Lukáš Kovanda: Turecko padá do měnové krize

10. 8. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Čechům sice v Turecku zlevnilo pivo z 54 na 32 korun, ale krize může mít závažný geopolitický přesah.

Světové finanční trhy svírá nová akutní hrozba. Turecko. Země nezadržitelně míří do měnové krize. Turecká lira dnes ráno oslabila na historické minimum vůči dolaru, poprvé v dějinách stál dolar více než šest lir. Jen včera turecká měna vůči dolaru znehodnotila o dalších pět procent. Za celý letošní rok už turecká měna oslabila proti dolaru o zhruba 32 procent. Včera jí nepomohl ani vládní příslib nového ekonomického plánu. Propad liry umocnil krach washingtonského jednání turecké delegace a amerických protějšků.

Ministr financí Berat Albayrak představí ekonomický plán, který by měl hrozící krizi odvrátit. Je za minutu dvanáct. Potíž je v tom, že pokud své chování nezmění a „nezmoudří“ stále mocnější vládce Turecka, Albayrakův tchán Recep Tayyip Erdogan, žádný plán zřejmě mezinárodní investory nepřesvědčí.

Erdogan zastává svéráznou ekonomickou teorii, kterou by snad šlo označit jako „monetární populismus“. Míní, že vysoké úrokové sazby způsobují inflaci, pročež je třeba je příliš nezvyšovat. Někdy až nevybíravě tlačí na centrální banku, aby tak nečinila. Centrální bankéři jeho tlaku zřejmě podlehli na svém červencovém měnověpolitickém zasedání, kdy v rozporu s očekáváním trhu ponechali základní sazbu na úrovni 17,75 procenta. Trh, který předpokládal zvýšení sazby, to vzal jako signál, že centrální banka osudově ztrácí svoji nezávislost.

Obava ze ztráty nezávislosti centrální banky a z její neochoty zarazit oslabování liry zpřísňováním měnové politiky finanční situaci v zemi v posledních dnech dramaticky zhoršuje. Dochází k citelnému odlivu kapitálu, v jehož důsledku lira dále spirálovitě oslabuje. Turečtí prodejci oslabující liru částečně korigují růstem cen. Inflace v zemi v červenci podruhé za sebou překročila úroveň patnácti procent, a je tak nejvyšší od roku 2003.

Lira je historicky nejslabší také vůči české koruně. Dnes ráno  turecká měna přechodně oslabila dokonce na méně než 3,70 koruny. Ještě začátkem roku 2015 přitom jedna lira vyšla na více než 10,50 koruny. Podle tureckého statistického úřadu vyšlo tehdy, v lednu 2015, pivo v průměru na 5,10 turecké liry. Čech za něj v přepočtu zaplatil zhruba 53,50 koruny. Letos v červenci stálo pivo v Turecku průměrně 8,60 liry. Oproti lednu 2015 tedy v tureckých lirách zdražilo o bezmála sedmdesát procent. Čecha však dnes vyjde v přepočtu na méně než 32 korun, tedy o čtyřicet procent levněji. Čeští dovolenkáři si tedy nemohou Erdoganovu svéráznou ekonomickou teorii vynachválit. Však také popularita Turecka coby turistické destinace mezi Čechy letos mimořádně sílí. Některé kanceláře uvádí v letošní sezóně rekordní nárůst zájmu o zájezdy do Turecka mezi Čechy, jedna z cestovních kanceláří například uvádí nárůst počtu prodaných zájezdů o 900 procent.

Co je krátkodobě dobré pro zahraniční turisty v Turecku, pochopitelně nejen Čechy, není dobré pro celý blízkovýchodní region. Turecko je člen NATO a měnová krize či rozvrat turecké ekonomiky mohou mít závažný geopolitický přesah. Stejně tak jsou nevyzpytatelné i narůstající tenze mezi Ankarou a Washingtonem, které jsou jednou z klíčových příčin pádu liry. Zmíněná turecká delegace včera ve Washingtonu nedosáhla z hlediska trhů žádoucího konsensu ve věci propuštění amerického duchovního Andrewa Brunsona. Toho Ankara zadržuje v souvislosti s obviněním ze spoluúčasti na nezdařeném puči v roce 2016.

Erdogan tváří v tvář hrozící měnové krizi volí pro své domácí publikum silná až silácká slova. Brunsonovo propuštění by si jeho příznivci mohli vyložit jako slabost. Stejně jako případný problém s velkými stavebními projekty, jako je nové istanbulské letiště nebo kanál spojující Černé a Marmarské moře. Ty v mnohých Turcích vyvolávají dojem opět už imperiálního Turecka s Erdoganem coby jeho vládcem, jakýmsi novodobým „sultánem“, v čele. Aby byly zmíněné kolosální projekty dokončeny, a Erdogan tak neztratil tvář, potřebuje úrokové sazby, které se příliš nezvyšují a úvěry nechávají poměrně levné. Proto razí onu svéráznou ekonomickou teorii. Ta ale není dlouhodobě ani střednědobě udržitelná. Ekonomie prostě takhle nefunguje. Erdogan – pokud nezmoudří – dříve či později narazí. Už jen proto, že Turecko je masivně zadlužené v zahraničí a padající lira dluh rapidně prodražuje. Otázka je, co se bude dít po tom, až k nárazu dojde. Erdogan zřejmě bude hledat viníky uvnitř i vně Turecka, což je z důvodu geopolitického významu země neblahá vyhlídka.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek