Maďarsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace ohledně ekonomických údajů viz rovněž stránky:

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Vývoj vzájemného obchodu se zbožím mezi ČR a HU

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

tis. EUR

poř.

index

tis. EUR

poř.

index

tis. EUR

poř.

index

tis. EUR

2013

3 180 130

10.

113,2

2 603 703

10.

100,9

5 783 833

11.

107,3

576 427

2014

3 637 609

9.

114,4

2 653 249

11.

101,9

6 290 858

11.

108,8

984 360

2015

4 221 256

8.

115,0

3 009 249

11.

111,5

7 230 505

10.

113,5

1 212 007

 2016

4 217 358

8.

 100,1

3 010 558

 11.

 99,7

7 227 915

10.

 99,9

 1 206 800

2017

4 618 676

9.

 100,1

3 436 508

 13.

 114,1

8 055 185

10.

 111,4

1 182 168

 1/2017

364 727

9.

 113,6

260 379

 12.

 120,8

625 106

10.

 116,5

 104 347

1/2018

426 385

8.

116,9

310 033

11.

119,7

736 418

10.

117,8

116 352

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

SITC

 Položky

Vývoz 2016 - podíl v % 

Vývoz 2017 - podíl v %

Dovoz 2016 v %

Dovoz 2017 v %

0

Potraviny a živá zvířata

6,6

5,7

6,9 

6,5

1

Nápoje a tabák

0,9

0,8

1,6 

1,7

2

Suroviny nepoživatelné, bez paliv

0,7

0,6

1,2 

1,2

3

Minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály

4,0

3,5

1,4 

0,9

4

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

0,8

0,8

0,8 

0,9

5

Chemikálie

11,1

11,4

11,3 

13,5

6

Tržní výrobky tříděné hlavně dle druhu materiálu

15,8

16,6

16,2 

15,4

7

Stroje a přepravní zařízení

52,3

52,5

43,2 

45,3

8

Různé průmyslové výrobky

7,8

7,9

17,4 

14,5

9

Nespecifikováno

0,1

0,2

0,0

0,0

 

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

Zdroj: ČNB

Vývoz 2017 v tis. EUR podle SITC1  tříd: celkem = 4 644 384, 0 = 271 719, 1 = 36 851, 2 = 29 755, 3 = 162 212, 4 = 37 938, 5 = 530 419, 6 = 759 738, 7 = 2 439 705, 8 = 366 966 a 9 = 9 082.
Dovoz 2017 v tis. EUR podle SITC1 tříd: celkem = 3 447 399,0 = 224 328, 1 = 58 738, 2 = 43 994, 3 = 30 500, 4 = 31 190, 5 = 465 382, 6 = 530 495, 7 = 1 561 479, 8 = 500 630 a 9 = 662.

TOP 10 - položky českého vývozu do HU podle SITC2 v roce 2017

Hodnota v tis. EUR

Pořadí

Silniční vozidla (78)

888 601

1.

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (77)

563 597

2.

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. (74)

389 286

3.

Zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprod. zvuku (76)

235 011

4.

Kovové výrobky j.n. (69)

234 295

5.

Různé výrobky j.n. (89)

193 705

6.

Kancelářské stroje a zař. k automat. zpracování dat (75)

162 803

7.

Železo a ocel (67)

152 045

8.

Organické chemikálie (51)

135 351

9.

Silice a vonné látky (55)

129 534

10.

Zdroj: ČNB

TOP 10 - položky českého dovozu z HU podle SITC2 v roce 2017

Hodnota v tis. EUR

Pořadí

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (77)

540 810

1.

Silniční vozidla (78)

403 987

2.

Stroje a zařízení k výrobě energie (71)

341 057

3.

Různé výrobky j.n. (89)

326 099

4.

Léčiva a farmaceutické výrobky (54)

178 725

5.

Železo a ocel (67)

130 799

6.

Výrobky z pryže, j.n. (62)

106 817

7.

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. (74)

99 714

8.

Plasty v prvotní formě (57)

95 033

9.

Zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprod. zvuku (76)

91 848

10.

Zdroj: ČNB

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Běžný účet platební bilance - HU 

Rok 2016 v mil. CZK

Rok 2017 v mil. CZK

Kredit

Debet

Saldo

Kredit

Debet

Saldo

Běžný účet

108 620,6

78 153,1

30 467,5

113 931,1

87 344,7

26 586,4

Zboží

98 238,2

70 842,1

27 396,1

102 818,8

79 228,1

23 590,7

Služby celkem

9 525,6

5 500,7

4 024,8

10 180,8

5 784,5

4 396,3

Doprava

3 902,1

1 852,7

2 049,4

4 384,1

1 957,9

2 426,2

Cestovní ruch

1 702,3

1 354,1

348,2

1 809,2

1 307,8

501,6

Ostatní podnikatelské služby

2 481,6

1 554,8

926,7

2 589,2

1 655,0

934,2

Prvotní důchody

737,7

1 595,2

-857,5

827,5

2 081,9

-1 254,4

Druhotné důchody

119,1

215,1

-96,0

104,1

250,2

-146,2

Zdroj: ČNB

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Podle údajů ČNB činily k 31.12. české přímé investice v HU  v roce 2016: 125,3 mil. EUR a to v členění: základní kapitál 27,5 mil. EUR, reinvestovaný zisk 31,1 mil. EUR, ostatní kapitál 66,8 mil. EUR. Stav přímých maďarských investic v ČR k 31. 12. 2016 činil: celkem 328,6 mil. EUR, z toho základní kapitál činil 185,5 mil. EUR, reinvestovaný zisk 85,4 mil. EUR a ostatní kapitál 57,8 mil. EUR. Novější údaje zatím nejsou dispozici.       

PZI České republiky do Maďarska (odliv)

 Rok

Základní kapitál v mil. EUR

Reinvestovaný zisk v mil. EUR

Ostatní kapitál
  v mil. EUR

Celkem
  v mil. EUR

2011

-1,8

-9,4

14,4

3,1

2012

4,6

-2,8

-9,2

-7,4

2013

5,4

-0,6

-2,8

2,0

2014

27,8

2,4

54,6

84,8

2015

-20,2

4,5

9,3

-6,4

2016

-8,6

-3,2

-15,0

-26,9

Zdroj: Česká národní banka, www.cnb.cz

PZI Maďarska do České republiky (příliv)

 Rok

Základní kapitál v mil. EUR

Reinvestovaný zisk v mil. EUR

Ostatní kapitál
  v mil. EUR

Celkem
  v mil. EUR

2011

-8,5

20,0

-29,4

-18,2

2012

14,0

1,1

22,0

37,2

2013

20,4

16,8

-15,0

22,1

2014

-6,7

27,5

-14,6

6,2

2015

-26,1

-57,1

13,2

-69,9

2016

20,4

45,3

-47,6

18,1

Zdroj: Česká národní banka, www.cnb.cz

Některé z realizovaných investic ČR v HU:

  • V roce 2006 zakoupila za cca 2 mil. EUR Škoda Holding v dražbě maďarský Ganz Transelektro a vytvořila s maďarským Resonatorem společný podnik Ganz-Škoda Zrt. (Gans Transelektro byl konkurentem Škody Transportation ve výrobě trolejbusů na trzích východní a střední Evropy). Následně Škoda získala ve firmě 100% podíl.
  • Česká elektroenergetická společnost ČEZ založila v Maďarsku společnost ČEZ Magyarország Kft., specializovanou na obchod elektrickou energií, a také podepsala koncem roku 2007 s maďarskou petrochemickou společností MOL dohodu o spolupráci, mj. o společné výstavbě dvou elektráren na plyn v Maďarsku a u Bratislavy. Společnost ČEZ zakoupila 7 % akcií MOL. V souladu s dohodou vytvořila roce 2008 ČEZ s maďarskou petrochemickou společností MOL společný podnik, který by měl posílit synergické možnosti obou společností v prostoru střední a jihovýchodní Evropy.
  • V říjnu 2008 dokončila společnost RAVAK investici za 2,5 miliardy forintů (cca 250 milionů Kč) – obchodní a logistické centrum v Budapešti Ravak Business Center o ploše 14 500 m2
  • V roce 2014 se po pěti letech v blízkosti Budapešti (Fót) znovuotevřela pobočka české firmy AAA Auto, která se zabývá koupí a prodejem ojetých automobilů – tj. Autocentrum AAA Auto Kft.
  • Poslední velkou investicí v roce 2014 byla investice skupiny Agrofert Andreje Babiše ve výši téměr 1 mld. Kč. Jedná se o nákup maďarského výrobce rostlinných olejů skupiny NT Group, Kiskunfélegyháza (8. největší výrobce slunečnicového oleje na světě). V Maďarsku vlastní Agrofert další 3 společnosti, které působí v agrárním sektoru: Ceres Sütőipari Zrt., Devecseri Agrokémiai Kft., Somlóvásárhely a IKR Agrár Kft.
  • Karlovarské minerální vody (KMV) v dubnu  2015 ohlásily akvizici maďarské dvojky - Szentkirályi Ásványvíz. Cenu celé transakce společnosti nezveřejnily. Szentkirályi se stane součástí nově vzniklého holdingu Central European Mineral Water Holding (CEMW). Jde o společný projekt rodiny Pasquale a Levente Balogha, majitele Szentkirályi. Jediným akcionářem holdingu, který vznikl letos v březnu, byly dosud Karlovarské minerální vody. Minoritní část akcií holdingu CEMW nyní získá Balogh, který bude zároveň jeho prezidentem. Karlovarský výrobce tradiční značky Mattoni tak nyní ovládne maďarský trh a upevní si postavení lídra na trhu balených minerálních a pramenitých vod ve střední Evropě.
  • Koncem srpna 2015 vydal Maďarský úřad pro hospodářskou soutěž (GVH) souhlas české společnosti EP Energy ze skupiny EPH Daniela Křetinského s nákupem elektrárny Budapesti Erőmű od francouzské společnosti EDF. EP Energy akvizicí získá 95,5 % podíl v elektrárně, která dodává 60 % tepla pro Budapešť a jeho 3 závody generují 3 % celkové maďarské výroby el. energie.
  • Skupina CPI PG miliardáře Radovana Vítka koupila 11 velkých obchodních center  v Maďarsku a dalších 3 zemích. Cena celkem se pohybuje okolo 650 mil. EUR. Jde o největší akvizici skupiny, musí ji ale ještě odsouhlasit český a maďarský antimonopolní úřad. Skupina získá celkem 265 tis. m2 nových pronajímatelných ploch. V Maďarsku se jedná o Polus a Campona v Budapešti a 2 prodejen Interspar v maďarských městech Zalaegerszeg a Nyíregyháza. Součástí akvizice je i AndrássyComplex v Budapešti, který kombinuje moderní kancelářské prostory a obchodní jednotky na atraktivních adresách.
  • Majitel Szentkirályi koupil maďarskou Pepsi - Levente Balogh koupil maďarskou divizi společnosti Pepsi a bude výhradním distributorem produktů. Společnost koupil s dřívějšími italskými obchodními partnery, s rodinou Pasquale a Pasquale se svou českou společností Karlovarské minerální vody (KMV) koupily obchod. Tak se k nim dostala celá řada značek s výrobní kapacitou - Pepsi, Mirinda, 7up, Gatorade, Mountain Dew, Lipton, Evervess, Toma džus a nealkoholické nápoje, Toma pramenité vody, Slice Lemonades,  Kristályvíz, resp. Lays a Cheetos chipsy. Podle jejich vlastního prohlášení budou největšími hráči na maďarském trhu s nealkoholickými a nealkoholickými nápoji. Výše akvizice nebyla zveřejněna, je možné vědět jen to, že půjčka byla poskytnuta dvěma českými bankami, ČSOB a Českou spořitelnou. Společnost KMV dříve koupila bulharskou Pepsi a nyní koupila českou a slovenskou Pepsi. Již dříve s Balogh Leventem koupili minerální vodu Kékkúti od společnosti Nestlé. S akvizicí se ke skupině KMV dostane 900 zaměstnanců a dvě továrny a v důsledku toho roční obrat skupiny vzroste o 189 milionů dolarů (zhruba 48 miliard forintů). Skupina KMV se stane vedoucím producentem minerálních vod a nápojů celého regionu s 50% růstem výnosů.
  • Investiční skupina PPF koupila od norské společnosti Telenor Group mobilního operátora Telenor Magyarország v Maďarsku.  Společnost Telenor Magyarország  byla založena v roce 1994 jako Pannon GSM a vlastní na maďarském trhu 30% podíl s 3,5 miliony individuálních a firemních zákazníků a tisíci zaměstnanci. Strany se dohodly, že PPF Group zaplatí 400 milionů EUR ve 4 splátkách v průběhu příštích 4 let. Dokončení transakce podléhá ještě schválení příslušného regulačního orgánu, což se očekává v průběhu 3. Q 2018. Celkem má společnost Telenor Group ve střední a východní Evropě více než 9 milionů zákazníků a přibližně 3 500 zaměstnanců. Touto transakcí skupina PPF rozšiřuje své telekomunikační portfolio o další 4 země (Maďarsko, Bulharsko, Černá Hora a Srbsko)a realizuje tak svůj dlouhodobý záměr stát se středně velkým evropským operátorem a posílit své pozice na evropském trhu.
  • Pouze několik dní poté, co byla zveřejněna zpráva o převzetí majoritního majetkového podílu (72,6 %) maďarskou společností Opus a českým holdingem EPH ve 2. největší elektrárně Mátrai Erőmű Zrt od německých společností RWE Power a EnBWE Energie Baden-Wurttemberg bylo zveřejněno, že maďarská společnost Opus resp. SPI (Status Power Invest) odkoupila český podíl v elektrárně a tím zvýšila svůj majetkový podíl z 50 % na 85 %. Předpovídá se, že zbývajících 15 %  od EPH odkoupí ještě do 20. 6. 2018 a tím zvýší svůj podíl na 72,6 %. Rovně pár dní poté, co bylo zveřejněno majetkové převzetí  72,66 % akciového podílu elektrárny Mátrai Erőmű Zrt. českou společností EPH a maďarské společnosti OPUS od německých vlastníků, bylo nejen na internetových stránkách Budapešťské burzy cenných papírů (BÉT), ale i v ostatních maďarských médiích oznámeno, že SPI vykoupí do 20. 6. 2019 50% podíl od českého partnera, tj. společnosti EPH. Po obdržení souhlasu k tomuto zvýší SPI svůj majetkový podíl v elektrárně Mátra Energy Holding Zrt. na 85 %, čímž společnosti získá výlučnou kontrolu nad elektrárnou Mátrai Erőmű Zrt

Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodua v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Seznam firem, které zastupují české výrobce, nebo české firmy s pobočkami v HU naleznete na webových stránkách.                                            

Agentury zabývající se výzkumem trhu, rozvojem investic a obchodu:

  • Statistické informace o vývozu a dovozu z HU poskytuje na komerční bázi firma Nemzeti Infokommunikációs Szolgáltató Zrt. (Výzkum trhu, konjunkturální studie) – www.nisz.hu .
  • Národní investiční agentura - Hungarian Investment Promotion Agency (HIPA) - www.hipa.hu .
  • Maďarská exportní a importní banka, státní uzavřená akciová společnost - Magyar Export-Import Bank Zrt. (EXIMBANK)www.exim.hu .
    Maďarská pojišťovna exportního úvěru a importní banka, státní uzavřená akciová společnost - Magyar Exporthitel Biztosító Zrt. www.exim.hu .
  • Velvyslanectví Maďarska v ČR - OEÚ ZÚ HU v Praze - www.mfa.gov.hu/emb/prague (Kolozsvári István - tajemník, Ertsey Katalin -  tajemnice, Obchodně-ekonomické sekce)

KSH (Centrální statistický úřad) s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů od 1.1.2001 informace o firmách v zahraničním a vnitřním obchodě neposkytuje. Tyto údaje lze získat pouze na komerční bázi od specializovaných firem.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Maďarsko i ČR jsou členskými zeměmi Evropské unie a velká část jejich vzájemných vztahů je tak upravena právními normami EU.

V rámci bilaterální smluvní základny jsou hlavními normami v ekonomické oblasti následující dohody:

  • Smlouva o zamezení dvojího zdanění, podepsaná v Praze 14. 1. 1993 (po vnitrostátních ratifikačních procedurách vstoupila v platnost 27. 12. 1994).
  • Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná v Praze 14. 1. 1993 (po  vnitrostátních ratifikačních procedurách vstoupila v platnost 25. 5. 1995)

(Pozn.: V návaznosti na povinnost členských států EU uvést mezinárodněprávní závazky do souladu s unijním právem, probíhá proces ukončování platnosti této dvoustranné dohody a její nahrazení legislativou EU.)                            

Více informací o stávající bilaterální smluvní základně naleznete na internetových stránkách Ministerstva zahraničních vztahů ČR v sekci Zahraniční vztahy a oddíle Mezinárodní smlouvy

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Rozvojová pomoc mezi Českou republikou a Maďarskem vzájemně poskytovaná ani přijímaná není. Obě země jsou donory rozvojové pomoci, proto možnosti spolupráce existují maximálně na třetích trzích, které jsou příjemci rozvojové pomoci.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: