Moldavsko: Vztahy země s EU

21. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

Podkapitoly:

3.1. Zastoupení EU v zemi
3.2. Obchodní vztahy země s EU
3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

3.1. Zastoupení EU v zemi

V Moldavské republice působí Delegace EU se sídlem v Kišiněvě.

 

The Delegation of the European Union to the Republic of Moldova
12 Kogalniceanu Str., MD2001
Chisinau, Moldova
Tel.: +373 22505210
Fax: +373 22272622
E-mail: Delegation-Moldova@eeas.europa.eu

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Moldavsko patří mezi šest zemí Východního partnerství, dne 28. 4. 2014 byla zrušena vízová povinnost pro držitele moldavských biometrických pasů. Rámec pro obchodně-ekonomickou spolupráci tvoří AA/DCFTA, kterou obě strany podepsaly 27. 6. 2014 v Bruselu. Moldavský parlament dohodu ratifikoval již 2. 7. 2014, Evropský parlament dohodu ratifikoval dne 12. 11. 2014 a ČR 9. 4. 2015. DCFTA zřizuje oblast volného obchodu mezi EU a Moldavskem, v souladu se zásadami Světové obchodní organizace. Odstraňuje dovozní cla pro většinu zboží, které je předmětem obchodu mezi EU a Moldavskem. Důležitou součástí DCFTA je sladění moldavských zákonů související s obchodem s vybranými legislativními akty EU.

 

Moldavský export do zemí EU od roku 2014 postupně narůstal, v roce 2017 dosáhl 65%. Tento trend poskračoval i v roce 2018, kdy se přiblížil 70%. EU se tak stává pro Moldavsko nejvýznamnějším obchodním partnerem.

 

Moldavsku se nicméně dlouhodobě nedaří naplňovat existující kvóty pro bezcelní vývoz zemědělské produkce (zejména ovoce) do EU. U některých komodit (jako například u pšenice) jí zase několikanásobně překračuje. Moldavsko prozatím nemůže do EU vyvážet produkci živočišné výroby s výjimkou medu a kaviáru. Moldavsko získalo s platností od 1. 12. 2018 možnost vyvážet do EU semena a sazenice.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Moldavské republice byla poskytována rozvojová pomoc v relativně velké výši prakticky od samého vzniku samostatného státu. Postupně tato pomoc narůstala, a to za přispění mezinárodních institucí, mezi nimiž hraje nejvýznamnější roli EU, a bilaterálních donorů.

 

Evropská unie zřídila v Moldavsku Delegaci Evropské komise (nyní Delegace Evropské unie), v níž se jeden z úseků, obsazený vyslanými i místními pracovníky, zabývá problematikou rozvojové spolupráce. Více podrobností lze nalézt v příslušné části webových stránek delegace - https://eeas.europa.eu/delegations/moldova_en.

 

V posledních letech se podpora EU ustálila na podpoře klíčových reforem: spravedlnost, vzdělávání, ekonomický rozvoj a energetický sektor. Dále byly vyčleňovány prostředky na rozvoj infrastruktury a přeshraniční spolupráci. Část projektů evropské rozvojové  spolupráce směřuje také do Podněstří; tyto projekty jsou realizovány v rámci opatření na posilování důvěry.

 

Značné finanční prostředky byly vyčleněny na implementaci Asociační dohody a DCFTA, tato podpora je realizována prostřednictvím programů CIB (Comprehensive Institution Building), twinningových projektů, dalšími nástroji jsou vysílání poradců (EU High Level Policy Advisors). Kvůli vnitropolitickému vývoji v MD bylo odloženo poskytnutí makrofinanční pomoci EU ve výši 100 mil. EUR (z toho 40 mil. EUR ve formě grantů). 

 

Rámcovým dokumentem, který představuje základní rámec pro rozvojovou spolupráci EU s Moldavskou republikou je tzv. Jednotný rámec podpory - Single Support Framework (2017-2020), který definuje čtyři prioritní oblasti spolupráce. 

Prioritní sektory Single Support Framework:

  • Ekonomický rozvoj a tržní příležitosti.
  • Posílení institucí a podpora dobrého vládnutí.
  • Propojení, energetická účinnost, životní prostředí a změna klimatu.
  • Podpora mobility, vzdělání a výzkum.

Indikativní rozpočet na léta 2014 – 2020 je 610 mil. EUR, alokace konkrétních finančních prostředků bude záležet na úspěšné implementaci stávajících programů.

 

Další státy a mezinárodní organizace

Moldavská republika je členem řady mezinárodních organizací, včetně OSN, Rady Evropy, OBSE, WTO, Světové banky, EBRD, MMF, Energetické charty a regionálních uskupení jako např.: GUAM, Středoevropská iniciativa, SNS, CEFTA, Energetické společenství zemí jihovýchodní Evropy a pod. Moldavsku je poskytována značná rozvojová i transformační spolupráce od USA, Japonska, Německa, Švédska, Švýcarska, Rakouska, Turecka či ČR a značné množství grantů, měkkých úvěrů apod. od WB, EBRD, EIB apod., a to v řádu desítek milionů EUR.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: