Logistika budoucnosti: Nastává éra zákazníků

5. 2. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Nejnovější trendy v logistice určuje jediný imperativ - spokojenost zákazníků. Vedle uspokojení tohoto základního požadavku, který vytváří extrémní tlak na všechny logistické procesy, se tyto trendy zaměřují především na inteligentní řízení a technologie, díky nimž snižují provozní náklady a zvyšují efektivitu. Je dobré o nich vědět a je ještě lepší je využívat. To druhé musíte ovšem sami.

Za extenzivním rozvojem logistiky, která původně vznikla jako expertní armádní disciplína, stojí především globální ekonomika posledních padesáti let. Ta ekonomika, která opustila někdejší baťovský slogan „Mysli globálně a jednej lokálně!“ a dnes se, často s obtížemi, vyrovnává s rostoucími požadavky a stále složitějšími procesy.

Svět se zahušťuje, infrastruktura však nemá jednotnou kvalitu. Bez ohledu na to nároky zákazníků, ať již v segmentu B2B, tak v B2C, stále rostou a jedinou cestou pro ty, kdo mají ambice dotknout se úspěchu, je přizpůsobit se. Možná se zdá, že ráz světa určují výrobci, ale ve skutečnosti je to éra, která končí. Svět začínají utvářet zákazníci.

Logistika za zhruba padesát let své skutečné samostatné existence nabízí tři funkční modely. Za zásadně překonaný se považuje obvykle ten původní, historický, kdy si výrobce logistické služby zajišťoval ve vlastní režii. Ono obvykle je na místě, alespoň v Česku – limity pracovního trhu a rostoucí objemy přepravních služeb se negativně odrážejí na kvalitě poskytovaných logistických služeb leckdy natolik, že některé společnosti zvolily návrat k modelu 1PL, budou tedy, patrně na přechodnou dobu, řešit logistiku kompletně v rámci interních procesů jako kdysi.

První pokusy outsourcovat některé služby nastolily na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století 2PL model – outsourcing jednotlivých služeb. Jen o deset let později už se poprvé objevují 3PL principy, kde se předmětem outsourcingu stává celý řetězec výkonné logistiky. Posledním trendem pak je, především na globální úrovni, 4PL model, kdy výrobce neoutsourcuje pouze výkonnou logistiku, ale i její řízení. Není divu, to dnes totiž představuje specifickou expertní kompetenci, jíž disponují především globální logističtí provideři.

Citius, Altius, Fortius

Neexistuje vertikála, segment či firma, která by si mohla v dnešní době dovolit rezignovat na logistiku. Dodavatelské procesy jsou pro všechny zásadní, protože bez nich nelze nabídnout ani kvalitní suroviny či polotovary, ani efektivní výrobu, ani komfortní distribuci. Olympijské krédo ekonomika zmutovala do současného „Rychleji, Levněji, Lépe“.

To jsou atributy, které nejenže jsou funkční v samotném dodavatelském řetězci, ale navíc je moderní marketing dokáže využít k budování zákaznické loajality, která je svatým grálem byznysu. Proto logistika už dávno není pouhou dopravou či přepravou, ale začala být službou a nedílnou součástí podstaty každého podnikání. Ti, kdo pochopí její význam a důležitost, jsou oproti zbytku světa ve výhodě.

Digitalizace mění dodavatelské řetězce

Digitalizace a využívání nejmodernějších technologických řešení je cestou, jak překonat agresivní konkurenci. Zvyšuje rychlost i přesnost operací dodavatelského řetězce a snižuje chybovost, což v součtu znamená větší spokojenost zákazníků, která se projeví vyššími příjmy. Má to celé jeden háček - efektivní digitalizace je nákladná, protože u většiny firem neznamená kosmetickou změnu, ale totální přepracování operačních postupů.

Nejviditelnější je to všude tam, kde se prosazuje internet věcí. V logistice IoT zásadně transformuje někdejší procesy, protože vytváří organické struktury výpočetních zařízení a systémů, které si předávají data bez lidského přičinění. S IoT je velmi snadné sledovat pohyb zboží, optimalizovat trasy, spravovat efektivně zásoby.

Roboti a umělá inteligence

Sklady bez lidské obsluhy jsou trendem zítřka stejně jako autonomní přeprava či pokročilé rozpoznávání gest a řeči. Pokročilá řešení AI najdou při skladování, nakládce, vykládce, a především místním doručování široké uplatnění. Stojíme před jejich skutečným rozmachem, který bude umožněn novou koncepcí robotiky. Jestliže dříve se průmysloví roboti uplatňovali především v masové rutinní produkci, typicky automotive, jejich klesající cena, zvyšující se flexibilita a multifunkčnost i stále snadnější programovatelnost jsou atributy, které je přivedou na tisíce míst, kde si je ještě dnes nedovedeme představit. Tím spíše, že už i u nás se objevují nabídky Robots as a Service.

Robotické zajímavosti moderní logistiky

  • Zavedení robotů snížilo potřebu pracovních sil ve skladech obchodní společnosti Alibaba o 70 %.
  • Britský online obchod s potravinami Ocado využívá automatizovaný sklad nové koncepce, který je obsluhován roboty, nemá žádné uličky a podlahovou plochu tvoří zásobníky.
  • Vecna Robotics představila kooperativní skladové roboty vybavené technologiemi, které se uplatňují v autonomních systémech.
  • RightHand Robotics se pyšní údajně světovým rekordem - jejich robotický systém využívající umělou inteligenci prý dokáže vyskladnit až tisíc položek za hodinu.
  • Deutsche Bank odhaduje, že Amazon celosvětově využívá více než 80 000 robotů, což přineslo 20% snížení nákladů a zkrácení manipulační doby na čtvrtinu.

Sdílení dat snižuje rizika

Cloudové služby, bezpečné modely Software as a Service, Standard Open Data a mobilní zařízení i aplikace předznamenávají éru skutečně otevřené ekonomiky. Data se stávají komoditou, práce s daty se neomezuje na kanceláře a robustní výpočetní systémy, jak tomu bylo ve velké části světa ještě před třiceti lety.

Business Inteligence a Data Mining otevírají nové obzory, limitem je ovšem naše současná snaha porozumět datům, respektive nedostatek datových inženýrů. Dá se předpokládat, že jej s časem dokážeme překlenout, stejně jako dokážeme změnit zažité stereotypy. Nutně se se všemi těmito změnami totiž změní pohled na to, co je veřejné a co soukromé, naučíme se sdílením vytěžit z dat nové hodnoty a snižovat tak riziko své i ostatních, protože ostatní budou dělat totéž.

Názornou ukázkou takového win-win přístupu v malém a v plenkách je sdílené hodnocení dodavatelů, které dnes využívají jako standard takřka všechny aukční servery. Ve světě velkého byznysu ovšem takto nastavené sdílené prostředí může představovat účinnou obranu proti rizikovým geopolitickým jevům. Na druhou stranu je nutné vidět, že snahu využít technologický rozvoj musí doprovázet přiměřená obezřetnost. Špatně zvládnuté či nastavené modely SaaS mohou být novým rizikem, protože zvyšují závislost na externalitách.

Šedá černější černé

Rostoucí nároky na kvalitu procesů mají jeden efekt, na který se často zapomíná - procesy se stávají citlivější na chyby, objevují se nová rizika, stoupá význam řízení rizik, a především nabývá na významu schopnost pružně reagovat na změny. Současné dění na britských ostrovech a fenomén brexit jsou neplánovaným školením. Ukazují, že můžete mít jakýkoliv byznysplán, nikdy nemůžete být připraveni na vše. Události se prostě dějí, včetně těch nežádoucích. Jediným řešením je flexibilita, schopnost okamžitě reagovat na skutečný vývoj.

Nicholas Taleb přinesl do finančního světa a světa byznysu termín černé labutě. Právě brexit ale ukazuje, že možná větším rizikem jsou labutě šedé, události, o nichž víme, že přijdou, ale nevíme přesně, jaké budou, a připravit se na všechny možnosti je sice možné, ale v zásadě neefektivní. Dynamika změn vytváří dříve neznámý tlak, protože pokud na časté, v podstatě kontinuální změny, a to i očekávané, nebudou podniky schopny reagovat, hrozí škody větší, než mohou způsobit události nečekané. Váha četnosti výskytu totiž způsobí, že časté šedé labutě mohou být ve výsledku černější než zřídkakdy se vyskytující černé.

Návrat k baťovské filozofii

Robotizace, automatizace a veškeré technologické inovace dávají současnému byznysu nový charakter, vzniká skutečně znalostní ekonomika. Těžiště pracovních pozic se přelévá od rutinně výkonných, které budou stále více a častěji zastávat stroje a zařízení, ke kreativně znalostním, kde si – zatím – podrží dominanci člověk. Znalosti jsou totiž z velké části globální. V logistických souvislostech to znamená, že posilují globální logističtí operátoři, kteří dnes mohou z jednoho místa řídit operace v celé síti, po celém světě, a na jiném místě mohou vyvíjet nové, stále sofistikovanější systémy, přičemž na tomto vývoji se podílí virtuální tým, tvořený prostřednictvím vzdálených přístupů expertů ze všech světových stran.

Cirkulární ekonomika a reverzní logistika

Logistika je prostorem, v němž se prolínají dva současné E trendy – ten Ekonomický s tím Ekologickým. V obecné rovině daly vzniknout modelu cirkulární ekonomiky, logistické postupy se učí pracovat s kruhovým dodavatelským řetězcem. Ten, na rozdíl od lineárního, kde je tok zboží jasně dán postupem od surovin po výrobek, formuje reverzní logistiku, model, v němž se dříve používané produkty stávají surovinami. Takový přístup snižuje náklady i negativní dopady, šetří zdroje a zvyšuje udržitelnost ekonomické prosperity.

Omni nebo multi

Inspirací pro logistiku, která se stává složitým prostředím, je i marketing. Právě ten si již takřka dvě dekády poměrně silně uvědomuje rozdíl mezi omnichannel a multichannel přístupem, zatímco mnozí manažeři se ještě dnes domnívají, že jde o různá pojmenování téhož principu. Jejich omyl snadno odhalí znalost latiny či české ekvivalenty – rozdíl mezi vícekanálovým a všekanálovým přístupem je snad celkem patrný. Svět je mnohovrstevnatý, singlechannel dávno nestačí. Kanálů je třeba více. Marketing však dávno objevil, že omezovat se v komunikaci vzorcem, kdy každý kanál má své samostatné sdělení, je neefektivní.

Řešení přináší právě strategie omnichannel, která pracuje na všech kanálech se všemi typy sdělení z jednoho centra a vytváří tak mnohem vyšší pravděpodobnost zásahu cílové skupiny. Nemluvě o tom, že zpětnou analýzou jste pak schopni definovat poměrně vcelku přesně zákaznické preference. Omnichannel přístup, tedy komunikace napříč všemi kanály současně, má nejen větší potenciál, ale také se lépe vyhodnocuje. V logistice platí totéž i s tím, že také v logistice je omnichannel řešením složitějším, náročnějším a nákladnějším jak z pohledu tvorby, tak z pohledu provozu i řízení. Při správném využití však také řešením efektivnějším.

Nová rizika

Logistika se stává stále globálnější, což na jedné straně znamená značné výhody a úspory, na druhé straně to přináší nové problémy. Prvním z nich je nečitelnost těch, co rozhodují. Populismus a protekcionismus jsou zárodkem, z něhož vyrůstá možná obchodní válka mezi ekonomickými mocnostmi. Druhý problém představuje infrastruktura, která v globálním měřítku zdaleka není homogenní. Stoupá a bude stoupat význam kombinované přepravy, do přepravních řetězců budou – zatím spíše v omezené míře, na malých plochách a v posledních mílích – integrovány nové technologie v podobě dronů či autonomní dopravy. Právě vzrůstající význam poslední míle ukazuje na příslovečný slabý článek řetězu.

Výrobce a obchodník k sobě mají blíže než kdy dříve. Nebude-li obchodník ochoten přizpůsobit se právě na poslední míli požadavkům zákazníků, dokáže tak úspěšně pohřbít nejen sebe, ale často i své dodavatele.

Uberizace dobývá svět

Paradoxem současné globální logistiky jsou lokální potřeby, které ji zpětně atomizují. Požadavky na pružnost se projevují v nárocích na krátkodobě využívané přepravní i skladovací kapacity. Americká realita je částečně řeší systémem Flexe, který vytváří reálný cluster menších poskytovatelů. Zapojit se může kdokoliv, kdo na jedné straně nabízí či na druhé poptává nějakou kapacitu.

V zásadě jde o prorůstání či rozrůstání systému, na němž je založena přepravní služba Uber, do dalších vrstev ekonomiky. Na podobném principu pracuje francouzská OSV Finder, která propojuje těžařské společnosti s vlastníky plavidel a řeší tak v dynamickém modu poptávku přepravních kapacit pro ropu a plyn. Základem takových systémů je vždy aplikace, která má de facto jediný smysl - zprostředkovat bez prostředníka.

Renesance pošt

Nejen Česká pošta se potýká s propadem standardní balíkové přepravy, je to jev, který vyvolává vrásky poštovním panáčkům celého světa. Přitom existuje kompetence, kterou pošta zvládá či kterou by měla zvládat zdaleka nejlépe. Je to ona již zmíněná poslední míle. Jakkoliv se mohlo zdát, že klasické poštovní služby jsou odsouzeny k po(s)tupnému odumírání, trend může být přesně opačný.

Americká či novozélandská pošta rozvíjejí své nabídky směrem k logistickým operátorům, jimž nabízejí řešení právě na poslední míli. Jakkoliv to na první pohled vypadá jako krok zpět, nepostrádá logiku – právě pošty se svou historicky pečlivě budovanou strukturou, schopnou obsluhovat dokonale (kdysi) regionální, lokální prostor, disponují možnostmi stovek dodacích míst i obsluhy koncových adres, které velké ani malé logistické a přepravní firmy nikdy mít nebudou. V českých reáliích se sice transformace pošty v moderní obslužnou kapacitu zdá zcela nemožná, ale i zázraky se dějí.

Odpovědnost mileniálů

Nastupující generace mění svět ještě dříve, než mu bude moci vládnout. Společenská odpovědnost a snaha o udržitelný rozvoj vyžadují transparentnost. V moderním pojetí logistiky to znamená, že už nestačí vědět kdy, ale kdo a jak. Spotřebitelé jsou citliví na fair trade, životní prostředí, genderovou rovnost i politickou korektnost. Většina zákazníků sice ještě patří k typu pasivní konzument, ale tábor těch, kteří se aktivně zajímají, stále roste a není možné ho ignorovat. To ovšem ještě více zesiluje snahu znát zákaznické preference a ztotožnit se s nimi. Neznamená to podléhat rozmarům cílového trhu, znamená to segmentovat jej a lépe a snáze jej obsluhovat.

Shrnuto a podtrženo? Jako je automotive pionýrem moderních výrobních modelů, je logistika technologickou laboratoří a testem globální ekonomiky s lokálním dopadem. Na jedné straně ukazuje možnosti, na druhé straně odhaluje nová rizika. Stále složitější prostředí zvyšuje nároky, na což ekonomika reaguje nabídkou nových sofistikovaných služeb a technologií. Jejich okamžitá akceptace bez rozmyslu se však nemusí vyplatit, může být totiž zatížená příliš vysokou daní. Ta daň se jmenuje závislost.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek