Maroko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

31. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Rabatu (Maroko)

Příležitosti pro český export

 

Automobilový průmysl

 

Maroko se v roce 2018 vyhouplo na špičku výrobců osobních vozů v Africe, kdy pokořilo dosavadního lídra Jihoafrickou republiku. V porovnání s jinými evropskými i africkými konkurenty marocký automobilový průmysl trvale roste, v průměru o 26 % ročně. Expanzi tohoto odvětví, zejména kompletace osobních vozů a jednotlivých součástek, významně napomohlo zejména rozšíření výrobní a montážní jednotky skupiny Renault v severomarockém Tanger-Med. Kromě podpory investic navázaných na tento sektor je věnována pozornost dalšímu rozšiřování subdodavatelských závodů PSA Peugeot-Citroěn ve městech Kenitra a Tanger, kde již existují dvě integrované průmyslové zóny. Kromě výhod např. v podobě pětiletého osvobození od daně z podnikání či státního příspěvku na celkové investiční náklady ve výši 10% Maroko rovněž poskytuje podporu projektům zaměřeným na odborné proškolení pracovních sil (souběžně jsou mj. zakládány státní vzdělávací instituty pro potřeby automobilového průmyslu). V roce 2019 by měla být dostavěna továrna v Kenitře. Plánovaná produkce továrny je až 200.000 vozů ročně. Celkově plánuje Maroko dosáhnout výroby 1.000.000 kusů vozidel k roku 2020.

Případnou oborovou příležitostí pro české firmy je zapojení do výstavby nových výrobních a montážních hal (zejména v regionu Tanger-Tétouan-Al Hoceima), subdodávky kabeláže pro osobní automobily, vývoj a výroba kabelových svazků, kabelů a vodičů, automatizované stříhání a frézování, odplášťování kabelů, lisování konektorů a plechů, svazování kabeláže (vnější plášť a měděné oplety), interiérové vybavení, testování či kontrola; v neposlední řadě také navázání spolupráce s AMICA sdružující marocké výrobce v rámci marockého automobilového průmyslu (včetně účasti českých firem na hlavním veletrhu marocké automobilové výroby s názvem Tanger Automotive City). Velký prostor se nabízí také v oboru zaškolování pracovníků. České firmy disponují rozsáhlým know-how v oblasti automotivu, které lze v následujících letech úspěšně využít.

 

Civilní letecký průmysl

 

Od spuštění Plánu na akceleraci průmyslu v roce 2014 se počet zaměstnanců v oboru letectví zvýšil o 55%. V leteckém sektoru funguje podpora investic a byla vybudována integrovaná průmyslová zóna v Nouaceur u Casablanky ­ tzv. Midparc Casablanca Free Zone, kde byl v roce 2013 otevřen také první oborový vzdělávací institut. K již přítomným EADS, Thales a Safran přibyla nová továrna kanadské firmy Bombardier či francouzské Ratier Figeac. Koncem září 2016 americký výrobce Boeing podepsal s marockou vládou obří kontrakt, na základě kterého se v tangerském regionu postupně usazuje celkem 120 subdodavatelských firem, díky čemuž současně dochází k vytváření 8 700 nových pracovních míst. V roce 2018 byly v Casablance otevřeny dvě nové továrny s investicí okolo 40 milionů eur. Maroko vytvořilo národní strategii, kdy plánuje do roku 2020 vytvořit 23.000 nových pracovních míst v oblasti leteckého průmyslu a zvýšit příjmy z exportu v rámci tohoto odvětví na 1,6 miliardy eur.

Sektor v současnosti zaměstnává takřka 10 tis. lidí a vývoz tohoto odvětví trvale stoupá. V září 2015 byla marockým resort dopravy ohlášena nová národní strategie cílená na rozvoj sektoru soukromého letectví, konkrétně se jedná o menší letadla, přičemž království plánuje ovládnutí tohoto segmentu letecké dopravy na úrovni celého afrického kontinentu. Pro tento záměr, Maroko aktuálně poptává partnery ze zahraničí. Sektor zaznamenává během posledních let pravidelný meziroční n á růst ve výši 20 %. Maroko provádí v rámci leteckého průmyslu zejména montážní práce, vývojářskou činnost (bezpilotní letouny a drony), dále tzv. EWIS (tj. elektrické a kabelážní systé my), MRO (tj. údržba, oprava, veškerý servis) či zpracování projektových dokumentací. Potenciál představuje ve vztahu k odvětví aeronautiky také výstavba nových průmyslových hal pro výrobu leteckých součástek.

           

Dopravní průmysl a infrastruktura

 

Vedení města největšího marockého města Casablanky pokračuje v rozšiřování sítě městské hromadné dopravy. V lednu roku 2019 byla slavnostně otevřena druhá tramvajová linka. Do roku 2022 je naplánována další výstavba třetí a čtvrté tramvajové linky a řada dalších autobusových linek. S výstavbou dvou pilotních tramvajových linek s termínem dokončení v roce 2026 zcela nově počítá středomořská metropole Tanger. Výhledově by se tramvaj měla také objevit v Marrákeši a Fesu. V hlavním městě Rabatu se v současné době pracuje na prodloužení stávajících tramvajových tratí.

V listopadu roku 2018 byl zahájen provoz prvního vysokorychlostního vlaku v Africe (místní označení LGV). V současné době je vybudována trať mezi severním městem Tanger a hlavním městem Rabat, v roce 2020 pokračuje do centra marockého byznysu Casablanky. Ambiciózní plán počítá, že v budoucnu bude vysokorychlostní trať pokračovat na jih směrem na Marrakéš a Agadir.

Příležitosti pro české firmy se mimo dodávky průmyslových výrobků jako jsou tramvajové vozy, související komponenty a další, nabízí v oblasti řízení provozu. Rostoucí aglomerace velkých marockých měst si žádá změnu v přístupu řízení dopravy. Inteligentní dopravní systémy, tak v budoucnu představují možnost pro trvale udržitelný rozvoj měst. V Casablance se každoročně v dubnu koná kongres SMARTCITY EXPO, který se mimo jiné zabývá právě udržitelným rozvojem měst.

 

Důlní, těžební a ropný průmysl

 

Těžební průmysl se na celkovém HDP země podílí z 10%. Z toho však 90% představuje těžba fosfátu. Marocká vláda v rámci podpoření těžby ostatních nerostů přijala národní strategii na rozvoj důlního průmyslu do 2025. Mezi základní cíle národní strategie patří mimo jiné důkladnější zmapování geologických oblastí což nabízí možnost pro uplatnění českých společností z oblastí zpracování expertíz a geologického průzkumu. Nabízí se zde možnost navázat na velmi dobré renomé českých geologů působících v Marockém království v 60. a 70 letech a poté v 90. letech. V rámci výkonu státní strategie má dojít v těžebním sektoru k nárůstu obratu na trojnásobek na na 15. mld MAD (tj. 34,5 mld. CZK). V plánu je zvýšit investice do ge ologické ho průzkumu na 4 mld. MAD (tj. 9,2 mld. CZK) a zdvojnásobit počet pracovních míst v sektoru na 30 tis. Jedním z hlavních témat je také zpracování důlního odpadu a nové těžební, k životnímu prostředí šetrné, technologie mj. v návaznosti na světovou klimatickou konferenci COP 22 pořádanou v marocké Marrákeši ve dnech 7.-18. listopadu 2016.

Příležitost pro české těžařské firmy v Maroku představují drahé kovy (niob, uran, molybden, zlato), kovy (olovo, mě ď a zinek, nikl, železo), průmyslové minerály (kaolin, síra, diatonit, křemen, magnezit), geotermální zdroje energie (region severovýchodního Maroka, lokalita Tarfaya-Assa-Zag), uhlovodíky či ropa. Další šancí pro české podnikatelské subjekty mohou být dodávky těžařské techniky, pásových dopravníků pro expandující marocký fosfátový průmysl (zejména v kontextu chystané výstavby největšího světového průmyslového areálu pro čištění surového fosfátu v regionu Béni Mellal, který by měl být dokončen do roku 2020), důlní technika určená pro povrchovou těžbu fosfátů, sdílení technologie těžby uhlovodíků, hlubokomořská těžba plynu a břidlic, potažmo získávání plynných uhlovodíků zejména v souvislosti s novými nalezišti na východě Maroka.

Aktuální příležitosti jsou spojeny i s objevením zemního plynu v marocké lokalitě Sebou (50 km severně od Rabatu), která d okáže dle dosavadních propočtů marocké strany pokrýt těžbu 140 tis. m 3 zemního

 

plynu denně; naleziště se nachází v hloubce 1263 metrů. Hlavní zplynovací stanice Guebbas (vybudovaná v červnu 2014) je vzdálena 3,2 km. Současné marocké plány počítají s dalším geologickým průzkumem, budováním elektrických systémů a infrastruktury včetně výstavby nové zplynovací stanice na zkapalněný plyn v lokalitě Jorf Lasfar poblíž města El Jadida (na jih od Casablanky), s jejímž zprovozněním se počítá v horizontu roku 2021. Marocká spotřeba zemního plynu má do konce roku 2025 dosáhnout 5 miliard m3 a národní plán těžby zemního plynu počítá s celkovou investicí ve výši 4,6 miliardy USD, přičemž země spoléhá na zapojení domácích i zahraničních společností.

 

Energetický průmysl

 

Maroko disponuje značným potenciálem obnovitelných zdrojů. Země v současnosti představuje největšího dovozce ropy a plynu v rámci regionu MENA (Middle East and North Africa), přičemž projekty zaměřené na obnovitelné zdroje mají napomoci marocké národní energetické soběstačnosti do výše 42 % v horizontu roku 2025, resp. 57% do roku 2040 rovným dílem ze solárních, větrných a vodních elektráren- viz Národní energetická strategie schválená v roce 2009. V současné době probíhá v Maroku výstavba několika projektů solárních a větrných elektráren s plánovanou kapacitou výkonu 3.500 MW. První vlajkovou loď představuje termo-solární elektrárna v lokalitě Ouarzazate (500 MW), jejíž první část o kapacitě 160 MW byla slavnostně inaugurována marockým králem Muhammadem VI. v únoru 2016. Důležitým počinem je také větrný park Tarfaya (300 MW) představující dosud největší větrnou elektrárnu na africkém kontinentu. Mezi další projekty patří například větrná elektrárna Tanger I o výkonu 140 MW nebo větrná elektrárna Akhfenir s výkonem 200 MW.

Mezi potenciální příležitosti v tomto sektoru lze mj. zařadit softwarovou výbavu pro solární a větrné elektrárny. Další možnosti představuje i marocký region l'Oriental u hranic s Alžírskem - např. Technopole Oujda, projekt koncipovaný jako tzv. Smart City. Jednou z šancí pro uplatnění českých firem v rámci sektoru marocké energetiky je také plánovaná rozsáhlá rekonstrukce tepelné elektrárny (včetně kompletní nové technologie) v marockém Safi ležícím 250km jihozápadně od Casablanky. V neposlední řadě marocká vláda v současnosti věnuje značnou pozornost zvláštnímu programu zaměřenému na elektrifikaci venkova, rozšíření a modernizaci přenosové soustavy, výstavbě nových rozvoden a celkovou rekonstrukci stávající elektrické sítě.

 

Vodohospodářský a odpadní průmysl

 

Velkou příležitostí zůstává odpadové hospodářství zejména v marockých velkoměstech Casablanca a Marrákeš. Samotná Casablanka chystá v rámci nového investičního programu pro roky 2015-2020 celkem 10 projektů ve výši 3,2 mld EUR. Většina zmíněné finanční dotace se promítne do dopravní infrastruktury ve městě a zlepšení životních podmínek v chudinských a okrajových čtvrtích největšího marockého města. S tímto záměrem mj. souvisí plánovaná výstavba nových čističek odpadních vod, modernizace likvidace odpadu a záměr využít jej pro výrobu elektrické energie. Maroko se potýká s pokračujícím vysycháním vodních zdrojů; v návaznosti na tento trend pokračuje v přípravě projektové dokumentace na odsolování mořské vody a budování zavlažovacích systémů, což představuje významnou investiční příležitost. Marocká vláda přijala program pro nakládání s opadem z domácnosti, přičemž se chce zaměřit na možnost recyklace s cílem zvýšit recyklaci odpadu o 20% do příštího roku. V rámci uvedeného programu je vláda připravena investovat okolo 40 miliard MAD (tj. 90 miliard Kč).

 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

 

Maroko přijalo v únoru 2015 nový zákon umožňující vstup zahraničního kapitálu do státních i soukromých zdravotnických zařízení na marocké půdě. Díky této reformě mohou zahraniční podnikatelské subjekty zainvestovat výstavbu, rekonstrukci či vybavení zdravotnických zařízení, která budou moci po smluvně určenou dobu spravovat. V rámci zlepšení zdravotní péče byl přijat Plán zdraví 2025, pro který marocký vláda vyhradila 24 miliard MAD (tj. 60 miliard Kč). Příležitost pro české firmy představuje zejména marrákešský projekt tzv. "Healthcare City", residenční a zdravotnický komplex otevřený v prosinci 2015. Areál o celkové rozloze cca 21tis. m 2 leží v blízkosti marrákešského mezinárodního letiště a finančního centra města; emirátští investoři (Tasweek Real Estate) poptávají dodavatele zdravotnické techniky a vybavení z celého světa v rámci tzv. "smart healthcare tourism projects". Hledají i případné zájemce pro další společné investice, technologické poradenství, nové léčebné metody či zdravotnickou expertízu. Na poli marocké státní zdravotnické sféry je v současnosti šancí pro možné uplatnění českých firem budování nového kardiologického a hematologického centra v marrákešské státní nemocnici, která má být špičkovým pracovištěm přesahujícím svým významem marocké území. Druhou aktuální příležitostí může být vybavení nového křídla rabatské univerzitní nemocnice Ibn Sina. Třet klíčovou oblastí je potenciální spolupráce s českou stranou v oblasti balneologie, lázeňství a zdravotnické turistiky směrem do ČR. Totéž platí pro plánovanou výstavbu a vybavení nového kardiologického centra při univerzitní nemocnici CHU Hassan II ve Fesu (jedná se o partnerskou nemocnici FN Motol a českého vládního zdravotnického programu MEDEVAC), kde by mělo během nejbližších let vyrůst i nové protonové centrum.

Marocké zdravotnictví obecně usiluje o zlepšení technického a biomedicínského vybavení, posílení technické platformy, pořízení dostatečného množství základních léků a vakcín; zlepšení transportu těhotných žen s komplikacemi z domova do zdravotnického zařízení; budování nových zařízení a center včetně tzv. mobilních jednotek, screeningového vybavení společně s výcvikem obsluhy těchto zařízení, monitorování jevu šířících se onemocnění v podobě diabetes, hypertenze, rakoviny prsu napříč marockou společností; dále zavedení elektronické zdravotní evidence, zprovoznění jednotlivých regionálních zdravotnických center a společné národní datové kartotéky se zdravotními údaji všech pacientů či funkční správu sjednoceného datového centra.

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

 

Zemědělství se na celkovém marockém HDP podílí ze 14% a odhaduje se, že v zemědělství je zaměstnáno na 40% aktivní populace Marockého království. V souvislosti s tím se jedná o prioritní sektor, kde marocká vláda v rámci projektu Zelené Maroko hodlá investovat 104 miliard MAD (tj. 260 miliard Kč) v průběhu 10ti let.

V rámci zemědělského a potravinářského průmyslu se každoročně koná veletrh SIAM, který je považován za největší svého druhu na africkém kontinentě. Tento veletrh nabízí českým firmám prakticky nejsnadnější způsob při představení vlastních produktů široké i odborné veřejnosti. Veletrhu se pravidelně účastní také marocký ministr zemědělství a tato akce se těší velké popularitě.

Jednu z potenciálních příležitostí také představuje šlechtitelství ovocných stromků: marocké ovocnářství zaznamenává během několika uplynulých let nebývalý rozkvět pozornost je věnována zejména šlechtění nových odrůd ovocných stromů. Maroko sonduje zahraniční zkušenosti a adapti­ bilitu zemědělských plodin na domácí klimatické podmínky. Dle FEDAM (tj. Marocké asociace pro sadařství) je v Maroku obhospodařována zemědělská plocha o rozloze více než 336 746 ha. Maročané pěstují především jabloně (42 %), meruňky (13 %) a mandloně (10 %) ; dále granátovníky, kdoule, hrušně, fíkovníky, třešně a ořechovníky. Nejvýnosnějším odvětvím je pěstování oliv na ploše 35 tis. ha, kaktusů na 20 800 ha a citrusových plodů na 5 600 ha.. Jednou z možností je mj. případné zviditelnění českých firem a navázání nových obchodních partnerství prostřednictvím aktivní účasti na největším marockém ovocnářském a zelinářském veletrhu SIFEL pořádané m každoročně během prosince.

 

Mezi prioritní obory v rámci marockého zemědělství v současnosti patří šlechtění nových odrůd fíkovníků, kultivace půdy, pokračující mechanizace ve vztahu k cukrovarnictví (včetně technického poradenství), včelařství, kompletní dodávky pro zpracovatelské ovocnářské závody včetně sušící technologie či rozmělňovacích strojů pro kosmetický průmysl; dále mlékárenský průmysl reflektující zvyšující se výnosy prostřednictvím výstavby nových jednotek pro úpravu stlačeného vzduchu, pasterizačního, homogenizačního a sterilizačního procesu u mléka- zde existuje prostor pro případné dodávky procesních ventilů,

pohonů pro řízení průtoku či sensorboxů české výroby.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Marocký trh by mohl nabízet pro české firmy příležitosti zejména v oblasti energetiky (zařízení pro výrobu a rozvod elektrické energie s důrazem na fotovoltaiku a malé vodní elektrárny), dovozu zemědělských strojů, čističek odpadních vod, zařízení na likvidaci komunálního odpadu či dodávek zboží a spolupráce při výstavbě turistických komplexů. Maroko také obecně ve světě poptává chemické produkty, plasty, papír a kaučuk, rovněž i léčiva a farmaceutické výrobky. České zboží je vhodné spojovat jednak s vysokou evropskou kvalitou, jednak s konkurenčně nižšími cenami vůči zboží z Francie či Německa

 

 

 

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Automobilový průmysl

HS 4011 - Nové pneumatiky z kaučuku

HS 4012 - Pneumatiky pryžové, protektorované, použité apod.

HS 6099 - Vozidla motorová pro dopravu veřejnou, osobní

HS 8501 - Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)

HS 8503 - Části a součásti motorů, elektr. Generátorů, soustrojí ap.

HS 8506 - Galvanické články a baterie

HS 8507 - Elektrické akumulátory, včetně separátorů

HS 8512 - Elektrické přístroje osvětlovací nebo signalizační, elektrické stěrače ap.

HS 8515 - Přístroje pro pájení svařování laserové aj

HS 8530 - El. přístroje signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení dopravy

HS 8531 - El. akustické nebo vizuální signalizační přístroje, poplašná zařízení

HS 8535 - El. zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně el. obvodů aj. › 1 000 V

HS 8539 - Žárovky, výbojky el. ultrafial., infra., obloukovky

HS 8544 - Izolované dráty, kabely aj. izolované elektrické vodiče

HS 8702 - Motorová vozidla pro dopravu deseti nebo více osob, včetně řidiče

HS 8703 - Osobní automobily aj. motorová vozidla pro přepravu osob

HS 8704 - Motorová vozidla pro přepravu nákladu

HS 8716 - Přívěsy a návěsy; ost. vozidla bez mechanického pohonu; jejich části

 

Civilní letecký a obranný průmysl

HS 8801 - Balony a vzducholodě; kluzáky, rogala a ost. bezmotorové prostředky pro létání

HS 8802 - Ost. letadla (například vrtulníky, letouny); kosmické lodě

HS 8804 - Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky

HS 8805 - Letecké katapulty ap. přístroje a zařízení

HS 8904 - Remorkéry nebo tlačná plavidla

HS 8905 - Majákové lodě, požární lodě, plovoucí bagry, plovoucí jeřáby a jiná plavidla

HS 9005 - Binokulární dalekohledy

HS 9301 - Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307

HS 9302 - Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304

HS 9303 - Ost. střelné zbraně ap zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně

HS 9303 - Zbraně střelné zaříz., využívající výbuchu ost.

HS 9306 - Bomby, granáty, torpéda, miny ap. válečné střelivo a jejich části; náboje ap.

 

Dopravní průmysl a infrastruktura

CPA 62 - Služby v oblasti programování a poradenství a související služby

CPA 71 - Architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy

CPA 72 - Výzkum a vývoj, autorská práva

HS 4010 - Dopravníkové nebo převodové pásy nebo řemeny z vulkanizovaného kaučuku

HS 6065 - Lokomotivy dieselelektrické

HS 6074 - Vagóny nákladní, pro žel. aj. dopravu, kolejovou

HS 6089 - Materiál kolejový, svrškový, přístr. návěstní apod.

HS 7301 - Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků

HS 7302 - Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli

HS 7304 - Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

HS 7307 - Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky, ze železa nebo oceli

HS 7308 - Konstrukce jn. a části a součásti pro použití v konstrukcích , ze železa, oceli

HS 7309 - Nádrže, cisterny, kádě ap., ze železa nebo oceli, o objemu › 300 l

HS 7310 - Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice ap. nádoby ze železa nebo oceli, o objemu ‹ 300 l

HS 7311 - Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

HS 7314 - Látky, mřížovina, síťovina a pletivo ze železného nebo ocelového drátu

HS 7601 - Hliník surový (neopracovaný)

HS 7610 - Hliníkové konstrukce, desky, tyče, profily, trubky ap.

HS 7612 - Hliníkové sudy, barely, plechovky, krabice ap. výrobky o objemu ‹ 300 l

HS 8001 - Cín surový (neopracovaný)

HS 8307 - Ohebné trubky, z obecných kovů, též s příslušenstvím (fitinky)

HS 8405 - Generátory plynové

HS 8406 - Parní turbíny

HS 8413 - Čerpadla na kapaliny, též vybavená měřicím zařízením; zdviže na kapaliny

HS 8425 - Kladkostroje a zdvihací zařízení, jiné než skipové výtahy; navijáky a vrátky; zdviháky

HS 8429 - Samohybné buldozery, stroje na vyrovnávání terénu, rypadla, ap. s pohonem

HS 8430 - Ost. srovnávací, vyrovnávací, škrabací, vrtací aj. stroje; sněhové pluhy a frézy

 

Energetický průmysl

HS 8501 - Elektrické motory a generátory (kromě generátorových soustrojí)

HS 8502 - Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče

HS 8503 - Části a součásti motorů, elektr. Generátorů, soustrojí ap.

HS 8504 - Transformátory, el. měniče statické induktory

 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

HS 9002 - Čočky, hranoly, zrcadla aj. optické články z jakéhokoliv materiálu

HS 9004 - Brýle (korekční, ochranné nebo jiné) a podobné výrobky

HS 9011 - Mikroskopy optické sdružené

HS 9018 - Lékařské, zubolékařské nebo zvěrolékařské nástroje a přístroje aj.

HS 9021 - Ortopedické pomůcky a přístroje, berle, chirurgické pásy aj.

HS 9402 - Lékařský, chirurgický, zubolékařský nebo zvěrolékařský nábytek

 

 

Zemědělský a potravinářský průmysl, vodohospodářský a odpadní průmysl

 

HS 0102 - Živý hovězí dobytek

HS 0105 - Drůbež

HS 0201 - Maso hovězí, čerstvé, chlazené

HS 0401 - Mléko, smetana nezahuštěná, neslazená

HS 0403 - Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír aj.

HS 0404 - Syrovátka; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též slazené

HS 0710 - Zelenina vařená, zmrazená

HS 0712 - Zelenina sušená, drcená v prášku

HS 1001 - Pšenice a sourež

HS 1002 - Žito

HS 1003 - Ječmen

HS 1004 - Oves

HS 1008 - Pohanka, proso, lesknice kanárská, obilí, ost.

HS 10511 - Dětské přesnídávky

HS 1106 - Mouka, krupice z luštěnin, manioku ap.

HS 1107 - Slad i pražený

HS 1109 - Pšeničný lepek, též sušený

HS 2309 - Přípravky používané k výživě zvířat

HS 9880 - Vodohospodářská zařízení jako úpravny pitné vody, čističky odpadních vod ap.

 

 

 

 

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Veletržní kalendáře:

  • Expositions & Salons virtuels au Maroc - expomaroc.ma
  • Office des Foires et Expositions de Casablanca - ofec.ma

Veletrhy pro rok 2018/19:

  • MOROCCO COVERING (dekorace, stavebnictví) - červen 2018
  • MAROCARNE AND MILK (mlékárenský průmysl) - září 2018
  • CFIA (potravinářství) - září 2018
  • COSMETISTA EXPO (kosmetický průmysl) - říjen 2018
  • ELEC EXPO (elektrické rozvody, svítidla) - říjen 2018
  • SIB (stavebnictví) - říjen 2018
  • SIFEL AGADIR (ovoce a zelenina) - Agadir, listopad 2018
  • MOROCCO FOOD EXPO (potravinářský průmysl) - prosinec 2018
  • SOLAIRE EXPO MAROC (obnovitelné zdroje energie, solární energie) - únor 2019
  • MOROCCO HOME (design, nábytek) - březen 2019
  • MOROCCO STYLE TEXTILE (textilní průmysl) - březen 2019
  • MEDICAL EXPO (zdravotnický veletrh) - Casablanca, březen 2019
  • PREVENTICA MAROC - Casablanca, březen 2019
  • SIAM (zemědělství, potravinářství) - Meknes, duben 2019
  • PLAST EXPO (umělé hmoty) - Casablanca, duben 2019
  • POLLUTEC Maroc - životní prostředí, říjen/listopad 2019
  • FOOD EXPO - potraviniřáský veletrh, prosinec 2019

 

 

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: