Malawi: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

5. 7. 2019

Malawi je suchozemský stát v regionu jižní Afriky bez přímého přístupu k moři. Rozloha je celkem 118 484 km2, z toho 94 080 km2 vlastní území a 24 404 km2 tvoří pět vnitrozemských jezer. Nejdelší hranici má Malawi se svým východním sousedem Mosambikem (1569 km), dále sousedí se Zambií (837 km) a Tanzanií (475 km). Klima je tropické. Oficiálními jazyky jsou chichewa a angličtina, v severních regionech je hlavním jazykem chitumbuka. 

Malawi je mimojiné členem OSN, Africké unie (AU), Hnutí nezúčastněných, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Africké rozvojové banky, Jihoafrického rozvojového společenství (Southern Africa Development Community, SADC), Společného trhu pro východní a jižní Afriku (Common Market for Eastern and Southern Africa, COMESA), ACP.

Malawi představuje sice jednu z nejchudších zemí Afriky, její makroekonomické ukazatele však naznačují stabilní prostředí pro investory i vývozce: Inflace za posledních 24 měsíců klesla z 20% na 8,8%, růst HDP v roce 2019 Světová banka projektuje ve výši cca 4%, malawská centrální banka v lednu 2019 snížila úrokovou sazbu na 14,5%. Země také profituje z volného přístupu na trhy v EU v rámci programu Anything but Arms. Na druhou stranu se zemědělství v Malawi nadále potýká s nízkou produktivitou, nedostatkem elektřiny a vysokou závislostí na dešťové vodě (pouze 74 000 hektarů z celkových 400 000 hektarů obdělávané půdy je v současné době zavlažováno). 

Průmysl se na tvorbě HDP se podílí necelými 15 % a zůstává je orientován zejména na zpracování zemědělských plodin, nosnými obory jsou: zpracování tabáku, zpracování čaje, zpracování gumy, výroba cukru, výroba řeziva, výroba cementu, výroba základního spotřebního zboží, léčiv, potravin a nápojů.

Vzhledem k existenci doposud málo využívaných zásob některých nerostných surovin (uhlí, uran, bauxit, zlato, platina) není možné do budoucna vyloučit postupný nárůst významu důlního průmyslu. Těžba uranové rudy na jediném těženém ložisku Kayelekera byla v roce 2015 pozastavena z důvodu nízkých cen na světových trzích, těžba uhlí (zásoby na severu země se odhadují na 235 mil. tun, těžba v roce 2016 dosahovala cca 2500 tun měsíčně) je ruinována levnějšími dovozy z Mozambiku. 

Zemědělství je i nadále nosným sektorem ekonomiky. Malawi je vysoce závislé na sezónních srážkách, v případě sucha a neúrody klesá celkový výkon ekonomiky. Zemědělství vytváří cca 30 % HDP, zaměstnává 80 % populace a tvoří 90 % exportních příjmů. Základní pěstovanou plodinou je kukuřice, dále se pěstuje tabák, cukrová třtina, bavlna, čaj, brambory, kasava (maniok), čirok, luštěniny, podzemnice olejná, makadamové ořechy. Živočišná výroba je zaměřena na chov drůbeže, skotu a koz. Malawi patří k největším světovým vývozcům tabáku.

Hlavní silniční tahy byly rekonstruovány a jsou v dobrém stavu. V Malawi je cca 15 500 km komunikací, z toho téměř polovinu tvoří silnice s asfaltovým povrchem. Lokální význam má lodní doprava na jezeře Malawi s přístavy Chipoka, Monkey Bay, Nkhata Bay, Nkhotakota, Chilumba. Malawi disponuje sedmi letišti s pevnou ranvejí. Pravidelné spojení se zahraničím mají mezinárodní letiště v Lilongwe a Blantyre. Přímé spojení do Evropy neexistuje, cestovat lze přes některé z afrických letišť (Johannesburg, Addis Ababa, Nairobi). Hlavním telekomunikačním operátorem zůstává státem vlastněná společnost Malawi Telecommunications Limited (MTL).

Měnou je malawijská kwacha, průměrný kurz v roce 2018 byl 1 USD : 732,3 MK.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Malawská republika (Republic of Malawi)

Malawi je unitární republikou praktikující prezidentský systém moci s existencí více politických stran, ústava byla přijata v roce 1995. Prezident je hlavou státu a zároveň předsedá vládě, kterou jmenuje. Zákonodárnou moc má jednokomorové Národní shromáždění (National Assembly), které má celkem 193 poslanců. 

V květnu 2019 prezident Muthairka obhájil ve všeobecných volbách svůj mandát na roky 2019 až 2023 a dne 19. června 2019 jmenoval novou vládu ve složení:

  • Prezident, ministr obrany a vrchní velitel ozbrojených sil: Peter Mutharika
  • Viceprezident, ministr pro odstraňování následků přírodních katastrof: Everton Herbert Chimulirenji
  • Ministerstvo zahraničních vztahů a mezinárodní spolupráce: Francis Kasaila
  • Ministerstvo financí a ekonomického plánování a rozvoje:  Joseph Mwanamvekha
  • Ministerstvo zemědělství, zavlažování a rozvoje vodních zdrojů: Kondwani Nankhumwa
  • Ministerstvo vnitra: Nicholas Dausi
  • Ministerstvo školství, vědy a technologií: Dr. William Susuwele-Banda
  • Ministerstvo zdravotnictví a populace: Jappie Chancy Mtuwa Mhango
  • Ministerstvo průmyslu, obchodu a turistiky: Ibrahim Salim Bagus
  • Ministerstvo genderu, dětí, pro handikapované a pro sociální věci: Mary Thom Navicha
  • Ministerstvo informací, občanského vzdělávání a komunikačních technologií: Mark Michael Botomani
  • Ministerstvo spravedlnosti a ústavních záležitostí: Bright Msaka
  • Ministerstvo práce, dovedností a inovací: Martha Lunji Mhone Chanjo
  • Ministerstvo půdy, bydlení a městského rozvoje: Symon Vuwa Kaunda
  • Ministerstvo pro místní samosprávu a rozvoj venkova: Benson Malunga
  • Ministerstvo přírodních zdrojů, energie a těžby: Bintony Kutsaira
  • Ministerstvo dopravy a veřejných prací: Ralph Jooma
  • Ministerstvo mládeže, sportu a kultury: Francis Phiso

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Populace dosahuje 17 560 000 lidí, z toho 85% žije ve venkovských oblastech (v hlavním městě Lilongwe pobývá cca 812 tisíc obyvatel). Z celkové dnešní populace pak 51% tvoří ženy, 51% mládež mladší 18 let. Malawi má nejnižší míru urbanizace v regionu SADC.

Země trpí prudkým demografickým růstem (3% růst ročně), přírůstek téměř 500 000 dětí ročně, hustota zabydlení jedna z nejvyšších na kontinentu – 186 lidí na km2.  Vysoké procento prvorodiček spadá do kategorie 12 - 15 let. Toto představuje obrovskou zátěž na pracovní trh, sociální systémy a udržitelnost rozvojových intervencí. Odhady velikosti populace v roce 2030 dosahují 26,5 milionu obyvatel, v roce 2050 dokonce 41,7 milionu. 

Index lidského rozvoje umístil Malawi na 171. příčku ze 189 hodnocených zemí.

Malawi je multietnický stát, obyvatelstvo je tvořeno většinou bantuskými etnickými skupinami, kterým dominuje Chewa (35,1 %). Dále jsou zastoupeny skupiny Lomwe (18,9 %), Yao (13,1%, podél jihovýchodní hranice s Mosambikem), Tumbuka (9,4 %, převážně na severu), dále Nyanja, Sena, Tonga, Ngonde a Ngoni. Obyvatelstvo evropského a asijského původu tvoří méně než 1 %.

Náboženské složení:

  • křesťané (většinou protestanti, dále katolící a příslušníci afrických křesťanských církví) 82%
  • muslimové 13%
  • ostatní 3%
  • místní náboženství 2%

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Malawi dokázalo v posledních deseti letech uskutečnit důležité ekonomické a strukturální reformy a udržet tempo hospodářského růstu. Nicméně, chudoba zůstává rozšířená a ekonomika je nediverzifikovaná a zranitelná vůči vnějším šokům. Hospodářství je převážně zemědělské, přičemž přibližně 80% obyvatel žije ve venkovských oblastech. Zemědělství představuje zhruba třetinu HDP a 80% příjmů z vývozu. Hospodářství závisí na významném přílivu ekonomické pomoci mezinárodních dárců. Rozvoj země se řídí řadou pětiletých růstových a rozvojových strategií, třetí a současná, zahrnující období 2017-2022, se zaměřuje na vzdělávání, energetiku, zemědělství, zdraví a cestovní ruch.

Země ale nadále patří k nejchudším státům světa (LDC, least developer country, na seznamu LDC od roku 1971), 25% obyvatelstva je podvyživeno (chronicky podvyživeno je 37% dětí do pěti let věku, potravinovou pomoc potřebuje přes 4,5 milionu obyvatel).

  2015 2016 2017 2018 2019 2020
HDP (nominání, miliony USD) 6 373 5 433 6 303 6981 7 311 7 740
HDP per capita (USD) 362 300 338 365 373 385
Růst HDP (%) 2,8 2,5 4,0 2,1 4,1 3,5
Inflace (%) 24,9 20,0 7,1 9,0 8,8 8,6
Nezaměstnanost (%) 7,0 6,4 6,8 5,9 6,0 6,0

Zdroj: EIU, květen 2019, pro roky 2019 a 2020 se jedná o odhady.

Země patří mezi pět nejchudších zemí světa. Navzdory masivní rozvojové pomoci se tento trend nedaří zvrátit. HDP mezi lety 1995 a 2015 rostlo průměrně pouze o 1,5%. Zemědělství zaměstnává 83% populace a přináší 90% zahraničních příjmů vlády. Ekonomika je tak velmi náchylná k externím šokům (sucho a další projevy extrémního počasí např. cyklónů, změna cen zemědělských komodit). Soukromý sektor je nevyvinutý navzdory potenciálu v oblasti zemědělství, chovu ryb či turistiky. Vnitrozemský charakter neúměrně zvyšuje cenu dopravy. Elektrifikace země dosahuje pouze 11%, země je závislá na výrobě z vodních zdrojů, instalovaná kapacita je pouze cca 430 MW. Dle posledního hodnocení ekonomické svobody provedeného organizací „Heritage Foundation“ patří do skupiny „mostly unfree“ zemí - ze 180 hodnocených zemí se umístilo na 153. místě.

Na druhou stranu výhled do dalšího období je pozitivní: Světová banka očekává růst okolo 4,5% v roce 2019, inflace se již dva roky pohybuje pod 10% (v únoru 2019 dosáhla 7,9%). Vládě se navíc podařilo ve volebním období 2014 - 2019 prosadit několik důležitých reformních kroků a zákonů, které zlepšily podnikatelské klima v zemi (zjednodušené stavební řízení, přístup k bankovním půjčkám, řešení platební neschopnosti, zjednodušené celní řízení), přijato bylo 10 zákonů týkajících se vlastnictví půdy a zákon o finančních zločinech. Díky tomu bylo Malawi v roce 2017 hodnoceno jako nejvíce se reformující země subsaharské Afriky (a celosvětově se umístilo na 3. místě). Silně vylepšilo svoji pozici v hodnocení Doing Business Světové banky – ze 141. místa se posunulo na 111. místo v roce 2019.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Fiskální rok 2013/2014 2014/2015 2015/2016 2016/2017 2017/2018 2018/2019
Příjmy (% HDP) 22,8 21,4 22,5 23,1 23,3 24,2
Výdaje (% HDP) 28,9 27,9 28,6 28,7 26,8 29,4
Saldo (% HDP) -6,1 -6,5 -6,1 -5,6 -3,4 -5,2

Fiskálním rokem není rok kalendářní, ale období od 1. července běžného roku do 30. června roku následujícího.

Přijatý rozpočet na rok 2018/19 počítá s výdaji ve výši 1454 mld. MKW (1,9 mld. USD), příjmy 1400 mld. MKW (1,74 mld. USD). Mzdové náklady budou i nadále růst Kromě toho vláda plánuje v rámci finančního roku 2018/19 přijmout 10 500 učitelů základních škol, 500 učitelů středních škol a 1 000 zdravotnických pracovníků. To bude znamenat tlak na vládní peněžní prostředky s ohledem na skutečnost, že mzdy a platy přispívají značnou částkou vládních výdajů - přibližně 35% opakujících se výdajů v letech 2018/19. Zlepšení výnosů je navíc pro Malawi ve fiskálním roce 2018-19 velmi pochybné. Rozpočet odhaduje nárůst daňových příjmů z 0,95 bilionu korun na 1 miliardu MK. To je nepravděpodobné, pokud vezmeme v úvahu, že soukromý sektor je pro vládu hlavním zdrojem příjmů a neočekává se, že by se jeho finanční výkon výrazně zlepšil. 

Na druhou stranu se vládě se během posledních dvou let podařilo stabilizovat úrokové sazby, národní měnu a reformovat daňový systém, aby lépe odpovídal progresivním modelům. Zlepšuje se správa rozpočtu – zejména od masivní korupční aféry Cashgate v roce 2013. Nedaří se ovšem efektivněji bojovat s nadále velmi rozšířenou korupcí a snahami vyhnout se placení daní.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

  2014 2015 2016 2017 2018 2019
Platební bilance (mld. USD) -1,213 -0,789 -0,985 -1,038 -1,277 -1,249
Veřejný dluh jako % HDP 39,5 40,4 55,7 58,0 62,3 65,9
Zahraniční zadluženost (mld. USD) 1,658 1,765 1,961 2,228 2,510 2,821

Zdroj: EIU, pro rok 2019 se jedná o dohad.

Podle Mezinárodního měnového fondu je riziko dluhové krize střední, celkový státní dluh se pohybuje na úrovni 65% HDP. Na druhou stranu roste podíl drahých komerčních dluhů na úkor mezinárodních koncesních pohledávek. V dubnu 2018 Mezinárodní měnový fond schválil Extended Credit Facility ve výši 112,3 milionu USD na 3 roky, prozatím bylo uvolněno cca 16 milionů USD. Mise IMF v březnu 2019 navštívila zemi, její hodnocení fiskální politiky vlády bylo převážně pozitivní.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Malawijský bankovní systém je relativně malý. Komerční banky poskytují všechny běžné služby (akreditivy, krátkodobé půjčky, finanční transfery, vedení osobních i korporátních účtů, spoření a výměnu peněz, kreditní a platební karty, internet banking atd.). Úvěry jsou poskytovány na vysoký úrok (až 27% u krátkodobých půjček). Užívání kreditních karet je omezené při platbách v supermarketech, hotelech pouze ve velkých městech. V domácím platebním styku se užívá malawiská kwacha (k 13. 2. 2018 je kurz 735 MKW/1 USD), nejpoužívanější měnou v zahraničním platebním styku je USD.

Funkci bankovního dohledu a řízení monetární politiky má centrální banka – Reserve Bank of Malawi, která má pobočky v Lilongwe a Blantyre. Ta v současnosti udržuje základní úrokovou míru na 14,5%.

V Malawi je v současnosti zaregistrováno následujících 12 komerčních bank:

Dalšími bankovními domy jsou: First Merchand Bank, IndeBank, Malawi Savings Bank, Opportunity International Bank Malawi, New Finance Bank Malawi, Ecobank, FDH Bank a CDH Investment Bank.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Rezidentem (daňovým tuzemcem) se stává fyzická či právnická osoba, která má v Malawi pobyt delší než 183 dní nebo která má povolení k pobytu (ať už za účelem obchodním nebo zaměstnání). Malawiský daňový systém tvoří následující základní přímé a nepřímé daně a sociální pojištění zaměstnanců:

Daň z příjmu fyzických osob (rezidentů) je progresivní podle měsíčního příjmu v Malawi:

Příjem z obchodní činnosti:

  • 0 - 30000 MWK: 0%
  • 30000 - 35000 MWK: 15%
  • nad 35000 MWK: 30%

Příjem ze zaměstnání:

  • 0 - 30000 MWK: 0%
  • 30000 - 35000 MWK: 15%
  • 35000 – 3000000 MKW: 30%
  • vyšší: 35%

Nerezidentní osoby platí paušální 15% daň z jakéhokoliv příjmu.

Daně z příjmu právnických osob (PO): Zdaňují se příjmy společnosti vytvořené v Malawi. Běžná sazba v Malawi registrovaných PO činí 30 %, důlní společnosti mají zvýšenou daň na 40%. Společnosti se sídlem mimo Malawi (pobočky) odvádějí 35% daň. Společnosti, které působí v prioritních sektorech (zpracování zemědělských surovin a výroba elektřiny) neplatí podnikovou daň až po dobu 10 let, následně platí sníženou daň ve výši 15% (nerezidentní firmy 20%).

Daň z přidané hodnoty (VAT): Základní sazba DPH je 16,5 %. Nulové DPH mají učebnice a školní potřeby, hnojiva, vozidla určená k přepravě nákladu a sůl. Výjimka platí rovněž pro strojní zařízení pro výrobu a finanční služby.

Sociální odvody: zaměstnavatel odvádí 10% platu zaměstnance do sociálního pojištění, zaměstnanec přispívá ze svého 5%. V Malawi neexistuje povinné zdravotní pojištění.

Další daně:

  • Daň z obratu: platí malé společnosti s ročním obratem 2 – 6 mil. MKW platí 2 %
  • Daň z dividend činí 10 %
  • Daň z úroku a royalties 20%
  • Daň z nájmu: 15%
  • Daň ze služeb: 20%

Malawi (až na prioritní sektory) neposkytuje investorům daňové pobídky, daňový zákon ale umožňuje snížení daňového základu ve formě zrychlených odpisů nemovitostí i strojního zařízení. Zdaňovací základ ze zisku z vývozu netradičních výrobků (vše mimo těžených surovin, čaje, kávy, cukru a tabáku) se snižuje o 25%, podobně je možné snížit cenu dopravy těchto výrobků. Bližší informace jsou k dispozici na stánkách Malawi Revenue Authority: www.mra.mw, http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/malawi/paying-taxes/; http://taxsummaries.pwc.com/ID/Malawi-Overview.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: