby se tento velký technologický třesk odehrál právě v České republice. Nicméně je signifikantní, že vývoj a testování baterií HE3DA nechává chladnými manažery velkých energetických společností a automobilek. Stejně tak stále nestojí před kanceláří firmy Battery Unite uprostřed sídliště v Praze-Letňanech frontu zástupci různých miliardářů a private equity fondů. Pokud je to opravdu zázrak, tak je zatím dobře utajen.

Převzato z týdeníku Euro, Autor: David Tramba, foto: Tomáš Novák

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek