Mladí čeští vědci hledají cestu k nezničitelným materiálům

18. 3. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Tým mladých vědců z Akademie věd hledá cestu k nezničitelným materiálům. Za svůj výzkum získal prestižní cenu Wernera Siemense.

Radek Mušálek a jeho kolegové získali prestižní cenu Wernera Siemense v kategorii základního výzkumu. Zdroj: Archiv EuroKdybychom to chtěli hodně zjednodušit, mohli bychom říct, že Radek Mušálek a jeho tým míchají prášek s tekutinou. Kdo si někdy připravoval kakao, tomu to asi nepřijde jako něco světoborného. Mušálek a jeho kolegové si však za to vysloužili prestižní cenu Wernera Siemense v kategorii základního výzkumu udělovanou mladým vědcům.

V Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd totiž pracují s práškem menším než pět mikronů. Poznání, jak ho správně namíchat, může přitom vést k téměř nezničitelným materiálům nebo kvalitnějším kloubním implantátům.

Zamčený prášek

Technologie plazmového vstřikování umožňuje vytvořit na materiálech vysoce odolné ochranné vrstvy. Jak vysvětluje Mušálek, do plazmatu se přidává prášek, který se roztaví a nanese například na součástku letadlového motoru. Ochranný povrch má přitom o to lepší vlastnosti, čím menší prášek je. „Bohužel od určité velikosti prášku s ním nejsme schopni pracovat, dochází k odrážení od plamene. Prášek se v podstatě zamkne. Pokud ho máte v kádince, tak se zasekne a často ani nevypadne. To způsobuje problémy v technologii,“ vysvětluje Mušálek.
 
Vítězové letošního ročníku ceny Wernera Siemense popsali metody, jak namíchat prášek s kapalinou a jak pak roztok nanášet pomocí plazmového hořáku. To má široké spektrum využití. Vrstvy nanesené metodou mladých vědců z Akademie věd mohou lépe ochránit materiály vystavené extrémně vysoký teplotám. Jako ideální se proto jeví pro letecký průmysl, ovšem nejen ten.

„Velice zajímavá je příprava bioaktivních vrstev, tedy například na kloubní náhrady. Ty se obvykle dělají třeba z titanu, kostní buňky ale na kovu špatně rostou. My můžeme do titanu vnést materiál, jako je třeba hydroxyapatit, který imituje kost, čímž dojde ke sterilizaci materiálu, který je po nástřiku relativně hrubý. A to se buňkám líbí, mohou se na něj přichytit a růst,“ popisuje Mušálek.

Kdo nezaseje...

Vítězství v kategorii za základní výzkum není jedinou cenou Wernera Siemense, kterou si plazmové vstřikování vysloužilo. Ksenia Illková z Mušálkova týmu získala ocenění za vynikající kvalitu ženské práce. Snem mladé vědkyně původem z Ukrajiny je umožnit výrobu věcí, které by se nikdy nerozbily.

Technologická společnost Siemens udělovala cenu letos už po jednadvacáté. V průběhu let ocenily poroty celkem 369 studentů, pedagogů a mladých vědců, kterým rozdala na odměnách bezmála 12 milionů korun. Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová oceňuje především fakt, že hlavní kategorie se zaměřuje právě na základní výzkum. „Dneska se všechno akcentuje především na aplikovaný výzkum, ale když nezasejete, tak nemáte co sklízet,“ prohlásila Zažímalová.

Siemens přitom jako technologický koncern profituje také spíše z aplikace vědeckého poznání v praxi než z teoretického hledání bez jasné vidiny konkrétního užití, jak základní výzkum často vnímají mnohé jiné firmy. „Aplikovaný výzkum a inovace pro nás v konečném důsledku důležité jsou, ale jsme si vědomi, že pokud není základní výzkum, není z čeho čerpat. Nejdříve je proto třeba kvalitní, dlouhodobý základní výzkum a na základě výsledků na to vědci mohou navázat aplikovaným výzkumem inovacemi. Celý řetězec je důležitý,“ zhodnotil generální ředitel skupiny Siemens v ČR Eduard Palíšek.

Další ocenění

  • Nejlepší pedagogický pracovník: Zbyněk Tonar, Univerzita Karlova, Lékařská fakulta
  • Nejlepší disertační práce: Vít Saidl, Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta
  • Nejlepší diplomová práce: Martina Doubková, Univerzita Karlova, Fyziologický ústav Akademie věd ČR
  • Ocenění za překonání překážek při studiu: Ondřej Mach, Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta
  • Nejlepší absolventská práce Průmyslu 4.0: Libor Bukata, České vysoké učení v Praze, oddělení Průmyslové informatiky CIIRC


Převzato z týdeníku Euro
, Autor: Jan Brož, foto: archiv Euro.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek