Manažeři roku: Vladimír Mařík a Tanja Vainio

25. 4. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Ve 26. ročníku soutěže Manažer roku, vyhlašované Českou manažerskou asociací, zvítězili představitelé technologicky progresivních oborů. Mezi TOP 10 a vítězi kategorií se objevily další osobnosti evropského i světového formátu.

Nejlepšími manažery v České republice za rok 2018 se stali prof. Vladimír Mařík z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC ČVUT a Tanja Vainio, genenální ředitelka společnosti ABB pro Českou rpeubliku a Slovenskou republiku. Zvítězili v soutěži Manažer roku, kterou již 26 let vyhlašuje Česká manažerská asociace (ČMA). Cenu převzali 25. dubna v pražském Paláci Žofín při slavnostním galavečeru, při němž se sešly tři stovky manažerských osobností a hostů.

Vítězní Manažeři roku jsou generačně do sebe vzdáleni, zastupují ale oblast moderních technologií, prof. Vladimír Mařík jako průkopník kybernetiky a představitel instituce evropského formátu, a Tanja Vainio jako nositelka inovací. „Používání a vývoj nových technologií je součástí naší DNA,“ říká Tanja Vainio.

Výsledek okomentoval předseda patnáctičlenné Národní komise prof. Zdeněk Souček: „Oba prokázali vynikající manažerské vlastnosti v nejmodernější oblasti současného podnikání“. Podobná slova volil i prezident ČMA Pavel Kafka, který neskrýval potěšení z toho, že mezi finalisty a lauretáty vzrostl počet manažerů, kteří reprezentují moderní perspektivní obory. „Jsem rád, že celý průběh 26. ročníku a jeho výsledky potvrzují vysoký společenský význam tohoto dlouhodobého projektu,“ uvedl.

Petr Kazík, předseda Hodnotitelské komise, která účastníkům soutěže udělila body v prvním kole, uvedl: „Považuji za výtečné, že zvítězili manažeři z vysoce progresivních oborů s obrovskou perspektivou. Narušují přívlastek České republiky jako montovny“.

Zdroj: Česká manažerská asociace (ČMA). Portál BusinessInfo.cz je mediálním partnerem soutěže

Přehled vítězů 26. ročníku Manažera roku

Manažer roku

prof. Vladimír Mařík

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC ČVUT

Manažer roku

Tanja Vainio

ABB

TOP 10 nejúspěšnějších účastníků soutěže Manažer roku - dle abecedního pořadí

Jan Duspěva

předseda představenstva a generální ředitel

ČEPRO

Tomáš Elis

tajemník Magistrátu města Opavy

Statutární město Opava

Adam Liška

výrobní ředitel a prokurista

Bekaert Petrovice

Miloslav Ludvík

ředitel

Fakultní nemocnice Motol

Vladimír Mařík

vědecký ředitel

CIIRC ČVUT

Josef Mráz

místopředseda představenstva a výkonný ředitel

AGROFERT

Niclas Pfuller

generální ředitel a jednatel

BROSE CZ

Vladimír Staněk

jednatel a generální ředitel

ARAMARK

Tanja Vainio

jednatelka a generální ředitelka

ABB

Michal Vajdák

jednatel

Sobriety

Vítězové soutěžních kategorií Manažera roku

Vizionář

Tomáš Mikolov

Facebook

Smart manager

Vladimír Mařík

CIIRC ČVUT

Krizový manažer

Tomáš Milich

OVUS - podnik živočišné výroby

Zahraniční manažer

Niclas Pfüller

BROSE CZ

Mladý manažerský talent

Adam Liška

Bekaert Petrovice

Průmysl

Jan Duspěva

ČEPRO

Zemědělství

Josef Mráz

AGROFERT

Služby

Simona Kijonková

Zásilkovna

Nezisková sféra - kultura

Josef Buchta

BUJOART, Mass Dream production, Metro Music

Nezisková sféra - zdravotnictví

Miloslav Ludvík

Fakultní nemocnice Motol

Veřejná správa

Tomáš Elis

Statutární město Opava

Vítězové speciálních kategorií soutěže MANAŽER ROKU

Cena Inovace pro udržitelný rozvoj - kategorie

Chytrá energetika

Michal Jurík

E.ON, projekt Bateriové uložiště Mydlovary

Čistá doprava

Michal Vajdák

Sobriety, projekt Kosmický program VEGA

Průmysl

Jan Korol

ADLER, projektem II. etapa logistického centra Ostrava

Speciální cena časopisu Moderní řízení

Carl Clarke

Vodafone

Síň slávy

Stavebnictví

Václav Matyáš

uznávaná osobnost, úspěšný manažer, do r. 2018 prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR

 

Manažer roku – Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c.

CIIRC ČVUT

Je průkopníkem umělé inteligence a kybernetiky v ČR. Používá moderní metody organizace a řízení. Stal se zakladatelem a prvním ředitelem Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) jako unikátního centra výzkumu. Díky jeho úsilí získal CIIRC novou budovu, ale zejména kvalitní výzkumné obsazení. CIIRC spojuje špičkový výzkum s potřebami českého průmyslu. Ukázal, že i v podmínkách českého školství lze vybudovat v krátké době centrum mezinárodní reputace. Opírá se o důvěru ve schopnosti spolupracovníků, podporu sebemotivace výzkumníků i odvážné investice do lidského potenciálu.

Co považujete za váš největší manažerský (profesní) úspěch v posledních letech?
Největší hodnotou CIIRC jsou jeho lidé. Od roku 2013 (bod nula) se postupně daří budovat skvělé výzkumné týmy, dnes má ústav 235 zaměstnanců a v roce 2020 předpokládáme, že jich bude dle plánu 350. Mezi výzkumníky jsou desítky odborníků ze zahraničí, USA, Japonska, Francie, SRN, Rakouska, Holandska, Ruska a dalších zemí. Kolem nich rostou mladé týmy nové generace českých výzkumníků.CIIRC je skutečně unikátní prudkým růstem objemu finančního zajištění při udržení vlastní finanční soběstačnosti. Za manažerský i profesní úspěch považuji vybudování významného vědeckého centra od základní myšlenky v roce 2009 po plně funkční soběstačnou, dynamicky se rozvíjející instituci mezinárodního významu s vlastní moderní budovou v roce 2019, a to v těžkých podmínkách českého vysokého školství.

CIIRC dynamicky roste jako finančně téměř samoudržitelná jednotka. Institucionální podpora od ČVUT je zanedbatelná, činí 2-3% celého rozpočtu. Finanční prostředky CIIRC získává především z veřejných zdrojů EU, veřejných soutěží účelové podpory v ČR a ze spolupráce s průmyslem. Celkový rozpočet je vyrovnaný, objem prostředků dynamicky roste. V roce 2016 byl 76 mil. Kč, v roce 2017 140 mil. Kč a v roce 2018 dosáhl 254 mil. Kč a poprvé jsme dosáhli zisku. Pro roky 2019 až 2022 máme již dnes vysoutěženo výzkumné financování, překračující 1 mld. Kč.

Od roku 2009 usiluji o vybudování unikátního výzkumného univerzitního ústavu ČVUT, který by spojoval špičkový výzkum v perspektivní oblasti kybernetiky, robotiky a umělé inteligence s potřebami českého průmyslu, a který by sloužil jako otevřená platforma pro interdisciplinární výzkum a vědeckou spolupráci v ČR. Šlo a jde mi o vybudování vysokoškolského ústavu nového typu, uznávaného v mezinárodní vědecké aréně a přínosného pro rozvoj české ekonomiky. V roce 2013 byl ústav založen, v roce 2016 se podařilo přesvědčit vládu ČR, která přispěla na realizaci vlastní budovy CIIRC v hlavním areálu ČVUT částkou 1 mld. Kč. V květnu 2017 byla nová budova CIIRC otevřena a od té doby plně slouží svému účelu, výzkumu spojenému s výchovou špičkových doktorandů v ukázkově vybavených laboratořích a pro transfer know-how do průmyslové praxe. Daří se budovat mezinárodně respektovaný testbed pro Průmysl 4.0 a Centrum Města budoucnosti. Ústav je nositelem desítky EU výzkumných projektů včetně prestižního projektu ERC, 5 projektů OP VVV, projektu Národní centrum kompetence TA ČR a desítek výzkumných projektů na národní úrovni.

Jaký máte recept na zvýšení konkurenceschopnosti vaší instituce. Co považujete za největší omezení současnosti?
Za největší omezení považuji rychlý růst byrokracie, spojené s projekty a veškerou činností na vysoké škole.Konkurenceschopnost se zvyšuje zaváděním mezinárodně prokázaných best practices v oblasti výzkumu, tj. u nás konkrétně např. zavedením naprosté výzkumné a finanční nezávislosti výzkumných týmů, možností dynamicky rekonfigurovat týmy dle požadavků výzkumníků, přísným sebehodnocením a hodnocením výzkumníků podle mezinárodních kritérií atd. Jako velmi efektivní se ukázala myšlenka přivést zpět do ČR zkušené expaty, kteří vnášejí do činnosti ústavu ducha excelence a způsoby obvyklé na prestižních výzkumných pracovištích ve světě. Naši zaměstnanci jsou motivováni především osobním odborným růstem a snahou po dosahování světově významných výsledků. A právě na nich závisí konkurenceschopnost instituce jako celku.

Do jaké míry využíváte inovace (smart technologie) pro zvýšení výkonnosti vaší instituce?
Inovace a vývoj (nikoliv jen užití) smart technologií tvoří jádro činnosti naší vědeckovýzkumné organizace. My tedy inovativní řešení nejen používáme, ale především cíleně vytváříme. Institut je největším výzkumným pracovištěm v oblasti umělé inteligence a robotiky v ČR. Vyvíjíme např. zcela nové technologie plánování a rozvrhování průmyslové výroby s konkrétními úspěšnými aplikacemi při výrobě airbusů ve firmě Airbus Industries, robotizujeme některá náročná pracoviště ve Škoda Auto (bickpicking task), vyvinuli jsme zcela inovativní řešení pro robotizaci pracovišť firmy Lego na Kladně. Budujeme inovační ekosystém (Národní centrum Průmyslu 4.0) a pomáháme přetvářet některé start-upy do úspěšných malých a středních českých firem (Factorio Solutions, Merica a další). Máme vlastní inkubátor start-upů. Nejúspěšnější studentský start-upový tým byl 2x za sebou na 2. místě v celosvětové soutěži chatbotů, které organizovala a sponzorovala firma Amazon.

Můžete uvést přednosti a zápory čerstvých absolventů různých typů škol a vzdělání, které zaměstnáváte? Řešíte nějak mezigenerační spolupráci mezi manažery a mezi zaměstnanci?
Zaměstnáváme absolventy nejrůznějších typů škol, vybíráme si ty nejlepší. Celkově však naše školství produkuje absolventy, kteří mají malou nebo žádnou představu o průmyslové praxi, mají nízkou schopnost samostatněji pracovat na dílčích otázkách v týmech – to je obvykle ještě učíme. Mezigenerační problémy nemáme, akademické prostředí je v tomto směru velmi tolerantní a v novém ústavu je dost prostoru pro odborný růst všech.

Čím motivujete svůj tým, jak pracujete s bonusy pro zaměstnance?
Zaměstnanci mají vysoký stupeň sebemotivace – jde jim především o odborný růst, získání reputace a získání grantů u nás i ve světě, budují systematicky svojí kariéru ve výzkumném prostředí. To je běh na dlouhou trať. Protože výše odměn závisí na projektech, které si řešitelé sami najdou, odměňují se ve své podstatě sami a bonusů od ředitele téměř nepoužíváme. To, co funguje nejlépe, je podpora sebemotivace zaměstnanců a otevírání dveří na světová pracoviště ke světovým špičkám. Jiným benefitem je respekt k samostatnému rozhodování pracovníků v oblasti směrování výzkumu, jeho financování a vnitřní organizace týmu.

V čem vidíte největší rozdíl/y v manažerské profesi před 10, 15 lety a nyní?
Za posledních 15 let se posunulo manažerské řízení a organizace výzkumných týmů v hierarchické struktuře výzkumné organizace s centralizovanými zdroji směrem k dynamickému vytváření a efektivní interakci samonosných výzkumných týmů. Vedoucí organizace poskytuje především organizační zázemí a odborný a osobní leadership. V našem ústavu je posun od řízení k leadershipu zcela viditelný. Takový přístup vyžaduje vysoký odborný a lidský standard vedoucích na všech úrovních, vzájemnou důvěru a týmové myšlení. Je to náročné, ale funguje to! Náročné především na výběr vedoucích a metodiku jejich vedení (jsou to všechno výzkumné individuality vysokých kvalit). Ale výsledek přináší uspokojení všem!

Váš nejpádnější důvod, proč jste přijal nominaci do soutěže Manažer roku?
Chtěl jsem ukázat, že i ve velmi neobvyklých podmínkách vysokoškolského výzkumného prostředí s limitovanými zdroji a akademickou atmosférou je možné úspěšně uplatnit moderní manažerské řízení. Je možné vytvářet a vést nové celky dosahující výsledků mezinárodní úrovně i přinášející uspokojení výzkumníkům – obvykle individualitám s unikátním způsobem inovativního přístupu a myšlení. Chtěl bych dokumentovat, že takový postup je nejen možný, ale že nás (ČR) může posunout ve výzkumné oblasti směrem k mezinárodní excelenci.

Manažerka roku – Tanja Vainio

ABB

Genenální ředitelka společnosti ABB pro ČR a SR Tanja Vainio si vydobyla obdiv manažerek i manažerů a patří mezi nejúspěšnější ženy v businessu u nás. Při řízení firmy sází na přesně delegované úkoly. Není ji cizí genderová diskuze včetně toho, jak povzbudit ženy, aby vstupovaly do manažerských pozic v odvětvích, která jsou doménou mužů. Podnikatelské prostředí dokáží obohatit, mají na řadu záležitostí jiný pohled než kolegové. Inspirativní pro Tanju Vainio je pracovat právě pro ABB, lídra v oborech elektrotechnických výrobků, robotiky a pohonů, průmyslové automatizace a energetiky.

Co považujete za váš největší manažerský (profesní) úspěch v posledních letech?
Jako generální ředitelku mě velice těší, když vidím, jak je naše obchodní strategie v České i Slovenské republice díky našim ambiciózním cílům úspěšná. Jako tým jsme za poslední tři roky dosáhli velmi dobrých finančních výsledků ve všech klíčových finančních ukazatelích: podařilo se nám dosáhnout v průměru 8% růstu objednávek na domácím trhu a na Slovensku jsme v roce 2018 zaznamenali historicky nejlepší finanční výsledky, uzavřeli rekordní počet objednávek a dosáhli také rekordní ziskovosti. Mimo oblast byznysu považuji za jeden z největších úspěchů můj tým – je to soudržná a různorodá skupina lidí, na kterou se mohu vždy spolehnout a bez níž by žádný z našich úspěchů nebyl myslitelný.

Jaký máte recept na zvýšení konkurenceschopnosti/výkonnosti vaší společnosti. Co považujete za největší omezení současnosti?
Dnes často slýcháme o digitalizaci a inovacích. To jsou podle mne základy dalšího rozvoje i konkurenceschopného postavení. Proto za největší omezení považuji odmítavý postoj k novým technologiím a předpojatost.

O naší největší konkurenční výhodě, jímž je naše detailní know-how, zde hovořit nemohu. Ale myslím, že existuje několik oblastí, které jsou zásadní pro každou společnost. A je jedno, zda je to malý podnik nebo velká korporace. Nezáleží ani na oblasti podnikání. Každá úspěšná společnost musí mít schopné lídry, u nichž se podnikatelský přístup spojuje s vášní, zaměřením na inovace a schopností být vždy o jeden krok napřed. Lídry, kteří mají konkrétní plán, protože bez plánu žádných cílů nikdy nedosáhnete. Úspěšný lídr navíc nemůže být sám. Jeden člověk nikdy nezvládne tolik, co velký a různorodý tým, na nějž se lze stoprocentně spolehnout. Musí to být také lídr, který každou změnu považuje za příležitost.

Do jaké míry využíváte inovace (smart technologie) pro zvýšení výkonnosti/produktivity vaší společnosti?
ABB působí v České republice již více než 150 let jako součást globální společnosti, která vyvíjí nové průkopnické technologie. Používání a vývoj nových technologií je součástí naší DNA. Naše technologie používáme každý den, najdete je i v našich továrnách. Nové technologie nás posouvají vpřed. Zejména v oblasti výroby jsou naprostou nutností. Jinak ztratíte jako společnost konkurenceschopnost a vaše provozy potřebnou flexibilitu.

Můžete uvést přednosti a zápory čerstvých absolventů různých typů škol a vzdělání, které zaměstnáváte? Řešíte nějak mezigenerační spolupráci mezi manažery a mezi zaměstnanci?
Jako globální technologická společnost zaměstnáváme řadu absolventů českých vysokých technických škol. A musím uznat, že jsou na kariéru v technických oborech velmi dobře připraveni. Těší mě, když vidím, že vedení českých státních škol aktivně hledá způsoby, jak své absolventy připravit na náročné úkoly, které současná praxe přináší. A jsem hrdá na to, že ABB je partnerem většiny významných českých univerzit, s nimiž se snažíme zařazovat do studia více praktických a multidisciplinárních prvků. Osobně mě také těší vzrůstající počet dívek v technických oborech.

Čím motivujete svůj tým, jak pracujete s bonusy pro zaměstnance?
Motivace zaměstnanců není založená jen na peněžních benefitech. Finanční stránka je samozřejmě důležitá, ale obecně ji zaměstnanci nepovažují za prvořadou. Velkou roli hraje také prostředí ve společnosti, tým a odpovědné iniciativy. V ABB jsou nedílnou součástí naší každodenní práce a právě ony motivují lidi k tomu, aby s námi spolupracovali. Velkou roli hraje i to, že ABB nabízí široké spektrum kariérních příležitostí, např. práci v zahraničí, částečné úvazky, pružnou pracovní dobu apod. I to jsou důležité faktory ovlivňující motivaci.

V čem vidíte největší rozdíl v manažerské profesi před 10, 15 lety a nyní?
Díky technologiím a novým komunikačním nástrojům je vše mnohem rychlejší. My proto musíme být více než když dříve schopni přizpůsobovat se probíhajícím změnám a být flexibilnější. Máme také mnohem širší možnosti výběru, jak a kudy se dále ubírat.

Váš nejpádnější důvod, proč jste přijala nominaci do soutěže MANAŽER ROKU?
Mám ráda výzvy. A také věřím, že moje účast v této soutěži přinese nové příležitosti jak mě osobně, tak naší společnosti.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek