Maďarsko: Vztahy země s EU

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace ohledně ekonomických údajů viz rovněž stránky:

3.1. Zastoupení EU v zemi

Maďarské zastoupení Evropské komise (Európai Bizottság Magyarországi Képviselete)
az Európai Unió Háza (Dům EU)
1024 Budapest, Lövőház u. 35.
Tel.: +36-1-209-9700, 209-9710
Fax: +36-1-466-4221
E-mail: comm-rep-bud@ec.europa.eu 
Web: http://ec.europa.eu/hungary/about-us/contact/index_en.htm

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Celkový objem obratu dovozu zboží Maďarska se meziročně v roce 2014 zvýšil o 8,8 % (z toho EU-15 o 12,8 % a nových ČS EU o 14,6 %), v roce 2015 o 6,3 % (z toho EU-15 o 7,1 % a nových ČS EU o 9,8 %), v roce 2016 o 4,9 % (z toho EU-15 o 5,2 % a nových ČS EU o 6,7 %), v roce 2017 o 8,3 % (z toho EU-15 o 7,0 % a nových ČS EU o 6,8 %) a v roce 2018 o 6,3 % (z toho EU-15 o 4,3 % a nových ČS EU o 6,1 %). V případě EU se objem obratu dovozu zboží meziročně celkově zvýšil v roce 2014 o 13,4 %, v roce 2015 o 7,8 %, v roce 2016 o 5,6 %, v roce 2017 o 6,9 % a v roce 2018 o 4,8 %. Tyto indexy se meziročně v případě států mimo EU vyvíjely následovně:  v roce 2014 snížení o 3,2 %, v roce 2015 zvýšení o 1,2 %, v roce 2016 zvýšení o 2,6 %, v roce 2017 zvýšení o 13,4 % a v roce 2018 zvýšení o 11,4 % .
Celkový objem obratu vývozu zboží Maďarska se meziročně v roce 2014 zvýšil o 6,9 % (zvýšení: z toho EU-15 o 10,5 % a nových ČS EU o 4,2 %), v roce 2015 o 7,8 % (zvýšení: z toho EU-15 zvýšení o 9,0 % a nových ČS EU o 10,1 %), v roce 2016 o 4,4 % (z toho EU-15 se zvýšil o 4,4 % a nových ČS EU zvýšení o 6,7 %), v roce 2017 o 5,9 % (z toho EU-15 o 6,4 % a nových ČS EU zvýšení o 5,1 %) a v roce 2018 se zvýšil o 4,2 % (zvýšení: z toho EU-15 zvýšení o 5,1 % a nových ČS EU o 6,5 %). V případě EU se meziroční objem obratu vývozu zboží celkově zvýšil v roce 2014 o 8,6 %, v roce 2015 o 9,3 %, v roce 2016 o 5,1 %, v roce 2017  o 6,1 % a v roce 2018 se zvýšil o 5,5 %. Tyto meziroční indexy se v případě států mimo EU vyvíjely následovně: v roce 2014 zvýšení o 1,3 %, v roce 2015 o 2,3 %, v roce 2016 o 2,0 %, v roce 2017  o 5,0 % a v roce 2018 snížení o 0,1 %.

Údaje za rok 2018 jsou přeběžné výsledky.
Dále viz kapitola 2.2. - Teritoriální struktura – postavení v (k) EU.
Pořadí prvních 10 zemí EU dle dovozu do HU v EUR v roce 2018, kdy celkový dovoz činil 99 327,3 mil. EUR (rok 2017 = 92 602,4 mil. EUR):
Německo (21 534,2 mil. EUR), Čína (9 727, mil. EUR), Rusko ( 4 497,6 mil. EUR), Polsko (4 271,9 mil. EUR), Itálie ( 4 036,8mil. EUR), Česká republika (6. místo =3 984,1  mil. EUR), Rakousko (3 911,3 mil. EUR), Francie (3 760,0 mil. EUR), Slovensko (3 589,9 mil. EUR) a Korea (2 747,7 mil. EUR). Údaje za rok 2018 jsou přeběžné výsledky.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Managementem rozvojových fondů EU v HU se zabývá maďarský stát. O finanční zdroje lze žádat v rámci výběrových řízení vypsaných v tzv. Operativních programech (http://palyazat.gov.hu/az_europai_bizottsag_altal_elfogadott_operativ_programok_2014_20 ) , které mají základ v Evropským výborem odsouhlasené Partnerské smlouvě (http://ec.europa.eu/hungary/news/2014/20140904_hu.htm a http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-955_hu.htm  ) Tuto činnost v HU koordinuje  Széchenyi program 2020 Úřadu ministerského předsedy ( i v angličtině http://palyazat.gov.hu/  , jen v maďarštině https://www.szechenyi2020.hu/ ).

Díky Partnerské smlouvě se otevírá cesta v rámci podpor kohézní politiky na období 2014-2020. Maďarsko může do roku 2020 s podporou Evropské unie a domácího rozpočtu využít až 12 000 mld. HUF jakožto rozvojové zdroje. Operační programy předložené vládou a přijaté Evropskou komisí zapadají do strategie EU 2020.

Unijní investice přispějí např. ke správě nezaměstnanosti a konkurenceschopnosti, resp. napomáhání hospodářského rozvoje tak, že ve městech i mimo města podpoří inovace, odborný výcvik a vzdělávání.

Seznam Operativních programů, které jsou přijaté Evropskou komisí:

  • Operativní program rozvoje lidských zdrojů (EFOP)
  • Operativní program na rozvoj a inovace hospodářství (GINOP)
  • Operativní program integrovaného rozvoje dopravy (IKOP)
  • Operativní program energetické účinnosti a životního prostředí (KEHOP)
  • Operativní program podporující lidi v nouzi (RSZTOP)
  • Operativní program regionálního rozvoje (TOP)
  • Operativní program konkurenceschopné střední Maďarsko (VEKOP)
  • Operativní program na rozvoj venkova (VP)
  • Operativní program na rozvoj veřejné správy a veřejné služby (KÖFOP)Operativní program integrovaného rozvoje dopravy (IKOP)
  • Operativní program maďarského chovu ryb (MAHOP)

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: