Mexiko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

24. 9. 2019

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Mexický trh je, pokud jde o konkurenci, značně tvrdý a nekompromisní. Mexické společnosti obchodují především s partnery z USA, a mají tedy zkušenosti s prosazováním se na severoamerickém trhu, včetně všech standardních obchodních postupů. Příprava pro vstup na zdejší trh by proto měla být důkladná a promyšlená.

Tak jako v případě jiných vzdálených teritorií zemí, není ani Mexiko zemí, ve které by se dalo očekávat navázání obchodních kontaktů či realizace obchodních případů pouhým zasláním nabídky a firemní prezentace vytipovaným firmám z oboru. V případě zájmu o mexický trh je nutno počítat s určitou počáteční investicí, dlouhodobým úsilím a nutností být často na trhu fyzicky přítomen. Vstup na mexický trh by měl být podložen podrobným zmapováním trhu a obchodní strategií.

Mezi nejvhodnější způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery patří mezinárodní veletrhy, nebo skrze hospodářské komory či za pomoci CzechTrade. To umožňuje nejen získání základních informací o trhu a případné konkurenci, ale i velmi přínosný kontakt s místní podnikatelskou mentalitou a zvyklostmi.

Vzhledem k tomu, že náklady českých firem na vstup na mexických trh nejsou zanedbatelné, mají firmy možnost využít řady nástrojů poskytovaných státními orgány v rámci podpory ekonomické diplomacie při organizaci společných českých oficiálních účastí na oborových mezinárodních veletrzích apod.

Čeští podnikatelé se mohou obrátit na ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Mexiku či zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Mexiku. Pokud české firmy rozvíjejí své aktivity v různých regionech Mexika, mohou je průběžně konzultovat či požádat o asistenci rovněž honorární konzuláty ČR v zemi.

Využít lze i další kvalitní zdroje informací:

Zpráva Doing Business 2019 – Mexiko (World Bank Group)

Zpráva o globální konkurenceschopnosti Mexika 2017-2018 (Světové ekonomické fórum)

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Do 90. let byl mexický trh poměrně uzavřený, vstupem Mexika do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 1994 se ale dovozní a vývozní režim uvolnil, byly odstraněny (až na výjimky) netarifní překážky obchodu a dnes je mexický trh jedním z nejotevřenějších na světě. Krom WTO je Mexiko členem řady mezinárodních a regionálních obchodních uskupení jako je (Asijsko-pacifické hospodářské společenství) APEC nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), což zajišťuje jednodušší vstup na mexický trh.

Bilaterální vztahy mezi EU a Mexikem se řídí Globální dohodou (účinná od roku 2000). Součástí Globální dohody je Dohoda o volném obchodu, která upravuje pohyb zboží a služeb a odstraňuje většinu tarifních překážek dovozu.

Celní procedura při vstupu zboží do Mexika je nicméně poměrně komplexní. Dovozce již sice nemusí být povinně zastoupen celním agentem (Agente Aduanal), nicméně spolupráci s ním lze doporučit. Za účelem daňové evidence je potřeba, aby byl dovozce registrován v Rejstříku dovozců (Padron de Importadores), který vede Ministerstvo financí. V případě některých specifických produktů (zemědělských, textilních, chemických produktů apod.) je nutné být zapsán ve zvláštním rejstříku (Padrón de importadores de sectores específicos) či požádat o dovozní licenci (např. zbraně).

V celní proceduře je třeba vyplnit dovozní prohlášení (Pedimento de Importación), kde se uvede základní charakteristiku zboží, informace o dovozci, a ke kterému se přikládá faktura za zboží, přepravní dokument (bill of lading, resp. air waybill), osvědčení o původu zboží a případně doklady o osvobození od cla či zvláštní povolení pro dovoz specifického zboží. Po schválení dovozního prohlášení se toto stává zároveň dokladem prokazujícím legální vstup zboží do země a výši daňové povinnosti. Pro více informací lze navštívit stránky mexické Celní správy (Dirección General de Aduanas).

Pro prokázání nároku na preferenční zacházení podle Dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem (přiznání celních zvýhodnění) je třeba předložit průvodní osvědčení (formulář EUR.1), které vydává Hospodářská komora ČR a má platnost 10 měsíců od vydání. Celní sazebník publikuje na svých stránkách Ministerstvo hospodářství Mexika.

Při vyčíslení nákladů dovozu je třeba počítat zejména s:
• celními poplatky (derecho de trámite aduanero, DTA);
• clem podle celního sazebníku, přičemž většina zboží pocházejícího z EU je od cla osvobozena;
• daní z přidané hodnoty, resp. spotřební daní (viz také část 1.7);
• honorářem celního agenta (odvíjí se od hodnoty zásilky).

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Často používaný, a téměř nevyhnutelný, model vstupu na trh je v první fázi ve spolupráci s agentem/distributorem nebo partnerskou společností (např. na základě smlouvy o zastupování nebo joint-venture), a v druhé fázi, pokud se spolupráce rozvine, založení mexické právnické osoby. Hlavní formy podnikání upravuje zákon o obchodních společnostech (Ley General de Sociedades Mercantiles), obchodní zákoník (Código de Comercio) a občanský zákoník (Código Civil).

Mexické právo umožňuje řadu forem podnikání, z nichž asi nejvyužívanější je obdoba naší společnosti s ručením omezeným (Sociedad de Responsabilidad Limitada, S. de R.L.). Dalšími formami je akciová společnost (Sociedad Anónima, S.A.) a jí podobná akciová společnost s daňovými úlevami (Sociedad Anónima Promotora de Inversión, S.A.P.I.) nebo zahraniční pobočka české společnosti.

Výhody jednotlivých forem podnikání a pomoc při jejich realizaci poskytují místní advokátní kanceláře, základní přehled lze získat i na stránkách mexického Ministerstva hospodářství. V případě potřeby může vhodnou advokátní kancelář doporučit Velvyslanectví ČR v Mexiku.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Základ úspěchu podnikatelských aktivit na mexickém trhu spočívá v připravenosti a porozumění místnímu obchodnímu prostředí se všemi jeho specifiky. Působení na rozsáhlém a značně saturovaném mexickém trhu vyžaduje intenzivní formy propagace a akviziční činnosti. Bez propagace a marketingu, zejména pokud je jedná o spotřební zboží, se nelze na mexickém trhu prosadit.

V počáteční fázi pronikání na mexický trh lze českým firmám doporučit účast na některé z akcí podpořené z prostředků na podporu ekonomické diplomacie. V praxi může jít o účast na českém stánku na některém mezinárodním veletrhu, firemní prezentace v teritoriu, účast na podnikatelské misi apod.

Nezbytnou součástí jsou propagační materiály ve španělštině. Vhodná je také spolupráce s mexickými reklamními agenturami s ohledem na jejich znalost místní mentality a schopnost zvolit nejvhodnější reklamní strategii pro daný druh zboží či služeb. Stále více je také využívána reklama na internetu a sociálních sítích.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Mexiko je členem Světové organizace světového vlastnictví (WIPO), signatářem Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS) a jeho systém ochrany práv duševního a průmyslového vlastnictví lze považovat za standardní. Ochranu duševního vlastnictví řeší i Dohoda o volném obchodu mezi EU a Mexikem, nově i včetně tzv. zeměpisných označení, do nichž jsou zahrnuta např. česká piva.

Na národní úrovni je problematika duševního vlastnictví dána zákonem o duševním vlastnictví (Ley de Propiedad Industrial), který upravuje ochranu patentů, ochranných známek, průmyslových vzorů, obchodních názvů atd., a autorským zákonem (Ley Federal del Derecho de Autor).

Správním orgánem příslušným k registraci a ochraně patentů a ochranných známek je Úřad pro průmyslové vlastnictví (Instituto Mexicano de la Propiedad Industrial, IMPI), pro ochranu autorských práv je příslušným Národní úřad pro autorská práva (Instituto Nacional del Derecho de Autor, INDAUTOR).

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Připravovaná novela Dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem zjednoduší pro evropské podniky možnost ucházet se o veřejné zakázky v Mexiku a zajistí, že evropští uchazeči v nich budou mít rovné postavení s mexickými.

Povinnosti při zadávání veřejných zakázek jsou obecně upraveny Ústavou a rozvedeny v zákoně o zadávání veřejných zakázek (Ley de Adquisiciones, Arrendamientos y Servicios del Sector Público, LAASSP), zákoně o zadávání veřejných děl (Ley de Obras Públicas) a zákoně o partnerství veřejného a soukromého sektoru (Ley de Asociaciones Público Privadas).

Na federální úrovni jsou všechny veřejné zakázky publikovány v rámci on-line systému CompraNet. Zvlášť jsou na federální úrovni ohlašovány veřejné zakázky dvěma státními společnostmi – naftařskou společností PEMEX a energetickou CFE (Comisión Federal de Electricidad). Mimoto jsou veřejné zakázky vyhlašovány jednotlivými státy a obcemi, např. hlavní město je publikuje v elektronickém systému Tiangis digital.

Dokumentace veřejných zakázek i nabídek je ve španělštině, podmínkou účasti bývá poplatek za získání kompletních podmínek tendru. V procesu je vhodné být zastoupen místním zástupcem.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Tak jako v České republice rozhodují o obchodních sporech i v Mexiku nezávislé soudy i fáze řízení jsou obdobné. Řízení ale může být poměrně zdlouhavé, navíc v pro české podnikatele neznámém, španělsky mluvícím prostředí. Proto se doporučuje do obchodních smluv zahrnout prorogační doložku, tedy dohodu smluvních stran o místní příslušnosti českého soudu, nebo rozhodčí doložku, podle které bude případný spor řešen vybraným rozhodčím soudem.

Kromě obvyklých obchodních rizik je v Mexiku třeba vzít v potaz možné korupční jednání, na které lze narazit zejména ve státním sektoru.

Platební podmínky se neliší od podmínek obvyklých v EU. Standardními platebními podmínkami jsou akreditiv, dokumentární inkaso a odložená platba v různých formách. V případě státních zakázek je dobré počítat s minimální možností změn obchodních podmínek (zálohy, lhůty dodání atd.) a s možností delších platebních lhůt.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Ačkoliv se obchodní etika stále více blíží standardům platným v Evropě a USA, mohou se čeští podnikatelé setkat s řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně-sociálních podmínek a obchodních zvyklostí.

Oficiálním jazykem Mexika je španělština, která je v obchodních jednáních jednoznačně upřednostňována, přestože řada obchodních partnerů ovládá i angličtinu. Drobné chyby jsou tolerantně přehlíženy a oceňuje se snaha učit se španělsky. Při jednáních na vyšší úrovni je však doporučeno využít služeb tlumočníka. Španělština je oceňována i v případě vizitek a obchodních materiálů.

Přes rozšířenou představu o časové flexibilitě je dobré na předem domluvenou schůzku přijít včas, i když se většinou toleruje pozdější příchod o 10 až 15 minut. Jednání mohou probíhat během pracovních jídel, které mohou trvat i více než 2 hodiny.

Pro obchodní jednání se počítá s formálním oblečením, vhodný je oblek s kravatou, resp. kostým. V závislosti na klimatických podmínkách je možné obléknout tzv. guayaberu, místní dekorativní košili.

Státní svátky:
1. leden -  Nový rok
5. únor -  Den ústavy
24. únor -  Den vlajky
21. březen -  Výročí narození prezidenta Benita Juáreze
1. květen - Svátek práce
16. září - Den nezávislosti
20. listopad -  Den revoluce
25. prosinec – Vánoce

V případě, že svátek připadne na víkend, je často posouván na pondělí následujícího týdne. Slaví se také následující svátky (i když nejsou oficiálním svátkem): Velikonoce (čtvrtek, pátek), 2. listopad - Den zesnulých, 12. prosinec - Sv. Guadalupe, 24. prosinec - Štědrý den.

Pracovní doba:

Pracovní doba se liší podle regionu a typu organizace. V hlavním městě Mexiku a na jih od něj mají úřady pracovní dobu od 9,00 nebo 9,30 hod. do cca 19,00 hod. s dvouhodinovou přestávkou na oběd v době od 14,00 do 16,00 hod. Na severu země začíná pracovní den většinou dříve a oběd je přibližně kolem 13,00 hod. Úřady jsou pro veřejnost otevřené často jen dopoledne. Banky jsou otevřené většinou od 9,00 do 16,00 hod., některé pobočky velkých bank mají otevřeno do 18,00 hod. a v sobotu od 10,00 do 14,00 hod.

Prodejní doba:

Oficiální otevírací doba v Mexiku neexistuje, ale obvykle jsou obchody otevřené od 9,00 – 11,00 hod. do 19,00 – 20,00 hod. V době od 14,00 do 16,00 hod. bývá přestávka na oběd, obchody ale převážně fungují bez pauzy.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Víza, celní předpisy:

25. lednem 2000 byla zrušena vízová povinnost pro všechny druhy cestovních pasů obou zemí. Občan ČR a držitel platného cestovního pasu či cestovního průkazu, může vstoupit na území Spojených států mexických bez víza a pobývat na něm po dobu nepřesahující 180 dnů ode dne vstupu, pokud se nejedná o výdělečnou činnost. Občané ČR, kteří hodlají pobývat na území Spojených států mexických po dobu delší než 180 dnů nebo tam vstupují za účelem výdělečné činnosti či řádného denního studia, si musí předem opatřit odpovídající povolení a víza na Velvyslanectví Mexika v Praze, viz ustanovení uvedená výše.
Při vstupu na území Mexika je nutno předložit cestovní pas ČR, platný nejméně 6 měsíců po datu plánovaného odjezdu z Mexika, a dále vyplněnou hraniční průvodku FMT distribuovanou v letadle nebo poskytnutou přímo na příslušném hraničním přechodu. První díl průvodky zůstává vstupní migrační kontrole, druhý díl průvodky si ponechá cestovatel a odevzdává se při opuštění země, kdy také migrační orgány kontrolují, zda nebyla od data vstupu do data odjezdu překročena doba povoleného pobytu. Dojde-li k překročení, je požadována pokuta.

Pro dovoz a vývoz zboží je nutno dodržovat celní a devizové předpisy.

Očkování:

Podle instrukcí hygienické stanice v ČR (pro návštěvu některých oblastí, např. vnitřní Yucatán, Chiapas) se doporučuje očkování proti hepatitidě (A/B), případně proti žluté zimnici. Na cesty po Mexiku se vhodné přibalit protiprůjmové léky, vitamíny, případně repelenty odpuzující hmyz.

Podnebí:

Je nutno počítat s velkými výkyvy teplot mezi dnem a nocí; podnebí je velmi závislé na nadmořské výšce. Období dešťů nastává v závislosti na zeměpisné poloze, obvykle koncem května a končí koncem září/začátkem října.

Další upozornění:

Bezpečností situace v některých státech Mexika je v současné době negativně ovlivněna násilím mezi drogovými kartely a to včetně Estado de México (stát obklopující hl. město Mexiko). MZV ČR z důvodu špatné bezpečnostní situace doporučuje maximální obezřetnost při cestování do států na hranicích s USA (Durango, Coahuila, Tamaulipas, Nuevo León, Sonora, Baja California Norte a Chihuahua) a do státu Michoacán.

Při řízení motorových vozidel se doporučuje značná opatrnost. Cestovat v noci po některých silnicích se nedoporučuje. V Mexiku se lze dostat do situace, kdy je vyžadován úplatek. V Mexiku existuje velmi hustá a levná síť kvalitních autobusových linek, vzhledem k rozlehlosti země lze k cestování po Mexiku využít i leteckou přepravu.

V souvislosti s místními hygienickými podmínkami se doporučuje pít pouze balenou vodu a vyšší opatrnost při stravování se v pouličních stáncích.

Napětí v elektrické síti v Mexiku je 110 V (stejně jako v Kanadě a USA). Je proto vhodné používat elektrospotřebiče s přepínáním 110 – 230 V/50 – 60 Hz. Adaptér na americký typ zásuvky lze zakoupit v ČR i Mexiku. České mobilní telefony, jakož i mezinárodní platební karty v Mexiku fungují. Všechny míry a váhy odpovídají českému metrickému systému.

Mexický čas se oproti středoevropskému zpožďuje o 7 hodin (v Mexiku se obdobně jako v ČR mění čas 2x/rok). Některé oblasti na severu a západě mají místní posun (tzv. kalifornský čas o 1 až 2 hodiny).

Při pobytu v hlavním městě působí na lidský organismus, zvláště během aklimatizačního období, vysoká nadmořská výška (2240 m n. m.). Chronickým a velmi nepříjemným problémem mexického hlavního města je silné znečištění vzduchu.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Pokud chce český občan v Mexiku vykonávat výdělečnou činnost, musí jeho mexický zaměstnavatel (fyzická nebo právnická osoba) předem zažádat Národní úřad pro migraci (Instituto Nacional de Migración, INM) o vydání pracovního povolení (permiso para trabajar), které cizinci umožní pobírat mzdu na území Mexika. Výdělečnou činnost může cizinec realizovat jako dočasný (residencia temporal) či trvalý rezident (residencia permanente).

Jakmile INM vydá pracovní povolení, je třeba v zahraničí navštívit jemu nejbližší velvyslanectví Mexika (například v Praze) a požádat o vydání příslušného víza. Je třeba absolvovat konzulární pohovor a splnit požadavky uvedené v zákoně o migraci (Ley de Migración). Stávající právní rámec neumožňuje změnu režimu pobytu přímo v zemi, to znamená, že pokud se český občan již nachází na území Mexika (např. jako turista), musí za účelem změny statusu vycestovat a navštívit velvyslanectví Mexika v zahraničí.

Po přicestování do Mexika je povinen do 30 dnů od vstupu do země jít na Národní úřad pro migraci a požádat o „Kartu rezidenta“. Pracovní povolení lze získat poprvé na rok, následně je možné prodloužení až na 3 roky.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotní péče je dostupná po celém Mexiku, jsou však značné rozdíly v její kvalitě. Většina soukromých zařízení je úrovni srovnatelné se zdravotními zařízeními v ČR, ceny jsou však pro běžného turistu z ČR velmi vysoké. ČR nemá s Mexikem uzavřenou žádnou dohodu o vzájemném poskytování zdravotní péče bez úhrady, je proto dobré před cestou do Mexika uzavřít cestovní zdravotní pojištění. Některá soukromá zdravotnická zařízení odmítají jakékoliv dohody s pojišťovnami a akceptují pouze platbu v hotovosti, kterou je pak třeba zpětně nárokovat u pojišťovny.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: