Kypr: Zahraniční obchod a investice

16. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Nikósii (Kypr)

Kyperská republika jako malá ostrovní ekonomika s nízkým počtem obyvatel a především minimální vlastní výrobou je historicky závislá na dovozech. Na adresu kyperských zahraničně-obchodních a finančních statistik (kyperských vývozů i dovozů, FDIs ad.) je nutno uvést, že  jsou tradičně poznamenány značným podílem reexportů a mezinárodních finančních transferů. V případě některých destinací reexporty svým objemem zpravidla převyšují skutečný vývoz produktů domácí provenience. Tento fakt je způsoben přetrvávajícím charakterem kyperské ekonomiky, resp. Kyperské republiky coby „daňového ráje“. Na Kypru je registrováno kolem 250 tisíc společností, v drtivé většině zahraničních. V této perspektivě je třeba také nahlížet na většinu zdejších zahraničně-obchodních statistik a bilancí.

 

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Celková bilance kyperského zahraničního obchodu (Kyperský statistický úřad, v tis. EUR)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz

2 453 211

3 027 338

2 709 770

2 964 348

4 263 600

Dovoz

6 070 440

6 434 713

7 102 015

8 228 899

9 160 600

Saldo

-3 617 229

-3 407 375

-4 392 245

-5 264 551

-4 897 000

Pozn.: Statistiky CyStat od roku 2014 zohledňují změny vlastnictví v mezinárodní lodní dopravě a současně používají širší koncept daňové rezidentury právnických osob.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura kyperského zahraničního obchodu za rok 2018 (kyperské statistiky v tis. EUR)

 

Dovoz

Vývoz

CELKEM

9 160 646

4 263 573

z toho do zemí EU

5 221 497

1 047 467

 

Z celkového objemu kyperských dovozů bylo 5 221 mil. EUR ze zemí EU: Řecko 1 628 mil., Itálie 758 mil., UK 603 mil., Německo 495 mil., Španělsko 434 mil., Nizozemsko 302 mil., Francie 187 mil., Belgie 165 mil., Švédsko 105 mil. EUR.

Dovoz z ČR na Kypr dosáhl v roce 2018 výše 65 mil. EUR.

U dovozů ze zemí mimo EU se na přední pozice zařadily: Korejská republika 658 mil., Izrael 517 mil., Čína 394 mil., Kajmanské ostrovy 306 mil., Hongkong 179 mil., Panama 157 mil., Rusko 115 mil., Marshallovy ostrovy 105 mil., Turkmenistán 95 mil., USA 86 mil. EUR.

Kyperský vývoz do zemí EU tvořil 1 047 mil. EUR, z toho do hlavních zemí: Řecko 280 mil., UK 169 mil., Německo 129 mil., Irsko 114 mil., Slovensko 44 mil., Švédsko 39 mil., Francie 31 mil., Nizozemsko 28 mil., Bulharsko 26 mil., Rumunsko 19 mil. EUR.

Vývoz do ČR v roce 2018 dosáhl 39 mil. EUR.

Hlavními vývozními regiony mimo EU v roce 2018 byly: Afrika 724 mil., střední Amerika a Karibik 670 mil., Blízký východ 356 mil., Asie 340 mil. a zbytek Evropy (mimo EU) 315 mil. EUR.

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Kyperský dovoz se nejvíce opírá o produkty na bázi ropy a o zemědělské produkty. Na prvním místě mezi dováženými produkty se nachází zpracované výrobky z ropy, která tvoří 26% celkového dovozu Kypru. Na dalších místech figurují osobní a nákladní lodě, automobily a náhradní díly, léčiva (vše kolem 6%) a měděné dráty (2%).  Další významné dovozní položky představují surová ropa, počítače, vysílací zařízení a textilní výrobky.

Stejně jako u dovozu tvoří na Kypru největší položku vývozu výrobky z ropy (35%, způsobeno je to velkými objemy reexportu). Dále figurují balené léky (7%) a osobní a nákladní lodě (3%). Kromě toho Kypr vyváží hlavně zlato, vysílací zařízení, mléčné výrobky a elektronické výrobky.

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Na území Kyperské republiky se nachází dvě zóny volného obchodu (dále v textu FZ - free zones) v přístavech Limassol a Larnaka, které jsou využívány výlučně jako překladiště. Na tyto zóny je nahlíženo jako na teritorium mimo celní území EU. Vyplývá z toho tedy, že např. zboží původem mimo EU, které je umístěno v FZ, nemůže být zatíženo dovozním clem, DPH nebo spotřební daní. FZ podléhají předpisům Kyperské republiky a EU. Jsou v jurisdikci Celního úřadu, který dohlíží na uplatňování některých omezení a zakázanou činnost v závislosti na charakteru zboží. Ministerstvo energetiky, obchodu a průmyslu navíc má dohled na FZ v Larnace.

Firmy mající povolení umístit své zboží do larnacké FZ těží ze skutečnosti, že zóna je výjimkou z uplatňování pravidel pro vstup na kyperské celní území resp. jednotný vnitřní trh (žádost o vstup do FZ se podává na Ministerstvu financí). Tento fakt dovoluje firmě importovat základní suroviny nebo zboží k další přepravě bez placení cla a DPH. Jediným omezením je podmínka, že zboží musí být striktně prodáno resp. reexportováno mimo oblast EU. V případě, že firma hodlá obchodovat na místním trhu, musí získat povolení od celního úřadu a uhradit příslušné dovozní clo. Žádosti se uplatňují u Ministerstva energetiky, obchodu a průmyslu.

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Detailní údaje o přímých investicích podle jejich původu a názvu firem nejsou k dispozici a kyperská centrální banka je považuje za důvěrné. Z důvodu zajištění důvěrnosti údajů CB neuvádí ani data, která se týkají malého počtu investorů v konkrétním odvětví nebo teritoriu.

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Od vstupu Kyperské republiky do EU v roce 2004 existuje v zemi liberální prostředí pro zahraniční investice a to jak investorů z EU, tak ze třetích zemí. Zahraniční subjekty mohou investovat a zakládat společnosti za stejných podmínek jako investoři domácí. Byly zjednodušeny administrativní procedury a zahraniční investoři mohou vlastnit majetkový podíl v kyperské společnosti (až do výše 100 %) téměř ve všech sektorech ekonomiky bez stanovení minimální úrovně investovaného kapitálu (výjimkou jsou nemovitosti, bankovnictví a pro investory ze třetích zemí též oblast hromadných sdělovacích prostředků a vysokého školství). Devizová kontrola na ostrově do finanční krize na jaře 2013 neexistovala. Rezidenti i nerezidenti mohli držet a nakládat se svými aktivy i pasivy volně v jakékoli cizí měně a v jakékoli zemi. V letech 2013 až do jara 2015 existovaly restrikce s cílem zabránění odlivu finančních aktiv z ostrova. Restrikce byly postupně uvolňovány a na jaře 2015 zrušeny. Při obchodování na Kyperské burze (CSE) podléhají zahraniční investoři stejným pravidlům jako kyperští investoři, když mohou nabýt 100 % kyperských společností knihovaných na CSE, s výjimkou společností operujících v bankovním sektoru.

Pokud jde o bankovní instituce, nemůže žádná osoba, rezident či nerezident, získat přímo či nepřímo, 10 % a více akcií nebo hlasovacích práv bankovní instituce bez předchozího souhlasu Kyperské centrální banky. Nerezident přitom musí uložit cizí prostředky na účet na vlastní jméno a důkazní listiny potřebné k nabytí akcií je oprávněný držet burzovní makléř.

Všichni zahraniční investoři mohou založit společnost přímo bez jakéhokoliv omezení.

Občané i právnické osoby z členských států EU mohou od května 2004 nabývat nemovitosti pro komerční účely bez omezení.

Investiční pobídky

Kypr nemá samostatnou úpravu poskytování investičních pobídek kromě TRIMS platných pro členy WTO.

Kypr jako investiční pobídky prezentuje:

  1. výhodný daňový systém
  2. podpůrné programy pro: a) rozvoj high-tech oborů, b) rozvoj a rekonstrukci průmyslu, c) zvýšení produktivity a pracovních dovedností
  3. přilákání kapitálově náročných investic – svobodná zóna v Larnace
  4. nabídka občanství při nákupu nemovitostí za min. 500 tis. EUR v rámci celkové investice nebo finančního vkladu ve výši 2,5 mil. EUR na min. 3 roky.

Daň z příjmu právnických osob na Kypru je jedna z nejnižších ze zemí EU – 12,5 %. Daň se neplatí z dividend, z příjmu stálých provozoven umístěných mimo Kypr, z kapitálových zisků z převodu cenných papírů, ze zisků z reorganizace a rovněž repatriace zisků a kapitálu se nezdaňuje. Kromě toho je výhodný daňový režim pro ztráty a režim plynoucí z dohod o zamezení dvojímu zdanění, které má Kypr uzavřeny s 54 zeměmi. Zvláštní (výhodné) zacházení mají mezinárodní trusty, holdingové společnosti a společnosti vlastníci lodě. Základní sazba DPH je 19%, snížené pak 9%, 5% a 0%.

Podpůrné programy jsou většinou určeny pro SMEs a dále na podporu participace žen a mládeže na podnikání. Jejich financování je z větší části plánováno jako projekty kofinancované EU v rámci aktuální finanční perspektivy, takže výše grantů není ve všech případech jasná a programy mohou být v blízké budoucnosti doplněny či změněny. Kromě EU letos přišla s podporou mladých podnikatelů a inovátorů i Bank of Cyprus (program IDEA).

Rozvoj high-tech oborů: Kypr má za cíl etablovat se jako regionální výzkumné a technologické centrum v rámci východního Středomoří. Jednou z cest je program na podporu inkubátorů, které mají usnadnit vznik a růst nových podniků přinášejících rozvoj inovačních výrobků a služeb. Program je určený jednotlivcům nebo malým skupinám jednotlivců, kteří mohou žádat o vládní grant, do výše 205 200 EUR, přes konkrétní „inkubátorovou" společnost, která má kontrakt s vládou. Žadatelé o grant musí založit společnost s ručením omezeným, která musí sídlit a operovat v určených prostorách inkubátorové společnosti po dobu 2 let. Inkubátorová společnost se zaváže poskytnout inkubátoru prostory, kancelářské služby, sekretariát, účetnictví a právní pomoc, poradenskou podporu a pomoc při získávání kapitálových zdrojů.

Další podporou bylo založení Fondu pro podporu výzkumu (RPF), jehož základní aktivitou je financování rozvojových programů v 5 strategických oblastech: 1. strategický a multi-tematický výzkum a vývoj, 2. růst národních vědeckých a výzkumných lidských zdrojů, 3. aplikovaný výzkum a podnikové inovace, 4. rozvoj výzkumné infrastruktury a 5. mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu. Více informací lze získat na www.research.org.cy.

Rozvoj a rekonstrukce průmyslu: Program je zaměřený na technologické zlepšení (upgrading) a je určený všem existujícím i nově zakládaným podnikům (s výjimkou podniků sídlících ve vybraných venkovských oblastech), které chtějí investovat do nového strojního nebo jiného zařízení či know-how v průběhu tří let. Takové podniky jsou oprávněné žádat o vládní grant.

Zpracovatelský průmysl ve venkovských oblastech: Program spolufinancovaný EU si klade za cíl pomocí vládních grantů podpořit rozvoj zpracovatelského průmyslu ve vybraných venkovských oblastech. O grant na rozšíření či modernizací existujícího provozu či na založení nového podniku mohou žádat malé a střední podniky situované v těchto oblastech nyní nebo po svém vzniku. Rovněž další programy jsou určeny SMEs, které tvoří cca 90% všech průmyslových podniků na Kypru. Jedná se o granty na: přemístění malých podniků (z rezidenčních či nevyhovujících oblastí do průmyslových zón), garance vlády za půjčky SMEs (na restrukturalizaci existujícího či založení nového podniku na výrobu nových výrobků, pokud možno z oblasti high tech).

Zvýšení produktivity a pracovních dovedností: Podnikání žen a mládeže. Program podléhá pravidlu de minimis, tj. poskytnutá pomoc nesmí v průběhu 3 let přesáhnout částku 100 000 EUR, a je určený pro ženy a mladé lidi ve zpracovatelském průmyslu, službách a cestovním ruchu. Soustředí se zejména na zakládání nových podniků, rozvoj inovačních projektů, zavádění nových technologií a výrobků a zvýšení kvality služeb v cestovním ruchu. Zemědělské výrobky. Jedná se o program spolufinancovaný EU. Jeho cílem je podpora investic do zvýšení kvality zemědělských výrobků, jejich zpracování a obchodu. Další programy jsou určeny na podporu vývozu (finanční podpora pro zjištění exportního potenciálu na zahraničních trzích, podpora účasti na veletrzích a misích) na zajištění kvality (náklady MSP za testování, kalibrace a analýzy výrobků zpracovatelského průmyslu v zahraničí, zařízení pro existující a nové laboratoře pro testování výrobků).

Ministerstvo obchodu, průmyslu a turistiky spravuje program Ochrana životního prostředí. Tento program je určený pro podnikatele z následujících oblastí: důlního a těžebního průmyslu, zpracovatelského průmyslu, obalového průmyslu, údržby automobilů, zpracování a recyklování odpadu, praní a chemické čištění textilií. Program pokrývá částečně počáteční investice těchto podniků do zařízení a technologií šetřících životní prostředí, resp. snižujících průmyslové znečištění.

Podrobné informace o všech výše uvedených programech lze získat na www.mcit.gov.cy (Industrial Development Service Public Aid).

Přilákání kapitálově náročných investic

Svobodná zóna v Larnace

Svobodná zóna v Larnace nabízí 94 průmyslových pozemků s celkovou rozlohou 31,2 hektarů. Zóna se nachází na hlavní dálnici Larnaca - Limassol, 6 km od letiště v Larnace, 9 km od přístavu v Larnace a 48 km od hlavního města Nikósie. Areál je ohraničený plotem po celém obvodu, u vstupu je úřad pro celní odbavení. K jednotlivým pozemkům vedou obslužné komunikace a inženýrské sítě (elektřina, voda, telefonní sítě).

Žádosti o etablování ve svobodné zóně se podávají u Ministerstva energetiky, obchodu a průmyslu, které je posoudí a v případě pozitivního vyjádření uzavře s investorem smlouvu o pronájmu na dobu 99 let.

Kontakt na místní agenturu pro podporu investic (kyperská obdoba našeho CzechInvest):

Cyprus Investment Promotion Agency
Severis Building, 9 Makariou III Ave. 4th Floor, Nicosia, 1065 Cyprus

Tel.: +357 22 441133
Fax.:+357 22 441134
E-mail: info@investcyprus.org.cy
Web: www.investcyprus.org.cy

Centrum pro službu zahraničním investorům kyperského ministerstva energetiky, obchodu, průmyslu a turistiky:

Foreign Investors Service Centre (One-Stop Shop)
Ministry of Energy, Commerce, Industry and Tourism

6 Andreas Araouzos Street
1421 Nicosia
Cyprus
Tel.: 00357 22 409433/322
Fax: 00357 22 409432
E-mail: onestopshop@mcit.gov.cy
Web: www.mcit.gov.cy (Industrial Development Service)
Web: www.businessincyprus.gov.cy

Nabídka dlouhodobého pobytu nebo občanství pro investory

Během hospodářské krize zavedla kyperská vláda v letech 2012 a 2013 programy prodeje trvalého pobytu resp. občanství zahraničním investorům. Zájemce o kyperské občanství musí disponovat minimální celkovou částku na 2,5 mil. EUR, z čehož minimálně 500 tis. EUR investovat do nové nemovitosti. Zbytek peněz je povinen po dobu alespoň tří let investovat do vládních dluhopisů, finančních produktů na Kypru, nemovitostí či pozemku na Kypru, kapitálově vstoupit do kyperské společnosti nebo uložit částku do jedné z kyperských bank. Od roku 2020 musí žadatelé uhradit dále 75 tis. EUR do fondu vědy a rozvoje a 75 tis. EUR do fondu výstavby nízkonákladového bydlení a současně prokázat, že jim bylo v minulosti uděleno krátkodobé Schengenské vízum.

Pro získání trvalého pobytu, méně nákladné varianty, je nutné doložit roční příjem 30 tis. EUR a 5 tis. za každého rodinného příslušníka, koupit nemovitost v hodnotě 300 tis. EUR a uložit 30 tis. EUR do jedné z kyperských bank na dobu 3 let. Oba programy budí kontroverze mezi některými členskými státy EU a u Evropské komise, které shodně upozorňují na možná bezpečnostní rizika spojená s poskytováním občanství nebo rezidentury za finanční úhradu.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: