Manažery je třeba vychovávat od školky, tvrdí asociace. Psychologové jsou proti

8. 1. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Tlak na děti v příliš útlém věku může mít vážné následky na jejich pozdější vývoj. Trvale je může poškodit již jen zařazení do kolektivního zařízení ve dvou letech věku, varují odborníci. Místo sebevědomých osobností z nich vyrostou psychicky labilní lidé.

bossKonkurenceschopnost Česka by se mohla zvýšit, pokud by mělo více sebevědomých lídrů. Tvrdí to alespoň Česká manažerská asociace (ČMA). Podle jejího mínění zároveň český vzdělávací systém na zavedení systémových pravidel pro práci s dětskými talenty a lídry zatím nemyslí.

„Dětský leadership a jeho systémová podpora je v ČR zatím opomíjené téma. Výsledkem dosavadního nezavedení potřebných pravidel je, že se u dítěte postupem času dovednosti vytrácejí a přicházíme tak v Česku o budoucí vůdce, které potřebujeme,“ vysvětlil Jan Voda, propagátor výchovy budoucích lídrů na školách a jednoho z expertů ČMA, podle něhož jsou lídrovské dovednosti stále nedoceněné a možná dokonce ještě nerozpoznané.

Jan Voda tvrdí, že klíčové vlastnosti budoucích vůdců lze rozvíjet především do desátého roku věku dítěte. Předškolní zařízení by tak podle něj měla rozvíjet u dětí schopnost organizovat skupinu, dojednávat řešení, vcítit se do situace jiných nebo umět porozumět citům a motivacím.

Na tyto znaky dětských lídrů upozornila loňská výzkumná sonda Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v mateřských školách. Tyto projevy chování budoucích lídrů lze podle Jana Vody vysledovat prakticky u každého dítěte.

Sonda byla realizována podle modelu Pata Williamse, bývalého hráče americké Národní basketbalové ligy, který oslovil více jak šest stovek vůdčích osobností amerického veřejného života, s nimiž si dopisoval či vedl interview a nashromážděné poznatky zobecnil do pětadvaceti shodných znaků, typických pro úspěšné osobnosti (viz. box).

Zatímco ve vyspělých zemích se podle Jana Vody podporou leadershipu již zabývají, vzdělávací systém v České republice je nastaven tak, že u většiny dětí se v mateřské a základní škole vůdcovské dovednosti nerozvíjejí. „Lídrovské schopnosti a dovednosti nejsou předmětem pozornosti učitelů,“ řekl Jan Voda.

Extrém přináší extrém

Psychologové však nejsou přesvědčeni o tom, že by tlak na výběr budoucích lídrů již v mateřských školách byl pro děti prospěšný. I když je prohlášení ČMA k tomuto tématu velmi obecné, vidí v této snaze určitá rizika.

„Každý extrém přináší extrém. Každé vychýlení za cílem, který není motivován pro společnost jako celek a pro fyzické a psychické zdraví jedince, může přinést katastrofální dopady. Ze zkušenosti vím, že výkonové prostředí nevytváří vhodné podmínky pro přirozeně zdravý rozvoj jedince, zvláště pak v nízkém věku,“ zdůrazňuje psycholožka Kamila Horská.

Podle jejích slov by každé dítě mělo dostat bezpečný a laskavý prostor pro individuální a přirozený rozvoj své osobnosti. „Prostor, který bude pestrý na podněty, kde bude možnost kreativní hry, vyjádření, zkoumání, pozorování a učení se. To je nejlepší ‚orná půda‘ pro zdravého a sebevědomého jedince, který ví kdo je. V budoucnu se rozhoduje podle svých vlastních zkušeností a svých potřeb a bere ohledy na sebe i okolí,“ pokračuje Kamila Horská.

Zároveň upozorňuje, že pokud je proces dozrávání mladého člověka narušen a formován již v útlém věku cílenou aktivitou pro dosažení a vytvoření určitých kompetencí, cílů, nebo se pozornost zaměřuje pouze na určité oblasti, odrazí se to u něj v budoucnu, často negativně. „Podobu to může mít velmi rozmanitou, v souvislosti s dalšími vlivy. Můžeme si všimnout přeplněných ordinací lékařů, psychiatrů, psychologů… Často může dojít k vážným poruchám osobnosti, patologickým změnám. Rozhodně to nenahrává zdravému přirozenému vývoji,“ podotýká Kamila Horská.  

Výchovu manažerů proto rozhodně nedoporučuje uspěchat. „Leaderovské dovednosti, kompetence se dají rozvíjet na zdravém základě, sebedůvěře, sebevědomí, když je již osobnost zralá. Nejefektivnější motivací je motivace vnitřní. Osobně si myslím, že každý jedinec by měl dostat prostor pro vlastní rozhodnutí, kam se v životě bude ubírat,“ upozorňuje Kamila Horská.  

Hlavní je zdravá sebedůvěra

Podle ní je především potřebné vybavit člověka v dětském věku zdravou sebedůvěrou, která se vytváří přirozeně na základě vhodných a různorodých podnětů, otevřené komunikace. „Poté bude moci zdravě fungovat i jako skvělý leader v manažerských pozicích a bude se svojí prací a se sebou spokojen,“ zmiňuje Kamila Horská.  

Děti by podle jejího názoru měly vždy vyrůstat bez cíleného výběru a rozdělování. „V dětství si vyzkoušet celou škálu možností, zažít různé situace, včetně těch nepříjemných, mít možnost otevřeně komunikovat. Tím se tvoří schopnost orientovat se v sobě, svých pocitech, tvořit si vlastní hodnotový systém. Mluvit o svých cílech, snech, vyzkoušet si je, pokud to jde,“ říká Kamila Horská.

Hranice mezi pozitivním správným přístupem a negativním zásahem do dětské duše přitom nemusí být pro lajky často zřetelná. „Nevidím nic špatného na možnosti rozvoje určitých dovedností a schopností. Ale jako možnosti, ne cíle, ke kterému budou formovány již v dětství. To je manipulace,“ porovnává Kamila Horská.

Psychologové zároveň upozorňují na to, že sami manažeři při výchově dětí často velmi hrubě chybují a poznamenají tím své potomky na celý život. Například pokud dávají dítě do školky či obdobného zařízení velmi brzy, třeba již ve dvou letech.

„Věk dvou let představuje pro děti období, kdy jsou naprosto nejcitlivější na separaci od matky. Tak nejsou citliví ani kojenci, ani později starší děti. Posílat dítě v tomto věku do kolektivního zařízení znamená mu opakovaně generovat separační reakci, což je reakce dítěte na osiření. Takže mentálně takové dítě formuje opakovaný zážitek ‚Přišel jsem o matku. Jsem sirotek.‘ Trvale následky jsou patrné především v citové labilitě, zejména v citové kapacitě,“ upozorňuje psycholog Jeroným Klimeš.

Neléčitelné následky

Citová kapacita je přitom doba, po kterou dokážeme být sami, aniž se propadáme do pocitu opuštěnosti, samoty či dokud se nám nezačne stýskat a podobně. „Ti, kteří mají tuto citovou kapacitu malou, se propadají i v dospělosti do pocitu úzkosti třeba i za par hodin odloučení od partnera a v dospělosti se tato malá citová kapacita projevuje buď patologickou žárlivostí, stalkerstvím nebo citovou labilitou,“ vypočítává Jeroným Klimeš.  

Tyto následky přitom mohou být trvalé. „Obojí je prakticky neléčitelné a výrazně snižuje takzvanou bazální důvěru. Prostě takoví lidé mají celý život těžko vyvratitelný pocit, že tento svět není dobré místo pro žití,“ podotýká Jeroným Klimeš. Podobně podle něj může na děti působit předávání mezi rodiči v rámci střídavé péče. „Jak z takového uzlíku nervů chcete vychovat sebevědomého člověka,“ ptá se Jeroným Klimeš.  

Podle ministerstva školství se v současné době žádné změny, které by vedly k posilování lídrovských schopností u dětí ve školách, nepřipravují. Ministerstvo považuje za důležité, že dětem v mateřské škole jsou dávány stejné šance, rovný přístup ke vzdělání a podpůrná opatření všem dětem včetně nadaných podle jejich potřeb. Taková pravidla obsahuje Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání, který je pro mateřské školy zapsané v rejstříku škol závazný.

Dalibor Dostál

Jak Pat Williams vybírá dětské lídry? Radí, hledejte děti:

1. s výbornými charakterovými rysy – spolehlivost, oddanost, integrita, služba ostatním
2. které se nebojí promluvit – říkají, co si myslí, a neberou ohled na to, co si o nich myslí ostatní
3. s kreativními nápady – flexibilní
4. které se pouštějí do řešení problémů – dokáží zhodnotit situaci a uvědomit si přítomnost problému, zmobilizují lidi a naleznou zdroje k jeho řešení
5. které mají odvahu stát si na svém – více jim jde o to, že mají pravdu, než zda budou oblíbení
6. které dovedou dobře jednat s lidmi („people skills“ - emoční inteligence a sociální kompetence) – vciťují se do ostatních, rozumí jim, navazují s nimi vztahy
7. které se nedají zastavit – jsou odolné a snadno se zotavují z chyb, nebojí se riskovat
8. s vášní – emoce, entusiasmus, náruživost, hluboký zájem o něco, jež přenáší i na ostatní
9. které efektivně komunikují – dokáží mluvit před ostatními, získat je, nadchnout je
10. které jsou dychtivé naslouchat a učit se – dávají dobrý pozor; když mluvíte, kladou otázky, zajímají se; řídí se instrukcemi
11. co se nevzdávají – vytrvalé a rozhodné
12. se sebevědomým postojem – nebojí se vystoupit, zpochybnit autoritu a nabízejí nové nápady a pohledy
13. zvídavé – pídí se a hledají nové věci, kriticky přemýšlejí
14. které se hlásí jako první – tím dokládají zájem a angažovanost na věci
15. které se nehroutí pod tlakem – udržují si chladnou hlavu, nepanikaří, nechávají si čas na rozmyšlení, jsou trpělivé
16. které touží tvrdě pracovat – na čemkoli, co je třeba udělat
17. houževnaté – do všeho jdou na 100 %, dokáží vzdorovat kritice, bolesti, nespravedlnosti
18. se smyslem pro humor – uvolňují tenze mezi lidmi a šíří optimismus
19. jsou připravené převzít odpovědnost a řízení – „chtějí míč“ a neztrácejí hlavu, když šance na výhru spočívá na jejich bedrech; odpovědné za to, co říkají a dělají a nesvalují to na někoho jiného 20. přijímají rozkazy a dokáží se podřídit autoritě – rozumí hodnotě poslušnosti a soudržnosti týmu
21. se smyslem pro spolupráci a pospolitost – nevyčleňují se od ostatních, zapojují ostatní do činnosti, mají týmového ducha
22. jejich „problémové chování“ značí určitý potenciál – když odhlédneme od nedostatku disciplíny, mají tyto děti kvality (při vhodném vedení mohou být zapřaženy pro společnou věc; lze z nich udělat „kozla zahradníkem“)
23. s pozitivním, trpělivým přístupem – neztrácejí energii stížnostmi, soustředí se na pozitivní stránky místo na kritiku, důvěřují ostatním
24. populární a přijímaní – avšak spíše respektovaní než oblíbení, nesnaží se každému zalíbit 25. které mají „duchovní sílu“ – vyzařují respekt, vznešenost, mravní převahu.

 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek