Maďarsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace viz rovněž stránky:

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Distribuce a prodej spotřebního zboží v HU probíhá obdobným způsobem jako v ČR. Maďarsko disponuje rozsáhlou sítí maloobchodů, supermarketů a hypermarketů. Nákupní a zábavní centra zde mají delší tradici než v ČR. Oproti ČR je v HU více rozšířen klasický prodej na tržištích, především v rámci prodeje potravinářských a zemědělských výrobků. Dodávky do maloobchodů se dějí buď přes síť velkoobchodů nebo některé maloobchodní řetězce mají vlastní distribuci a zboží nakupují do svých prodejen přímo od výrobců a dovozců (např. CBA, Reál a Coop).

Dodávky do supermarketů a hypermarketů do vstupu HU do EU se prováděly centrálně přímo od výrobců. Zboží ze zahraničí se nakupovalo centrálně, ovšem přes podnik (velkoobchod, nebo zástupce) se sídlem v HU. Po vstupu HU do EU dochází ke spolupráci mezi řetězci v sousedních zemích, např. stejné řetězce v ČR a HU si vzájemně vyměňují zboží vyrobené v obou zemích.

Dodávky do nákupních zábavných center mají spíše charakter dodávek do maloobchodů. Zde ale převažují obchody se značkovým zbožím. Tyto obchody dostávají zboží buď přímo od výrobce, nebo od distributora s oprávněním obchodovat se značkou.

Dodávky spotřebního zboží z ČR je možno realizovat přímo maďarskému partnerovi (prodejci) nebo prostřednictvím obchodního zástupce. Další možností je založit v HU dceřinou společnost. Při vyhledávání maďarského partnera lze též využít služeb Zahraniční kanceláře CzechTrade v Budapešti – internetová stránka www.czechtradeoffices.com/www.czechtradeoffices.com/hu/hu a email: budapest@czechtrade.cz .

Další možnosti jak uplatnit české zboží na trhu je pověřit jeho distribucí existující společnost, která již distribuuje jiné zboží z ČR na zdejším trhu a má kapacity k rozšíření nabídky (výhoda je, že v tomto případě je možné si vyžádat reference). Případného partnera je možno hledat i mezi členy Česko-maďarského obchodního klubu (CSMÜK), který působí v Maďarsku (www.csmuk.hu).

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Dovozní podmínky, dokumenty:

Maďarsko se stejně jako ČR od 1. května 2004 stalo členem EU. Tento fakt rozhodujícím způsobem změnil dovozní podmínky a celní systém, které se přizpůsobily podmínkám v EU. Česko-maďarský obchod se stal v EU vnitřním obchodem a se zbožím původem z ČR se obchoduje do HU volně. Při obchodních „dovozech" z ČR do HU musí být pohyb zboží podchycen dokumenty pro vnitřní obchod v EU. Samozřejmě to platí i pro „vývozy" z HU do ČR. Pro statistiku vnitřního obchodu EU je nutné při obchodě ČR-HU vyplnit dokument    tzv. Intrastat. Podrobnosti o statistickém systému Intrastat lze najít na stránkách Národního daňového a celního úřadu (Nemzeti Adó- és Vámhivatal) a na stránkách Centrálního statistického úřadu HU.

Dostupnost maďarských vyhlášek, zákonů a nařízení (včetně překladů):

  • Úřad předsedy vlády HU sestavuje Magyar Közlöny (obdoba našeho Věstníku), ve kterém jsou zveřejněny všechny zákony, nařízení a opatření HU (bližší informace na www.mhk.hu).
  • Další možností získání informací o maďarských zákonech je služba firmy Wolters Kluwer Kft., která nabízí znění platných maďarských právních předpisů a vládních rozhodnutí. Některé zákony je možno zakoupit v německém i anglickém překladu (bližší informace na www.complex.hu).

Ochrana domácího trhu:

A) Limitování obchodních aktivit

Co se týče limitování zahraničně-obchodních aktivit v Maďarsku jsou od 1.5.2004 směrodatná nařízení Evropské komise (EK) a Evropské rady (ER), jim musí odpovídat legislativa země.

Povolováním se zabývá Magyar Kereskedelmi Engedélyezési Hivatal (MKEH) - Maďarský obchodní licenční úřad (stránka existuje i v anglické verzi). Podle vládního nařízení č. 320/2010 (O úřadu a oblastních měřících a technicky bezpečnostních úřadech) regulaci metrologické a technické bezpečnosti zajištují na prvním stupni příslušné regionální metrologické a technické bezpečnostní orgány, na druhém stupni   jejich centrální orgán – MKEH. 

Úřad je rozdělen na 5 orgánů: 1. obchod + zajišťování dozoru nad trhem, 2. vojenská technika a kontrola exportu, 3. testování drahých kovů a kontrola exportu, 4. technický dozor a certifikace, 5. metrologie. Na webových stránkách MKEH můžete tyto orgány najít, rozdělení a náplně jednotlivých oddělení, informace o licencích a příslušných předpisech (včetně obsahu licenčních předpisů) a to převážně i v anglickém jazyce. Povolování jsou v harmonii s předpisy EU.   

B) Měření a certifikace

1/ Z hlediska našich vývozců při zájmu o maďarský trh nelze opomenout předpisy na ochranu spotřebitele. Po vstupu do EU byla zavedena 2-letá záruční lhůta. U spotřebního zboží se nekompromisně předepisuje návod v maďarštině. Právní i organizační předpoklady schvalování výrobků před jejich uvedením na trh a do provozu jsou vytvořeny, přesto nelze opomenout, aby výrobky odpovídaly maďarským předpisům z hlediska bezpečnosti práce a u dopravních prostředků z hlediska dopravních předpisů. Při obchodování se spotřebním zbožím se vyžaduje předložení dokladu o schválení oficiální zkušebny, který musí mít k dispozici dovozce a musí být na jeho jméno.

Požadovanou certifikaci lze získat v některých z akreditovaných zkušeben a pracovišť. Vrcholným orgánem pro oblast akreditací zkušeben a pracovišť v HU je Národní akreditační rada - NAT (Nemzeti Akkreditációs Hivatal - www.nah.gov.hu . Zde je možno získat informace o aktuálním seznamu akreditovaných zkušeben.

2/ Pro některé výrobky např. potraviny má dále zásadní význam pro uvedení na maďarský trh, kromě certifikace získané od níže uvedených a dalších zkušeben, i získání povolení od OÉTI - Országos Élelmezési- és Táplálkozástudományi Intézet (Státní institut pro stravování a výzkum výživy) (stránka existuje i v anglické verzi). V souladu se zákonem Řád obchodování s potravinami 1/1997 (ze dne 17.1.1997) a zákonem o potravinách 1/1996 (ze dne 9.1.1996), musí obal výrobku vyhovovat celé řadě požadavků (maďarský text, datum nutné spotřeby, složení, jednotková cena, výrobce, balírna, doporučená skladovací teplota atd.) a musí být na něm uvedeno číslo povolení OÉTI.

3/ Před uvedením výrobku do obchodní sítě je nutné vzorek výrobku předložit ÁNTSZ - Állami Népegészségügyi és Tisztorvosi Szolgálat (Státní hygienická a veterinární služba) (stránka existuje i v anglické verzi). Povolení od ÁNTSZ má platnost tři roky, pak je nutné žádat o nové povolení.

4/ V případě bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci, vhodnosti strojů nebo zařízení z hlediska maďarských bezpečnostních předpisů a předpisů o ochraně zdraví, je nutno se obrátit dle charakteru požadavku na Ministerstvo národního rozvoje (NGM – www.ngm.gov.hu  ) nebo Kancelář národního lékaře (Országos Tisztifőorvosi Hivatal – www.antsz.hu  ). Stránky existují i v angličtině.

C) Systém kvót

Po vstupu Maďarska do EU jsou pro Maďarsko platné kvóty jen u specifických komodit jako např. zemědělské výrobky.  

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Mezi nejvýznamnějšími zákony posledních let, upravující podmínky podnikání v HU patří např.:

  • Zákon CXXVII.  z roku 2003 - O spotřebních daních a zvláštních nařízení o distribuci spotřební ho zboží
  • Zákon XLV. z roku 2004 - O evropské akciové společnosti
  • Zákon XXXIV. z roku 2004 - O podpoře rozvoje malého a středního podnikání, r. 2004
  • Zákon CXXI. z roku 2005 - O luxusní dani
  • Zákon CLXIV. z roku 2005 - O obchodování
  • Zákon IV. z roku 2006 - O hospodářských společnostech
  • Zákon V. z roku 2006 - O veřejných informací ch společnosti, registraci společnosti a likvidačním řízení
  • Zákon CXXVII. z roku 2007 - O dani z přidané hodnoty
  • Zákon V.  z roku 2013 - Občanský zákoník   
  • Zákon CII. z roku 2014 – O zákazu práce v neděli v maloobchodu
  • Zákon č. LXXIV. z roku 2014 – O modifikaci daňových zákonů a s tím spojených zákonů, jakož i modifikace zákona CXXII. z roku 2014 - O národním daňovém a celním úřadu
  • Zákon XXII. z roku 2014 – O daňovém právu
  • Zákon I. z roku 2015 – O modifikaci zákona XCII z roku 2003 – O daních v souvislosti s Elektronickým kontrolním systémem silniční nákladní dopravy (EÁKER)
  • Zákon XVI. z roku 2015 – O modifikaci zákona o obchodování CLXIV. z roku 2005
  • Zákon XXXIV. z roku 2015 - O modifikaci zákona XL. z roku 2008 o dodávkách zemního plynu
  • Zákon XXXVIII z roku 2015 - O modifikaci zákona LXXXV. z roku 2011 o ekologickém poplatku za výrobek
  • Zákon XLV. z roku 2015 - O modifikaci zákona CXXIX z roku 2007 o ochraně zemědělské půdy
  • Zákon XCV. z roku 2015 - O pravidlech a používání systému obchodování s emisemi platné pro maďarské kvóty
  • Zákon CXXIX z roku 2015 - O modifikaci zákona XXXIV z roku 1991 o organizaci sázkových her
  • Zákon LVIII z roku 2015 – O modifikaci zákona LXXXVI z roku 2007 o elektrické energii
  • Zákon CLXXIX z roku 2015 - O modifikaci zákona XL z roku 2008 o dodávkách zemního plynu
  • Zákon CLXXXVI z roku 2015 - O modifikaci zákona CLXXXVI z roku 2012 o odpadech a zákona CXXXIV z roku 2013 o veřejných službách
  • Zákon CXLIII z roku 2015 - O veřejných zakázkách
  • Zákon XX z roku 2016 - O modifikaci zákona XL z roku 2008 o dodávkách zemního plynu
  • Zákon XXIII z roku 2016 - O modifikaci některých zákonů, které se týkají nedělní práce v maloobchodech
  • Zákon XXVI z roku 2016 - O modifikaci zákona X z roku 2006 o družstvech
  • Zákon LXVIII z roku 2016 – O monopolní dani
  • Zákon CXLII z roku 2016 – O modifikaci zákona CXCV z roku 2011 a navazujících zákonů
  • Zákon CLX z roku 2016 – O modifikaci zákona CXLIII z roku 2015 a navazujících zákonů
  • Zákon CLXVIII z roku 2016 - O změně některých zákonů týkajících se elektronických komunikací a ochrany spotřebitele
  • Zákon CLXXII z roku 2016 – O změně některých zákonů týkajících se zdravotnictví a zdravotního pojištění
  • Zákon CLXXV z roku 2016 – O změně zákona č. LXXVI. z roku 2014 týkajícího se vědeckého výzkumu, rozvoje a inovace
  • Zákon CLXXXII z roku 2016 – O změně zákonů týkajících se peněžnictví a hospodaření
  • Zákon XLVII z roku 2017 – O změně zákona XXII z roku 2014 týkajícího se reklamní daně
  • Zákon LXIV roku 2017 – O změně některých zákonů týkajících se potravinových řetězců
  • Zákon LXVI z roku 2017 – O změně zákona CLXXXV z roku 2012 týkajícího se odpadů
  • Zákon LXIX z roku 2017  - O právní harmonizaci změně zákonů týkajících se fungování peněžních trhů a regulujících obchod s peněžními prostředky
  • Zákon LXXV z roku 2017 – O změně zákonů týkajících se energetiky
  • Zákon LXXVII z roku 2017 – O změně některých zákonů týkajících se daní
  • Zákon CXXXI z roku 2017 – O změně zákona LXXXV z roku 2011 týkajícího se poplatku ochrany životního prostředí
  • Zákon CXXXVII z roku 2017 – O změně jednotlivých zákonů týkajících se zvýšení národní konkurenceschopnosti
  • Zákon CL z roku 2017 – O daních
  • Zákon CLVII z roku 2017 – O změně zákona CXLVII z roku 2012 týkajícího se zdanění malých podniků a daně z drobného podnikání
  • Zákon CLXXXIII z roku 2017 – O změně jednotlivých zákonů týkajících se zlepšení agrární konkurenceschopnosti
  • Zákon CLXXXIV z roku 2017 – O změně zákona CXLIII z roku 2015 týkajícího se tendrů
  • Zákon CCIII z roku 2017 – O změně zákona CLVI z roku 2016 týkajícího se státních úkolů rozvoje turistických oblastí a zákona CLXIV z roku 2005 o obchodování

Podrobně např. na stránkách: www.jogiportal.hu (v maďarštině)

Pro zřízení obchodního zastoupení existují v HU dvě základní možnosti:

  • Zahraniční firma pověří tuzemskou hospodářskou organizaci zahraničního obchodu, která na základě smlouvy o zastoupení bude tyto aktivity vykonávat. K uzavření této smlouvy není nutné žádné jiné schválení, za předpokladu, že jsou splněny ze strany maďarského partnera podmínky vládního nařízení 112/1990 (23.10.1990). Další podmínkou je registrace zahraničně-obchodní činnosti maďarského partnera u MNB - Maďarské národní banky.
  • Přímé zastoupení, tj. zřízení informační a servisní kanceláře – Rejstříkový soud HU (Cégbíróság).

Při registraci uvedených forem podnikatelského subjektu je požadována povinná spoluúčast právníka. Obvyklou formou obchodního zastoupení je s.r.o. Předepsaná minimální hodnota základního jmění nového s.r.o. v tomto případě je 3 mil. HUF. Dříve to bylo 500 tis. HUF, kterou nyní musí do 15.3.2016 navýšit do výše 3 mil. HUF v případě již fungujícího s.r.o. V případě uzavřené a.s. je základní kapitál 5 mil. HUF a v případě veřejné a.s. (tj. je zalistovaná na burze) 20 mil. HUF. Toto upravuje nový Občanský zákoník z roku 2013. Dne 1. 3. 2016 došlo k modifikaci zákona, dle které s.r.o., jejíž základní kapitál nedosahuje hodnoty 3 mil. HUF, dostane odklad 1 rok, tj. navýšení musí být do 15. 3. 2017. V tom případě, že s.r.o., jehož základní kapitál dosáhl 3 mil. HUF, ale jeho stanovy nejsou v souladu se stanovami v novém Občanském zákoníku, musí s.r.o. své stanovy změnit do 15. 3. 2016.

Rozšířenou formou podnikání jsou v Maďarsku i komanditní společnosti. Zahraniční firmy zde s oblibou zřizují i svoje filiálky nebo zastoupení (zákaz obchodní činnosti) za účelem marketingu, propagace a přípravy svých investic do maďarské ekonomiky.

V současnosti v HU převládá forma přímého obchodního zastoupení českých firem, která umožňuje provádět obchodování.

Kontaktní instituce k založení podnikatelského subjektu jsou:

  • NAV (Nemzeti Adó- és Vámhivatal/Tax and Financial Audit Office) (DIČ)
  • KSH (Központi Statisztikai Hivatal/ Central Statistical Office (statistické číslo)
  • Társadalombiztosítási Igazgatóság/Social Security Directorate (reg. číslo)
  • Cégbíróság/Court of Registration (IČO)
  • Banka, poskytující služby pro podnikatele (bankovní účet)
  • Komora (obchodní a průmyslová, agrárně hospodářská) (reg.číslo)

Úřady:

  • Központi Statisztikai Hivatal (Ústřední statistický úřad) – www.ksh.hu
  • Budapest és Pest Megyei Társadalombiztosítási Igazgatóság (Ředitelství sociálního pojištění pro Budapešť a župu Pest) – www.oep.hu
  • Nemzeti Adó- és Vámhivatal (NAV) - Dél-Budapesti Igazgatóság(Daňový a finanční úřad - ředitelství pro jižní Budapest) – www.nav.gov.hu
  • Nemzeti Adó- és Vámhivatal (NAV) - Pest Megyei Igazgatóság(Daňový a finanční úřad - ředitelství pro župu Pest) – www.nav.gov.hu
  • Budapesti Cégbíróság (Rejstříkový soud pro Budapešť) – www.cegbirosag.com
  • Pest Megyei Cégbíróság (Rejstříkový soud pro župu Pest) – www.cegbirosag.com

Tyto instituce mají své zastoupení kromě Budapešti i ve všech župách.

Náklady na založení organizace a podnikatelského subjektu jsou různé s přihlédnutím např. k výši poplatku za právníka, počtu zaregistrovaných činností atd. (založení s.r.o. cca 300 000 HUF tj. cca 1000 EUR).

Lhůta vyřizování nutná pro zahájení činnosti nové organizace je v průměru 3 až 4 týdny (doba od data zahájení spolupráce s právníkem k datu, kdy se od firemního soudu (Cégbíróság) získá potvrzení o podání žádosti o registraci). Získáním tohoto potvrzení se stává nová organizace plnohodnotným právním subjektem. Vlastní výpis z obchodního rejstříku se získá za dobu jednoho i více měsíců. (Uvedené časové údaje jsou typické pro Budapešť, kde jsou stále problémy s přetížeností firemního soudu. Situace mimo hlavní město je příznivější).

Průměrné ceny pronájmů kanceláří v Budapešti za rok 2017 se pohybovaly okolo 14 -18 EUR/ m²/měsíc + DPH  plus provozní náklady. 

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Cílená propagace je rovněž na maďarském trhu nevyhnutelná. V oblasti celoplošných televizních a  rozhlasových reklam jsou zastoupeny hlavně nadnárodní společnosti, které vedou tvrdý a nákladný boj o zákazníka. Typické je to zejména v případě spotřebního zboží, kde je situace obdobná jako v ČR (reklamy na prací prášky, hygienické potřeby, jogurty, krmiva pro kočky a psy, atd.).

Mezi největší firmy zabývající se průzkumem trhu v Maďarsku patří např.  Ipsos Média-, Reklám-, Piac- és Véleménykutató Zrt. a GFK Hungária Kft.

Kromě deníků s celostátní působností se výrobci z ČR vyplatí soustředit se také na  inzerci v odborných periodikách a současně na inzerci ve vysílání regionálních rozhlasových a TV stanic. Z výstav vystupuje do popředí význam účasti na specializovaných výstavách se speciálním odborným zaměřením. Základní význam má příprava reklamních materiálů a prospektů v maďarštině zejména u spotřebního zboží.

Významné veletrhy a výstavy v teritoriu na rok 2018 - aktualizace v únoru 2018
Nejvýznamnější veletrhy jsou převážně soustředěny v Budapešti. Vedle toho existují i některé další veletrhy v dalších městech, spíše regionální povahy. Akce se průběžně doplňují, proto je třeba vždy si najít nejaktuálnější stav webových stránek.
Seznam hlavních veletržních firem a jimi organizovaných veletrhů a výstav:

HUNGEXPO Vásár és Reklám Zrt. (největší veletržní společnost)
1101 Budapest, Albertirsai út 10. (Expo tér 1.)
Pošt. adresa: 1441 Budapest, Pf. 44
Telefon: +36-1/2636000
Fax: +36-1/2636098
E-mail: hungexpo@hungexpo.hu 
Web: www.hungexpo.hu

Zástupcem HUNGEXPO v ČR je: www.expocs.cz

Výstavní program na ploše HUNGEXPO 2018 – akce Hungexpo:

V-Trade Exhibitions Ltd. (V-Trade Kiállítások Kft.)
(město Debrecín, východní Maďarsko)
Email: vtrade@vtrade.hu
Web: www.vtrade.hu

Hlavní veletrhy V-Trade v roce 2018:

  • 20. – 22. 4. – Hajdúép – odborná výstava stavební a interiérů, www.hajdu-ep.hu
    Pod Hajdúép dále patří Kertép (odborná výstava výstavby zahrad), Nyílép (odborná výstava oken, dveří a stínící technika), Degép (odborná výstava stavebního inženýrství), Energoexpo (mezinárodní odborná výstava energetiky a Konference energetického fóra) a Fürdő- és Wellness Szakkiállítás (odborná výstava lázeňství a wellnesu).
  • 17. 8. - 20. 8. - FARMER-EXPO – mezinárodní odborná výstava zemědělství a potravin, www.farmerexpo.hu
    Pod Farmerexpo dále patří: Hortico (výstava ovoce, zeleniny a zahradnictví) a Vadász-Expo (odborný veletrh lovectví a rybaření).

Některé agrární výstavy v roce 2018:

  • 4. – 6. 5. - XXV. Alföldi Állattenyésztési és Mezőgazda Napok Szakkiállítás és Vásár (Odborná výstava a veletrh chovných zvířat a dnů zemědělců), místo: Hódmezővásárhely, http://www.allattenyesztesinapok.hu/hu
  • 10. - 12. 8. - Szentlőrinci Gazdanapok, Dny hospodářů v Szenlőrinc, bmvk-gazdanapok.eu
  • 5. - 8. 9. – Bábolnai Gazdanapok, Dny hospodářů v Bábolna, www.babolnaigazdanapok.hu

Mimo výše uvedené veletrhy se v Maďarsku koná řada dalších regionálních a lokálních výstav zaměřených např. na oblast turistiky, zemědělství atd. Je třeba vždy kontrolovat webové stránky, protože k dispozici bývají většinou údaje jen na aktuální půlrok.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Velvyslanectví ČR nejsou v Maďarsku známy případy porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům. Stav ochrany duševního vlastnictví odpovídá úrovni v EU a našem středoevropském regionu.

V Maďarsku vstoupila dnem 29. září 2002 v platnost Smlouva o ochraně autorských práv vytvořená a podepsaná v Ženevě v prosinci 1996 WIPO (World Intellectual Property Organization), v Maďarsku ohlášená zákonem XLIX. z roku 2004.

Podle předpisů EU funguje od května 2004 při regionálním velitelství Celní a finanční správy pro střední Maďarsko Oddělení pro ochranu práv duševního vlastnictví, který má také oprávnění zavést řízení v případě zjištění porušení práv na ochrannou značku.

V září 2013 vláda přijala tzv.“Národní strategii HU“, která se orientuje na ochranu duševního vlastnictví. Existuje Národní úřad duševního vlastnictví (Szellemi Tulajdon Nemzeti Hivatala) (stránky mají i anglickou, německou a francouzskou verzi).

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejnými zakázkami se zabývá Úřad pro veřejné zakázky. Webové stránky jsou i v anglické a německé verzi.

Veřejné zakázky v Maďarsku upravuje Zákon o veřejných zakázkách a předpisy upravující veřejné zakázky. Aktuální verze je na stránkách: https://mkogy.jogtar.hu/jogszabaly?docid=a1100108.TV .

Plné znění textu vypisované zakázky se vyhlašuje v on-line věstníku Közbeszerzési Értesítő (Zpravodaj veřejných zakázek).

Znění vypisované zakázky (v maďarštině) může OEÚ ZÚ Budapešť zaslat zájemci na požádání. Veřejné zakázky bývají vypisovány v maďarštině. V češtině jsou zakázky na úrovni EU k dispozici na internetových stránkách (ve velmi zkrácené verzi).

Účast zahraničních účastníků je ztěžována např. velmi krátkými termíny pro povinné zakoupení dokumentace, nepoužíváním mezinárodních IBAN kódů pro převody plateb a kvůli problematické komunikaci s maďarskými  firmami, která se může uskutečnit ve většině případů pouze v maďarštině.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Maďarská strana má při uzavírání obchodních dohod snahu prosadit do dohody zásadu řešení případných sporů u maďarského soudu. Při přetíženosti zdejšího soudnictví a určité nejednotnosti výkladů některých právních předpisů se však doporučuje zakotvit do smlouvy zásadu řešení případného sporu v zahraničí, např. dle rakouských právních norem v Rakousku.

Zákon, obdobně jako v dalších zemích EU umožňuje i použití instrumentu mimosoudního vyrovnání spotřebitelských sporů. Základní podmínkou jeho použití je existence možnosti použití mimosoudního vyrovnání ve smlouvě mezi oběma stranami.

Tématikou zřízení podniku, kanceláře v HU se zabývají např. následující právníci:

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti:

Tisíciletá historie maďarského národa v soužití s ostatními národy Evropy určila jeho základní chování v mezilidské komunikaci, a proto i obchodní jednání vychází u Maďarů z evropských norem chování. Samozřejmě jako každý národ, i Maďaři mají svá specifika, která vycházejí z historických zkušeností národa.

Pro obchodní jednání Maďarů je charakteristická dobrá připravenost, promyšlená strategie a houževnatost. Pokud si Maďar sedne k obchodnímu jednání, očekává, že s partnerem dosáhne dohody. Je ochoten dělat kompromisy, které má ve variantách předem připravené. Pro styl jednání je u Maďara spíše charakteristická konformita a kolektivní spolupráce.

Maďaři jako jednací jazyk rádi preferují svoji mateřštinu. Jsou si vědomi důležitosti cizích jazyků, bohužel znalost cizích jazyků je nižší, než je tomu běžné např. v západní Evropě (mohou se proto vyskytnout někdy jazykové problémy, proto je třeba dopředu ověřit možnost komunikace v cizím jazyce). Z cizích jazyků je nejrozšířenější angličtina (především u mladších generací) a někdy je možné využít i němčinu. Ruština se jako jednací jazyk téměř nevyskytuje.

Používání titulů v oslovování není v Maďarsku příliš rozšířené.

Dochvilnost pro Maďara při jednání bývá zpravidla samozřejmostí. Pokud by dané slovo z různých důvodů nemohlo být dodrženo, Maďar raději podá informaci nebo vysvětlení, eventuálně  včas vyvolá nové jednání. Má dobrou znalost trhu, zná zpravidla své konkurenty, cenovou úroveň na trhu pro projednávané zboží, málokdy blufuje, raději logickými argumenty podpoří, proč potřebuje právě takové podmínky pro obchod. Zpravidla má jasné představy do budoucna jak vydobýt na trhu pro projednávané zboží odpovídající místo. Ovšem je na místě tyto představy brát s rezervou neboť podmínky na trhu se neustále mění, partner může někdy záměrně nebo pouze z nedostatku informací přecenit své síly a možnosti. Ve vytváření důvěry dominuje osobní kontakt. Doporučuje se na začátku často partnera navštěvovat a také ho pozvat k sobě.

Maďaři se vyjadřují stručně a jasně, často argumentují. Nedělá jim potíže mluvit o nepříjemných věcech, naopak mají za to, že to pomůže zredukovat problémy vznikající při pozdějším obchodování.

Maďaři preferují v interpersonálních vztazích bližší kontakt. Odstup od partnera považují za projev pohrdání a nedůvěry. Toto chování může zkomplikovat i nadějně vypadající obchodní kontakty.

Státní svátky v roce 2018:

  • 1. 1. - Nový rok
  • 15. 3. - Počátek revoluce a boje za svobodu v letech 1848–49
  • 30. 3. - Velký pátek
  • 1. a 12. 4. - Velikonoce
  • 1. 1. - Svátek práce
  • 21. 5. - Letnice
  • 20. 8. - Den sv. Štěpána, zakladatele státu
  • 23. 10. - Počátek revoluce a boje za svobodu v roce 1956, den vyhlášení Maďarské republiky v roce 1989
  • 1. 11. - Všech svatých
  • 24. 12. - Vánoce
  • 25. 12. - 1. svátek vánoční
  • 26. 12. - 2. svátek vánoční

Pokud den volna připadne např. na čtvrtek či úterý, existuje praxe poskytnout další den volna a spojit jej tak s víkendem do 4 dnů volna. Následně bývá tento den volna napracováván o pracovní sobotě.

Pracovní doba firem, bank i prodejní doba v obchodech je v zásadě obdobná jako v ČR. V  rámci státní správy je využíván zkrácený pátek, tj. pracovní doba cca do 14 hodin, s čímž je třeba počítat při potřebě komunikace s úřady.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Občané České republiky mohou cestovat do Maďarska i na základě platného občanského průkazu.
Při cestách služebním vozem je doporučeno mít s sebou ověřenou plnou moc potvrzující, že řidič je oprávněn s tímto vozem vycestovat do zahraničí.

Více informací viz rovněž internetové stránky Velvyslanectví ČR v Budapešti – v sekci Konzulární informace – „Rady pro cestující do Maďarska“.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizinců

Vstupem ČR, SR a HU do EU si tyto státy vzájemně otevřely pracovní trh. Český občan, který chce pracovat v HU, nepotřebuje k práci pracovní povolení (dle nařízení vlády HU č. 93 z dubna 2004). Po příjezdu do HU občan České republiky nemá přihlašovací povinnost. Může se zdržovat na území Maďarska bez dalšího povolení 92 dnů. Po tomto termínu musí požádat o registraci (Regisztrációs Igazolás) v kanceláři Úřadu pro přistěhovalectví azyl (orgán cizinecké policie – Bevándorlási és Menekültügyi Hivatal) podle místa pobytu, viz www.bmbah.hu. Velice podrobné informace získáte na stránkách: http://bmbah.hu/index.php?lang=en (v angličtině, němčině a maďarštině) pod oddílem „Residence in Hungary“ (pokud se jedná o anglickou verzi). Od 1. 1. 2018 došlo ke změně v registraci – viz http://bmbah.hu/index.php?option=com_k2&view=item&layout=item&id=55&Itemid=809&lang=en# (Registrace občanů EU). Funguje zde i Call Center. Je třeba předložit platný cestovní doklad nebo průkaz totožnosti a přiložit doklady, které opravňují k pobytu. Více viz v.u. link.

Ohledně zaměstnávání českých občanů v Maďarsku jsou podrobné informace v angličtině, němčině a maďarštině pod oddílem „Residence in Hungary“ - „Residence Permit for the Purpose of Employment“ (pokud se jedná o anglickou verzi) - http://www.bmbah.hu/index.php?option=com_k2&view=item&layout=item&id=62&Itemid=816&lang=en# (ke změně došlo od 1. 1. 2018).

Bevándorlási és Menekültügyi Hivatal
Úřad pro přistěhovalectví a azyl
Budafoki út 60.
1117 Budapest XI.
tel.: 00 36 1/463 9100

Na příslušném úřadě práce podle sídla firmy je třeba vyplnit oznamovací formulář s údaji o maďarském zaměstnavateli, zaměstnanci apod. a přiložit fotokopii osobního průkazu s úředním překladem do maďarštiny.  

Případné další praktické informace (v angličtině) lze získat www.bmbah.hu .

Při přijímání maďarského občana do zaměstnaneckého poměru v obchodním zastoupení zahraničního subjektu v HU platí pro obchodní zastoupení stejné předpisy jako pro ryze maďarské zaměstnavatelské organizace. Povinností zaměstnavatele, obdobně jako je tomu v ČR,  je nahlásit přijetí nového zaměstnance na sociální a zdravotní pojišťovnu.

Vyslaný pracovník musí ještě před zahájením výkonu práce požádat o daňový identifikační znak (adóazonosító jel) na místně příslušném daňovém úřadě (Nemzeti Adó- és Vámhivatal - NAV). U tohoto úřadu je pak třeba pracovníka zaregistrovat, pokud jeho předpokládaná délka vyslání přesáhne 183 dní. Více informací: http://www.nav.gov.hu/ nebo na telefonním čísle: +36 (1) 250-9500.

Povinnost archivace: V Maďarsku je v oblasti sociálního pojištění zaměstnavatel povinen schraňovat dokumenty související s placením příspěvků sociálního pojištění a přiznáváním příspěvků po dobu pěti let.

Povinnost ustanovení odpovědného zástupce: Požadavky pracovního práva pro určení zástupce neexistují, způsob zastupování je ponecháván na rozhodnutí zaměstnavatele, a pouze při neexistenci takového rozhodnutí stanoví zákon předpoklad uznání zaměstnance za zástupce zaměstnavatele. Právnickou osobu může před daňovým úřadem zastupovat osoba disponující zastupitelským právem podle příslušných pravidel, plnoletý zaměstnanec, který doloží oprávněnost k zastupování, právní poradce, dále advokát, advokátní kancelář, právník evropského společenství, daňový odborník, diplomovaný daňový odborník, daňový poradce, účetní jakož i zaměstnanec nebo člen hospodářské společnosti resp. jiné organizace oprávněné poskytovat služby v oblasti účetnictví, účetní evidence nebo daňového poradenství.

Povinnost ustanovení odpovědného zástupce pro přebírání písemností: Výše uvedené pravidlo se vztahuje také na přebírání písemností.

Podrobnosti ohledně potřebných procedur na Úřadu pro přistěhovalectví a azyl jsou v angličtině, němčině a maďarštině jsou na stránkách www.bmbah.hu. .

V současné době platí nový a upravený Zákoník práce - zákon č. I. z roku 2012, který nahradil zákon č. XXII. z roku 1992. Podle vlády zákon vytváří v HU jeden z nejflexibilnějších pracovních trhů v EU. Nový zákon  např. umožňuje jednodušší propuštění zaměstnance, zvyšuje rozsah mimořádných pracovních hodin, které může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci, upravuje zkušební dobu, ochrannou dobu před odchodem do důchodu apod. Přesné znění zákoníku práce (I. zákon z roku 2012) je možno najít na internetu (je třeba rozkliknout „tartalomjegyzék“ a zde vybrat oblast, která nás zajímá – bohužel  pouze v maďarštině).

Některé předpisy, které se týkají maďarského pracovního práva (v angličtině).

Minimální mzda:

Pro rok 2018 platila hrubá minimální mzda ve výši 138 000 HUF (cca 440 EUR)  pro nekvalifikované osoby a pro pracovníky s ukončenou kvalifikací (maturita, výuční list, diplom) ve výši 180 500 HUF (cca 575 EUR). Pro rok 2017 byla hrubá minimální mzda stanovena ve výši 127 500 HUF (cca 411 EUR) a zaručená minimální mzda 161 000 HUF (cca 519 EUR).
Existuje zákon č. XCIII z roku 1996, který se zabývá vyhlášením Dohody o zabránění dvojího zdanění v oblasti příjmových a majetkových daní mezi ČR a Maďarskou republikou ze 14. ledna 1993, v Praze.
Potřebné informace ohledně zaměstnávání cizinců v HU najdete na web. stránkách (bohužel jen v maďarštině)

Nejdůležitější informace:

  • K vykonávání práce českým občanem v HU není třeba povolení, existuje pouze ohlašovací povinnost. Ohlášení je povinen učinit zaměstnavatel a to v Pracovním centru (Munkaügyi Központ), který je kompetentní dle místa vykonání práce. Obsah ohlášení: počet zaměstnaných, jejich věk, jejich školní vzdělání, státní příslušnost, číslo FEOR pracovního okruhu, formu právního vztahu zaměstnání, v případě rodinného příslušníka označení jeho právního postavení, informaci o tom, zda právní vztah zaměstnání vznikl či zanikl.
  • Pracovní centrum potvrzuje ohlášení a oznámené údaje eviduje. Vynechání povinnosti nahlášení se postihuje sankcemi.
  • Od 1.7.2013 vstoupil v platnost nový Trestní zákoník (zákon č. C z roku 2012), neboť nařízení vlády z roku 1979 již neodpovídalo společenským potřebám, ani normám EU.
  • Nový Občanský zákoník  - zákon č. V.  z roku 2013 - platí od 15.3.2014. 
  • Je třeba vždy hledat nejaktuálnější verzi, neboť zákony se většinou průběžně modifikují.
  • Všechny 3 nové zákony a případně další je možno objednat ve 3 světových jazycích např. u firmy Wolters Kluwer Kft, e-mail: info@wolterskluwer.hu .

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Pro občany ze zemí EU je v Maďarsku platný jejich Evropský průkaz zdravotního pojištění (modrý průkaz), který je vydáván pojištěncům v členských zemích Evropské unie jejich národní zdravotní pojišťovnou. Pro případ potřeby ošetření v Maďarsku, je proto třeba tento průkaz mít na cestě s sebou. Na základě předložení tohoto průkazu má pojištěnec jednoho členského státu EU na území druhého členského státu nárok k poskytnutí nezbytné zdravotní péče s přihlédnutím k povaze nemoci a očekávané délce pobytu.

Je nicméně nutno počítat i s tím, že za péči může připlácet a že může být vyžadováno zaplacení části účtů v hotovosti. Pacient se může setkat s platbou v hotovosti i u lékaře, který nemá smlouvu s maďarským Národním fondem zdravotního pojištění nebo mu byla poskytnuta péče, která není zcela bezplatná a platí se spoluúčast.

Léky jsou k dostání v každé smluvní lékárně po předložení receptu vystaveného lékařem. Za stomatologickou péči se platí podle druhu ošetření, za léky 0 % -100 % - podle konkrétního typu léku.

Případný převoz pacienta zpět na území České republiky není zdravotní pojišťovnou hrazen a ten si jej musí plně uhradit. Proto je s ohledem na takovéto případy vždy vhodné mít uzavřeno před odjezdem z ČR dodatečné komerční cestovní zdravotní připojištění. Z něj pak lze (podle rozsahu připojištění) hradit náklady jak na spoluúčast, tak na případný převoz zpět do ČR. Při návštěvě lékaře je potřeba předložit v prvé řadě doklad o tomto komerčním připojištění. Vzhledem k tomu, že i plnění z připojištění může být omezeno (například částkou), doporučuje se při krátkodobých pobytech na území HU kombinaci obou způsobů, tzn. mít u sebe svůj Evropský průkaz zdravotního pojištění a zároveň si před odjezdem sjednat i cestovní zdravotní připojištění.

Chcete-li uplatnit svůj nárok na české nemocenské dávky z důvodu pracovní neschopnosti v Maďarsku, požádejte místního lékaře o vystavení potvrzení o pracovní neschopnosti a jeho zaslání na nejbližší pobočku Národního fondu zdravotního pojištění, a to do tří dnů od začátku pracovní neschopnosti. Dále udejte adresu svého pobytu v Maďarsku a adresu příslušné české okresní správy sociálního zabezpečení.

Pro dlouhodobé, např. pracovní pobyty v HU, se doporučuje zařídit si v Maďarsku přímo místní kartičku zdravotního pojištění vydávanou na základě potvrzení vydaného příslušným českým úřadem.

Kontakt na maďarskou státní zdravotní pokladnu:

OEP - NEUF (Országos Egészségbiztosítási Pénztár, Nemzetközi és Európai Uniós Főosztály)
tel.: +361/3501618
web (jsou i v angličtině a němčině): www.oep.hu

Viz rovněž stránky OEP – informace v angličtině „Health Care Services Available During Temporary Stay in Hungary

Kontakt na české Centrum mezistátních úhrad (CMU), které poskytne další informace ohledně zdravotní péče v zahraničí:

Centrum mezistátních úhrad (CMU)
Praha 3, Žižkov, nám. W. Churchilla 1800/2, PSČ 113 59
tel: +420 236 033 411
IČ: 70938393
e-mail: info@cmu.cz
web: http://www.cmu.cz/

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: