Libanon: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

13. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Bejrútu (Libanon)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • arabsky: Al-Džumhúríja al-Lubnáníja
  • česky: Libanonská republika
  • francouzsky: République libanaise
  • anglicky: Republic of Lebanon

Všeobecná informace:

Libanon je parlamentní republika založená na ústavě z roku 1926 s novelou z roku 1943 (vyhlášení nezávislosti). Novela byla doplněna Táifskými ujednáními z roku 1989. Specifikem Libanonu je přítomnost 18 náboženských komunit a současný systém je nastaven na zamezení střetů mezi nimi. Vrcholné ústavní funkce jsou proto rozděleny (zejména s cílem zachování základní rovnováhy mezi křesťany a muslimy) - ústava dělí moc mezi prezidenta (maronitského křesťana), předsedu parlamentu (šíitského muslima) a premiéra (sunnitského muslima).

Hlava státu:

Prezidentem je Michel Aoun, zvolený 31. října 2016.

Parlament:

Volby do jednokomorového parlamentu (Národní shromáždění, 128 členů) probíhají na základě tzv. politického konfesionalismu na základě Taifských smluv z roku 1989. 128 křesel je proporčně rozděleno do okrsků podle náležitosti k určitému vyznání a zásady, že křesťanské i muslimské strany mají k dispozici identický počet 64 křesel. Z deseti náboženství přítomných v parlamentu je nejsilněji zastoupena křesťanská maronitská církev (33 křesel), následovaná šíity a sunnity (po 27 křeslech). Systém je poměrný s pohyblivým volebním prahem. Předsedou parlamentu je Nabíh Berrí (předseda šíitského hnutí Amal).

Poslední volby se uskutečnily 6. května 2018 (poprvé od roku 2009), v době zpracovávání informace probíhají parlamentní jednání, na jejichž základě bude navržena nová vláda.

Vláda:

Současná vláda v čele s předsedou sunnitské strany Hnutí budoucnosti Saadem Harírím byla jmenována 18. prosince 2016, v současné době (do jmenování nové vlády) funguje ad interim.

Složení libanonské vlády (stav k 14. 5. 2018)

Předseda vlády

Hnutí budoucnosti

Saad Harírí

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví

Libanonské síly

Ghassan Hasbani

Ministr zahraničních věcí

Svobodné vlastenecké hnutí

Gebran Bassil

Ministr obrany

Svobodné vlastenecké hnutí

Yaakoub Saraf

Ministr vnitra

Hnutí budoucnosti

Nouhad Machnouq

Ministr financí

hnutí AMAL

Ali Hassan Khalil

Ministr průmyslu

Hizballáh

Hussein Hajj Hassan

Ministr pro vysídlené osoby

Libanonská demokratická strana

Talal Arslan

Ministr spravedlnosti

Svobodné vlastenecké hnutí

Salim Jreissaty

Ministr informací

Libanonské síly

Melhem Riachy

Ministr energetiky

Svobodné vlastenecké hnutí

Cesar Abi Khalil

Ministr dopravy a veřejných prací

hnutí Marada

Youssef Fenianos

Ministr telekomunikací

Hnutí budoucnosti

Jamal Jarrah

Ministr zemědělství

hnutí AMAL

Ghazi Zeaiter

Ministr turistiky

hnutí Tashnag (Arménská revoluční federace)

Avedis Kadanian

Ministr zdravotnictví

Libanonské síly

Ghassan Hasbanny

Ministr školství

Pokroková socialistická strana

Marwan Hamadeh

Ministr práce

Hnutí budoucnosti

Mohamad Kabarra

Ministr sportu

Hizballáh

Mohammad Fneish

Ministr kultury

Hnutí budoucnosti

Ghattas Khoury

Ministr sociálních věcí

Libanonské síly

Pierre Abi-Assi

Ministr obchodu

Svobodné vlastenecké hnutí

Raed Khoury

Ministr životního prostředí

Svobodné vlastenecké hnutí

Tarek Khatib

Státní ministr pro práva žen

Hnutí budoucnosti

Jean Ogassapian

Státní ministr pro prezidentské záležitosti

Svobodné vlastenecké hnutí

Pierre Rafoul

Státní ministr plánování

Libanonské síly

Michel Pharoun

Státní ministr humanitárních záležitostí

Pokroková socialistická strana

Ayman Shkeir

Státní ministr pro boj s korupcí

Svobodné vlastenecké hnutí

Nicolas Tueni

Státní ministr pro parlamentní záležitosti

Syrská sociální nacionalistická strana (SSNP)

Ali Kanso

Státní ministryně pro správní záležitosti

hnutí AMAL

Enaya Ezzeldine

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 4,36,2 mil. (odhad 2016)

K počtu obyvatel dlouhodobě chybí oficiální libanonské statistické údaje. Světová banka uvádí 5,8 mil. obyvatel, kteří však vedle cca 4,3 milionu Libanonců zahrnují dlouhodobé palestinské uprchlíky, 1 011 000 syrských uprchlíků (registrovaných u UNHCR, údaj 2016) a naopak nezohledňuje cca 170 000 - 500 000 neregistrovaných palestinských  uprchlíků. Z identického důvodu neexistuje ani oficiální údaj k hustotě osídlení (571 obyvatel/km² podle Světové banky). Osídleno je zejména pobřeží se zástavbou jednotlivých vesnic a měst a pohoří Libanon kolem Bejrútu (88 % obyvatelstva žije ve městech nebo v jejich okolí). Ve světě existuje silná zahraniční diaspora pravděpodobně přesahující 12 mil. Libanonců (dle některých údajů až 15 mil. osob). Poměr mužů a žen je 49 % : 51 %, průměrný roční přírůstek je 4,2 %, porodnost 1,7 (2015, podle Světové banky).

Národnostní složení:

Z hlediska současného počtu přítomných obyvatel v zemi (včetně neregistrovaných uprchlíků ze Sýrie) tvoří libanonští občané cca 68 % (z nich cca 10 % jsou Arméni, Kurdové a jiní), Syřané cca 24 % a palestinští uprchlíci cca 8 % obyvatelstva (oficiální údaje se liší – podle sčítání obyvatel je v zemi cca 177 000 Palestinců, neoficiální odhady jsou až 500 000). Libanonští občané jsou z 95 % arabského etnika, avšak zvláště křesťanští Libanonci se často neidentifikují jako Arabové.

Náboženské složení:

Pozn.: neexistují oficiální libanonské údaje, informace je odvozena z nezávislých zdrojů a nezohledňuje uprchlické skupiny.

V Libanonu je oficiálně registrováno 18 náboženských komunit – 12 křesťanských, 5 muslimských a 1 židovská (lze nalézt i údaj 17 komunit, který z politických důvodů nezohledňuje právě židovskou obec).

Největší komunitou jsou křesťané (odhadem 39 %), kteří se dělí do několika dalších skupin (převažují maronité  24 % celkového počtu obyvatel, následují řečtí pravoslavní, řečtí katolíci, arménští křesťané, aj.). Muslimové tvoří cca 54 % obyvatel  největší jednotnou skupinou jsou muslimští šíité, muslimští sunnité tvoří třetí nejpočetnější skupinu. Politicky významní jsou drúzové, k nimž se hlásí přibližně 6 % obyvatel.

Jednotlivé náboženské komunity jsou na území Libanonu zastoupeny nerovnoměrně: šíité žijí zejména na jihu země, v údolí Bekáa a na jižním předměstí Bejrútu, sunnité obývají okolí Tripoli, Saidy a Bejrútu, drúzské osídlení je významné v pohoří Šúf. Převaha maronitské komunity je v oblasti Mount Lebanon a ve východním Bejrútu. K židovskému vyznání se hlásí Libanonci v řádu stovek osob.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Všeobecné informace:

Libanon je rozvojovou zemí se svobodným trhem a silnou tradicí laissez-faire. Vláda podporuje soukromé investice, veřejné vlastnictví se omezuje prakticky pouze na infrastrukturu a poskytování veřejných služeb.

Malá rozloha a tradiční skladba ekonomiky (5 % zemědělství, 15 % průmysl, 80 % služby) předurčují Libanon k silné závislosti na bezpečnostní situaci v  regionu. Právě tato skutečnost se v současné době promítá do nenaplnění jeho značného ekonomického potenciálu. Ten je dán především výhodnou geografickou polohou (atraktivní krajina na pobřeží Středozemního moře s celoročně zasněženými horami, zásoby ropy a zemního plynu v libanonském moři), vzdělaným obyvatelstvem, dobrými obchodními vztahy s EU a unikátní historií.

Libanon historicky patřil mezi hospodářsky nejrozvinutější země regionu, nicméně občanská válka v letech 1975–1990 jeho dobrou ekonomickou základnu významně narušila a zemi připravila o pozici bankovního a obchodního centra regionu. Po válce se sice fyzickou a finanční infrastrukturu podařilo přebudovat, stalo se tak nicméně za cenu značného státního zadlužení, se kterým se země vypořádává dodnes. Období obnovy a rekonstrukce bylo opětovně přerušeno válečným konfliktem mezi Hizballáhem a Izraelem v létě 2006. Libanon utrpěl vážné škody na civilní infrastruktuře, bylo zničeno na 30 000 bytových jednotek a prakticky všechny silniční mosty.

Libanon se těší relativně dobrým obchodním vztahům s EU. V r. 2002 byla sjednána mezi EU a Libanonem Asociační dohoda, jejímž hlavním cílem je liberalizace vzájemné směny průmyslových a převážné většiny zemědělských výrobků. V prvních letech implementace Asociační dohody Libanon zaznamenal poměrně silný hospodářský růst (v letech 2007 až 2010 se pohyboval v rozmezí 7 – 10 %), který odrážel zejména zájem investorů ze zemí Perského zálivu. Slibné období bylo v r. 2011 ukončeno v důsledku další krize, tentokrát v sousední Sýrii. Dopady tohoto dlouhotrvajícího konfliktu – příliv více než 1,1 mil. registrovaných uprchlíků, růst vnitřního napětí, uzavření tradičních obchodních cest, pokles zájmu investorů – zapříčinily ekonomický propad (1 – 2 % v letech 2011 – 2016) a další růst státního dluhu. Libanon je dnes nejzadluženější ekonomikou arabského světa a třetí nejzadluženější zemí vůbec.

Se sníženou výkonností ekonomiky klesá objem daní jakožto důležitého příjmu státního rozpočtu a tato situace je v Libanonu ještě umocněna jejich neefektivním vymáháním. Banka Audi na začátku r. 2017 publikovala studii, podle které stát v důsledku neefektivního výběru daní ročně přichází o 4,2 mld. USD.

Libanon nemůže plně využít svůj ekonomický a investiční potenciál mj. i kvůli tomu, že obchodní a investiční prostředí je ovlivněno korupcí a netransparentním rozhodováním ve státní správě. Celní řízení je pro cizince komplikované, některé zákony zastaralé a v zemi panuje nízký respekt k právům duševního vlastnictví. Podle Transparency International je Libanon v oblasti boje s korupcí na 143. místě ze 180 zemí na světě, což je jeden z nejhorších výsledků v regionu Blízkého východu. 

Přes pokračující krizi v regionu však libanonská ekonomika nekolabuje. Její hlavní pilíře jsou dnes stavebnictví, turistika a trh s nemovitostmi (ten však prakticky nevytváří pracovní místa). Přísun peněz do země také zaručují tradičně významné finanční transfery libanonské diaspory (v zemích Zálivu působí cca 500 tisíc Libanonců, kteří domů ročně převádí kolem 8 mld. USD).

Základní makroekonomické ukazatele (2013 – 2017)

  

2013

2014

2015

2016

2017

Nominální HDP (mld. USD)

46,01

47,83

49,46

49,61

51,46

HDP per capita (mld. USD)

10 399

10 810

11 177

11 105

11 408

Růst reál. HDP (%)

2,6

2,0

0,8

1

1,2

Inflace (%)

4,8

1,9

-3,7

-0,8

4,5

Zdroj: MMF

Současnost a očekávaný vývoj:

Ekonomickému výhledu Libanonu nadále dominuje přetrvávající krize v sousední Sýrii. Přítomnost uprchlíků a vysídlených osob, jejichž čísla nyní představují více než čtvrtinu všech obyvatel Libanonu, přiživuje chudobu a nezaměstnanost a zhoršuje již tak špatnou situaci v oblasti veřejných financí a infrastruktury. Krize v Sýrii nadto ochromuje obchodování v celém regionu, což nezanedbatelným způsobem snižuje libanonský export do dalších států, zejm. zemí Zálivu.

Hospodářský růst zůstává utlumený. Po prudkém poklesu v r. 2011 (z hodnoty 8 % na 0,5 %) se tempo růstu krátce zvýšilo na 2 – 3 %, nyní se ekonomika ale opět zpomaluje. V roce 2017 ekonomika rostla o 1,2 %. Předpověď hospodářského růstu podle Economist Intelligence Unit je na rok 2018  2,3 % a  3,1 % v roce 2019.

Z hlavních pilířů libanonské ekonomiky se v roce 2017 nejvíce dařilo cestovnímu ruchu. Ministerstvo turismu potvrdilo meziroční nárůst turistů o 17,45 % (celkem 1,9 mil. osob), což zejména v Bejrútu umožnilo zvýšit průměrné ceny ubytovacích služeb. Pozitivní roli v tomto ohledu sehrálo uvolnění napětí se státy Zálivu na začátku roku (vedlo k odstranění turistického „bojkotu“ ze strany občanů Saúdské Arábie a Kuvajtu), pocitové zlepšení bezpečnostní situace v zemi (související zejm. s vytlačením islámských radikálů z hraničních oblastí) a rozšíření tras libanonské letecké společnosti Middle East Airlines o 70 nových destinací. Premiér Harírí v říjnu 2017 oznámil plán rozšířit kapacity mezinárodního letiště v Bejrútu z aktuálních 8 mil. na 13 mil. turistů ročně.

Libanonský bankovní sektor vykazoval v průběhu roku růst vkladů (ke konci října 2017 meziročně o 7,2 %), zvýšení dolarových rezerv a stabilitu úrokových sazeb. Významný přísun peněz do ekonomiky zajišťovaly již tradiční transfery úspor masivní libanonské diaspory.

Oblast nemovitostí je jediným pilířem ekonomiky, který v roce 2017 stagnoval; došlo k utlumení nové výstavby a mírnému poklesu cen nemovitostí. Jev lze vysvětlit jako přirozenou korekci dlouhodobě nadhodnocených nemovitostí, která mj. není bez pozitivních dopadů – např. snížení cen malých bytů se příznivě promítlo do vyšších prodejů.

Inflace vzrostla na konci v roce 2017 na 4,5 %, což představuje významný skok oproti snížení o 0,8% v roce 2016.  Výrazně se na tom podílel růst cen bydlení a služeb (nájem, voda, elektřina, plyn a další paliva), dopravy (zejm. vlivem růstu cen ropy) a potravin včetně nealko nápojů.

Důvodem k alespoň částečnému optimismu byla od roku 2016 určitá normalizace na politické scéně (zvolení prezidenta republiky po dvou a půl letech vakua na prezidentském křesle a následné jmenování vlády premiéra Harírího).

Historickým mezníkem na cestě za energetickou soběstačností Libanonu je udělení prvních licencí na průzkum a těžbu ropy v libanonském moři v prosinci 2017. Licence získalo tříčlenné konsorcium Total, Eni & Novatek, vedené francouzským gigantem Total. Smlouvy byly uzavřeny v únoru 2018, samotný průzkum bude zahájen v roce 2019. Problémy může způsobit spor s Izraelem o okrajovou část mořského území, kde se uhlovodíkové zásoby nacházejí. 

Pozitivní vliv na investiční prostředí v Libanonu může mít přijetí zákona o partnerství veřejného a soukromého sektoru v srpnu 2017, který stanovil pravidla pro zapojení soukromého sektoru do infrastrukturních projektů.

Protiváhou k těmto faktorům nicméně nadále zůstává hrozba sankcí USA a zemí zálivu (zejména Saúdské Arábie) namířených proti hnutí Hizballáh, jehož tolerance na libanonské politické scéně je ovšem nezbytná pro udržení politické stability.

Libanonské úřady od r. 2009 nepublikují údaje o nezaměstnanosti, jiné zdroje jsou kusé a značně se liší (rozpětí 5 - 30 %), patrně v závislosti na zvolené metodologii, zejm. zohlednění uprchlických skupin.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Libanonské veřejné finance jsou dlouhodobě deficitní. Největší výdaje stát vynakládá na obsluhu veřejného dluhu a na platy ve veřejné sféře. Dluh vládu zásadním způsobem omezuje v možnostech investovat do nevyhovující infrastruktury (voda ve vodovodní síti není pitná, elektřina trpí výpadky, veřejná doprava v podstatě neexistuje). Obrovské břemeno v posledních letech představují pro libanonskou vládu také výdaje spojené s přítomností syrských uprchlíků a vysídlených osob. Velké výdaje jdou na provoz a dotace státní energetické společnosti Electricité du Liban (EDL). V roce 2018 ze státního rozpočtu ukrojí 4,8 mld. USD na pokrytí ztrát. Třetina státního dluhu je tvořena právě deficitem EDL.

Veřejné finance (2013 - 2017)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy státního rozpočtu (mld. USD)

9,42

10,80

9,58

9,92

10,9

Výdaje státního rozpočtu (mld. USD)

13,64

13,95

13,53

14,87

15,9

Saldo (mld. USD)

-4,22

-3,07

-3,95

-4,94

-5,0

Veřejný dluh (v % k HDP)

134

134

140

146

150

Veřejný dluh (mld. USD)

63,81

66,90

70,68

75,27

79,5

Zdroj: Ministerstvo financí Libanonu, různé bankovní zdroje

Za velký úspěch pro Libanon lze považovat schválení rozpočtu na rok 2018. Rozpočet ve výši 15,9 mld. USD počítá s nižším deficitem než rozpočet na rok 2017. Rámcovým cílem je udržení úrovně veřejného dluhu na 150 % HDP. Jedná se o teprve druhý schválený rozpočet od roku 2005. V letech 2006 - 2016 se díky neschopnosti dosáhnout shody státní rozpočet schválit nepodařilo a země fungovala v provizoriu.

Vláda provedla v roce 2017 částečné daňové reformy mj. s cílem ukázat schopnost ekonomické správy země mezinárodním donorům a investorům. Součástí reformních snah byla příprava investičního programu Capital Investment Program (CIP), jehož cílem je především rozvoj a obnova infrastruktury. Program by měl trvat celkem 12 let a stát celkem 22 mld. USD.

Impulsem pro libanonskou ekonomiku by měla být finanční podpora mezinárodního společenství, kterou země obdržela během tří mezinárodních konferencí na podporu Libanonu, které se konaly na jaře 2018. Na konferenci CEDRE získal Libanon příslib 10,2 miliard USD ve zvýhodněných půjčkách a 860 mil. USD v grantech. Celkem 4 mld. z celkové částky poskytla Světová banka, 1,35 mld. USD pak Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj a 1 mld. Saudská Arábie. Libanon se na oplátku zavázal k provedení řady ekonomických reforem. Jejich součástí má být zrušení subvencí cen elektřiny, což by vedlo k prvnímu zvýšení cen od roku 1994. Kromě toho by měla vláda přestat dotovat ceny benzínu a opět zvýšit DPH. Tato opatření by měla Libanonu, spolu s důsledným výběrem daní, pomoci dostát závazku dosáhnout během příštích pěti let 5% růstu HDP, snížit veřejný dluh a dostat se na cestu k makroekonomické stabilitě. Část reforem má být zaměřena na boj s korupcí a zvýšení transparentnosti při zadávání veřejných zakázek.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance, devizové rezervy a HDP (2013 - 2017)

 

2013

2014 

2015

2016

2017

Obchodní bilance (mld. USD)

-17,3

-17,2

-15,1

-15,6 

-18,0

Kapitálové toky (mld. USD)

16,2

15,77

14,73

16,21 

22,6

Platební bilance (mld. USD)

-1,13

-1,41

-3,35

1,24 

-7,3

Deviz. rezervy vč. zlata (mld. USD)

44,6

47,76

45,73

50,33 

53,1

nominální HDP (mld. USD)

47,61

49,93

50,50

51,55

52,7

Čistý kapitálový účet (mil. USD)

236,46

83,55

132,18

-

-

Čistý běžný účet (mil. USD)

-764,9

-798,94

-827,67

-

-

Čistý finanční účet (mil. USD)

-838,56

643,28

229,2

-

-

Zdroj: Ministerstvo financí Libanonu, různé bankovní zdroje (chybějící údaje nebyly dosud vyhlášeny)

Platební bilanci Libanon uzavřel v r. 2017 s deficitem 7,3 mld. USD oproti přebytku 1,24 mld. USD z předchozího roku.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba (2013-2017)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Vnitřní dluh (mld. USD)

37,3

41,0

43,2

38,3

40,1

Zahraniční dluh (mld. USD)

26,2

25,6

27,1

36,6

39,4

Dluh celkem (mld. USD)

63,5

66,6

70,3

74,9

79,5

Zdroj: Ministerstvo financí Libanonu, různé bankovní zdroje

V poměru dluhu k HDP je Libanon nejzadluženější ekonomikou arabského světa a třetím nejzadluženějším státem vůbec. Díky restrukturalizaci dluhu v návaznosti na donorskou konferenci Paříž II (2002) a poměrně vysokému ekonomickému růstu v následujících letech se podařilo veřejný dluh stabilizovat. Realizace reforem se zkomplikovala díky válečnému konfliktu Izraele s Hizballáhem (2006) a ke konci roku 2007 zadlužení přesáhlo 200 % HDP. Od té doby se ovšem míru zadlužení podařilo postupně snižovat až do roku 2012, kdy činila 131 %. Od r. 2013 již opět stoupá, na konci r. 2017 na hodnotu na 150 %.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor patří k „rodinným klenotům” libanonské ekonomiky. Tradiční banky neztratily svou pozici ani za války, po ní navíc nastal další rozmach. Podle Heritage Foundation má Libanon nejliberálnější bankovní systém na celém Blízkém východě, 6 libanonských bank (Audi Saradar, BLOM, BankMed, Byblos, Fransabank a Banque Libano-Française) je pak vedeno mezi první tisícovkou nejlepších ve světě. V bankovním sektoru postupně probíhá proces koncentrace - 70 % trhu ovládá 10 bank a více než 40 % zisků těchto bank připadá na 4 bankovní domy: Blom, Audi-Saradar, Bank of Beirut  a Byblos. 50 % veškerých vkladů je v těchto 4 libanonských bankách. Většina bank je členem Sdružení libanonských bank (Association of Banks of Lebanon).

Vývoj bankovních depozit (2013 - 2017) v mld. USD

 

2013

2014

2015

2016

2017

Bankovní depozita

136,2

144,4

151,6

162,5

204,4

Zdroj: různé bankovní zdroje

Navzdory slabé ekonomice a napjaté bezpečnostní situaci v regionu bankovní sektor vykázal v r. 2017 solidní růst oproti předchozímu roku. V roce 2017 dochází k významnému růstu zisků bank. Bankovní depozita dosáhla celkové výše přes 204  mld. USD; bankovní půjčky vzrostly ve srovnání s předchozím rokem o 9,7 %, vklady se zvýšily o 7,2 %. Čisté zisky 4 největších bank se meziročně zvýšily o 1,8 % (celkem 1 322 mil. USD), největší zisky  zaznamenaly banka Audi (464 mil. USD), BLOM (484 mil. USD), Bank of Beirut  (204 mil USD) a Byblos Bank  (170  mil. USD). Kombinace konzervativní politiky, obezřetné strategie zahraničních investic a pokračující nárůst klientských vkladů díky vysokým úrokovým sazbám (aktuálně nevyšším ze zemí Středního východu) vedly k dalšímu nárůstu zisků bank v r. 2017.

Úročení USD vkladů : 3 – 5% p.a.

Úročení LBP vkladů : 5 – 7% p.a.

Hlavní banky a pojišťovny:

Na webové stránce libanonské Centrální banky jsou odkazy na domovské stránky hlavních bank a finančních institucí s měsíčními a čtvrtletními analýzami jak rozvoje vlastní banky, tak celé libanonské ekonomiky a trhu.

V Libanonu působí cca 65 společností a pojišťovacích brokerů (agentů), zabývajících se všemi druhy pojištění a zajištění. V oblasti životního pojištění patří k významnějším Alico, Sogecap Liban, SNA, Bancassurance, Libano-Suisse, ADIR, Libano-Arabe, UFA, CLA a Medgulf. V oblasti jiných druhů pojistek jsou významné Medgulf, Bankers, AXA Middle East, SNA, Libano-Suisse, Al-Mashrek, Libanon-Arabe, Fidelity, Cumberland a Alico. 30 pojišťovacích společností se stará o cca 60 % veškeré produkce. Seznam hlavních pojišťoven lze nalézt zde.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Fiskální rok se v Libanonu kryje s kalendářním: od 1. ledna do 31. prosince běžného roku.

Základní daně a poplatky:

  • Korporační daně z příjmu: rovná daň 15 % pro právnické osoby a progresivní daň 4 % až 21 % pro fyzické osoby
  • Dan z finančních výnosů: 7 % (oproti  5 % v roce 2016)
  • Daně z platů a mezd: progresivní daň 2 % až 20 %
  • Daně z příjmu z movitého majetku: 10 %
  • Povinný odvod do fondů sociálního zabezpečení: 21,5 % pro zaměstnavatele (mateřská péče 7 % z platu, rodinný příspěvek 6 %, důchodový příspěvek 8,5 %) a 2 % pro zaměstnance (mateřská péče)
  • Daň z nemovitosti: pohybuje se od 0 do 14 %
  • Daň z přidané hodnoty: 11 % (oproti 10 % v roce2016)
  • Kolky a cla: obecná kolková povinnost 3 % uvalená na většinu smluv, cla pohybující se od 0 do 70 %

Více k systému daní a daňovým úlevám a osvobozením naleznete na stránkách Agentury pro investiční rozvoj Libanonu (IDAL) v kapitole Tax system.

V  r. 2017 došlo v Libanonu k částečné reformě daňového systému. Součástí reforem bylo zvýšení některých daní (daň z přidané hodnoty, daň z příjmu právnických osob), zavedení daní nových (daň z finančních výnosů) a změn ve zdanění bankovnictví a stavebnictví. Cílem je především zvýšení příjmů do státního rozpočtu a přesvědčení zahraničních donorů o schopnostech země provádět potřebné reformy.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: