Malta: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Římě (Itálie)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Na Maltě se v letech 2000 – 2012 pohyboval růst HDP mezi 1 a 4 %. Výjimkami jsou roky 2001, 2004 a 2009, kdy se ekonomika propadla do recese. V roce 2017 činil růst HDP dokonce už 6,6%, v dalších letech se dle predikce MMF očekává mírné zpomalení ekonomiky. Malta se v posledních letech, stejně jako velká část Evropy, potýká s deflačními tlaky. V zemi žije 0,4 mil. obyvatel, přičemž HDP na obyvatele přesahuje 25 800 USD. Nezaměstnanost se drží od počátku tisíciletí mezi 5 a 8 %, v posledních letech mírně klesá, v r.2017 činila míra nezaměstnanosti 3,5%. Běžný účet platební bilance Malty je téměř vyrovnaný.

Malta je součástí vnitřního trhu EU a Eurozóny.

V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se Malta umístila na 40. pozici ze 138 srovnávaných ekonomik a dle OECD není exportně rizikovou zemí.

Ukazatel

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Růst HDP (%)

3,5

6,2

4,1

3,4

3,1

3,1

HDP/obyv. (USD)

25 281

22 713

24 298

25 816

27 233

28 893

Míra inflace (%)

0,8

1,2

1,2

1,5

1,6

1,8

Nezaměstnanost (%)

5,8

5,4

4,8

4,9

4,9

5

Bilance běžného účtu (mld. USD)

0,4

1,0

0,7

0,7

0,7

0,7

Populace (mil.)

0,4

0,4

0,4

0,4

0,4

0,4

Konkurenceschopnost

47/144

48/140

40/138

-

-

-

Exportní riziko OECD

-

-

-

-

-

-

Zdroj: MMF, OECD, WEF

Příležitosti pro český export

Automobilový průmysl

Osobní automobily patří dlouhodobě k největším položkám českého vývozu na Maltu. V návaznosti na tendenci stabilního růstu dovozu tohoto artiklu v posledních 5 letech (téměř zdvojnásobení dovozu strojů a dopravních zařízeni od roku 2012) a dlouhodobě setrvalému ekonomickému růstu země (jeden z nejdynamičtějších v EU, v roce 2015 např. na druhém místě) zůstává položka automobilů dlouhodobě perspektivní.

Civilní letecký průmysl

Jedním z nejžádanějších výrobků a současně i exportních příležitosti na Maltě jsou letadla a části letadel, což souvisí mj. s v posledních letech se dynamicky rozvíjejícím sektorem výroby avioniky, vybavování letadel avionikou a poskytovaným služeb v tomto oboru. Maltu si pro vybavování a servisovaní svých letadel vybrala řada známých leteckých společností. Vzhledem k vysoké úrovni českého průmyslu v oblasti vybavení letadel a produkci malých dopravních letounů jsou na Maltě značné možnosti pro uplatnění české produkce.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Zlepšení dopravní infrastruktury a zajištění lepší veřejné dopravy je nutným předpokladem dalšího rozvoje turistického ruchu na Maltě. Druhými nejvíce dováženými produkty na Maltu (hned po ropě) jsou lodě a čluny, které jsou využívány jak k přepravním účelům, tak i k rybolovu.

Elektrotechnika

Výpočetní technika patří v dlouhodobém výhledu mezi největší položky českého vývozu na Maltu. Souvisí to s dynamicky se rozvíjejícím ICT sektorem na Maltě (v roce 2016 se ICT sektor podílel na tvorbě HDP 6,9 %), kterou si vybrala pro výrobu ICT komponentů v posledních letech řada významných firem (na Maltě působí cca 300 firem v tomto oboru, zaměstnávajících cca 7000 zaměstnanců). Řada českých dodavatelů zde tedy může nacházet a nachází odbytiště pro ICT komponenty.

Energetický průmysl

Maltská vláda si uvědomuje vysokou závislost na dovozech fosilních produktů a zvažuje větší využívání obnovitelných zdrojů. Exportní příležitosti můžeme najít tedy pro firmy vyrábějící zařízení či komponenty pro větrnou či solární energii. Jak ukazuje řada příkladů z posledního období je energetický trh na Maltě otevřený pro zahraniční investice. Právě to by mohla být příležitost pro české energetické firmy (např. plánovaná výstavba plynovodu z Itálie). Do budoucna lze za perspektivní obory pro spolupráci s maltskými firmami považovat například technologie pro ochranu životního prostředí, provozování ekologicky šetrných výrobních procesů či oblast zvyšování energetické účinnosti budov.

Chemický průmysl

V chemickém průmyslu Malta poptává ze zahraničí především organické chemikálie. Obchodní bilance je v případě těchto komodit hluboce deficitní. Jedním z produktů, u nějž roste v posledních letech dovoz na Maltu nejvíce, jsou umělá hnojiva (růst o 181,8 % od roku 2011) a guma či pryskyřice (růst o 1,2 % od roku 2011).

Služby

Ekonomika Malty je z velké míry založena na službách, které tvoři největší podíl HDP země (kolem 80 %). Malta se zaměřuje na turistiku či ICT (eGaming) a celou další širokou škálu služeb. Růst se očekává v obchodních a finančních službách a technologiích (FinTech). Správě fondů, managementu majetku, finančním službám (pojištění, bankovnictví, další finanční sl.), ICT, telekomunikacím a mnoha dalším službám se avizuje růst i v příštích letech. České firmy zde mohou nalézt uplatněni především v oblasti programovaní a poradenství spojeném s informačními technologiemi.

Strojírenský průmysl

Vývoz strojních výrobků se jeví jako jedna z nejperspektivnějších možných exportních příležitostí. Malta dováží různé typy strojů, od motorů až po čerpadla a čeští exportéři tak mohou na daném teritoriu nalézt široké uplatnění.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Přestože na Maltě působí významné farmaceutické firmy, žádá trh dovoz některých léčiv a zdravotnických doplňků (2,4 % maltského dovozu tvoří farmaceuticky průmysl). Life sciences jsou důležitým základním kamenem maltské ekonomiky. Budoucí investice do farmaceutického průmyslu, zdravotní turistiky či rehabilitace patři k perspektivním oblastem například z hlediska subdodávek.

Zpracovatelský průmysl

Malta je dovozcem papírových výrobků a nejvíce v posledních letech roste poptávka po dovozu buničiny.

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitost

Automobilový průmysl

HS 8703 – Auta os., aj., vozidla motorová pro přepravu osob

HS 8708 – Části, součásti motorových vozidel čísel 8701 až 8705

HS 8711 – Motocykly a jízdní kola vybavená pomocným motorem, též s postranními vozíky

Civilní letecký průmysl

HS 8802 – Ost. letadla (například vrtulníky, letouny); kosmické lodě

Dopravní průmysl a infrastruktura

HS 8712 – Jízdní kola a jiná kola (tříkolky), bez motoru

HS 8901 – Lodě pro osobní dopravu, turistické, trajektové ap. plavidla pro přepravu osob nebo nákladů

HS 8906 – Ost. plavidla, včetně válečných lodí a záchranných člunů, jiných než veslových

Elektrotechnika

HS 8471 – Zařízení pro automat. zpracování dat a jejich jednotky; snímače ap.

HS 8510 – Holicí strojky, stříhací strojky na vlasy a srst a depilační přístroje, s vestavěným elektrickým motorem

HS 8512 – Elektrické přístroje osvětlovací nebo signalizační, elektrické stěrače ap.

HS 8514 – Elektrické průmyslové, laboratorní pece; ost. zařízení pro tepel. zpracování materiálů

HS 8517 – Telefonní a ost. přístroje pro vysílání, přijímání hlasu, obrazů aj. dat

HS 8528 – Monitory, projektory, bez TV, přijímače televizní

HS 8534 – Tištěné obvody

HS 8541 – Diody, tranzistory ap polovodičová zařízení

HS 8544 – Izolované dráty, kabely aj. izolované el. vodičevláken

HS 9002 – Čočky, hranoly, zrcadla aj. optické články z jakéhokoliv materiálu

Chemický průmysl

HS 3102 – Hnojiva minerální nebo chemická dusíkatá

HS 3103 – Minerální nebo chemická hnojiva fosforečná

HS 3104 – Minerální nebo chemická hnojiva draselná

HS 3105 – Hnojiva minerální chemická, obsah. 2-3 prvky

HS 3909 – Aminové pryskyřice, fenolové pryskyřice a polyurethany, v primárních formách

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop)

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Výhledově zvažujeme organizaci bilaterální obchodní mise.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: