Malé firmy platí za příliš rychlý internet, i když ho nevyužijí

5. 11. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Zatímco podle odborníků běžným uživatelům stačí rychlost kolem 50 Mbit za sekundu, někteří poskytovatelé připojení nabízejí jako základní připojení i třikrát vyšší. Podle expertů tak živnostníci platí za službu, která je pro ně zbytečně drahá.

Firma, která dnes nepoužívá internet, patří v současnosti k naprostým výjimkám. Přestože jde o samozřejmou součást podnikání, neznamená to, že by především malé a střední firmy věděly, jak ho správně využívat. Respektive, jak rychlý, a tím pádem také jak drahý internet vlastně potřebují.

Podle odborníků totiž rychlost internetu nabízená poskytovateli této služby velmi často přesahuje požadavky firemních uživatelů. Většině zákazníků přitom stačí průměrná rychlost nabízených připojení.

Tak, jak jdou technologie stále dopředu, internetoví operátoři nabízejí již tak rychlé internetové připojení, které průměrná firma nedokáže v rámci běžných potřeb naplno využít. „Je to spíše honba za čísly mezi poskytovateli. Dnes už se zákazníkům nenabízí nižší pásmo, než je 100 Mbit. Přitom takovou rychlost využije málokdo. Pokud využívám internet ke komunikaci s přáteli, vyhledávám informace, nebo na internetu nakupuji, takové připojení je dostačující. Extrémně vysoké kapacity běžný uživatel internetu nevyužije. Bohužel za něj ale často zbytečně platí,“ říká Jakub Jánský ze společnosti AIM, která poskytuje připojení k internetu.

Stabilita je důležitější než rychlost

Pro uživatele je podle něj více než rychlost důležitá hlavně stabilita a spolehlivost připojení. Živnostníci se podle Jakuba Jánského často nechají nalákat na nabídky zbytečně rychlého a tím i dražšího připojení, které ani nevyužijí. Podle něj přitom základní otázkou při pořizování internetu není rychlost připojení, ale to, k čemu podnikatel nebo firma internet využívá.

Navíc udávaná rychlost má mnohdy ještě háček. Někteří poskytovatelé internetu například lákají zákazníky na rychlost až 1 Gbps. To však nemusí být rychlost pro koncového zákazníka, ale takzvaná rychlost sdílená. Znamená to, že takovou rychlost koncový zákazník reálně nedostane, ale sdílí ji s ostatními uživateli v objektu, například komplexu kanceláří. Ve skutečnosti tak využívá menší, než nabízenou rychlost. Pokud sdílí internetové připojení menší počet subjektů, může být rychlost vyšší. V opačném případě platí za vyšší rychlost zbytečně.

Podnikatelům, kteří internet využívají jen ke čtení mailů, postačí připojení o rychlosti 20Mbit nebo i méně. Naopak velké rychlosti se většinou používají pro takové využití, které s podnikáním příliš nesouvisí, například hraní on-line her, kde je třeba připojení minimálně 100 Mbit. „Všem ostatním, kteří podle našich zkušeností tvoří asi 70 procent trhu, bych doporučil zlatou střední cestu – tedy internet o rychlosti kolem 50 Mbit,“ vysvětluje Jakub Jánský.

Někteří poskytovatelé přitom za základní označují výrazně rychlejší připojení. „Základním uživatelům postačí balíček s rychlostí 150 Mbit za sekundu,“ říká Jaroslav Kolár, mluvčí společnosti UPC Česká a Slovenská republika.

Upozorňuje ale také na to, že kvůli technickým omezením některé regiony v České republice ani zdaleka nedosahují rychlosti 50 Mbit, a proto je celý trh z hlediska nabídky poměrně nevyvážený.

Lepší neznamená vždy dražší

Běžně rychlý internet stačí i k využívání nového trendu – sledování televize přes internet. Kvůli jejímu pořízení tak není potřeba navyšovat rychlost internetového připojení. A kolik lze ušetřit výběrem optimální rychlosti? „Pokud máte solidního poskytovatele, pak nabízená rychlost připojení roste rychleji než cena za něj. To znamená, že za dvojnásobnou rychlost nezaplatíte dvojnásobek ceny. U nespolehlivých firem, které vám neporadí s optimální rychlostí, se rozdíl v ceně může vyšplhat do několika tisíc korun ročně,“ vysvětluje Jakub Jánský.

Z průzkumu AIM také vyplynulo, že svého poskytovatele internetu čeští uživatelé nemění kvůli pomalé rychlosti, ale kvůli nestabilitě připojení nebo vysoké ceně.

Cena připojení přitom nemusí vždy odpovídat kvalitě. Vliv má také konkurence a infrastruktura. Zatímco v Praze seženou živnostníci rychlý a stabilní internet mnohdy i za méně než 300 korun měsíčně, podnikatelé z menších měst a obcí, kde není vybudovaná kvalitní infrastruktura, si musí připlatit. Přestože mají nestabilní a pomalejší internet, zaplatí obvykle dvojnásobně více než lidé ve velkém městě.

Kam postavit krabičku?

Živnostníci, kteří v rámci firmy využívají wi-fi síť, ale někdy mění poskytovatele internetového připojení zbytečně. Za nestabilním připojením totiž není nekvalitní signál od poskytovatele, ale špatné umístění wi-fi modemu.

Jeho dobré umístění je klíčové. Vzdálenost i fyzické překážky, jako jsou stěny a dveře, jsou nepříznivé pro šíření internetového připojení. Ideální místo pro modem je přímo uprostřed prostoru, který má signál pokrýt, a na nějakém vyvýšeném místě. Tento přístroj podle odborníků rozhodně nepatří na podlahu, která šíření signálu nepomáhá.

V komplexu kanceláří, kde je v krátkém dosahu několik dalších uživatelů wi.fi sítí, je možné, že modem využívá stejný kanál pro bezdrátové připojení jako modemy dalších uživatelů v objektu. Navzájem se tak ruší a to připojení zpomaluje. Uživatelé si tak mohou stáhnout program, kterým mohou zkontrolovat svou bezdrátovou síť i okolní bezdrátové sítě. Zjistí-li, že nejsou na kanálu sami nebo že je dokonce přetížený, mohou se připojit k IP adrese svého modemu a v nastavení si vybrat jiný, méně vytížený kanál.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek