Malta: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

30. 5. 2019

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Maltská republika

 

Republic of Malta

Republika Ta`Malta

 

Prezident (zvolen v r. 2019): George Vella

 

  • Složení vlády: (na základě parlamentních voleb dne 3.6.2017)

 

Joseph Muscat: předseda vlády

Chris Fearne: mpř. vlády a ministr zdravotnictví

Carmelo Abela: ministr zahraničních věcí

Evarist Bartolo: ministr školství, mládeže a zaměstnanosti

Jose A Herrera: ministr životního prostředí, udržitelného rozvoje a klimatických změn

Ian Borg: ministr dopravy, infrastruktury a kapitálových projektů

Justyne Caruana: ministryně pro ostrov Gozo

Helena Dalli: ministryně pro evropské záležitosti

Christian Cardona: ministr hospodářství, investic a malých podniků

Edward Scicluna: ministr financí

Michael Falzon: ministr pro rodinu, dětská práva a sociální solidaritu

Owen Bonnici: ministr spravedlnosti, kultury a pro místní vládu

Konrad Mizzi: ministr pro cestovní ruch

Michael Farrugia: ministr vnitra a pro národní bezpečnost

Joe Mizzi: ministr energetiky a vodního hospodářství

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 433 245 obyvatel (k 1.4. 2019) – Národní statistický úřad Malty

Počet cizinců: 98,918 (nejpočetnější skupiny z Velké Británie a Somálska)

Průměrný roční přírůstek: 0,27% (+1 331 obyvatel)

Věková struktura (k 1.4.2019)

0-14 let: 15,7%

15-64 let: 68,5%

65 let a více: 15,8%

Struktura obyvatelstva podle pohlaví:

50,2% (217 357) žen

49,8 % (215 888) mužů

Národnostní složení:

99 % Malťané

1 % Libyjci

Náboženské skupiny:

převažuje křesťanství římskokatolické vyznání (98%)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

(v %)

 

2014

 

2015

 

2016

 

2017

2018

Vývoj růstu HDP

 

3,5

 

3,6

 

5,5

 

6,7

6,6

Míra inflace

 

0,8

 

1,2

 

0,9

 

1,3

1,7

Míra nezaměstnanosti

 

5,9

 

5,8

 

4,7

 

3,5

3,8

Výše deficitu veřejných financí vůči HDP

 

-1,8

 

-1,0

 

0,9

 

3,4

2,0

Výše dluhu vůči HDP

 

66,0

 

60,3

 

57,7

 

55,0

46,0

Zdroj: Centrální banky Malty

 

Ekonomický vývoj

Pozitivní vývoj maltské ekonomiky pokračoval po silném vzestupu v roce 2017 i v roce 2018. Maltské hospodářství rostlo v r. 2018 o 6,6%. Hnacím motorem Malty je především vysoký růst domácí poptávky. Právě vysoká soukromá spotřeba odráží silný růst zaměstnanosti, rostoucí disponibilní příjmy a velkou kumulaci úspor v posledních letech. Inflace by se měla v roce 2020 postupně zvyšovat na 1,9%.

Dle ekonomické zprávy Maltské centrální banky vzrostl ke konci r.2018 index průmyslové produkce, který je měřítkem ekonomické aktivity, na hodnotu 0,9%.

Podmínky na trhu práce zůstaly příznivé a patří k nejlepším v rámci EU. Míra nezaměstnanosti činila dle zprávy Maltské centrální banky za r. 2018 3,8%. Index důvěry podnikatelů vykazuje i nadále nadprůměrné hodnoty. Ekonomický sentiment (ukazatel ESI) se pohyboval v r. 2018 kolem 120 bodů a rovněž zůstává v dlouhodobém průměru nadprůměrný.

Obchodní bilance resp. schodek se meziročně výrazně zvýšil, což bylo způsobeno především vyšším růstem dovozu a poklesem vývozu. Míra inflace se ke konci r. 2018 pohybovala na úrovni 2,0% (v září činila 2,5%). Nicméně za r. 2018 činila v průměru 1,7%. Zpomalení inflace způsobilo především zvolnění inflace v odvětví služeb. Pomalejší růst cen byl zaznamenán především v oblasti dopravních služeb (letecké tarify). Inflace v oblasti služeb zůstává i nadále hlavním přispěvovatelem k celkovému HICP, podporované především ubytovacími službami, což odráží rostoucí váhu výdajů turistů na celkové spotřebě na Maltě.

Roční míra změny vkladů maltských rezidentů zůstává stabilní na 4,5%. Růst úvěrů rezidentům zůstal rovněž nezměněn na úrovni 2,6%. Pokud jde o fiskální vývoj, ke konci r. 2018 se čistý peněžní schodek snížil téměř o polovinu.

 

Makroekonomický výhled

Poslední ekonomické prognózy Maltské centrální banky předpokládají, že pozitivní ekonomický růst by měl pokračovat i nadále, byť pomalejším tempem než v roce 2018. Očekává se, že maltské hospodářství poroste průměrně o 4,2% v období 2019 až 2021. Předpokládá se, že dominantní hnací silou ekonomického růstu bude především domácí poptávka. V kontextu příznivých podmínek na trhu práce se předpokládá růst soukromé spotřeby. Plánuje se prudký růst investic v letech 2019 a 2020 a to v důsledku plánovaných veřejných výdajů na infrastrukturu a zdravotnický sektor.

Inflace by se měla dle odhadů postupně zvyšovat a do roku 2021 dosáhnout 2,0%. Očekává se, že zůstatek celkového rozpočtu zůstane v přebytku i v období do r. 2021 a předpokládá se, že poměr veřejného dluhu k HDP díky vysokému primárnímu saldu dále klesne.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vládní plán fiskální konsolidace usiluje o další omezení vládních výdajů a o zavedení strukturálních opaření, která by měla vést k dalším úsporám. Očekávaná expanze vládních investic by měla být částečně financována z prostředků EU. Rychlejší růst příjmů podle očekávání přispěje ke snížení fiskálního deficitu v daném časovém horizontu.

 

 

 

2014

 

2015

2016

 

2017

2018

Celkové příjmy

 

3,329,9

 

3,694,5

3,806,9

4,291,1

4,559,8

Celkové výdaje

 

3,495,9

 

3,814,7

3,798,0

4,108,4

4,629,9

Schodek veřejných rozpočtů

 

-165,9

 

-120,3

8,87

182,67

70,1

Zdroj: Národní statistický úřad Malty, údaje v mil. EUR

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Maltská ekonomika byla v minulosti zatížena vnitřní i vnější nerovnováhou. Běžný účet platební bilance vykazoval od poloviny 90. let (s výjimkou roku 2002) do roku 2011 záporné saldo, což bývá vysvětlováno jako  známka dlouhodobého snížení schopnosti maltských firem vyvážet na zahraniční trhy. Tato situace se nicméně v posledních letech výrazně proměnila.

Od roku 2012 však Malta již dosahovala na běžném účtu platební bilance kladného salda -- viz tabulka. 

 

 

2014

2015

2016

2017

2017

Q1-Q3

2018

Q1-Q3

Běžný účet

804,7

484,9

356,7

1 173,9

1 001,0

1 100,7

  • zboží

-1 117,3

-1 853,6

-1 959,6

-1 478,1

-1,119,3

-1 152,1

  • služby

2 183,2

2 584,3

3 321,1

3 841,8

2 993,4

3 100,6

  • prvotní důchody

-411,4

-488,8

-893,8

-1 061,8

-778,6

-751,8

  • druhotné důchody

150,2

243,0

-111,0

-128,8

-94,5

-96,0

Kapitálový účet

140,7

166,5

32,3

60,2

28,8

29,9

Finanční účet

199,1

-657,1

835,1

1 288.8

1 141,1

827,6

Chyby a opomenutí

-746,3

-1,308,5

446,1

54,8

111,3

-303,0

Zdroj: Národní statistický úřad Malty, údaje v mil. EUR

 

Zahraniční zadlužení, veřejný dluh vůči HDP, dluhová služba (v tis. EUR)

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

Zahraniční půjčky

 

40,4

29,8

19,4

8,9

9,2

Celkový veřejný dluh

 

5 129,6

5 334,7

5 479,9

5 728,0

5 665,0

HDP

 

8,454,071

9,519,146

10,191,715

11,108,592

12,319,818

Veřejný dluh vůči HDP (%)

 

66,0

 

60,3

56.3

50,9

46,0

Zdroj: Národní statistický úřad Malty

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Domácí bankovní sektor zůstává spolehlivým pilířem maltské ekonomiky, v rámci níž významnou část HDP generují kromě obchodu právě finanční služby. Finanční sektor vytváří kolem 8,5% HDP a podílí se významně i na zaměstnanosti ostrovní ekonomiky. Směřuje do něj objemově kolem 90% FDI a v uplynulých letech zaznamenával setrvalý robustní meziroční růst. Maltský finanční regulátor (MFSA) registroval v r. 2018 na Maltě 120 bankovních poboček, 25 bank, 48 finančních institucí a 63 pojišťovacích ústavů. Dvě hlavní banky na Maltě jsou HSBC (Malta) Ltd. a Bank of Valetta. Každá z nich má na Maltě zhruba 40 poboček a společně ovládají více než 80% maltského bankovního trhu. Dalšími třemi předními bankami jsou Lombard Bank (Malta), Banif Bank a APS Bank. Komerční banky nabízejí všechny formy služeb komerčního bankovnictví. Úrokové sazby z devizových vkladů jsou v souladu s úrokovými sazbami stanovenými mezinárodními peněžními trhy.

Bankovní sektor je silný a těší se dobré kondici. Indikátory stability maltského bankovního sektoru ukazují, že kapitálová přiměřenost se udržuje bezpečně nad požadovanými minimy (oproti r. 2017, kdy činila 20,2% se zvýšila v r. 2018 na 21%). Toto platí jak pro celkový poměr kapitálové přiměřenosti, tak pro kapitálový poměr Tier 1, který s úrovní 18,7% výrazně převyšuje požadovanou osmiprocentní hranici. Rovněž ukazatele likvidity jsou v průměru výrazně vyšší, než dosahuje průměr EU. V rámci World Economic Forum Competitiveness Report pro r. 2017 se celkově Malta co do kondice bankovního sektoru umístila na 36. místě mezi 140 zeměmi a na 1. místě podle makroekonomické stability. Maltský finanční regulátor dělí banky do tří kategorií na ty, které mají klíčové propojení s maltskou ekonomikou, banky, které mají tuto vazbu jen částečně a poskytují místním obyvatelům omezené množství bankovních operací. Třetí kategorií jsou banky prakticky bez vazby na místní ekonomiku. Nutno podtrhnout, že jak v případě kapitálové přiměřenosti, tak ukazatele Tier 1, vykazují nejvyšší poměr kapitálu právě banky z posledně jmenované kategorie bank.

V roce 1994 maltská vláda schválila sérii zákonů s cílem vytvořit z Malty offshore centrum finančních služeb. Na Maltě je podle odhadů zaregistrováno přes 2500 offshore společností, které rozvíjely svou činnost na základě příznivé daňové politiky. Zlom v rozvoji finančního sektoru představoval vstup Malty do EU.

Níže uvádíme přehled některých vybraných bank, které působí na Maltě a zároveň jsou přítomné nebo známé v ČR:

BAWAG Malta Bank Ltd

Deutsche Bank (Malta) Limited

Fortis Bank Malta Ltd

HSBC Bank Malta plcEvropský parlament vyzval v listopadu 2017 Evropskou komisi, aby prozkoumala dodržování právního státu Maltou, přičemž vyjádřil vážné obavy ohledně nezávislosti policie a mezinárodního praní špinavých peněz na ostrově. Podle místopředsedy EK F. Timmermanse komise nepotvrdila vážnější obavy ohledně toho, zda Malta dodržuje zákony o praní špinavých peněz, ale doporučuje zlepšit právní rámec. Ze zprávy EU proti praní špinavých peněz ze září 2017 vyplynulo, že Malta uvedla méně podezřelých transakcí než ostatní státy EU mezi r. 2008, kdy přijalo euro a r. 2014. Nicméně dlouhou dobu vzbuzovala obavy kontrolních orgánů v eurozóně maltská banka Pilatus. Maltské úřady však zmrazily aktiva podniku až poté, co byl jeho šéf v březnu v USA uvězněn kvůli obvinění z praní špinavých peněz a z bankovního podvodu. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) zahájil oficiální vyšetřování postupu maltských úřadů.

V roce 2020 mají vstoupit v platnost nově přijatá pravidla proti praní špinavých peněz, která předpokládají, že ve všech členských zemích EU vzniknou centralizované registry bankovních účtů, jež budou shromažďovat finanční údaje. Spolupráce mezi jednotlivými zeměmi v boji s finanční kriminalitou však zůstává slabá a postup úřadů pomalý, a to i v případech existence vážného podezření na nekalé praktiky. Evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová signalizovala i možnost vytvoření centralizovaného orgánu EU, který by se zabýval riziky v oblasti praní špinavých peněz.

Úplný a aktuální přehled bank a pojišťoven, které obdržely licenci od Maltského úřadu pro finanční služby lze nalézt na webu www.mfsa.com.mt.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Přímé daně

Typologie příjmů, které jsou zdaněny:

  • Příjmy firem
  • Příjmy samostatně výdělečných osob
  • Příjmy zaměstnanců
  • Kapitálové příjmy

Zdanění příjmů právnických osob

Daň je uvalena na příjmy firem. Zdanitelným příjmem jsou zisky rezidentních subjektů, jakož i zisky nerezidentních firem z podnikání na Maltě. Zdanitelné příjmy firem jsou zdaněny ve výši 35%.

Daňové úlevy jsou poskytovány například v souvislosti s dohodami o zamezení dvojího zdanění - daně uplatňované na společnosti, včetně daně z dividend, které byly zaplaceny v domovské zemi zahraniční společnosti, nebudou vyžadovány na Maltě (pozn.: ČR má s Maltou podepsanou tuto dohodu).

 

Zdanění příjmů fyzických osob

Zdanění je progresivní a příjmy fyzických osob podléhají dani v maximální výši 35%. Jednotlivé stupně progresivního zdanění se mohou rok od roku měnit. Manželé mohou požádat o společné zdanění příjmů.

 

Nepřímé daně

DPH

Základní sazba činí 18%, avšak existují výjimky. U potravin a léků platí nulová sazba a Malta si vyjednala před vstupem do EU přechodné období. Dále se uplatňují výjimky na vnitřní a mezinárodní dopravu, dodávky a opravu letadel, export, poskytování služeb pasažérům lodí, pronajímání apartmánů turistům, hotelové služby, dodávky elektřiny, tiskový materiál, lékařské vybavení, sportovní, kulturní a náboženské aktivity, reklamu v masmédiích, dodávky vody.Od ročního obratu zboží nad částku nad 7 tis. EUR vzniká povinnost registrace plátců daně.

 

Aktuální a podrobné informace o DPH lze nalézt na stránkách Maltského úřadu pro DPH (VAT Department): www.vat.gov.mt

 

 

Daň z převodu nemovitosti

Ve výši 5% je zdaněn převod nemovitostí a práv k nemovitostem.

Ekologická daň

Uvaluje se na některé elektrospotřebiče, baterie, pneumatiky atd. V závislosti na míře škod, které jejich používáním vzniknou na životním prostředí, se stanoví konkrétní výše daně.

Spotřební daň

Cigarety, alkohol a ropné výrobky.Silniční daň

Motorová vozidla jsou při registraci zatížena daní, která se pohybuje od 50,5 do 75% dovozní hodnoty,  v závislosti na síle motoru a stáří vozidla.

Daňová přirážka

Uvaluje se od roku 2005 na reálnou spotřebu elektřiny, na metry krychlové spotřebované vody a na letenky. Její výše se mění každé dva měsíce v závislosti na ceně dovážené nafty.Maltská legislativa je publikována na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti a vnitra Malty. Konkrétní daňové zákony lze vyhledat pomocí následujícího odkazu: www2.justice.gov.mt

 

Podrobné informace o daních lze obdržet na stránkách Maltského finančního úřadu (Inland Revenue Department).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: