Maďarsko: Zahraniční obchod a investice

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace ohledně ekonomických údajů viz rovněž stránky:

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Maďarský zahraniční obchod

                     2014

2015

2016

2017

2018* 

Vývoz (v mil. EUR)

84 506

90 460  92 990 100 680 104 885

Dovoz (v mil. EUR)

78 232

81 865  83 265 92 602 99 327

Obrat (v mil. EUR)

162 738

172 325  176 255 193 282 204 212

 Saldo (v mil. EUR)

6 274

8 595  9 725 8 078 5 557

Zdroj: Centrální statistický úřad HU (KSH), www.ksh.hu

Celkově se dovoz HU v roce 2018 zvýšil o 7,2 % oproti předchozímu roku, vývoz se zvýšil o 4,1 %, celkový obrat se zvýšil o 5,7 %.

Pozn.: Statistické údaje zahraničního obchodu se odlišují od údajů uvedených v kapitole „5.2. Platební bilance" z důvodu rozdílů metodiky. Údaje dovozu pocházející od Celní správy jsou v hodnotě CIF (již dovezené do HU), zatímco v údajích platební bilance se započítají FOB (vyvezené ze státu dodavatele). Do údajů platební bilance se započítají i některé položky, které se účtují jinak, nebo nepatří k celní správě (např. leasingové dodávky, najímané pracovní síly atd.)

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura maďarského ZO od roku 2014 (% podíl na celkovém ZO HU)

Dovoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2014

75,0

25,0

100

54,1

20,9

11,7

2,4

2015

76,5

23,5

100

55,2

21,3

12,8

2,7

2016

78,1

21,9

100

56,5

21,8

12,8 

2,8

2017 

76,6

23,4

100

55,0

21,5

12,2

2,6

2018*

75,6

24,5

100

54,1

21,5

13,3

2,3

Vývoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2014

78,1

21,9

100

55,9

22,2

5,3

4,9

2015

79,1

20,9

100

56,9

22,2

5,7

5,1

2016 

79,5

20,5

100

57,0

22,4

5,8

4,9

2017 

79,5

20,5

100

56,7

22,8

5,8

4,5

2018*

80,6

19,4

100

57,4

23,3

5,1

4,3

Poznámka: od 1.7.2013 má EU 28 členů místo 27

*předběžné údaje

Zdroj: KSH, www.ksh.hu

 

Teritoriální struktura maďarského ZO od roku 2014 (v mil. EUR)

Dovoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2014

58 901

19 331

78 232

42 586

16 315

8 890

1 905

2015

62 920

18 944

81 865

45 502

17 419

10 163

2 218

2016

65 056

18 209

83 265

47 070

17 986

10 029

2 297

2017 

70 836

21 663

92 499

50 911

19925

11 272

2 443

2018*

75 086

24 241

99 327

53  745

21 341

13 243

2 252

Vývoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2014

66 136

18 369

84 506

47 416

18 720

4 461

4 112

2015

71 509

18 951

90 460

51 442

20 067

5 168

4 566

2016

73 930

19 060

92 990

53 062

20 868

5 403

4 509

2017 

79 925

20 656

100 581

57 023

22 902

5 873

4 572

2018*

84 702

20 182

104 885

60 251

24 452

5 336

4 553

Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU), www.ksh.hu

*předběžné údaje

 

Celkový obrat ZO v roce 2018 činil 204 212 mil. EUR, přebytek ZO činil 5 558 mil. EUR.
Z hlediska dovozu bylo v roce 2018 na 1. místě Německo (21 534,2 mil. EUR), dále Čína (9 727,6 mil. EUR), Rusko (4 497,6 mil. EUR), na 4. místě Polsko (4 271,9 mil. EUR), dále Itálie (4 036,8 mil. EUR). ČR byla na 6. místě s 3 984,1 mil. EUR (v roce 2017 byla 9. v pořadí s 3 502,5 mil. EUR).
Z hlediska vývozu bylo v roce 2018 na 1. místě Německo (28 577,1 mil. EUR), Slovensko (5 442,6 mil. EUR), dále Itálie (5 429,2 mil. EUR), Rumunsko (5 389,0 mil. EUR) a Rakousko (4 961,0 mil. EUR). ČR byla v roce 2018 na 6. místě s 4 676,0 mil. EUR. na (v roce 2017 na 7. místě s 4 311,9 mil. EUR).
Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Objemové indexy zahraničního obratu v roce 2018 v případě dovozu zboží celkově činily 106,3 %: EU (EU – 28) 104,8 %, mimo EU 111,8 %, EU – 15 104,3 %, nový členové EU (EU-13) 106,1 %. Z hlediska vývozu zboží činily celkově 104,2 %: EU (EU – 28) 105,5 %, mimo EU 99,0 %, EU – 15 105,1 %, nový členové EU (EU-13) 106,5 %.,

Stroje a dopravní prostředky činily v roce 2018 47,7% z celkového dovozu zboží. Zpracované výrobky se podílely na celkovém dovozu 36,8 %, nositelé energie 8,1 %, suroviny 2,2 % a potraviny, nápoje a tabák 5,4 %.
V případě vývozu zboží v roce 2018 byl následující stav: stroje a dopravní prostředky 55,7 %, zpracované výrobky 32,4 %, nositelé energie 2,8%, suroviny 2,3 % a potraviny, nápoje a tabák 6,8 %.

Nejvýznamnějšími dovozními položkami (z hlediska objemu) byly v roce 2018: elektrické stroje, zařízení a přístroje (14 212,4 mil. EUR), dopravní silniční prostředky (10 232,9 mil. EUR), všeobecné průmyslové stroje (5 891,3 mil. EUR), telekomunikační přístroje a stroje zachycující zvuk a přehrávání (5 264,2 mil. EUR), ropa a výrobky z ropy (4 494,6 mil. EUR), léky a léčivé produkty (4 462,9 mil. EUR).
Nejvýznamnější vývozní položky v roce 2018 patří: dopravní silniční prostředky (17 282,9 mil. EUR), elektrické stroje, přístroje a nástroje (13 367,8 mil. EUR), stroje a zařízení na rozvoj energii (8 417,6 mil. EUR), telekomunikační přístroje a stroje zachycující zvuk a přehrávání (7 605,6 mil. EUR), léky a léčivé produkty (5 335,6 mil. EUR), všeobecné průmyslové stroje (5 054,4 mil. EUR).

Obrat zahraničního obchodu HU podle skupin zboží od roku 2014 (v běžných cenách, v mil. EUR)

Rok

Potraviny, nápoje, tabák

Suroviny

Nositelé energie

Zpracované výrobky

Stroje a dopravní prostředky

Celkem

Dovoz

2014

4 027

1 684

9 341

26 989

36 190

78 232

2015

4 226

1 739

6 698

29 093

40 109

81 865

 2016

4 498

1 731

5 306

30 274

41 456

83 265

 2017

4 972

2 052

7 193

33 612

44 670

92 499

2018

5 129

2 123

8 116

36 558

47 396

99 327

Vývoz

2014

6 402

2 234

2 830

26 740

46 300

84 506

2015

6 585

2 054

2 079

28 075

51 666

90 460

 2016

6 568

2 074

1 696

28 100

53 552

92 990

 2017 

7 256

2 382

2 512

32 325

56 106

 100 581

2018

7 112

2 360

2 953

34 015

58 445

104 885

Bilance

2014

2 375

550

-6 512

-249

10 110

6 274

2015

2 359

316

-4 619

-1 017

11 157

8 595

2016

2 070

343

-3 610

-1 174

12 394

99 935

2017

2 284

330

-4 681

 -1 287

11 436

8 082

2018

1 983

236

-5 164

-2 547

11 048

5 557

Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU)

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Po vstupu ČR a HU do EU se obě země staly součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP). Smlouvy uzavřené na bilaterální úrovni o volném obchodě s HU byly vypovězeny k 30. 4. 2004.
Významným dílem se na průmyslové výrobě HU podílí průmyslové parky. První průmyslový park na území Maďarska byl otevřen v r. 1992.
Existuje Maďarský svaz vědecko-technických a průmyslových parků (Magyar Tudományos- Technológiai és Ipari Parkok Szövetsége) - www.mattip.hu.
GINOP (Operativní program pro rozvoj hospodářství a inovaci) - Ministerstvo národního hospodářství HU v rámci programu uskuteční výzvy k účasti na tendrech. V rámci unijního rozvojového období 2014-2020 se pro hospodářské účastníky v operativním programu na rozvoj hospodářství objeví možnost podpory. Priority GINOP: 1/ zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikání, pokračování v rozvoji obchodní infrastruktury, vytvoření rozšíření kapacit malých a středních podnikání ve znevýhodněných oblastech, 2/ podpora výzkumu a vývoje, 3/ infokomunikační rozvoj, 4/ energie – podporování nákladově efektivní výroby energie a spotřeba energie v podnikatelské sféře, 5/ plná zaměstnanost, 6/ vzdělávání a odborná příprava, 7/ podpora turistických rozvojů, 8/finanční prostředky. Podrobnosti na stránkách: www.palyazat.gov.hu (v maďarštině), www.palyazat.gov.hu/evaluation (v angličtině).
V roce 2018 vzniklo 5 vědeckých a technologických parků (např. v Szentendre a Pécsi) a v roce 2019 se počítá s dalšími 9 vědeckými a technologickými parky (např. v Zsámbék a Abán). Průmyslové parky z dřívějších let jsou např. v Székesfehérváru – Videoton, Alba průmyslová zóna, Sóstó prům. park, Jižní prům. park, Ikarus a Visteon prům. park. Seznam průmyslových parků je možno nalézt na stránkách maďarské vlády: http://www.kormany.hu/download/7/5c/d0000/Ipari%20parkok%20list%C3%A1ja.pdf .

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Od června 2014 se v EU používá metodika BPM6, proto může dojít k diferenci čísel mezi údaji jednotlivých roků.

Jedná se o aktuální informace ke dni 18. 4. 2019 (www.mnb.hu).

Celková výše PZI do Maďarska za roky 2013 - 2017

Rok

mil.   EUR

2013 78 870
2014 81 941

2015

77 678

2016

76 062

2017

75 645

Zdroj: MNB (Maďarská národní banka), www.mnb.hu

 

Co se týče teritoriálního rozdělení investic, 89,0 % PZI pocházelo v roce 2017 z evropských zemí, v roce 2016 tento podíl činil 88,3 %. Postavení jednotlivých zemí ukazuje následující tabulka.

Celková hodnota PZI (FDI stock) podle zemí ke konci let 2016 a 2017 v mil. EUR

Země

2016

Země 

 2017

Německo

20 283,7

Německo

17 619,1

Nizozemsko

11 910,7

Nizozemsko

14 179,7

Rakousko

7 755,7

Rakousko

8 179,6

Švýcarsko

4 922,3

Švýcarsko

4 555,3

Lucembursko

3 252,0

Lucembursko

3 382,8

Velká Británie

3 057,3

Francie

2 825,7

Irsko

2 728,2

Irsko

2 616,2

Francie

2 674,6

Itálie

2 584,0

Itálie

2 440,0

Belgie

1 954,5

Belgie

2 114,6

Velká Británie

1 620,8

Evropa

67 420,2

Evropa

67 324,7

Celkem

76 061,3

Celkem

75 644,5

Zdroj: MNB (Maďarská národní banka), www.mnb.hu

Odvětvová struktura PZI– viz tabulka.

Celková hodnoty PZI podle důležitých odvětví v mil. EUR

2016

2017

Zemědělství, lov, lesnictví

509,3

563,1

Těžba a dobývání

214,9

313,0

Zpracovatelský průmysl celkem

32 204,9

32 742,9

- Potraviny, nápoje, tabákové výrobky

2 121,9

3 232,3

- Farmaceutické výrobky

3 097,8

1 366,7

-  Nekovové nerostné výrobky

1 396,7

1 396,7

- Počítače, elektronické a optické výrobky

2 828,9

3 422,1

- Stroje a strojní zařízení

-180,6

1 051,8

- Dopravní vozidla

14 056,9

11 201,0

Dodávky elektřiny, plynu, klimatizace

2 259,1

1 899,7

Dodávky vody, kanalizace, odpadové hospodářství

59,3

73,5

Stavebnictví

879,3

928,1

Služby celkem

38 301,8

37 450,3

- Velkoobchod a maloobchod; opravy dopr. prostředků

7 609,4

8 169,1

- Přeprava a skladování

1 817,4

2 165,4

- Informatika a telekomunikace

4 843,2

4 139,4

- Finanční a pojišťovací služby

6 093,8

6 592,8

- Realitní služby

5 382,7

5 784,5

- Profesionální, vědecké a technické aktivity

5 734,3

5 242,1

CELKEM

76 061,5

75 644,5

Zdroj: MNB (Maďarská národní banka), www.mnb.hu 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

(pro širší a aktuální informace viz rovněž Národní investiční agentura - Hungarian Investment Promotion Agency/Nemzeti Befektetési Ügynökség, HIPA/ - www.hipa.hu)

Investičním prostředím v Maďarsku (HU) se zabývá zákon č. XXIV o všeobecných podmínkách investování zahraničních subjektů z roku 1988, který platí již od roku 1989 a zajišťuje ochranu zahraničních investic v HU.

HU se přidružilo k organizaci MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency), se kterou mohou zájemci o speciální ochranu svých investic uzavřít příslušnou smlouvu.

Zákon č. LIII z roku 2006 se zabývá provedením zrychlení a zjednodušení investic, které jsou z národohospodářského hlediska vyzdvižené. Modifikován byl zákonem č. XXXV z roku 2012. Mezi takové investice patří např. výstavba továrny Lego a velká investice Audi Hungária Motor Kft. V roce 2018 byl vyhlášen zákon č. LVII, který se týká kontroly zahraničních investic porušujících bezpečnostní zájmy Maďarska.

Vláda se snaží primárně podporovat především průmyslovou výrobu. Za účelem podpory investic, ekonomického růstu a pracovních míst zahájila v roce 2012 proces uzavírání strategických dohod o spolupráci s významnými firmami v HU. Jejich seznam najdete na stránkách vlády - https://www.kormany.hu/hu/kulgazdasagi-es-kulugyminiszterium/strategiai-partnersegi-megallapodasok

 

Investiční údaje

Období

celkem

z toho: soukromá sféra*

z toho: rozpočet

 

 mld. HUF

index  

 

index

mld. HUF

index

2013

4 510,0

106,9

2 422,4

104,9

729,8

139,7

2014

5 463,8

119,4

2 886,8

117,5

869,3

117,4

2015

6 027,7

108,6

3 037,1

103,6

1 277,7

144,7

 2016

5 353,7

88,7

3 059,5

99,2

507,0

39,0

 2017

6 826,6

123,7

3 778,5

119,8

874,32

167,3

2018**

8 495,0

117,0

4 370,8

108,8

1 219,6

130,9

* na základě údajů alespoň podnikání s 50 osobami

** předběžné údaje
Zdroj: KSH (Centrální statist. úřad), www.ksh.hu

 

Celkově u investice v roce 2018 meziročně došlo k nárůstu o 17,0 % (v roce 2017 o 23,7 %). U všech odvětví investic byl zaznamenán nárůst. Nejvyšší procentuální nárůst byl zaznamenán u hornictví a těžby kamene (o 80,7 %), veřejné správy, ochrany a povinného zdravotního pojištění (o 34,7 %), dopravy a a skladování (o 33,5 %), humánních zdravotnických služeb a sociálních služeb (o 31,4 %). Nejnižší nárůst byl zaznamenán u informací a komunikace (o 1,5 %) a obchodu a oprav vozidel (o 2,6 %). Hodnotově byly nejvyšší investice u zpracovatelského průmyslu (2 233 079 mil. HUF), dopravy a skladování (1 429 407 mil. HUF), nemovitostí (1 407 346 mil. HUF) a dopravy a skladování (872 174 mil. HUF). Nejmenší byly u dolů a těžby kamene (48 613 mil. HUF), ostatních služeb (47 349 mil. HUF) a finančních a pojišťovacích činností (59 167 mil. HUF).

Maďarsko pro investora může být stále zajímavé především z těchto důvodů:

  • výhodná poloha země v EU a blízkost trhů EU,
  • most mezi EU a jihovýchodní Evropou,
  • rozvinutá infrastruktura (zejména silniční dopravy),
  • fungující tržní hospodářství,
  • kvalifikovaná a snadno rekvalifikovatelná pracovní síla.

Některá negativa, které by měl investor vzít v úvah

  • nízká mobilita pracovní síly, atd. 

Investiční pobídky a podpory:

V případě významnějších investic do konce r. 2010 působila Maďarská agentura pro investice a rozvoj obchodu - ITD Hungary jako projektový manažer, tj. zabezpečující a zprostředkovávající kontakt mezi zahraničním investorem a maďarskou vládou. Po jejím zániku byl založen nový institut Národní úřad zahraniční ekonomiky HITA, nyní HIPA (Nemzeti Befektetési Ügynökség, Hungarian Investment Promotion Agency – HIPA) působící pod Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu.

 

Konkrétní informace o investičním prostředí v HU a případných investičních pobídkách:

Nemzeti Befektetési Ügynökség (Hungarian Investment Promotion Agency – HIPA)
Adresa: 1055 Budapest, Honvéd u. 20.
E-mail: info@hipa.hu 
Tel: 00 36 1 872-6520
Web: www.hipa.hu

 

Podporou investic maďarského kapitálu za hranicemi HU se zabývá státní agentura Corvinus Zrt., která finančně podporuje slibné projekty v zahraničí. Bližší informace lze najít na www.corvinus.hu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: