English version
Po revizi rozpočtu pro finanční rok 2018–19 dosáhly příjmy výše 596,4 mld. hongkongských dolarů HKD/1 712 mld. Kč, což je o 1,3 % a 8,1 mld. HKD méně než stanovený cíl v důsledku nižších příjmů z kolkovného a z prodeje nebo pronájmu státní půdy a nemovitostí. Naopak daň z příjmu a korporátního zisku byla vyšší o 16,1 mld. HKD.
Výdaje rozpočtu v hodnotě 537,7 mld. HKD byly o 5,6 % a 31,9 mld. HKD nižší, než se předpokládalo. Rozpočtový přebytek ve výši 58,7 mld. HKD byl o 57 % nižší než v předchozím roce. Fiskální rezervy se na konci finančního roku k 31. 3. 2019 zvýší na 1 161,6 mld. HKD. Během uplynulého finančního roku došlo k nárůstu státních pracovníků o 6 700 míst (přírůstek 3,7 %) v důsledku zejména posílení pohraničních kontrol.
Hospodářství Hongkongu odráželo v roce 2018 vývoj na globálních trzích a expandovalo zejména v prvním pololetí, zatímco druhá polovina roku byla ovlivněna obchodními spory mezi Čínou a USA a dalšími nepříznivými podmínkami. Hrubý domácí produkt vzrostl za celý rok o 3 % (dolní hranice předpovědi), když v první polovině roku ekonomika rostla o 4,2 %, zatímco ve 2. pololetí o 2,1 % a ve 4. čtvrtletí dokonce jen o 1,3 %.
Export služeb za celý rok vzrostl o 4,9 %, export zboží o 3,5 % a v posledním čtvrtletí se dokonce propadl o 0,2 %. Během roku panovala stabilní domácí poptávka, rostly mzdy a jen privátní spotřeba zaznamenala přírůstek 5,6 %. Celkové investice vzrostly o 2,2 %, ale koncem roku stejně jako export, poptávka a privátní spotřeba slábly v důsledku mezinárodní situace. Nezaměstnanost po celý rok zůstala na úrovni 2,8 %, což je nejnižší úroveň za poslední dvě dekády. Inflace se zvýšila na 2,6 %, tedy nárůst o 0,9 % oproti roku 2017.
Hongkongské hospodářství, jako malá a velmi otevřená ekonomika, bude v roce 2019 výrazně ovlivněno situací na mezinárodních trzích. Očekávaný pokles globálního ekonomického růstu i mezinárodní obchodně-politické turbulence vedly ministerstvo financí k opatrné předpovědi hospodářského růstu Hongkongu v intervalu 2–3 % (před rokem 3–4 %). Nejistý je i růst exportu a investic a inflace se bude držet na úrovni 2,5 %. Střednědobý výhled na roky 2020–23 hovoří o průměrném hospodářském růstu na úrovni 3 % (v minulé dekádě činil 2,8 %) a inflace bude na úrovni 2,5 %. To vše za předpokladu, že nenastane šokový vývoj.
Návrh rozpočtu pro finanční rok 2019–20 přepokládá přebytek ve výši 16,8 mld. HKD a fiskální rezervy vzrostou na konci finančního roku na 1 178,4 mld. HKD, což reprezentuje ekvivalent vládních výdajů na 23 měsíců. Příjmy budou činit 626,1 mld. HKD a zdrojem budou: daň ze zisku 159,6 mld. HKD, prodej a pronájem půdy 143 mld. HKD, kolkovné 76 mld. HKD, daň ze mzdy 66,6 mld. HKD, příjem z investic 47,9 mld. HKD a různé příjmy 133 mld. HKD.
Celkové výdaje v hodnotě 607,8 mld. HKD budou určeny na: vzdělání 124 mld. HKD, sociální péči 97,2 mld. HKD, ostatní výdaje (vč. komunitních a vnějších záležitostí) 90,1 mld. HKD, zdravotnictví 88,6 mld. HKD, rozvoj infrastruktury 79,1 mld. HKD, bezpečnost 56,8 mld. HKD, hospodářství 38,8 mld. HKD, životní prostředí a potraviny 33,5 mld. HKD. Mandatorní výdaje činí 441 mld. HKD, tedy 72,5 %.
Mezi hlavní rozvojové iniciativy hongkongské vlády pro finanční rok 2019–20 v hodnotě zhruba 150 mld. HKD a stěžejní opatření patří:
Ulehčení zátěže obyvatel a podpora firem, zejména v podobě snížení daně ze mzdy a u firem ze zisku o 75 % u základu do 20 tis. HKD nebo fond na podporu brandingu a domácího prodeje v hodnotě 1 mld. HKD.
Veřejná a soukromá bytová výstavba zajistí v příštích 5 letech více než 200 tis. bytů.
Diverzifikace ekonomiky se opírá zejména o inovace a finanční služby, které budou lákat zahraniční kapitál do země prostřednictvím tzv. zelených dluhopisů a zvláštních daňových režimů pro partnerství nebo pro firmy působící v pojišťovnictví a leasingu zámořských lodí; bude zahájeno vydávání licencí pro virtuální banky. Oblast inovací a technologií považuje místní vláda za stěžejní pro budoucnost země, a proto na ni vyčlenila celkem 44 mld. HKD, z toho 20 mld. HKD pro nadační fond k financování výzkumu, 16 mld. HKD pro univerzity k vybavení pro výzkum a vývoj, 5,5 mld. HKD na rozvoj technologického centra Cyberport podporujícího technologické firmy a start-upy nebo 2 mld. HKD na „reindustrializaci“ vybraných oborů. Ve vědeckém parku budou vytvořeny dva nové klastry zaměřené na umělou inteligenci a robotiku a dále na zdravotnické technologie. Další finanční podporu získal kreativní průmysl, turistický ruch, profesní služby, stavební průmysl a mezinárodní doprava.
Iniciativa „město pro život“ se soustředí zejména na zdravotnictví a rozvoj města vč. oblasti Smart City. 10 mld. HKD je vyčleněno do stabilizačního fondu pro zdravotnictví, 5 mld. HKD na akvizici zdravotnických zařízení a další prostředky na vytvoření institutu genomové medicíny a implementaci 10letého plánu rekonstrukce nemocnic vyhlášeného v roce 2016.
Iniciativa „péče o společnost a talenty“ podporuje zejména projekty v oblasti sociální péče. Např. 20 mld. HKD je určeno na nákup 60 nemovitostí a 130 zařízení pro sociální péči.
Návrh rozpočtu na finanční rok 2019–20 jednoznačně ovlivnil vývoj na mezinárodních trzích v uplynulém roce. Pokles ekonomické výkonnosti v posledním čtvrtletí minulého roku doprovázený propadem exportu a s tím spojených služeb v důsledku obchodní války mezi Čínou a USA to jen dokreslují. Ještě v říjnu 2018 nejvyšší představitelka státu Carrie Lam při představení politického programu na rok 2019 měla ambicióznější plány, např. představila program na rozšíření ostrova Lantau s názvem „Lantau Tomorrow Vision“, podle kterého zde najde nový domov 1,1 mil. obyvatel. Návrh rozpočtu přednesený ministrem financí však explicitně s žádnými výdaji na tento projekt nepočítá.
Napříč politickým spektrem byl návrh rozpočtu kritizován, že obsahuje málo stimulů pro silnější oživení hospodářství nebo minimum pobídek pro malé a střední firmy, které jsou základem místní ekonomiky. Dokonce zazněl názor, že je příliš konzervativní a bez nových myšlenek. Na obranu ministra financí je nutno uvést, že se při přípravě nového rozpočtu musel pohybovat v mantinelech daných ekonomickou realitou a nepodléhat populistickým tendencím.
Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Hongkongu (Čína). Autor: Milan Vágner.
