Kuba: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

20. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Havaně

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • República de Cuba
  • Kubánská republika
  • Zkratka: CU           

10. dubna 2019 byla na Kubě vyhlášena nová ústava, která poprvé od vzniku kubánské revoluce zavádí funkce prezidenta republiky a premiéra. V nastalém přechodném období nicméně dosud hlavou státu i vlády zůstává předseda Státní rady (Consejo de Estado, nejvyšší vedení státu) a Rady ministrů (Consejo de Ministros, de facto vláda), Miguel Díaz-Canel Bermúdez.

Složení vlády:

  • Prezident země - předseda Státní rady a Rady ministrů (Presidente de los Consejos de Estado y de Ministros): Miguel Díaz-Canel Bermúdez
  • První místopředseda (Primer Vicepresidente de los Consejos de Estado y de Ministros): Salvador Valdés Mesa
  • první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Kuby (Primer Secretario del Comité Central del Partido Comunista de Cuba): Raúl Castro Ruz

Místopředsedové (Vicepresidentes) Státní rady

  • Gladys María Bejerano Portela
  • Inés María Chapman Waugh
  • Roberto Tomás Morales Ojeda
  • Ramiro Valdés Menéndez
  • Beatriz Johnson Urrutia

Tajemník vlády a jejího výkonného výboru (Secretario del Consejo de Ministros y de su Comité Ejecutivo): José Amado Ricardo Guerra

Složení Rady ministrů:
Julio César Gandarilla Bermejo Ministr vnitra Ministro del Interior (MININT)
Alejandro Gil Fernández Ministr hospodářství a plánování Ministro de Economía y Planificación (MEP)
Gustavo Rodríguez Rollero Ministr zemědělství Ministro de la Agricultura (MINAG)
Betsy Díaz Velázquez Ministryně vnitřního obchodu Ministra del Comercio Interior (MINCIN)
René Mesa Villafaña Ministr výstavby Ministro de la Construcción (MINCON)
Alpidio Alonso Grau Ministr kultury Ministro de Cultura (MINCULT)
Ena Elsa Velázquez Cobiella Ministryně školství Ministra de Educación (MINED)
Leopoldo Cintra Frías Ministr obrany (ministr revolučních ozbrojených sil) Ministro de las Fuerzas Armadas Revolucionarias (MINFAR)
Meisi Bolaňos Weiss Ministryně financí a cen Ministra de Finanzas y Precios (MFP)
Jorge Luis Perdomo Di-Lella Ministr spojů Ministro de la Informática y las Comunicaciones (MINCOM)
Iris Quiñones Rojas Ministryně potravinářského průmyslu Ministra de la Industria Alimenticia (MINAL)
Alfrédo López Valdés Ministr průmyslu Ministro de Industrias (MINDUS)
Oscar Manuel Silevira Martínez Ministr spravedlnosti Ministra de Justicia (MINJUS)
Bruno Eduardo Rodríguez Parilla Ministr zahraničních věcí Ministro de Relaciones Exteriores (MINREX)
José Ángel Portal Miranda Ministr zdravotnictví Ministro de Salud Pública (MINSAP)
Margarita Marlene González Fernández Ministryně práce a sociálních věcí Ministra de Trabajo y Seguridad Social (MINTRAB)
Eduardo Rodríguez Dávila Ministr dopravy Ministro de Transporte (MITRANS)
Manuel Marrero Cruz Ministr cestovního ruchu Ministro del Turismo (MINTUR)
Rodrigo Malmierca Díaz Ministr zahraničního obchodu a zahraničních investic Ministro de Comercio Exterior e Inversión extrajera (MINCEX)
Irma Margarita Martínez Castrillón Ministryně-Prezidentka Centrální banky Kuby Ministra-Presidenta del Banco Central de Cuba (BCC)
Elba Rosa Pérez Montoya Ministryně vědy, technologie a životního prostředí Ministro de Ciencia, Tecnología y Medio Ambiente (CITMA)
Raúl García Barreiro Ministr energie a těžby Ministro de Energía y Minas (MINEM)
Antonio Rodríguez Rodríguez Předseda Národního úřadu vodních zdrojů Presidente del Instituto Nacional de Recursos Hidráulicos
Osvaldo Vento Montiller Prezident Národního institutu sportu, tělesné výchovy a rekreace Presidente del Instituto Nacional de Deportes, Educación Física y Recreación (INDER)
Alfonso Noya Martínez Prezident Kubánského rozhlasového a televizního institutu Presidente del Instituto Cubano de Radio y Televisión (ICRT)
José Ramón Saborido Loidi Ministr vysokého školství Ministro de Educación Superior (MES)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Celkem obyvatel: 11 179 995 (odhad 2016)
  • Průměrný roční přírůstek/úbytek: –0,3 na 1000 obyv.

Na Kubě existuje pouze kubánská národnost. Kubánské státní občanství ze získává automaticky narozením na území Kuby.

Složení kubánského obyvatelstva:

  • běloši: 65,05 %
  • mulati: 23,84 %
  • černoši: 10,08 %
  • asiaté: 1,02 %

Náboženské složení:

  • ateisté
  • katolíci (nejpočetnější, praktikujících méně než 5 % obyvatel)
  • evangelíci
  • afrokubánská náboženství (santería)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2014 2015 2016 2017  2018 
HDP v běžných cenách (mil. USD) 80 656 87 133 91 370 96 851 105 836
Růst HDP (%) 1,0 4,4 -0,5 1,8 1,2
Inflace (%) 5,3 4,6 4,5 5,5 6,9
HDP / os. (parita kupní síly, USD) 11 707 12 334 12 517 13 003 13 420
Nezaměstnanost (%) 2,7 2,4 2,4 2,6 2,8

Zdroj dat: Economist Intelligence Unit

 

Kubánská ekonomika v roce 2016 poprvé za 23 let zaznamenala pokles, když se HDP podle oficiálních statistik, jejichž vypovídací hodnota je navíc problematická, meziročně snížil o 0,9 procenta. V roce 2017 pak HDP meziročně vzrostl o 1,6 % a v roce 2018 o pouhých 1,2 %. Neefektivita centrálně plánovaného socialistického hospodářství je zjevná, na zemi navíc těžce dopadá krize ve Venezuele a z ní vyplývající drastické výpadky dodávek subvencované venezuelské ropy (v květnu 2018 dokonce Venezuela na světovém trhu nakoupila ropu za 400 000 000 USD, aby dostála svým závazkům vůči Kubě - paradoxně tak nasmlouvaná levná „venezuelská“ ropa vůbec přes Venezuelu neprošla), stejně jako přitvrzování embarga ze strany USA.

 

Vláda však odmítá zahraniční pomoc a turistický ruch nemůže sám o sobě situaci zachránit. Fiskální deficit v posledních dvou letech narůstá, reálné mzdy jsou výrazně nižší než na konci 80. let. Protože nejsou peníze na dovoz zboží, vláda spoléhá na zahraniční investice, jejichž počet na papíře vzrůstá, ale ve skutečnosti zůstávají ve valné většině nerealizovány.


Vzhledem k nedostatku i zcela základního zboží v obchodech se řada obyvatel obává příchodu nového zvláštního období (periodo especial, jak je označována hluboká ekonomická krize v 90. letech). Ačkoli kubánští představitelé ujišťují, že díky větší diverzifikaci hodpodářství nové zvláštní období nehrozí, jedním dechem dodávají, že je potřeba být vždy připraven na nejhorší. Rok 2019 je tak dalším v řadě, který je označován za dosud nejobtížnější výzvu pro kubánskou ekonomiku.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

  2014 2015 2016 2017 2018 
Příjmy (% HDP) 58,8 57,4 56,5 57,4 54,5
Výdaje (%HDP) 60,8 63,4 63,3 66,0 62,8
Deficit (% HDP) -2,0 -6,0 -6,8 -8,6 -8,2
Veřejný dluh (% HDP) 38,5 40,3 42,7 46,7 48,3

Zdroj dat: Economist Intelligence Unit

Pozn.: Kubánský rozpočet pracuje se směnným kurzem 1:1 mezi oběma kubánskými měnami (CUC a CUP), narozdíl od spotřebitelského 1:25. Vypovídací hodnota dat je tak přinejmenším sporná.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

  2014 2015 2016 2017 2018 
Bilance běžného účtu (mil. USD) 3 112 1 422 1 903 2 384 1 300
Obchodní bilance (mil. USD) -7 952 -8 173 -7 756 - 7 508 - 8 492
Vývoz zboží a služeb (mil. USD) 5 149 3 572 2 546 2 704 2 068
Dovoz zboží a služeb (mil. USD) - 13 101 - 11 745 - 10 302 - 10 212 - 10 560
Devizové rezervy (mil. USD) 11 103 11 803 12 003 11 353 10 953
Veřejný dluh (% HDP) 38,5 40,3 42,7 46,7 48,3
Vnější dluh (mil. USD) 29 913 30 327 29 981 29 693 29 231

Zdroj dat: Economist Intelligence Unit

Vypořádání kubánského dluhu je předmětem jednání Kuby se zástupci věřitelských zemí. Kubánská strana zdůrazňuje, že si je vědoma svých závazků, kterým chce dostát. V roce 2014 Kubě část dluhu odpustilo Rusko, předtím Čína a Mexiko. Koncem roku 2015 uzavřel Pařížský klub (skupina 15 hlavních věřitelů Kuby) dohodu s Kubou, na jejímž základě bude odpuštěna část historického dluhu ve výši 8,5 mld. USD (půjde zejména o poplatky). Kuba naopak ve lhůtě 18 let uhradí 2,6 mld. USD ze samotného původního dluhu - zaplacená částka bude poskytnuta přímo nebo konvertována do rozvojových projektů. V první polovině roku 2016 Kuba postupně začala podepisovat bilaterální dohody o restrukturalizaci (odpuštění) dluhu se členy Pařížského klubu. Mezi ČR a Kubou ve věci kubánského dluhu z dob RVHP nadále probíhají expertní jednání.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Kubánské banky:

  • Kubánská centrální banka – (BCC - Banco Central de Cuba)
  • Kubánská národní banka – (BNC - Banco Nacional de Cuba)
  • Kreditní a obchodní banka – (BANDEC- Banco de Crédito y Comercio)
  • Lidová spořitelna – (BPA - Banco Popular de Ahorro)
  • Mezinárodní obchodní banka a.s. – (BICSA - Banco Internacional de Comercio S.A.)
  • Mezinárodní finanční a.s. – (FINSA - Financiera Internacional S.A.)
  • Směnárny s.a. – (CADECA, Casas de Cambio S.A.) se směnárenskými stánky
  • Metropolitní banka s.a. – (Banco Metropolitano S.A.)
  • Investiční banka s.a. – (Banco de Inversiones S.A.)
  • Fiduciární společnost – (Compañía Fiduciaria S.A.)
  • Mezinárodní finanční banka – (BFI - Banco Financiero Internacional, S.A.)
  • Havana International Bank Ltd. – (HAVINT)

Kanceláře zahraničních bank na Kubě:

  • HAVin BANK, LTD.
  • National Bank of Canada
  • Banco Bilbao Vizcaya Argentaria, S.A.
  • Banco Sabadell, S.A.
  • Societé Genéralé
  • Fransabank SAL
  • Bankia, S.A.
  • Republic Bank Limited
  • BPCE International et Outre-Mer (BPCR IOM)
  • Banco Nova Scotia (Scotiabank)

Bankovní sysém funguje značně specificky, veškeré kubánské banky jsou státní, transakce s USD nejsou povoleny (embargovaná měna), jakékoli mezinárodní převody odkazující na Kubu jsou zpravidla blokovány, platební karty fungují pouze pokud vydávající banka nemá žádné spojení s USA.

Pojišťovací systém:

Na Kubě existuje Grupo Empresarial de Seguros (Podnikatelská pojišťovací skupina) pokrývající všech 19 státních pojišťovacích podniků. Z těchto devatenácti jsou tři smíšenými podniky se zahraničním kapitálem a jeden s kubánským podnikem pro pojišťování turistického průmyslu FINTUR.

Mezi významnější pojišťovny skupiny patří:

  • ESICUBA – obdoba českého EGAPu. Jde o kubánský podnik zabývající se pojištěním pohybu zboží na mezinárodním trhu. Na Kubě je pojištění povinné pro kubánské státní podniky. Pokud se v kontraktu ustanovuje, že pojištěním je pověřena kubánská strana, musí dotyčný kubánský podnik povinně použít tuto pojišťovnu.
  • ASISTUR – poskytuje služby turistům, cestovní pojištění, vlastní i poradenskou službu v otázce pojišťovnictví (i pro podniky).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Od ledna 2013 na Kubě platí nový daňový zákon č. 113 z července 2012. Spolu s rozpočtem a prováděcími předpisy MF představuje základní rámec fiskální struktury země. Zákon nahrazuje předchozí předpis č. 73 z roku 1994 a více jak 200 dalších ad hoc předpisů. Obsahuje 19 daní (impuestos), 3 dávky (contribuciones) a 3 poplatky (tasas). Mezi specifika kubánského daňového systému patří i neexistence DPH.

Cílem nové úpravy bylo přinést především zvýšení efektivity výběru daní a tím i výnosu z nich, neboť kubánský rozpočet se potýká s chronickým schodkem a na sociální politiky, které tvoří cca 50 % jeho výdajových položek, zbývá čím dál méně prostředků. Současně byl vytvořen daňový rámec pro nově se vytvářející soukromý sektor. Daně jsou vedeny v CUP, zákon tak počítá s budoucím měnovým sjednocením namísto současné existence dvou měn – národního (CUP) a konvertibilního (CUC) pesa.

Podle nového zákona nejsou remitence (transfer peněz nebo zboží od migrantů, kteří pobývají v zahraničí) zdaňovány jako příjmy.

Předpis vytváří tzv. „prioritní režimy“ pro některé sektory kubánské ekonomiky, konkrétně např. zemědělský sektor je zvýhodněn oproti jiným až o 50 % daňové zátěže ve snaze podpořit národní produkci potravin. Pachtýři hospodařící na státní půdě jsou od daňové povinnosti částečně osvobozeni po dobu 2 let.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: