Malta: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

30. 5. 2019

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Automobilový průmysl

Osobní automobily patří dlouhodobě k největším položkám českého vývozu na Maltu. V návaznosti na tendenci stabilního růstu dovozu tohoto artiklu v posledních 5 letech (téměř zdvojnásobení dovozu strojů a dopravních zařízeni od roku 2012) a dlouhodobě setrvalému ekonomickému růstu země (jeden z nejdynamičtějších v EU, v roce 2015 např. na druhém místě) zůstává položka automobilů dlouhodobě perspektivní.

Civilní letecký průmysl

Jedním z nejžádanějších výrobků a současně i exportních příležitosti na Maltě jsou letadla a části letadel, což souvisí mj. s v posledních letech se dynamicky rozvíjejícím sektorem výroby avioniky, vybavování letadel avionikou a poskytovaným služeb v tomto oboru. Maltu si pro vybavování a servisovaní svých letadel vybrala řada známých leteckých společností. Vzhledem k vysoké úrovni českého průmyslu v oblasti vybavení letadel a produkci malých dopravních letounů jsou na Maltě značné možnosti pro uplatnění české produkce.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Zlepšení dopravní infrastruktury a zajištění lepší veřejné dopravy je nutným předpokladem dalšího rozvoje turistického ruchu na Maltě. Druhými nejvíce dováženými produkty na Maltu (hned po ropě) jsou lodě a čluny, které jsou využívány jak k přepravním účelům, tak i k rybolovu.

Elektrotechnika

Výpočetní technika patří v dlouhodobém výhledu mezi největší položky českého vývozu na Maltu. Souvisí to s dynamicky se rozvíjejícím ICT sektorem na Maltě (v roce 2016 se ICT sektor podílel na tvorbě HDP 6,9 %), kterou si vybrala pro výrobu ICT komponentů v posledních letech řada významných firem (na Maltě působí cca 300 firem v tomto oboru, zaměstnávajících cca 7000 zaměstnanců). Řada českých dodavatelů zde tedy může nacházet a nachází odbytiště pro ICT komponenty.

Energetický průmysl

Maltská vláda si uvědomuje vysokou závislost na dovozech fosilních produktů a zvažuje větší využívání obnovitelných zdrojů. Exportní příležitosti můžeme najít tedy pro firmy vyrábějící zařízení či komponenty pro větrnou či solární energii. Jak ukazuje řada příkladů z posledního období je energetický trh na Maltě otevřený pro zahraniční investice. Právě to by mohla být příležitost pro české energetické firmy (např. plánovaná výstavba plynovodu z Itálie). Do budoucna lze za perspektivní obory pro spolupráci s maltskými firmami považovat například technologie pro ochranu životního prostředí, provozování ekologicky šetrných výrobních procesů či oblast zvyšování energetické účinnosti budov.

Chemický průmysl

V chemickém průmyslu Malta poptává ze zahraničí především organické chemikálie. Obchodní bilance je v případě těchto komodit hluboce deficitní. Jedním z produktů, u nějž roste v posledních letech dovoz na Maltu nejvíce, jsou umělá hnojiva (růst o 181,8 % od roku 2011) a guma či pryskyřice (růst o 1,2 % od roku 2011).

Služby

Ekonomika Malty je z velké míry založena na službách, které tvoři největší podíl HDP země (kolem80 %). Malta se zaměřuje na turistiku či ICT (eGaming) a celou další širokou škálu služeb. Růst se očekává v obchodních a finančních službách a technologiích (FinTech). Správě fondů, managementu majetku, finančním službám (pojištění, bankovnictví, další finanční sl.), ICT, telekomunikacím a mnoha dalším službám se avizuje růst i v příštích letech. České firmy zde mohou nalézt uplatněni především v oblasti programovaní a poradenství spojeném s informačními technologiemi.

Strojírenský průmysl

Vývoz strojních výrobků se jeví jako jedna z nejperspektivnějších možných exportních příležitostí. Malta dováží různé typy strojů, od motorů až po čerpadla a čeští exportéři tak mohou na daném teritoriu nalézt široké uplatnění.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Přestože na Maltě působí významné farmaceutické firmy, žádá trh dovoz některých léčiv a zdravotnických doplňků (2,4 % maltského dovozu tvoří farmaceuticky průmysl). Life sciences jsou důležitým základním kamenem maltské ekonomiky. Budoucí investice do farmaceutického průmyslu, zdravotní turistiky či rehabilitace patři k perspektivním oblastem například z hlediska subdodávek.

Zpracovatelský průmysl

Malta je dovozcem papírových výrobků a nejvíce v posledních letech roste poptávka po dovozu buničiny.

 

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitost

Automobilový průmysl

HS 8703 – Auta os., aj., vozidla motorová pro přepravu osob

HS 8708 – Části, součásti motorových vozidel čísel 8701 až 8705

HS 8711 – Motocykly a jízdní kola vybavená pomocným motorem, též s postranními vozíky

Civilní letecký průmysl

HS 8802 – Ost. letadla (například vrtulníky, letouny); kosmické lodě

Dopravní průmysl a infrastruktura

HS 8712 – Jízdní kola a jiná kola (tříkolky), bez motoru

HS 8901 – Lodě pro osobní dopravu, turistické, trajektové ap. plavidla pro přepravu osob nebo nákladů

HS 8906 – Ost. plavidla, včetně válečných lodí a záchranných člunů, jiných než veslových

Elektrotechnika

HS 8471 – Zařízení pro automat. zpracování dat a jejich jednotky; snímače ap.

HS 8510 – Holicí strojky, stříhací strojky na vlasy a srst a depilační přístroje, s vestavěným elektrickým motorem

HS 8512 – Elektrické přístroje osvětlovací nebo signalizační, elektrické stěrače ap.

HS 8514 – Elektrické průmyslové, laboratorní pece; ost. zařízení pro tepel. zpracování materiálů

HS 8517 – Telefonní a ost. přístroje pro vysílání, přijímání hlasu, obrazů aj. dat

HS 8528 – Monitory, projektory, bez TV, přijímače televizní

HS 8534 – Tištěné obvody

HS 8541 – Diody, tranzistory ap polovodičová zařízení

HS 8544 – Izolované dráty, kabely aj. izolované el. vodičevláken

HS 9002 – Čočky, hranoly, zrcadla aj. optické články z jakéhokoliv materiálu

Chemický průmysl

HS 3102 – Hnojiva minerální nebo chemická dusíkatá

HS 3103 – Minerální nebo chemická hnojiva fosforečná

HS 3104 – Minerální nebo chemická hnojiva draselná

HS 3105 – Hnojiva minerální chemická, obsah. 2-3 prvky

HS 3909 – Aminové pryskyřice, fenolové pryskyřice a polyurethany, v primárních formách

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop)

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Výhledově se v případě zájmu podnikatelské komunity zvažuje organizace bilaterální obchodní mise.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: