Kůrovec sežere dřevo za miliardy



Tři desetiletí upozorňovali odborníci na hrozbu způsobenou sázením smrkových monokultur v nižších polohách, kde by přirozeně měly růst listnaté nebo smíšené lesy. Stát však jejich varování ignoroval a hospodaření v lesích reguloval nedostatečně.

Zadělal tak na největší katastrofu v dějinách českého lesnictví. Kvůli řádění kůrovce v nekonečných smrčinách odhadují experti jen letos škody na porostech ve výši 30 miliard korun. Tedy zhruba o deset miliard více než loni. Celkový účet za kůrovcové škody by měl dosáhnout až 500 miliard korun, tedy více než třetinu současného státního rozpočtu.

Lesníci řeší jen to nejhorší

Stát se nyní snaží škody, které svým nedůsledným přístupem v předchozích desetiletích vyvolal, alespoň částečně kompenzovat. „Pro nadcházející rok jsme připravili mimořádná opatření na řešení kůrovcové kalamity a jejích následků. Zároveň jsme zhruba dvojnásobně navýšili dotace na obnovu lesů z 630 milionů na 1,15 miliardy korun. Měníme pravidla, aby lépe odpovídala současné kalamitní situaci, a vlastníci lesů tak mohli proti kůrovci účinněji zasáhnout. Zásady, kterými se řídili v minulosti, už totiž nedostačují. Hledáme i odbyt pro kalamitní dřevo a jednáme s ostatními resorty o dalších možnostech pomoci,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Ministerstvo zemědělství rozčlení území České republiky na oblasti podle stupně napadení lesních porostů a reálných možností na jejich záchranu. Vlastníci pak dostanou výjimku, aby v nejhůře zasažených oblastech nemuseli dělat taková protikůrovcová opatření, která nejsou efektivní. Jedním z nich může být například možnost odložit těžby suchých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl.

„Za nejdůležitější považuji omezení pěstování smrkových monokultur na nevhodných stanovištích.“ 
Miroslav Toman, ministr zemědělství

To majitelům uvolní síly, aby mohli soustředit těžbu do míst, kde ještě lze lesní porost zachránit. Udělení výjimky bude možné po novele lesního zákona, která by mohla začít platit v nejbližší době.

Od roku 2019 také nabývá účinnosti nová vyhláška, která navrhuje omezit pěstování smrků na nevhodných stanovištích a doporučuje druhově pestřejší a odolnější porosty. Jde o návrh normy, která pomůže rychlejší obnově lesů postižených kalamitou.

Skrytá hrozba

„Shodli jsme se na úpravách vyhlášky. Její návrh obsahuje několik účinných nástrojů pro adaptaci našich lesů na měnící se přírodní podmínky. Za nejdůležitější považuji omezení pěstování smrkových monokultur na nevhodných stanovištích a zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesů. Na druhé straně je nutné si uvědomit, že opatření budou vlastníky lesů něco stát a tyto zvýšené náklady jim musíme kompenzovat,“ řekl ministr Toman.

Vyhláška mimo jiné rozšiřuje výčet vhodných takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin, tedy především listnáčů. To umožní vlastníkům lesů pěstovat druhově pestřejší porosty, které mohou lépe odolávat účinkům klimatických změn. Jsou také více motivováni příspěvky na hospodaření v lesích. Na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin dostanou podle typu stanoviště dvakrát až třikrát vyšší příspěvek než na základní dřeviny.

Horší než kůrovec

Vědci však varují, že stát současnými opatřeními může zakládat na mnohem větší katastrofu, než je současné řádění kůrovce. Mezi takzvanými melioračními dřevinami totiž dlouhodobě figurují i nebezpečné invazní druhy, které dlouhodobě vytlačují původní dřeviny, a působí tak krajině a lesům obrovské škody.

Zatímco s kůrovcem smrkovým se krajina dokáže dlouhodobě vyrovnat, i když hospodářské škody, které způsobuje, jsou velké, proti invazním druhům je příroda bezbranná.

Ukazuje to příklad šíření dubu červeného. Ten pochází ze Severní Ameriky, na naše území byl přivezen v 19. století nejdříve jako okrasná dřevina do zámeckých parků. Tuzemští lesníci ho však začali sázet kvůli jeho rychlému růstu. Přestože našim dubům nesahá kvalitou dřeva ani po kotníky, je klasifikován jako stejně hodnotná listnatá dřevina.

Lesníci v jeho vysazování pokračují, přestože invazní charakter této dřeviny začíná být zřetelný napříč Evropou. „Semenáče dubu červeného vytvářejí tak hustý porost, že mnohdy znemožňují růst původních druhů dřevin. Jeho žaludy se mohou z místa cílené výsadby šířit na velké vzdálenosti a ve vymezených plochách ho rozhodně neudržíme,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích. Přitom tato hrozba není na první pohled z dat o českém lesnictví patrná. Právě invaze dubu červeného a dalších nepůvodních dřevin se totiž skrývá v rostoucím podílu listnáčů v českých lesích.

Vyhánění čerta ďáblem

Jako „lék“ na kůrovcovou kalamitu jsou často pěstovány také nepůvodní jehličnany. „Například hojně vysazovaná jedle douglaska se dnes zdá být dokonalou náhradou za náš domácí smrk sužovaný kůrovcem. Roste rychle a zdánlivě nemá žádné škůdce. Pravda je ale taková, že každý druh stromu má své kůrovce, cizopasné houby a jiná onemocnění. Například kůrovec, který ničí douglasku v její americké domovině, do Evropy zatím nedorazil. Nedávno se však dostal do Číny. Vzhledem k množství dřeva, které se do Evropy dováží z Ameriky například jako palivo pro tepelné elektrárny, je jen otázka času, kdy se škůdci a nemoci dnes tolik populární douglasky objeví i u nás,“ upozorňuje Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.

U mnohých cizokrajných druhů, které jsou dnes považovány za odolnou alternativu ke smrkům, tak podle něj mohou za desítky let lesníci řešit podobný problém jako nyní při kůrovcové kalamitě.

Hrozbu nepůvodních dřevin přitom podle odborníků stát nyní podceňuje podobně, jako v minulých letech výsadbu smrků a s ním spojené šíření kůrovce. „Zatím věnuje invazním dřevinám pozornost zejména ochrana přírody v rezervacích, zatímco v hospodářských lesích se schyluje ke katastrofě. Odborná veřejnost sice na nebezpečí invazních rostlin upozorňuje již desítky let, nebyly však provedeny žádné kroky k systémovému řešení. Plantáže cizích dřevin, včetně invazních druhů, vznikají jako houby po dešti,“ uzavírá Miloslav Jirků.

Vědci proto doporučují, aby se pro výsadbu používaly výhradně původní druhy dřevin. Jinak se válka s kůrovcem může stát jen malou předehrou pro mnohem větší katastrofu v českých lesích.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál. Foto: Tomáš Novák.