Mauricius: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název: Mauricijská republika (ang. Republic of Mauritius).

Premiér: Pravind Kumar Jugnauth (od konce ledna 2017)

Prezidenta volí parlament na 5 let a má pouze ceremoniální funkci, prakticky nevykonává téměř žádné pravomoci. V březnu 2018 rezignovala kvůli finančnímu skandálu prezidentka Ameenah Gurib, která byla v úřadě od 5. června 2015). Od 23. března 2018 zastává funkci prezidenta viceprezident Paramasivum Pillay Vyapoory, GOSK a to do doby, než se uskuteční volby a bude zvolen nový prezident.

Seznam mauricijských ministerstev a ministrů/ministryň:

Rezort

Ministr/ministryně

finance a ekonomický rozvoj

Pravind Kumar Jugnauth

energie a veřejné služby

Ivan Leslie Collendavelloo, GCSK, SC

zahraničních věcí, regionální integrace a mezinárodní obchod

Nandcoomar Bodha

obrana

Anerood Jugnauth, GCSK, KCMG, QC

místní správy a vzdálených ostrovů

Fazila Jeewa-Daureeawoo

technologie, komunikace a inovace

Yogida Sawmynaden

veřejné infrastruktury a ostrovní dopravy

Nandcoomar Bod

sociálního zabezpečení, národní suverenity, životního prostředí a udržitelného rozvoje

Marie Joseph Noel Etienne Ghislain Sinatambou

umění a kultura

Prithvirajsing Roopun

zdravotnictví a kvalitní život

Mohammad Anwar Husnoo

cestovní ruch

Anil Kumarsingh Gayan, SC

školství, lidské zdroje, vysokoškolské vzdělání a vědecký výzkum Leela Devi Dookun-Luchoomun

průmysl, obchod a ochrana spotřebitele

Ashit Kumar Gungah, MP
finanční služby a dobré vládnutí Dharmendar Sesungkur
práce, průmyslové vztahy, zaměstnání a školení Soodesh Satkam Callichurn
oceánská ekonomika, mořské zdroje, rybolov a lodní doprava Premdut Koonjoo
sociální integrace a ekonomické posílení Marie Roland Alain Wong Yen Cheong M. S. K.
podnikání, firmy a družstva Soomilduth Bholah
mládež a sport Jean Christophe Stephan Toussaint
spravedlnost, lidská práva a institucionální reformy Maneesh Gobin
bydlení a půda Purmanund Mahen Jhugroo
veřejná správa a správní reformy Marie Cyril Eddy Boissézon
agro průmysl a potravinová bezpečnost Mahen Kumar Seeruttun
rovnost žen a mužů, rozvoj dítěte a sociální zabezpečení rodiny Fazila Jeewa-Daureeawoo

Více informací včetně odkazů na jednotlivá ministerstva lze nalézt na odkazu: govmu.org.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • Počet obyvatel: 1 272 605 (2019)
  • Hustota osídlení na km2: 653 obyvatel/km2
  • Rozloha: 2030 km2 (ostrov Mauricius 1757 km2; ostrov Rodrigues 108 km2 a další drobné ostrovy)
  • Průměrný roční přírůstek obyv.: 0,1 % (průměr za ostrovy)

Národnostní složení:

  • 52 % - mauricijští Indové (Hindu)
  • 27 % - Kreolové (původně otroci z Afriky a Madagaskaru)
  • 17 % - mauricijští Indové (Islám)
  • 2 % - mauricijští Číňané (cca 30 000)
  • 2 % - mauricijští Francouzi (ekonomicky nejsilnější skupina) 

Náboženské složení:

  • 52 % - hinduisté
  • 30 % - katolíci (včetně Kreolů a většiny Číňanů - převážně římští, velmi malé procento protestanti)
  • 17 % - muslimové
  • 1 %  - ostatní (budhisté)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele

Ukazatel

2014

2015

2016 

 2017

2018

2019*

HDP v běžných cenách (mld. USD)

12,8

11,69

12,23

13,27 14,28

14,81

HDP na obyvatele (USD)

10 150

9 260

9 680

10 490

11 280

11 690

růst HDP v %

3,7 3,6 3,8 3,8 3,8 3,9

míra inflace v %

0,2

1,3

2,3

4,3

1,8

4,1

míra nezaměstnanosti %

7,8

7,9

7,3

7,1

6,9

6,9

Zdroj: MMF, WEO databáze duben 2019,  *odhady

Mauricius si i během roku 2018 udržel svou vůdčí pozici nejvíce "business friendly" země subsaharské Afriky. Vláda se snažila přijmout další opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí a zvýšení své produktivity, a to i přes své intervencionistické a populistické tendence. Dlouhodobě se projevuje spíše pomalejší ekonomický růst, který v roce 2018 dosáhl 3,8 %. V souvislosti se závislostí Mauricia na vývoji v EU, USA a Číně se předpokládá i nadále mírný ekonomický růst ve výši 3,9 % v roce 2019. Míra inflace vyeskalovala v roce 2017 z důvodu zvýšení světových cen nerostných surovin, na jejichž dovozu je Mauricius zcela závislý. Růst těchto cen byl v roce 2018 pomalejší, a proto se podařilo míru inflace snížit na 1,8 %. V roce 2019 se očekává opětovný nárůst inflace.

Významnou změnou v roce 2018 bylo zvýšení minimální mzdy na 9000 MU (mauricijské rupie, do přepočtu 262,77 USD), což by mělo vytvářet tlak na nárůst inflace a v delším horizontu bude mít vliv na snížení konkurenceschopnosti. Ministr financí P. Jugnauth vyslovil svou již 3. tzv. budget speech, tentokrát směřující na období 2018/2019 s cílem transformace Mauricia na ekonomiku s vyššími příjmy. Zdůraznil potřebu podpory dovedností mládeže a jejich lepší prosazení na pracovním trhu; využívání moderní technologie zahrnující umělou inteligenci, Fintech a Blockchain; rozšiřování exportu díky preferenčním dohodám s Indií, Čínou a Středním východem a modernizaci veřejné infrastruktury. Během svého projevu zmínil plánovanou reformu podnikatelského sektoru, která bude zahájena zavedením harmonizovaného fiskálního režimu pro globální i místní firmy na Mauriciu zahrnující například možnost prodloužení daňových prázdnin na 5 let pro společnosti podnikající ve Speciálních ekonomických zónách, zavedení režimu 80 % částečné daňové výjimky pro vybrané ekonomické aktivity, zrušení tzv. foreign tax credit či snížení daně na 10 % pro fimy se středními příjmy.

V rámci hodnocení Doing Business se Mauricius významně zlepšil z 25. na 20. pozici a zařadil se tak na první místo mezi zeměmi subsaharské Afriky. Během poslední dekády se mu podařilo významně zreformovat podnikatelské prostředí a dostat se mezi 20 hodnocených zemí na světě. V roce 2017 se podařilo přijmout zákon o usnadnění bochodnování tzv. Business Facilitation Act, který odstranil omezení týkající se různých povolení, licencí a oprávnění a pozitivně se projevil právě v hodnocení země. Vedle toho ustanovení nové instituce - Hospodářské rady pro rozvoj, se ukázalo jako pozitivní krok k dalšímu usnadnění vstupu invest do země a k podpoře exportu.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2014

2015

 2016

2017

2018

2019*

Příjmy (% podíl na HDP)

20,3

20,5

20,9

23,1

22,5

23,2

Výdaje (% podíl na HDP)

23,5

24,2

24,4

25,1

26,9 27,7

Saldo (% podíl na HDP)

-3,2

-3,7

-3,5

-2

-4,4 -4,5

Zdroj: EIU, Country Report z dubna 2018, *odhad

Fiskální rok začíná na Mauriciu 1.7. a končí 30.6. Státní rozpočet bývá schodkový. 

Mauricijská vláda si bude udržovat i nadále poměrně expanzivní fiskální politiku, a to i z důvodu dodržení populistických slibů. Na konci roku 2019 se očekávají všeobecné volby a v předvolebím období se významně zvýší vládní výdaje. S novou vládou pak bude nezbytné provést novou daňovou reformu. V současné době existuje stále velké množství výjimek z daní z příjmu a pouze 18 % pracovní síly na Mauriciu odvádí daně.  

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2014

2015

 2016

2017

2018

Běžný účet (mil. USD) -713 -562 -516 -878 -821
Kapitálový účet -5 -3,95 0 -3 0
Finanční účet 1135 523,52 676 828 -906
Devizové rezervy (mil. USD) 3919 4260 4967 5984 5986
Státní dluh vůči HDP (%) 62 65,4 66,2 63,7 65,2

Zdroj: Mosambická centrální banka - Bank of Mauritius; MMF, databáze WEO duben 2019

Běžný účet dosahuje deficitu zejména kvůli rostoucímu dovozu a poklesu vývozu z Mauricia. Obchodní bilance byla ve schodku ve výši - 3 022 mil. USD. Naopak bilance služeb dosáhla významného přebytku ve výši 999 mil. USD v roce 2018, což je dáno i charakterem maurícijské ekonomiky. Nejvýznamněji k tomu přispěl zejména cestovní ruch, nejméně pak pojišťovací služby.

Zadluženost ekonomiky se pohybuje relativně v podobné výši, nicméně stále se nadaří dosáhnout závazku max. 50 % HDP.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustava se řídí bankovním zákonem z roku 1988 a zákonem o Mauricijské bance (Bank of Mauritius - centrální banka). Oblast směnárenství se řídí zákonem o obchodnících s valutami 1995. Kontrolní a řídící roli zde hraje Odbor dozoru Mauricijské banky (Supervision Department - Bank of Mauritius).

Na Mauriciu působí dále řada pojišťovacích a finančních institucí, které se snaží pronikat i na zahraniční trhy, především do zemí východní a jižní Afriky.
Regulaci a kontrolu sektoru finančních služeb vykonává Komise finančních služeb (Financial Services Commission - FSC), která má dále za úkol regulaci a kontrolu akciového trhu, vydávání pověření k činnosti pro finanční, burzovní a pojišťovací společnosti.

Další institucí činnou v oblasti finančních služeb je Agentura na podporu finančních služeb (Financial Services Promotion Agency - FSPA), která zajišťuje podporu financování obchodu, výroby a služeb.

Přehled hlavních bank na Mauriciu je shrnut na následujícím odkaze na stránkách centrální banky Bank of Mauritius, která jim vydává licence. Na Mauriciu jsou zastoupeny jak mezinárodní, tak i místní banky.

Nejvýznamnější pojišťovnou je Státní mauricijská pojišťovací společnost (SICOM), která byla vyhodnocena jako nejlepší pojišťovna pro životní pojištění na ostrově. Dalšími významnými pojišťovnami jsou Jubilee Insurance, Mauritian Eagle Insurance či pojišťovna Swam

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Mauricius má jednu z nejnižších daňových zátěží na světě. Daň z přidané hodnoty (tzv. VAT) vztahující se na zboží a služby je ve výši 15% a existuje mnoho výjimek. Přímé daně jsou upraveny zákonem - Income Tax Act z roku 1996 a souvisejícími právními předpisy. Výběr daní a cel zajišťuje daňový a celní úřad MRA - Mauritius Revenue Authority. Zásady daňového systému, které jsou velmi přehledně uvedeny, naleznete na webu MRA.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: