Logistika a doprava prochází výraznými změnami, střední školy musejí reagovat

5. 2. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Oblast logistiky, dopravy a skladování prochází v posledních letech výraznými změnami. Jak na ně reagují střední odborné školy a čím ke vzdělávání budoucích odborníků přispívá spolupráce se zaměstnavateli, jsme zjišťovali v plzeňské Střední průmyslové škole dopravní a Střední škole logistických služeb v Praze.

Pro seznámení žáků s reálným světem práce jsou nenahraditelné odborné praxe žáků přímo na pracovištích. Na obou školách představují samozřejmou součást studia. Stejně nezbytné však jsou vlastní moderně vybavené odborné učebny. V pražské SŠ, nabízející maturitní obory zaměřené na finanční, logistické a dopravní služby, získávají žáci od prvního ročníku praktické zkušenosti a pracovní návyky právě v nich.

„Máme, i díky našim firemním partnerům, k dispozici softwary pro moderní praktickou výuku skladového hospodářství, dopravních procesů, finančních služeb a poštovnictví, které se používají v reálném prostředí. Od počátku studia žáci řeší modelové příklady z praxe,“ říká ředitelka školy Ing. Jana Dušejovská. Výuka je postavena na plně funkční výpočetní technice a kvalitním internetovém připojení.

Co přinášejí odlišné modely praxí?

Od druhého ročníku absolvují žáci SŠ logistických služeb obvyklý model dvoutýdenní odborné praxe, která má podobu kolečka po relevantních pracovištích příslušného zaměstnavatele. Možnost poznat tímto způsobem život a rozmanité činnosti firmy vidí ředitelka Dušejovská jako významný prvek profesní orientace žáků.

V plzeňské SPŠ dopravní zvolili pro žáky maturitních ročníků model celoroční průběžné praxe – jeden den ve dvoutýdenních cyklech. „V průběhu souvislé praxe žáci zpracovávají roční maturitní práci, v níž řeší určité téma v oblasti skladování, rozvozu zboží a podobně ve spolupráci s příslušným pracovištěm. Práci žáci u maturity obhajují,“ vysvětluje Ing. Radmila Smětáková, která je ve škole garantkou dopravně logistických předmětů. SPŠD naopak vnímá jako pozitivní možnost proniknout hlouběji do souvislostí konkrétních firemních procesů a zpracování a veřejnou obhajobu práce jako příležitost k prohloubení řady sociálních a odborných kompetencí žáků.

Firemní příspěvek ke vzdělávání žáků i pedagogů

V obou školách mají zkušenosti s exkurzemi i přednáškami odborníků, v SŠ logistických služeb v letošním školním roce připravují tandemovou výuku, tedy hodiny připravené a vedené společně vyučujícím a odborníkem z praxe. „Při tvorbě školního vzdělávacího programu jsme intenzivně jednali s našimi sociálními partnery o obsahu učiva, v souvislosti s jeho revizí počítáme s další aktualizací vzdělávacího obsahu na základě konzultací s našimi partnery,“ doplňuje ředitelka.

Plzeňská SPŠD oceňuje průběžné vzdělávání pedagogů prostřednictvím prezenčních i online kurzů. „Vzdělávání umožňují naši sociální partneři se slevou nebo zdarma. Například školení týkající se novinek v oblasti dopravy pořádá ČESMAD Bohemia 4 až 5krát ročně. Nové informace okamžitě promítneme do výuky a v maturitním ročníku s žáky znovu procházíme všechny aktualizace,“ vysvětluje Radmila Smětáková. „Zúročíme je i v rámci programů dalšího profesního vzdělávání řidičů.“ V oblasti logistiky a zasilatelství se na vzdělávání pedagogů podílí zejména Svaz spedice a logistiky. Loni se vyučující SPŠD poprvé seznamovali s praktickým chodem firem prostřednictvím pracovních stáží, které hodnotí jako velmi přínosné.

Školní akční plány – spolupráce v souvislostech

„Řadu zaměstnavatelů tvoří mezinárodní či nadnárodní firmy, proto je prioritou školy také výuka cizích jazyků,“ vysvětluje Jana Dušejovská. „Klademe důraz i na znalost odborné terminologie, minimálně v angličtině. Naši žáci absolvují stáže v logistických firmách v zahraničí. Do programu Erasmus+ se aktivně zapojují i vyučující, kteří absolvují jazykové a metodické kurzy. Zajímavým výstupem je i česko-anglický odborný slovník pro oblast logistiky, dopravy a ekonomiky, který využijeme při zapojování CLIL do výuky.“ Jedním z cílů, který si škola vytkla v rámci akčního plánování svého rozvoje, je postupná integrace odborné výuky a cizího jazyka (metody CLIL), s níž souvisí i nutnost jazykového vzdělávání učitelů odborných předmětů.

Vzhledem k šíři uplatnění absolventů dopravních, resp. dopravně ekonomických a logistických oborů, spolupracují obě zmíněné školy s desítkami firemních partnerů. „Nejde nám o přípravu absolventů pro určitého zaměstnavatele. Naším cílem je vybavit absolventy takovými znalostmi a dovednostmi, aby se dokázali na trhu práce snadno přizpůsobit konkrétním požadavkům a potřebám,“ uzavírá ředitelka Dušejovská.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniela Kramulová, Národní ústav pro vzdělávání. 

Více o projektu P-KAP naleznete na stránkách Národního ústavu pro vzdělávání

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek