Litva: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

4. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu (Litva)

Litva je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře. Na severu sousedí s Lotyšskem, na východě s Běloruskem, na jihu s Polskem a na jihozápadě s ruskou exklávou Kaliningradskou oblastí. Litva je členem Evropské unie, NATO, Rady Evropy, Schengenského prostoru a eurozóny.

Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce nad rostlinnou. Chov prasat, skotu, koní a drůbeže patří k nejdůležitějším oblastem, co se týče zpracování potravin pak dominuje produkce masa, mléka a rybích výrobků. Pěstuje se ječmen, pšenice, žito, len, brambory, cukrová řepa a zelenina.

Hlavní průmyslová odvětví země tvoří strojírenství, elektrotechnika, radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Průmysl je soustředěn zejména do větších měst, jako jsou Vilnius, Kaunas, Klaipėda a Šiauliai.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Litevská republika (Lietuvos Respublika, Lietuva; Republic of Lithuania)

Hlava státu: Prezidentka Dalia Grybauskaitė

Složení vlády

  • Saulius Skvernelis (nestraník zvolený za Litevský svaz rolníků a zelených, LVŽS) předseda  vlády  
  • Vilius Šapoka (nestraník) ministr financí  
  • Virginijus Sinkevičius (LVŽS) ministr hospodářství  
  • Linas Antanas Linkevičius (dříve Litevská sociálně demokratická strana, LSDP, nyní nestraník) ministr zahraničních věcí  
  • Raimundas Karoblis (nestraník) ministr obrany  
  • Elvinas Jankevičius (Sociálnědemokratická strana práce) ministr spravedlnosti  
  • Eimutis Misiunas (nestraník) ministr vnitra  
  • Giedrius Surplys (LVŽS) ministr zemědělství  
  • Rokas Masiulis (nestraník, navržen LVŽS) ministr dopravy a spojů  
  • Žygimantas Vaičiunas (LVŽS) ministr energetiky  
  • Kestutis Mažeika (LVŽS) ministr životního prostředí  
  • Mindaugas Kvietkauskas (nestraník) ministr kultury
  • Algirdas Monkevičius (Nová Unie - Sociální liberálové) ministr školství a vědy  
  • Linas Kukuraitis (nestraník) ministr práce a sociálních věcí  
  • Aurelijus Veryga (LVŽS) ministr zdravotnictví 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 2 790 842 obyvatel (předběžný údaj Statistického úřadu Litvy z března roku 2019)

Přetrvává relativně velký nepoměr mezi muži a ženami (cca 46,2 % versus 53,8 %). Podobně jako dělba populace mezi města (67,1 %) a vesnice (32,9 %). Z hlediska věkové struktury obyvatelstva je podíl osob mladších 15 let (16,1 %) nižší než počet osob v důchodovém věku (21,4 %). V roce 2018 se narodilo 8,2 tis. dětí, o 484 (1,7 %) méně než v roce 2017 a zemřelo 39,8 tis. osob (méně o 0,8 % než loni).

Obyvatelstvo

Roční přírůstek/úbytek obyvatel

2013

-11 626

2014

-9 883

2015

-10 301

2016

-39 241

2017

-42 306

2018

-31 600 (předb.)

Ekonomická emigrace:

V období od znovunabytí nezávislosti do května roku 2018 se počet obyvatel snížil o 883 tisíc osob, tj. počet obyvatel se snížil z 3,7 mil. v roce 1990 na 2,8 mil. (emigrace plus přirozený úbytek). Na úbytku obyvatel se podílí jak nízká porodnost (přirozený přírůstek -177 152 osob), tak i vysoká ekonomická emigrace. Emigrace dosáhla prozatímního vrcholu v roce 2010, kdy odešlo cca 83 tisíc lidí (v roce 2016 emigrovalo 50 978 osob). Odcházející obyvatele charakterizují dva hlavní rysy: jsou mladí (72% emigrantů je ve věku 15 až 44 let) a dobře vzdělaní. Úbytek kvalifikovaných sil se projevuje hlavně v IT a zdravotnictví. Nízká úroveň imigrace (v roce 2017 20,3 tis. osob, Litva je na posledním místě v EU podle čisté migrace na 1 000 osob s údajem za 2015 -7,7) nestačí tento odliv kompenzovat.

V roce 2018 dosáhla míra přistěhovalectví 28,9 tis. obyvatel, což je o 8,5 tisíce lidí vice než v roce 2017. Jedná se tak o nejvyšší nárůst přistěhovalců od obnovy nezávislosti země. Více než polovinu těchto osob (57,4 procenta) tvořili navrátivší občané Litvy. Zbytek představovali Ukrajinci (26,4 proc.), Bělorusové (6,3 proc.) a Rusové. Počet přistěhovalců vzrostl, ve srovnání s předchozím rokem, o 32,1 procent Ukrajinců, 20 procent Bělorusů a 18,9 procentní nárůst Rusů.  Počet osob, které opustily v roce 2018 zemi, bylo 32,2 tis. (17 tis. mužů a 15,2 tis. žen), což je o 15,7 tis. osob méně, než v předchozím roce. Tento pokles byl mj. zapříčiněn jednáními o brexitu, o čemž svědčí i statistiky navrátivších se litevských občanů ze Spojeného království v roce 2018. Dalším důvodem je dlouhotrvající ekonomický růst země a udržitelnost systému sociálního zabezpečení. Nejvíce jich bylo právě z Velké Británie 45,8 procent, Norska 11,3 procenta, Irska 7,4 procent a Něměcka 7,3 procent. Průměrný věk navracejících se mužů byl 29 let a žen 28 let. Naopak do Velké Británie emigrovalo 12,2 tis. (37,7 proc.), což je o 1,8krát méně, než v předchozím roce. Do Německa odešlo 3,2 tis. (9,8 proc.), Norska 3 tis. (9,3 proc.) a Irska 2 tis. (6,3 proc.). Do zahraničí se stěhují především mladí lidé kolem 26 let. Podle předběžných analýz se očekává, že by se rok 2019 mohl stat prvním rokem od znovunabytí nezávislosti, kdy by počet příchozích do země mohl převýšit počet odcházejících.

Národnostní složení:

Etnická struktura obyvatel Litvy je stabilní. V roce 2018 tvořili Litevci 86,6%, Poláci 5,6%, Rusové 4,5%, Bělorusové 1,4% a Ukrajinci 0,7%. Hlavní město Vilnius si zachovalo mnohonárodnostní charakter, kde převažují Litevci, významné je zde i zastoupení polské a ruské menšiny. V roce 2011, kdy bylo naposledy prováděno celostátní sčítání lidu, uvedlo 99,4% obyvatel jako svou mateřštinu jeden jazyk (pro 85,4% obyvatel Litvy to byla litevština). Ke dvěma mateřským jazykům se přihlásilo 0,6% obyvatel (17 200). Nikterak překvapivě uvedli nejčastěji kombinaci litevštiny a ruštiny, litevštiny a polštiny a ruštiny a polštiny. Je však nutné podotknout, že informace v tomto směru, s ohledem na migraci, není možné považovat za aktuální.

Náboženské složení:

Podle údajů z roku 2011 více než tři čtvrtiny obyvatelstva vyznávají katolické náboženství: 77,3%; 4,1% se hlásí k pravoslaví, 0,8% jsou pravoslavní starověrci (stoupenci původního pravoslaví před náboženskou reformou v polovině 17.století), 6,1% obyvatelstva je bez vyznání.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hrubý domácí produkt

Po mimořádně příznivém roce 2017 pro litevskou ekonomiku s růstem HDP o 3,9 procent došlo k očekávanému dalšímu růstu ekonomiky země. Přesto Ministerstvo financí a později Litevská centrální banka musely aktualizovat prognozu růstu HDP v reakci na dosavadní či předpokládané negativní jak externí, tak i domácí vlivy na litevskou ekonomiku. Pro rok 2019 uvádí aktualizované znění prognózy 2,6 procenta růstu HDP, oproti dřívějším 2,8 procentům. K úpravě došlo i v případě předpovědi pro rok 2020 na 2,4 procenta a 2021 na 2,3 procenta, přičemž dřívější zpráva předpokládala růst HDP pro oba roky o 2,5 procenta. Aktualizovaná verze se snaží reflektovat geopolitické napětí, protekcionalistickou politiku ostatních států, ekonomické zpomalení v rámci členských zemí EU a rostoucí čínskou ekonomiku. Zároveň zpráva zohledňuje relativně nízkou míru inflace, klesající ceny paliv i pokles průmyslových cen, ale i státní podporu pro příliv zahraničních investic mezi lety 2019 – 2021. Litevská centrální banka upravila, v reakci na aktualizovanou prognózu Ministerstva financí, údaje o předpokládanému růstu HDP pro tento rok na 2,7 procenta, z původních 2,8 procent.

HDP v běžných cenách (mil. EUR)

2014

2015

2016

2017

2018

36 568,3

37 433,9

38 849,4

42 190,8

45 133,6

Nominální HDP per capita (EUR)

2014

2015

2016

2017

2018

12 471

12 886

13 545

14 917 16 111
Míra inflace (%)

2014

2015

2016

2017

2018

0,1

-0,9

0,9

3,7

2,5

Zdroj: Litevský statistický úřad

Inflace

V únoru 2019 byla měsíční míra inflace 2% a harmonizovaná míra inflace s EU 0,2 procenta.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti na konci roku 2018 dosáhla 6,2 procent práceschopného obyvatelstva, což znamená pokles o 0,9% meziročně. Ve čtvrtém čtvrtletí bylo bez práce 87,4 tis. osob. Vyšší míra nezaměstnanosti byla evidována ve městech (47,6 tis. osob), než na venkově (39,8 tis. osob). Zaměstnavatelé nabízeli 16 039 volných pracovních míst. V roce 2019 se předpokládá podle údajů litevského Ministerstva financí nezaměstnanost na 5,9 procentech.

 

Míra registrované nezaměstnanosti vůči práceschopné populaci (%)

2014

2015

2016

2017

2018

9,5

8,7

7,6

7,1

6,2

Zdroj: Litevský statistický úřad

Minimální a průměrná mzda

V roce 2019 byla minimální mzda výrazně zvýšena na 555 EUR, i přesto patří (mezi zeměmi EU, které institut celostátní minimální mzdy zavedly) úroveň minimální mzdy v Litvě v EU mezi nižší. Průměrná měsíční mzda (brutto) činila na konci IV. čtvrtletí 2018 přibližně 961,7 EUR.  V průměru je hodinová mzda v průmyslu a stavebnictví kolem 8,8 EUR a v sektoru služeb 9,5 EUR.

.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet 2017

Podle údajů statistického úřadu o příjmech státu v roce 2018 dosáhly příjmy 15,64 mld. EUR, což je nárůst o 10,4 procenta oproti předchozímu roku a výdaje 15,343 mld. EUR, čimž vznikl přebytek ve výši 297 mil. EUR. Nárůst vládních výdajů o 9,9 procent ve srovnání s předchozím rokem byl způsoben především vyššími výdaji na oblasti sociálního zabezpečení, školství a zdravotnictví.

Návrh státního rozpočtu na rok 2019

V prosinci 2018 schválil parlament návrh státního rozpočtu pro rok 2019, zaměřený na implementaci strukturálních reforem ve školství, zdravotnictví, sociálním zabezpečení, dále na inovace, boj se šedou ekonomikou, daňové reformy a další priority vlády, jako je financování strategických projektů, financování národní bezpečnosti a implementaci legislativních změn. Litva dále plánuje do roku 2030 navýšení výdajů na obranu na 2,5 procenta HDP.

 

Státní rozpočet pro rok 2019 se zaměřil zejména na oblasti:
1. Změny v daňovém systému, transparentnější system sociálního pojištění. Nejnižší zdanění práce v baltských státech. Dlouhodobá stabilita a transparentnost daňového systému.
2. Předpokladaného růstu průměrného platu rychleji o 1/6 než dosud a předpoklad rychlejšího růstu HDP.
3. Finanční podpora a motivace a administrativní reforma v oblasti inovací. Předpoklad růstu výdajů na inovace 1,5 krát.
4. Navýšení nejnižších důchodů průměrně o 20 eur. V roce 2020 by došlo k dalšímu navýšení v podobné výši.
5. Rozvoj ambulantních služeb a služeb rodinných lékařů. Optimizace sítě zdravotních zařízení a zvýšení kvality a prestiže lékařské péče. Podpora zdravého způsobu života. Rozvoj služeb v oblasti péče, vytvoření nástrojů ke snížení výdajů za léky. Předpokládá se, že každý rok bude, vzhledem ke zlepšování zdravotní péče, zachráněno přibližně o 350 životů více a průměrná délka života se prodlouží o deset měsíců. Rozvoj systému péče vytvoří podmínky pro prodloužení délky pracovní schopnosti pro 25 000 občanů. Navýšení kapacity zdravotních institucí a zlepšení prevence rizikových onemocnění.
6. Optimizace počtu univerzit a odborných pracovišť. Zvýšení kvality služeb a prestiže vyučujících, jak na úrovni nižšího i vyššího vzdělávání. Rozvoj mimoškolního vzdělávání. Zajištění bezpečného prostředí vzdělávacích institucí. Snížení rozdílu mezi výsledky žáků v městech a na venkově. Snížení nezaměstnanosti mladých o 1/3. Podpora sportovních aktivit mládeže a podpora celoživotního vzdělání.
7. Růst mezd pro méně kvalifikované pracovníky.
8. Vytvoření nástrojů pro příležitosti k vystoupení ze zóny tzv. šedé ekonomiky. Vytvoření podmínek pro uhrazení daní a zajištění odpovědnosti plátců. Zajištění poctivého konkurenční prostředí a příliv nových investic.

Státní rozpočet (v tis. EUR)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy

12 475,2

13 036,4

13 314,6

14 146,0

15 640

Výdaje

12 725,9

13 111,2

 13 213,9

13 924,7

15 343

Saldo

-251,1

-74,7

 100,8

221,3

297

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance

Podle údajů Litevského statistického úřadu dosáhl v roce 2018 přebytek litevského státního rozpočtu výše 297 mil. EUR. Nominální hodnota vládního dluhu na konci roku činila 15 417 mil. EUR. I v roce 2020 se předpokládá dosažení přebytkového rozpočtu.

 

Vývoj státního rozpočtu Litvy za posledních 5 let (v mil. EUR)
  2014 2015 2016 2017 2018
Přebytek/deficit -251,1 -77,6 103,5 221,3 297
Nominální hodnota vládního dluhu 14 825,0 15 882,0 15 443,8 16 084,2 15 417
Veřejný dluh vůči HDP v % 40,7 42,7 40,1 36,1 34,2

Devizové rezervy

Celková výše devizových rezerv dosáhla v únoru 3 876 mil. EUR (z toho ve zlatě 217,4 mil. EUR).

Se vstupem země do eurozóny k 1. 1. 2015 všechny investice v EUR Litevské banky a investice v zahraniční měně v zemích eurozóny nejsou již nadále zahrnovány do oficiálních rezervních aktiv. 

Zahraniční zadluženost

Litva patří mezi nejméně zadlužené státy EU. Podle údajů Statistického úřadu Litvy činila zadluženost země v roce 2018 34,2 procenta HDP. Klesající trend litevské zadluženosti se očekává i v dalších letech.

Vývoj čistého zahraničního dluhu Litvy (mil. EUR)

2015

celková hodnota/% HDP

 

2016

celková hodnota/% HDP

 

2017

celková hodnota/% HDP

2018

celková hodnota/% HDP

 

9 840,88

26,4

9 531,34  24,6

8 460,07

20,1

6 682,71

14,8

Dluhová služba

Dluhová služba Litvy (splátky hrubého zahraničního dluhu, mil. EUR)
2015 2016 2017 2018 (3Q)
11 922 11 713 13 042 11 999

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Největší komerční banky působící v Litvě podle objemu spravovaných aktiv

Zdroj: Litevská banka a Asociace litevských bank – www.lba.lt, www.lb.lt a www.vz.lt 

Nejvýznamnější pojišťovny

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Litva má uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění se 48 zeměmi světa. Podle Eurostatu má Litva třetí nejnižší daňové zatížení ze všech členských zemí EU (po Slovensku a Rumunsku).

Aktuální vývoj a změny

Rok 2019 přináší výrazné změny v daňovém systému, vycházející z daňové reformy a řešení boje se šedou ekonomikou. Od 1. ledna 2019 platí v Litvě nové daňové sazby: mění se složení mzdy (zavedením superhrubé mzdy) a z toho důvodu měly být pozměněny všechny pracovní smlouvy. Plat zaměstnanců byl násoben 1,289, daňové sazby, platí půlroční daňová amnestie a jiné změny. V roce 2018 zaměstnavatel platil 31,18% a zaměstnanec 9% (11% v případě připojištění) a 15% činila daň z příjmů fyzických osob. Od 1.1.2019 bylo na zaměstnance přeneseno sociální a zdravotní pojištění ve výši 19,5% (22,5% v případě připojištění), které v roce 2018 platil zaměstnavatel. Nyní zaměstnavatel na sociální a zdravotní pojištění přispívá pouze 1,47%, dále 0,16% platí do tzv. Záručního fondu a 0,16% do Fondu dlouhodobého zaměstnání. Zaměstnanec odvádí 20% daň z příjmu fyzických osob, tj. celkem z platu zaměstnanec odvádí jako daně 39,5% nebo 42,5% (v případě připojištění).

 

Názorný mzdový a daňový rozdíl u stejného zaměstnance za rok 2018 a 2019:

Rok 2018 Rok 2019
Mzda zaměstnance – 1 000 EUR Mzda zaměstnance – 1 289 EUR
Zaměstnavatel Zaměstnanec Zaměstnavatel Zaměstnanec

Soc. a zdr. pojištění

31,18% - 312 EUR

Soc. a zdr. pojištění

9% - 90 EUR

Soc. a zdr. pojištění

1,47% - 19 EUR

Soc. a zdr. pojištění

19,5% - 251 EUR
    Záruční fond 0,16% - 2 EUR  
 

Daň z příjmů fyz. osob

15% - 150 EUR

Fond dl. zaměstnání

0,16% - 2 EUR

Daň z příjmů fyz. osob

15% - 150 EUR
Čistý plat – 760 EUR Čistý plat – 780 EUR

Celkové náklady na mzdu zaměstnance

1312 EUR

Celkové náklady na mzdu zaměstnance

1312 EUR

 

Byl zaveden daňový “strop” (hranice mzdy, od které se nezdaňuje u sociálního pojištění. V roce 2019 jsou to příjmy, přesahující 120 průměrných platů za rok (cca 8 800 EUR/měs. před zdaněním). V roce 2020 tato hranice bude 84 průměrných platů (cca 6 200 EUR měsíčně před zdaněním), a v roce 2021- 60 průměrných platů za rok (cca 4 400 EUR měsíčně před zdaněním). Existuje take nejnižší příjem na sociální pojištění (jedná se o zaměstnance, kteří nedostávají minimální plat, u takových zaměstnanců jejich podíl musí uhradit zaměstnavatel).

Nezdanitelné minimum (NM) v roce 2019: ND = 300 – 0,15 (mzda – minimální plat), tj. v roce 2019 u zaměstnance, který bude měsíčně dostávat 2 555 EUR nebo vice NM se uplatňovat nebude.
Od roku 2019 došlo ke změně sazeb daně z příjmů fyzických osob: v roce 2018 se uplatňovala sazba 15%, nyní bude 20% nebo 27%. Dvaceti procentní sazba se dotkne všech příjmů z pracovně - právních vztahů, jejichž výše nepřesahuje 120 průměrných platů za rok, v roce 2020 - 84 průměrných platů a v roce 2021 - 60 průměrných platů. Na příjmy nad uvedenou hranicí je uplatňována 27% daňová sazba. 15% sazba daně z příjmů fyzických osob je uplatňována pouze na nemocniční dávky, příjmy z dividend, příjmy nesouvisející s pracovně - právními vztahy (příjmy z prodeje a pronájmu nemovitostí, úroky, autorské poplatky, dary apod.); v případě těchto příjmů nad 120 průměrných platů bude uplatňována sazba 20%. Na začátku roku 2019 došlo ke zvýšení spotřební daně na cigarety, a to z 59 EUR na 62,25 EUR za 1000 cigaret. Spotřební daň na doutníky a obdobné výrobky se zvýšila z 37 EUR na 42 EUR za kilogram. Spotřební daň na alkohol stoupla z 1665 EUR na 1832 EUR. V roce 2019 bude sazba 5% DPH uplatňována u periodického tisku, a v případě dřeva na vytápění v případě obyvatel – 9% sazba DPH. V roce 2019 budou moci fyzické osoby část svých příjmů za rok 2018 věnovat: oficiálním příjemcům podpory (2% daně z příjmů fyzické osoby), politickým stranám (1%) a odborům (1%).
Od roku 2019 malé podniky budou moci uplatňovat zvýhodněnou sazbu 5% dokonce i v případech, že mají dceřiné podniky. Důležité je, aby celkový počet zaměstnanců u takových sdružených podniků nepřekročil 10, a společné příjmy 300.000 EUR. Nově založené podniky mohou v prvním roce působení uplatňovat 0% sazbu s příjmu právnických osob. Od července roku 2019 budou moci právnické osoby, jejichž roční příjmy nepřesahují 300.000 EUR, zvolit tříměsíční platební období na DPH. Firmy s ročním obratem nad 45 000 EUR mají povinnost účtovat DPH.
Od roku 2019 Finanční úřad začne kontrolu u podniků a obyvatel, kteří provozují živnost. V případě nesplnění minimálních kritérií bude právnická osoba nebo živnostník zapsána do seznamu nedůvěryhodných plátců daní (Nepatikimų mokesčių mokėtojų sąrašas). Od 1. ledna 2019 tak dodavatelé, kteří nesplní minimální kritéria pro odpovědné daňové plátce, nebudou mít možnost účastnit se veřejných zakázek. Za odpovědného plátce daní je považován ten, kdo si udržuje aktuální záznamy a odvádí daně včas, nebyl trestán za nelegální zaměstnávání a nebyl stíhán za daňové podvody nebo jinou finanční trestnou činnost. Právnická osoba nebo živnostník, který bude zapsán na tento “černý” seznam, se nebude moci účastnit výběrových řízení v rámci veřejných zakázek, v případě, že se jedná o asociace nebo veřejné podniky se statutem příjemce podpory, o tento statut přijde. Seznam nedůvěryhodných plátců daní bude přístupný na webové stránce finančního úřadu www.vmi.lt. Termín promlčení v daňové oblasti se redukuje na aktuální rok a předchozí 3 roky (dříve bylo 5 let). Pouze ve výjimečných případech bude uplatňováno 5 – 10 let. Od roku 2019 bude plátce daně za stejné porušení trestán pouze na základě administrativního nebo trestního postupu. V tomto směru vyhlásil litevský Finanční úřad od 1.1.2019 do 1.7.2019 daňovou amnestii. Plátci daní, kteří z nějakého důvodu nepodali daňová přiznání, resp. neuvedli v daňových přiznáních za období 2014 – 2018 plnou výši příjmů, mají možnost doplatit dlužnou částku, aniž by se ve vztahu k ním uplatňovaly penále a pokuty, obvyklé v případě zjištění těchto okolností ze strany finančního úřadu. Tyto subjekty nebudou zapsány do Seznamu nedůvěryhodných plátců daní. Daňové zadlužení lze zaplatit do dvou let. V případě nutnosti splátkového kalendáře je nezbytné podání odpovídající žádosti na Finanční úřad.
K 15.4.2019 možnost daňové amnestie využilo 314 fyzických a právnických osob, které dodatečně bez sankce doplatili daně ve výši 2 milionů EUR.

Základní členění daní v Litvě:

  • daň ze zisku právnických osob
  • daň z příjmu fyzických osob
  • daň z přidané hodnoty
  • zdravotní a sociální pojištění
  • spotřební daň
  • poplatek za státní přírodní zdroje
  • ekologický poplatek
  • pozemková daň a daň z nemovitostí
  • poplatek za používání silnic a dálnic
  • daň ze zisku právnických osob
  • daň za ukládání odpadu na skládky (zavedena v roce 2016, v letech 2017 - 2020 se bude postupně zvyšovat).

Daň z příjmu právnických osob činí 15%. Ve svobodné ekonomické zóně se po dobu šesti let snižuje daň ze zisku o 100% a o 50% v dalších deseti letech. Zahraniční investor investující více než 1 mil. USD a přitom vlastnící alespoň 30% základního kapitálu firmy po dobu pěti let neplatí žádnou daň a dalších 10 let platí jen 50% daně ze zisku. Na malé firmy (do 10 zaměstnanců a obratu 145.000 EUR) se vztahuje snížená 5% sazba daně ze zisku právnických osob.

 

Daň z příjmu fyzických osob (DPFO platí Litevci a cizinci s trvalým pobytem v Litvě)

Sazby daně z příjmu:

  • daň z příjmu fyzických osob má základ 15% plus 6% zdravotního a 3% sociálního pojištění,
  • daň z honoráře je 15 % plus 6% zdravotního a 1% až 3% sociálního pojištění, jsou zde ale rozdíly podle profese.
  • daň ze zisku z prodeje/pronájmu nemovitostí je 15%.
  • dividendy se daní sazbou 20%. Osoby s trvalým pobytem v zahraničí, které vlastní více než 10% akcií předmětné společnosti, dividendy nedaní. 
  • daň z úroků je 10%.
  • ztrátu z prodeje cenných papírů lze až 5 let přenášet do dalšího zdaňovacího období.

U daně z příjmu fyzických osob Litva v posledních letech zvýšila výrazně nezdanitelný základ - ze 166 na 200 EUR v roce 2016 a na počátku roku 2017 až na 310 EUR, což by mělo přiblížit zdanění nízkopříjmové skupiny obyvatel na 33,5% v souladu s průměrem v EU. Vládním cílem je postupně dosáhnout úrovně 380 EUR.

Celý daňový systém má řadu dalších pravidel rozlišených podle typu činnosti, podle typu investora a investice a v případě konkrétní potřeby je vždy třeba ověřit svůj daňový případ autorizovanou právní kanceláří.

 

Daň z přidané hodnoty:

 

DPH byla od 1.9.2009 stanovena na 21%. Redukovaná DPH je 9% a 5%. DPH se neplatí za humanitární a dobročinnou pomoc, zboží a finanční prostředky získané od vlád cizích států nebo mezinárodních organizací a za dovoz  osobních předmětů. Ve snížené sazbě 9% byly zatím ponechány knihy a výdaje za otop a ve snížené sazbě 5% léky kryté státním zdravotním pojištěním. Firmy s ročním obratem nad 45 000 EUR mají povinnost účtovat DPH.

 

Zdravotní a sociální pojištění:

  • Povinné odvody na zdravotní pojištění: zaměstnavatelé 3%, zaměstnanci 6%.
  • Příspěvky na sociální pojištění: zaměstnavatelé 27,98%, zaměstnanci 3%.
  • Obojí se počítá z hrubé mzdy.

Spotřební daň:

  • Spotřební daň - za některé zboží (např. alkohol, tabák, kávu, čokoládu, zlato, benzin, tech. olej, luxusní auta, elektřinu) je obligatorní daň od 1% do 70 % ze zdanitelné hodnoty.
  • Zdanitelná hodnota zboží vyrobeného v Litvě záleží na prodejní ceně bez DPH, pro zboží z  dovozu nebo na deklarované celní hodnotě včetně cla. Např. spotřební daň u alkoholu je 1 320,67 EUR na 100 litrů čistého alkoholu. U vína je stanovena na 72,12 EUR /100 litrů vína.
  • Zboží se zatěžuje spotřební daní v tom státě, kde se spotřebuje. Zboží na tranzitu mezi zeměmi EU je v režimu odložené splatnosti daně.
  • Zákon zavádí spotřební daň na uhlí, koks, lignit a elektrickou energii.

Poplatek za státní přírodní zdroje:

  • Poplatek za využívání přírodních zdrojů. Tyto poplatky zatěžují právnické a fyzické osoby, které používají veřejné přírodní zdroje ke komerční činnosti. Poplatek závisí na druhu přírodního zdroje a je určován každé čtvrtletí podle indexu spotřebitelských cen.

Ekologický poplatek - 0,37 EUR za tunu emitovaných nečistot.

 

Pozemková daň a daň z nemovitostí:

  • pozemková daň - majitelé nebo nájemci půdy platí daň ve výši 1,5 % z její hodnoty uvedené v katastru nemovitostí.
  • daň z nemovitostí je ve výši 0,3-1 % z hodnoty uvedené v katastru nemovitostí.
  • daň ze zisku z prodeje/pronájmu nemovitostí je 15 %.

Poplatek za používání silnic a dálnic:

 

Od 31. května 2005 je zavedena povinnost provozovatelů užitkových a nákladních vozů hradit poplatky za používání vybraných silnic a dálnic. Podrobnosti viz stránky Ministerstva dopravy a spojů.

 

Zde uvedené informace mají sloužit pro základní orientaci v daňovém systému. Daňové zákony upravují i další typy daní (daně z dividend, odpočitatelné položky, nezdanitelné základy atd.) Aktuální stav a podrobný výklad včetně relevantních čísel zákonů lze najít v Doing Business in Lithuania www.businesslithuania.com), nebo v publikaci Legal Aspects of Undertaking Business Activities by Foreign Investors in Lithuania na www.foresta.lt či na stránkách daňové inspekce www.vmi.lt.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: