Malta: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

• 1.1. Oficiální název státu, složení vlády
• 1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)
• 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.
• 1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 1.7. Daňový systém

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

• Maltská republika
• Republic of Malta
• Republika Ta`Malta

Prezidentka (zvolena v 2014):

Marie-Louise Coleiro Preca

Složení vlády:(na základě legislativních voleb dne 3.6.2017)

• Joseph Muscat: předseda vlády
• Chris Fearne: mpř. vlády a ministr zdravotnictví
• Carmelo Abela: ministr zahraničních věcí
• Evarist Bartolo: ministr školství, mládeže a zaměstnanosti
• Jose A Herrera: ministr životního prostředí, udržitelného rozvoje a klimatických změn
• Ian Borg: ministr dopravy, infrastruktury a kapitálových projektů
• Justyne Caruana: ministryně pro ostrov Gozo
• Helena Dalli: ministryně pro evropské záležitosti
• Christian Cardona: ministr hospodářství, investic a malých podniků
• Edward Scicluna: ministr financí
• Michael Falzon: ministr pro rodinu, dětská práva a sociální solidaritu
• Owen Bonnici: ministr spravedlnosti, kultury a pro místní vládu
• Konrad Mizzi: ministr pro cestovní ruch
• Michael Farrugia: ministr vnitra a pro národní bezpečnost
• Joe Mizzi: ministr energetiky a vodního hospodářství

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 434 403 obyvatel (k 1.4. 2018) – Národní statistický úřad Malty

Průměrný roční přírůstek: 0,32% (+1 338 obyvatel)

Věková struktura (k 1.4.2018)

• 0-14 let: 15,7%
• 15-64 let: 68,5%
• 65 let a více: 15,8%

Struktura obyvatelstva podle pohlaví:

• 50,2% (211 362) žen
• 49,8 % (208 169) mužů

Národnostní složení:

• 99 % Malťané
• 1 % Libyjci

Náboženské skupiny:

• převažuje křesťanství římskokatolické vyznání (98%)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

(v %)	2013	2014	2015	2016	2017
Vývoj růstu HDP	4,5	3,5	3,6	5,5	6,6
Míra inflace	1,0	0,8	1,2	0,9	1,3
Míra nezaměstnanosti	6,4	5,9	5,8	4,7	3,5
Výše deficitu veřejných financí vůči HDP	-2,6	-1,8	-1,2	+1,1	+0,9
Výše dluhu vůči HDP	69,2	66,0	60,3	57,7	55

Zdroj: Centrální banky Malty

V březnu 2018 zveřejnila Centrální banka Malty svoji nejnovější ekonomickou zprávu zachycující hospodářský vývoj v r. 2017 a v prvním čtvrtletí r. 2018. Výsledky zprávy potvrzují pozitivní vývoj maltské ekonomiky, která v uplynulých letech zaznamenává jedny z nejvyšších hodnot růstu v rámci EU. Maltská centrální banka potvrdila růst HDP za r. 2017 ve výši 6,6%. Podmínky na maltském trhu práce zůstávají i nadále příznivé a míra nezaměstnanosti se snížila na rekordních 3,5%.

Roční míra inflace založená na harmonizovaném indexu spotřebitelských cen (HICP) činila v r. 2017 1,3% a v lednu r.2018 se pohybovala na úrovni 1,2%. Inflace v sektoru služeb také zpomalila, hlavně kvůli slabšímu růstu cen služeb spojených s dopravou.

V ekonomice Malty zaujímá významné postavení sektor cestovního ruchu, jenž má příznivý dopad na tvorbu Hdp a zaměstnanost. V r. 2017 přispěl cestovní ruch Malty na Hdp podílem 27,1%.

Makroekonomický výhled

Ekonomický růst by měl v roce 2018 zpomalit na 5,6%. Očekává se, že soukromá spotřeba se stane hlavním hnacím motorem růstu na pozadí silného růstu zaměstnanosti, zlepšení důvěry spotřebitelů a růstu disponibilního důchodu. Investice do rezidenční výstavby by měly v roce 2018 rovněž výrazně vrůst. Vlivem domácí poptávky nabývá dovoz zboží a služeb na dynamice a předpokládá se, že vývoz se bude v souladu s rostoucí poptávkou hlavních obchodních partnerů Malty i nadále zvyšovat. Celkově se očekává stabilizace přebytku běžného účtu.

V roce 2019 se předpokládá, že růst reálného HDP zpomalí na 4,5%. Spotřeba domácností zůstane i nadále stabilním tahounem růstu, a očekává se, že investice se zvýší především na pozadí rozvoje stavebního sektoru. Podle předpovědí přispěje čistý vývoz jen mírně k růstu HDP, neboť domácí poptávka potáhne dovoz.

Celková roční míra inflace měřená HICP dosahovala v roce 2017 1,3%, což je o něco nižší než průměr eurozóny. Relativně mírné zvýšení regulovaných cen pohonných hmot obsahovalo celkovou inflaci HICP. Předpokládá se, že inflace se v roce 2018 zvýší na 1,5% a v roce 2019 na 1,8%. Očekává se, že vyšší růst cen bude vycházet hlavně ze složky služeb, která podle předpovědí poroste v souladu s rostoucími disponibilními příjmy.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vládní plán fiskální konsolidace usiluje o další omezení vládních výdajů a o zavedení strukturálních opaření, která by měla vést k dalším úsporám. Očekávaná expanze vládních investic by měla být částečně financována z prostředků EU. Rychlejší růst příjmů, především nepřímých výdajů podle očekávání přispěje ke snížení fiskálního deficitu v daném časovém horizontu.

	2013	2014	2015	2016	2017
Celkové příjmy	3,007,0	3,329,9	3,694,5	3,806,9	4,291,1
Celkové výdaje	3,206,1	3,495,9	3,814,7	3,798,0	4,108,4
Schodek veřejných rozpočtů	-199,1	-165,9	-120,3	8,87	182,67

Zdroj: Národní statistický úřad Malty, údaje v mil. EUR

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Maltská ekonomika byla dosud dlouhodobě zatížena vnitřní i vnější nerovnováhou. Běžný účet platební bilance vykazoval od poloviny 90. let (s výjimkou roku 2002) do roku 2011 záporné saldo, což bývá vysvětlováno jako  známka dlouhodobého snížení schopnosti maltských firem vyvážet na zahraniční trhy.

Od roku 2012 však Malta již dosahovala na běžném účtu platební bilance kladného salda -- viz tabulka.

	2013	2014	2015	2015 Q1-Q3	2016 Q1-Q3
Běžný účet	238,0	804,7	484,9	366,3	501,4
zboží	-1 104,7	-1 117,3	-1 853,6	-1 455,4	-1 470,6
služby	1 645,7	2 183,2	2 584,3	2 013,0	2 274,5
prvotní důchody	-388,5	-411,4	-488,8	-371,7	-482,5
druhotné důchody	85,5	150,2	243,0	180,4	180,0
Kapitálový účet	133,3	140,7	166,5	158,3	35,1
Finanční účet	-67,3	199,1	-657,1	-612,3	611,2
Chyby a opomenutí	-438,6	-746,3	-1,308,5	-1,136,8	74,7

Zdroj: Národní statistický úřad Malty, údaje v mil. EUR

Zahraniční zadlužení, veřejný dluh vůči HDP, dluhová služba (v tis. EUR)

	2013	2014	2015	2016	2017
Zahraniční půjčky	62,0	40,4	29,8	19,4	8,9
Celkový veřejný dluh	5 245,2	5 129,6	5 334,7	5 479,9	5 728
HDP	6,705,877	8,454,071	9,519,146	10,191,715	11,108,592
Veřejný dluh vůči HDP (%)	68,7	66,0	60,3	57,7	55,0

Zdroj: Národní statistický úřad Malty

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Domácí bankovní sektor zůstává spolehlivým pilířem maltské ekonomiky, v rámci níž významnou část HDP generují kromě obchodu právě finanční služby. Finanční sektor vytváří kolem 8,5% HDP a podílí se významně i na zaměstnanosti ostrovní ekonomiky. Směřuje do něj objemově kolem 90% FDI a v uplynulých letech zaznamenával setrvalý robustní meziroční růst. Regulátor finančního trhu (MFSA) registroval v r. 2016 na Maltě celkem 112 investičních společností, 27 pojišťovacích společností a 36 bank.

Bankovní sektor je silný a těší se dobré kondici. Indikátory stability MT bankovního sektoru ukazují, že kapitálová přiměřenost se udržuje bezpečně nad požadovanými minimy (přestože oproti r. 2014 klesla, činila v r. 2015 stále 21,2%). Toto platí jak pro celkový poměr kapitálové přiměřenosti, tak pro kapitálový poměr Tier 1, který s úrovní 18,7% výrazně převyšuje požadovanou osmiprocentní hranici. Rovněž ukazatele likvidity jsou v průměru výrazně vyšší, než dosahuje průměr EU. V rámci World Economic Forum Competitiveness Report pro léta 2015 – 2016 se Malta co do kondice bankovního sektoru umístila na 15. místě mezi 148 zeměmi (dále na 20. místě v dodržování auditorských standardů a na 25. místě v regulaci burzy cenných papírů).

Regulátor dělí banky do tří kategorií na ty, které mají klíčové propojení s ekonomikou MT, banky, které mají tuto vazbu jen částečně a poskytují místním obyvatelům omezené množství bankovních operací. Třetí kategorií jsou banky (celkem 16) prakticky bez vazby na místní ekonomiku. Nutno podtrhnout, že jak v případě kapitálové přiměřenosti, tak ukazatele Tier 1, vykazují nejvyšší poměr kapitálu právě banky z posledně jmenované kategorie bank.

V roce 1994 maltská vláda schválila sérii zákonů s cílem vytvořit z Malty offshore centrum finančních služeb. Na Maltě je podle odhadů zaregistrováno přes 2500 offshore společností, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. Zlom v rozvoji finančního sektoru představoval vstup Malty do EU.

Níže uvádíme přehled některých bankovních domů, které působí na Maltě a zároveň jsou přítomné nebo známé v ČR:

• BAWAG Malta Bank Ltd
• Deutsche Bank (Malta) Limited
• Fortis Bank Malta Ltd
• HSBC Bank Malta plc

   

Úplný a aktuální přehled bank a pojišťoven, které obdržely licenci od Maltského úřadu pro finanční služby lze nalézt na webu www.mfsa.com.mt.

Evropský parlament vyzval v listopadu 2017 Evropskou komisi, aby prozkoumala dodržování právního státu Maltou, přičemž vyjádřil "vážné obavy" ohledně nezávislosti policie a mezinárodního praní špinavých peněz na ostrově. Podle místopředsedy Evropské komise F. Timmermanse komise nepotvrdila vážnější obavy ohledně toho, zda Malta dodržuje zákony o praní špinavých peněz, ale doporučuje zlepšit právní rámec. Ze zprávy EU proti praní špinavých peněz ze září 2017 vyplynulo, že Malta uvedla méně podezřelých transakcí než ostatní státy EU mezi r. 2008, kdy přijalo euro a r. 2014.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Typologie příjmů, které jsou zdaněny:

• Příjmy firem
• Příjmy samostatně výdělečných osob
• Příjmy zaměstnanců
• Kapitálové příjmy

Zdanění příjmů právnických osob

Daň je uvalena na příjmy firem. Neaplikuje se daň z majetku ani na municipální daně. Zdanitelným příjmem jsou zisky rezidentních subjektů, jakož i zisky nerezidentních firem z podnikání na Maltě. Příjmy firem jsou zdaněny ve výši 35%.

Daňové úlevy jsou poskytovány například v souvislosti s dohodami o zamezení dvojího zdanění (pozn.: ČR má s Maltou podepsanou tuto dohodu).

Zdanění příjmů fyzických osob

Zdanění je progresivní a příjmy fyzických osob podléhají dani v maximální výši 35%. Jednotlivé stupně progresivního zdanění se mohou rok od roku měnit. Manželé mohou požádat o společné zdanění příjmů.

Nepřímé daně

DPH

V minulosti byla sazba zvýšena z 15% na 18%, avšak existují stále výjimky. U základních potravin a léků stále platí nulová sazba, jak si Malta vyjednala před vstupem do EU pro následné přechodné období. Dále se uplatňují výjimky na vnitřní a mezinárodní dopravu, dodávky a opravu letadel, export, poskytování služeb pasažérům lodí, pronajímání apartmánů turistům, hotelové služby, dodávky elektřiny, tiskový materiál, lékařské vybavení, sportovní, kulturní a náboženské aktivity, reklamu v masmédiích, dodávky vody.

Aktuální a podrobné informace o DPH lze nalézt na stránkách Maltského úřadu pro DPH (VAT Department): www.vat.gov.mt

Od ročního obratu zboží nad částku nad 7 tis. EUR vzniká povinnost registrace plátců daně.

Kolkovné

• Ve výši 2-5% je zdaněn převod nemovitostí a práv k nemovitostem.

Ekologická daň

• Uvaluje se na některé elektrospotřebiče, baterie, pneumatiky atd. V závislosti na míře škod, které jejich používáním vzniknou na životním prostředí, se stanoví konkrétní výše daně.

Spotřební daň

• Cigarety, alkohol a ropné výrobky.

Silniční daň

• Motorová vozidla jsou při registraci zatížena daní v závislosti na síle motoru a stáří vozidla.

Daňová přirážka

• Uvaluje se od roku 2005 na reálnou spotřebu elektřiny, na metry krychlové spotřebované vody a na letenky. Její výše se mění každé dva měsíce v závislosti na ceně dovážené nafty.

Podrobné informace o daních lze obdržet na stránkách Maltského finančního úřadu (Inland Revenue Department): www.ird.gov.mt.

Maltská legislativa je publikována na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti a vnitra Malty. Konkrétní daňové zákony lze vyhledat pomocí následujícího odkazu: www2.justice.gov.mt. 

zpět na začátek