Maďarsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace ohledně ekonomických údajů viz rovněž stránky:

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Vývoj vzájemného obchodu se zbožím mezi ČR a HU

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

tis. EUR

poř.

index

tis. EUR

poř.

index

tis. EUR

poř.

index

tis. EUR

2014

3 637 609

9.

114,4

2 653 249

11.

101,9

6 290 858

11.

108,8

984 360

2015

4 222 218

8.

116,1

3 010 622

11.

113,4

7 232 840

10.

115,0

1 211 596

 2016

4 217 358

8.

 99,9

3 010 558

 11.

100,4

7 227 915

10.

 99,9

 1 206 800

2017

4 810 259

9.

 114,0

3 426 772

 13.

 113,8

8 237 032

10.

 114,0

1 383 487

2018

5 140 514

10.

106,7

3 759 786

11.

109,7

8 900 301

10.

108,0

1 380 728

1-2/2018

849 414

10.

114,9

602 951

11.

117,6

1 452 365

10.

116,0

246 463

1-2/2019

879 754

10.

103,6

619 193

11.

102,7

1 498 947

10.

103,2

260 561

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz

 

Zahraniční obchod mezi ČR a HU dosáhl v r. 2018 rekordních hodnot s celkovým obratem téměř 9  mld. euro. HU bylo pro ČR v loňském roce 10. největším obchodním partnerem a tuto pozici si dlouhodobě udržuje. HU ekonomika je podobně jako ta česká postavena do velké míry na automobilovém průmyslu, vzájemnému obchodu tak vévodí položky z tohoto odvětví.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

SITC

 Položky

Vývoz 2018 - podíl v % 

Vývoz 2017 - podíl v %

Dovoz 2018 v %

Dovoz 2017 v %

0

Potraviny a živá zvířata

5,5

5,7

6,0

6,5

1

Nápoje a tabák

0,9

0,8

2,1

1,7

2

Suroviny nepoživatelné, bez paliv

0,6

0,6

1,5

1,2

3

Minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály

4,3

3,5

1,2

0,9

4

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

0,8

0,8

0,8

0,9

5

Chemikálie

10,1

11,4

13,8

13,5

6

Tržní výrobky tříděné hlavně dle druhu materiálu

16,4

16,6

14,6

15,4

7

Stroje a přepravní zařízení

53,7

52,5

46,9

45,3

8

Různé průmyslové výrobky

7,6

7,9

13,0

14,5

9

Nespecifikováno

0,1

0,2

0,1

0,0

 

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

Zdroj: Český statistický úřad

 

Vývoz 2018 v tis. EUR podle SITC1  tříd: celkem = 5 140 514, 0 = 282 204, 1 = 47 710, 2 = 30 736, 3 = 221 719, 4 = 41 391, 5 = 521 110, 6 = 836 776, 7 = 2 762 595, 8 = 388 755 a 9 = 7 520.
Dovoz 2018 v tis. EUR podle SITC1 tříd: celkem = 3 759 786, 0 = 225 152, 1 = 77 575, 2 = 55 099, 3 = 46 145, 4 = 31 282, 5 = 519 020, 6 = 550 342, 7 = 1 764 048, 8 = 490 094 a 9 =1 030.

 

TOP 10 - položky českého vývozu do HU podle SITC2 v roce 2018

Hodnota v tis. EUR

Pořadí

Silniční vozidla (78)

1 021 079

1.

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (77)

539 688

2.

Zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprod. zvuku (76)

396 363

3.

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. (74)

362 838

4.

Kovové výrobky j.n. (69)

255 506

5.

Kancelářské stroje a zař. k automat. zpracování dat (75)

221 482

6.

Různé výrobky j.n. (89)

211 745

7.

Železo a ocel (67)

182 615

8.

Silice a vonné látky (55)

166 065

9.

Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály (33)

159 428

10.

Zdroj: Český statistický úřad

TOP 10 - položky českého dovozu z HU podle SITC2 v roce 2018

Hodnota v tis. EUR

Pořadí

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (77)

550 260

1.

Stroje a zařízení k výrobě energie (71)

513 426

2.

Silniční vozidla (78)

427 417

3.

Různé výrobky j.n. (89)

338 393

4.

Léčiva a farmaceutické výrobky (54)

230 888

5.

Železo a ocel (67)

146 383

6.

Výrobky z pryže, j.n. (62)

115 306

7.

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. (74)

105 132

8.

Zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprod. zvuku (76)

103 578

9.

Plasty v prvotní formě (57)

95 490

10.

Zdroj: Český statistický úřad

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Běžný účet platební bilance - HU 

Rok 2018 v mil. CZK

Rok 2017 v mil. CZK

Kredit

Debet

Saldo

Kredit

Debet

Saldo

Běžný účet

123 021,2

93 833,1

29 188,2

113 931,1

87 344,7

26 586,4

Zboží

111 294,0

85 445,6

25 848,4

102 818,8

79 228,1

23 590,7

Služby celkem

10 476,4

6 363,3

4 113,0

10 180,8

5 784,5

4 396,3

Doprava

4 696,9

2 038,1

2 658,8

4 384,1

1 957,9

2 426,2

Cestovní ruch

1 754,1

1 393,0

361,1

1 809,2

1 307,8

501,6

Ostatní podnikatelské služby

2 410,5

2 017,0

393,5

2 589,2

1 655,0

934,2

Prvotní důchody

1 129,9

1 712,9

-582,9

827,5

2 081,9

-1 254,4

Druhotné důchody

120,9

311,3

-190,3

104,1

250,2

-146,2

Zdroj: ČNB

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Podle údajů ČNB činily k 31.12. české přímé investice v HU v roce 2017: 359,2 mil. EUR, z toho základní kapitál činil 80,8 mil. EUR, reinvestovaný zisk 158,3 mil. EUR a ostatní kapitál 120,1 mil. EUR. Stav přímých maďarských investic v ČR k 31. 12. 2017 činil: celkem 593,6 mil. EUR, z toho základní kapitál činil 373,8 mil. EUR, reinvestovaný zisk 168,5 mil. EUR a ostatní kapitál 51,3 mil. EUR. Novější údaje zatím nejsou dispozici.

Podle údajů ČNB činily k 31.12. české přímé investice v HU v roce 2016: 125,3 mil. EUR a to v členění: základní kapitál 27,5 mil. EUR, reinvestovaný zisk 31,1 mil. EUR, ostatní kapitál 66,8 mil. EUR. Stav přímých maďarských investic v ČR k 31. 12. 2016 činil: celkem 328,6 mil. EUR, z toho základní kapitál činil 185,5 mil. EUR, reinvestovaný zisk 85,4 mil. EUR a ostatní kapitál 57,8 mil. EUR.   

   

PZI České republiky do Maďarska (odliv)

 Rok

Základní kapitál v mil. EUR

Reinvestovaný zisk v mil. EUR

Ostatní kapitál
  v mil. EUR

Celkem
  v mil. EUR

2013

5,4

-0,6

-2,8

2,0

2014

27,8

2,4

54,6

84,8

2015

-20,2

4,5

9,3

-6,4

2016

-8,6

-3,2

-15,0

-26,9

2017

53,3

50,4

52,2

155,9

Zdroj: Česká národní banka, www.cnb.cz

PZI Maďarska do České republiky (příliv)

 Rok

Základní kapitál v mil. EUR

Reinvestovaný zisk v mil. EUR

Ostatní kapitál
  v mil. EUR

Celkem
  v mil. EUR

2013

20,4

16,8

-15,0

22,1

2014

-6,7

27,5

-14,6

6,2

2015

-26,1

-57,1

13,2

-69,9

2016

20,4

45,3

-47,6

18,1

2017

172,2

-48,7

-11,2

112,3

Zdroj: Česká národní banka, www.cnb.cz

 

Některé z realizovaných investic ČR v HU:

Společnost CZ Export Praha a maďarská společnost HM Arzenál Zrt. podepsaly v březnu 2018 smlouvu na transfer průmyslové technologie (licence) na výrobu ručních zbraní a jejího zavedení v Maďarsku. Smlouva je podepsána na dobu 10 let a má celkovou hodnotu 100 mil. €. Očekávaný objem vyrobených zbraní je až 200 000 kusů. V první etapě se v Maďarsku ruční zbraně jen montují a následně by měla být zahájena domácí výroba. První zbraně byly maďarské armádě předány na konci roku 2018.

V Maďarsku působí firma Škoda Transportation, která koupila maďarského výrobce Ganz. Firma dodává do Maďarska tramvaje (mimo Budapešť) a trolejbusy (do Budapešti, ve spolupráci s firmou Solaris).

V energetice v Maďarsku působí firma EP Energy, která vlastní většinový podíl v elektrárně Budapesti Erömü, která dodává pro Budapešť teplo a elektřinu. Firma ČEZ v Maďarsku obchoduje s elektrickou energií.

Mezi další významné české investory v Maďarsku patří např. Ravak (sanitární technika), AAA Auto (autobazar), Alza (online obchod), Karlovarské minerální vody Mattoni, CPI Property Group (nemovitosti, obchodní domy), nebo PPF, která vlastní maďarského mobilního operátora Telenor HU a provozovatele online platebního systému. Firma Agrofert vlastní několik společností působících v agrárním sktoru, včetně jednoho z největších výrobců slunečnicového oleje na světě skupinu NT Group, Kiskunfélegyháza. Firma Alukov a.s. má v obci Bátonyterenye župy Nógrad výrobní závod na posuvné zastřešování bazénů, teras, hal atd.

Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodua v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Seznam firem, které zastupují české výrobce, nebo české firmy s pobočkami v HU naleznete na webových stránkách.             

                             

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Maďarsko i ČR jsou členskými zeměmi Evropské unie a velká část jejich vzájemných vztahů je tak upravena právními normami EU.

V rámci bilaterální smluvní základny jsou hlavními normami v ekonomické oblasti následující dohody:

  • Smlouva o zamezení dvojího zdanění, podepsaná v Praze 14. 1. 1993 (po vnitrostátních ratifikačních procedurách vstoupila v platnost 27. 12. 1994).
  • Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná v Praze 14. 1. 1993 (po  vnitrostátních ratifikačních procedurách vstoupila v platnost 25. 5. 1995)

(Pozn.: V návaznosti na povinnost členských států EU uvést mezinárodněprávní závazky do souladu s unijním právem, probíhá proces ukončování platnosti této dvoustranné dohody a její nahrazení legislativou EU.)                            

Více informací o stávající bilaterální smluvní základně naleznete na internetových stránkách Ministerstva zahraničních vztahů ČR v sekci Zahraniční vztahy a oddíle Mezinárodní smlouvy

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Rozvojová pomoc mezi Českou republikou a Maďarskem vzájemně poskytovaná ani přijímaná není. Obě země jsou donory rozvojové pomoci, proto možnosti spolupráce existují maximálně na třetích trzích, které jsou příjemci rozvojové pomoci.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: