Mauricius: Zahraniční obchod a investice

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Dovozy

5 104 5 136 5 354 4 524 4 406 4 990 5 088

Vývozy

2 649 2 866 3 095 2 662 2 377 2 362 2 422

Saldo

-2 455 -2 270 -2 259 - 1 862 -2 049 -2 581 -2 666

Údaje v mil. USD
Zdroj: Economic Inteligent Unit, Country report z března 2019

V roce 2018 lze zaznamenat nárůst zahraničního obchodu, kdy dovozy rostly mírně rychleji nežli vývozy. Obchodní bilance Mauricia je dlouhodobě v deficitu kvůli charakteru ekonomiky a vysoké závislosti na dovozu zejména surovin a ropných produktů. Vývoj zahraničního obchodu probíhá v cyklech a neprovuje se ani dlouhodobá tendence nárůstu ani poklesu. V obchodně politickém režimu existují 2 silné trendy, jednak je to přetrvávající vysoká ochrana domácího trhu pro mauricijské výrobce, kteří na něj dodávají, a jednak vývozní podniky dostávají značné podpory pod různými programy, jako např. program Exportní výrobní zóny (EPZ).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

EU je významným obchodním partnerem Mauricia, zejména z pohledu dodávek cukru. Dříve platil Protokol o cukru („Sugar Protocol“), na jehož základě mohl Mauricius dodávat cukr do EU za garantované ceny, které byly vyšší než světové. Do roku 2013 pak platily tzv. "Accompanying Measures for Sugar Protocol". Současně je EU trhem pro značnou část mauricijského vývozu oděvních a textilních výrobků.

Do EU v roce 2018 mířila více jak polovina všech vývozů Mauricia (až 58 %). Dalšími významnými odběrateli jsou USA (11,2 %), JAR (8,93 %), Madagaskar (6,62 %), Vietnam (2,73 %), Keňa (2,55 %), Spojené arabské emiráty (1,49 %). 

Největšími dovozci na Mauricius v roce 2018 byla EU (17 %), Čína (16,4 %), Indie (16,38 %), JAR (8,51 %), Japonsko (3,34 %), USA (2,38 %) a Spojené arabské emiráty (2,13 %).

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Na straně vývozu země se nejvíce prosazují spotřební produkty (68,76 %), textilní a oděvní produkty (34,23 %), potraviny (29,66 %), polotovary (17,7 %) a základní suroviny (9,13 %). Velký podíl oděvních společností, které dodávají své produkty pro africký trh a americký trh, vyrábí své produkty právě na Mauriciu a z toho plyne také velký podíl na vývozu země. Vedle textilního a oděvního průmyslu je významný vývoz cukru z cuktrové třtiny.

Na straně dovozu se nejvíce prosazuje opět spotřební zboží (48,94 %), rozpracované produkty (18,28 %), kapitálové zboží (17,56 %), palivo (16,89 %), stroje a elektronika (15,73 %), základní suroviny (15,22 %).

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Mauricius byl první zemí, která začala budovat speciální ekonomické zóny v Africe a následně se stala vzorem pro ostatní africké státy. Vytvářením speciálních ekonomických zón totiž napomohlo k diverzifikaci mauricijské ekonomiky a zapojení země do globální ekonomiky. Tato politika začala již v 70. letech minulého století, kdy postupně vedla k založení Export Processing Zone (EPZ) a v roce 1992 ustanovení Freeport (Svobodného přístavu). Přístup v rámci EPZ poskytl zahraničnímu investorovi balíček fiskálních koncesí a dalších výhod, aby lokalizoval svou činnost na Mauriciu a zaměstnal vysoký podíl mauricijské pracovní síly. 

Freeport Svobodný přístav - je bezcelní logistický, distribuční a marketingový uzel pro region subsaharské Afriky. Logistické a skladovací prostory, které jsou snadno dostupné pro překládku, konsolidaci, skladování a drobné zpracování zboží.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Rok

2013

2014

2015

2016

2017

2018

příliv PZI (mil. USD)

293

418

208

512,2

599,1

489,97

odliv PZI (mil. USD)

168

91

54

124,16

119,5 119,57

podíl PZI na HDP (%)

9,92

159,4

38,4

66,03

38,61

36,55

podíl celkových investic na HDP (%)

22,03

19,68

18,09

17,9

18,26 18,37

Zdroj: Centrální banka Mauricia, MMF

Mezi nejvýznamnější zahraniční investory na Mauriciu patří Francie (16 %), JAR (13 %), Čína (10,4 %) a Velká Británie (5,4 %). Mauricius pak nejvíce investuje v Keni (29 %), Madagaskaru (9,4 %), Francii (3,1 %) a na Reunionu (0,96 %).

Z pohledu odvětví investice na Mauriciu nejvíce směřovaly do realitních služeb (255,5 mil. USD), finančních a pojišťovacích aktivit (120,5 mil. USD) a hotelnictví (38,5 mil. USD). Z pohledu sektorů, ve kterých nejvíce mauricijští podnikatelé investují v zahraničí, se nejvíce prosazuje zpracovatelský průmysl (45,97 mil. USD) a finanční a pojišťovací služby (36,27 mil. USD).

Podrobný přehled k přímým zahraničním investicím pro období 2016-2018 je na stránkách Centrální mauricijské banky.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investice jsou regulovány tzv. Investment Promotion Act z r. 2000, který stanoví míru odpisů, sazby daní a sociálního pojištění, odečitatelné položky pro základ daně a kvóty pro zaměstnání zahraničních pracovních sil.

Podporu přílivu investic má na starosti Ekonomická rozvojová rada (Economic Development Board), která na svých stránkách přehledně a srozumitelně formuluje hlavní výhody investování v prioritních sektorech, založení společnosti a současně také podmínky pro pobyt na Mauriciu. 

Prioritní oblasti investování a hlavní sektorové příležitosti na Mauriciu jsou:

  • agroprůmysl
  • akvakultura
  • vzdělávání
  • finanční služby
  • pohostinství a rozvoj nemovitostí
  • zdravotní služby
  • smart cities
  • ICT
  • humanitní vědy
  • logistika
  • zpracovatelský průmysl
  • média a kreativní průmysl
  • ekonomika oceánů
  • obnovitelné zdroje energie
  • mořské plody

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: