Moldavsko: Zahraniční obchod a investice

21. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

Podkapitoly:

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
2.3. Komoditní struktura
2.4. Zóny volného obchodu, investiční parky, IT parky
2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz

2.399

2.339

1.966,9

2.045,34

2.424,97

2.706,90

Dovoz

5.493

5.317

3.986,8

4.020,36

4.831,34

5.764,27

Bilance

-3.094

-2.978

-2.019,9

-1.975,02

-2.406,37

-3.057,37

Zdoj: Národní statistický úřad MD (v mil. USD)

 

Kvůli recesi v roce 2015, se zahraniční obchod propadl. Po mírnému zotavení v 2016, došlo v roce 2017 ke průdkému růstu objemu zahraničního obchodu. Tento trend pokračoval i v roce 2018, kdy se vývoz zvýšil o 11,6% ve srovnání s rokem 2017 a dovoz o 19,3%. Saldo moldavského zahraničního obchodu se zvýšilo o 27,1%.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Po předběžné implementaci AA/DCFTA od 1. 9. 2014 a především v důsledku obchodních omezení ze strany Ruské federace se postupně zvyšuje podíl zemí EU na moldavském zahraničním obchodu. Z třetích zemí roste význam především Číny a Turecka.

Evropská unie se stala největším obchodním partnerem Moldavska, téměř 70% moldavského exportu směřovalo do EU (65.8% v roce 2017), ze zemí EU patří k nejvýznamnějším partnerům Rumunsko, Itálie, SRN, Polsko a Velká Británie. Pokud jde o třetí země, nejvýznamnějšími partnery jsou Rusko (8,1%), Turecko (3,9%), Bělorusko (3,2%) a Ukrajina (téměř 3%).

Na celkovém moldavském dovozu se dovoz z EU podílí 49,5%, k nejvýznamnějším dovozcům z EU patří opět Rumunsko, SRN, Polsko a Francie. Z třetích zemí zaujímají významnější pozice Rusko (12,5% - především zemního plynu), Čína (10,4%), Ukrajina (10,0%) a Turecko (5,9%).

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura moldavského vývozu a dovozu za rok 2018

 

 

 

Export – 2.706,90  mil. USD

100,00%

Dovoz – 5.764,27  mil. USD

100%

Potraviny a živá zvířata

27,1%

Stroje a dopravní prostředky

24,1%

Průmyslové spotřební zboží (kód 8 dle SITC)

22,6%

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (kód 6 dle SITC)

19,8%

Stroje a dopravní prostředky

21,7%

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

17,2%

Nepoživatelné suroviny, mimo paliva (kód 2 dle SITC)

10,3%

Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené

14,1%

Nápoje a tabák

8,1%

Průmyslové spotřební zboží (kód 8 dle SITC)

10,2%

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Moldavsku je v současné době 9 svobodných ekonomických zón: Expo-Business-Chisinau, Ungheni-Business, Balti, Tvardita, Otaci-Business, Vulcanesti a Taraclia. Statut volné ekonomické zóny  má rovněž Mezinárodní svobodný přístav Giurgiulesti a letiště Marculesti. Největší svobodná ekonomická zóna je v Balti, byla zřízena v roce 2010 na 25 let primárně v rámci pobídek na podporu automobilového průmyslu.

 

Povolené aktivity: výroba zboží na export; třídění a balení zboží, které má tranzitovat přes území Moldavska, a další podpůrné aktivity. Pro podnikání ve svobodných ekonomických zónách platí především daňová zvýhodnění (daň z příjmu ve výši 6% místo 12%; nulová sazba DPH místo standardní 20% sazby; v případě investice minimálně ve výši 1 mil. USD se poskytují daňové prázdniny na 3 roky a při investicích nad 5 mil. USD činí daňové prázdniny 5 let, v případě opakovaných investic se daňové prázdniny prodlužují). Podmínky pro činnost ve svobodných ekonomických zónách jsou zákonem garantovány na dobu minimálně deseti let.

 

Dále je v Moldavsku 11 průmyslových parků, které většinou neposkytují daňové úlevy jako svobodné ekonomické zóny, ale nabízení výrazně nižší ceny při nákupu a pronájmu půdy a budov.

 

Od 01.01.2018 zahájil v Moldavsku svou činnost první "Moldova IT Park", který má umožnit rozvoj tohoto perspektivního sektoru. Rezidenti tohoto virtuálního parku platí jedinou daň ve výši 7% z obratu, která nahrazuje daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob, daně z oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, místní daně a daně z nemovitostí. Všechny státní kontrolní agentury musí provézt kontrolu rezidentů IT parku ve stejný den, a to každé tři roky. Stát garantuje preferenční režim stanovený zákonem na dobu minimálně 5 let.

 

Podrobnosti o svobodných ekonomických zónách, průmyslových parcích, daňových režimech a investičních zvýhodněních jsou k dispozici na stránkách moldavské agentury na podporu investic - www.invest.gov.md

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Největší příliv zahraničních investic byl zaznamenán v letech 2006 - 2008, tedy po přijetí příslušného zákona v Moldavské republice a před tím, než se projevily důsledky světové finanční a ekonomické krize. V roce 2012 došlo k výraznému snížení přílivu PZI na 159 mil. USD. PZI v roce 2013 potom dosáhly 243 mil. USD,  201 mil. USD v roce 2014 a 229 mil. USD v roce 2015.

 

Přes 50% PZI pochází ze zemí EU, cca 11% připadá na země SNS a zbývajících podíl připadá na další země. Velmi aktivní je v tomto ohledu Turecko, které je velmi aktivní ve stavebnictví, zdravotnictví a obecně v sektoru služeb.

 

Ve struktuře PZI převládali investice do bankovnictví (prodej aktiv tří tzv. systémových bank v roce 2018) a do ostatních sektorů. Většina PZI směřuje do velko- a maloobchodu, následuje zpracovatelský průmysl, elektrická energie, plynárenství a zásobování vodou, doprava, skladování a komunikace, finanční služby a nemovitosti. Dvě třetiny investic se soustředí do Kišiněva.

 

Rusko resp. jeho subjekty nebo občané jsou daleko většími vlastníky majetku v Moldavsku, než by se zdálo jen z evidovaných investic. Jedná se mimo jiné o investice do podniků na výrobu vín a vinných destilátů nebo o náhradu v rámci vyrovnání dluhů (například GAZPROM, který vlastní 50%  společnosti MOLDOVAGAZ). Ruští podnikatelé stojí také za investicemi přicházejícími např. z Kypru (off-shorové společnosti).

 

Bližší informace jsou k dispozici na oficiálním webu Národního statistického úřadu ( www.statistica.md), případně Moldavské agentury na podporu investic (www.invest.gov.md).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Regulační rámec pro investiční klima je dán zákonem „O investování a podnikatelských aktivitách”, který vstoupil v platnost 23. 4. 2004 (Official Journal of RM, nr. 64–66 / 23. 4. 2004). Zákon založil řadu důležitých ustanovení a principů, které dříve v moldavské legislativě chyběly. Jde např. o svobodu investování (investice lze alokovat územně kdekoliv a v kterémkoliv sektoru ekonomiky „v souladu s platnou legislativou” a pokud nenarušují životní prostředí, neodporují veřejnému pořádku a dalším mezinárodně uznávaným omezením). Moldavská republika se v dvoustranných dohodách o vzájemné ochraně a podpoře investic (má uzavřeno na 40 dohod) zavazuje garantovat zahraničním investorům úplnou bezpečnost jejich investice, včetně transferu zisku, zajištění proti znárodnění. Mezinárodní smlouva má nadřazenost nad domácí legislativou.

 

Dalším principem zákona je transparentnost, chápaná jako povinnost státních orgánů vést konzultace s podnikatelským sektorem před jakýmikoliv změnami investiční politiky. Od zahraničních investorů se očekává dodržování závazků, které pro ně vyplývají z mezinárodních smluv i z podnikatelských kodexů (které obvykle nemívají právní závaznost, avšak stávají se mezinárodní normou chování investorů). Pokud by muselo dojít k ukončení investice ze zákonných důvodů, zákon předpokládá kompenzace. Zákon dává přednost smírnému řešení investičních sporů, nicméně počítá s tím, že budou řešeny před moldavskými soudy a ad hoc arbitrážemi (je však třeba mít na zřeteli nadřízenost ustanovení mezinárodní dohody, platí to co je v dohodě a také fakt, že Moldavsko je členem MIGA - Mnohostranné agentury Světové banky pro ochranu investic a že tedy z tohoto hlediska je její investiční prostředí standardní).

 

Podnikům se zahraniční majetkovou účastí je nabízena řada investičních pobídek. Další zvýhodnění jsou poskytována společnostem, které se rozhodnou působit v některé z volných ekonomických nebo průmyslových zón či IT parku Informace o podmínkách pro investování může poskytnout agentura Moldavská agentura na podporu investic -  www.invest.gov.md. Přes veškerou správně postavenou legislativu nicméně nelze vyloučit z různých důvodů “iniciované” problémy.

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: