Moldavsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

31. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě (Moldavsko)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu
6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu
6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví
6.6. Trh veřejných zakázek
6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka
6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba
6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)
6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Distribuční a prodejní kanály se liší v závislosti na druhu prodávané komodity či služby. Systém velkoobchodů se postupně rozvíjí, distribuce zboží ve větších městech je realizována v síti maloobchodů (drobné potravinářské a spotřební zboží) nebo přímo konečným zákazníkům (strojírenské zařízení, výrobní materiály, veškeré větší celky). Velká část obyvatelstva stále upřednostňuje nákup zboží na tržištích.

České zboží, které již na moldavský trh proniklo (osobní automobily, zařízení pro energetiku, některé chemické výrobky, ale i některé potravinářské výrobky, nádobí atd.) má na trhu dobrý zvuk. Větší prosazení českých výrobků nicméně vyžaduje aktivnější přítomnost na tuzemském trhu, mimo jiné i formou účastí na zdejších specializovaných výstavách apod. Důležitým faktorem pro zdejší spotřebu jsou mimo jiné remitence / platby ze zahraničí ve prospěch fyzických osob. Obecně však platí, že kupní síla obyvatelstva je nadále nízká.

Prostor pro větší české dodávky je v participaci na investicích, zejména projektech infrastruktury nebo na rozvojových programech - biopalivo, bioenergetika, malá a střední vodohospodářská zařízení, teplárenství, zavlažovací systémy, dodávky pro zemědělství a potravinářský průmysl, modernizace železnic apod. Všechny vetší a finančně nákladnější projekty infrastruktury financují mezinárodní donoři – EBRD, EIB, EU, případně další. Informace na tendrech jsou pravidelně zveřejňovány na jejich webových stránkách.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Obchodní režim mezi ČR a MD je upraven v rámci vztahů s EU, kdy AA/DCFTA byla od 1. 9. 2014 předběžně a od 1. 7. 2016 plné účinnosti.  Moldavsko v této souvislosti přijalo (a přijímá) opatření, která mají dovoz a vývoz zboří z/do EU značně zjednodušit. Patří sem mimo jiné i možnost elektronického zpracování dokumentů pro vývoz i dovoz. Podrobnější informace lze získat na stránkách moldavského celního úřadu –  www.customs.gov.md.

Obecně lze uvést, že v rámci implementace DCFTA jsou pro MD stanoveny kvóty pro vývoz vybrané zemědělské produkce. MD má při dovozu zemědělské produkce z EU možnost uplatňovat přechodné období a chránit svůj trh (celní sazby). Na vývoz / dovoz průmyslových výrobků z/do EU omezení nejsou uplatňována již na základě předchozích autonomních obchodních preferencí. Základním dokumentem celního režimu v Moldavsku je Celní zákon (Закон о таможенном тарифе N 1380 - XIII от 20. 11. 1997) a Zákon o změnách а dodatcích k příloze 1 Celního zákona N 325- XVI z 3. 11. 2006 (Закон о внесении изменений и дополнений в приложение 1 к Закону о таможенном тарифе). Přílohu 1 Celního zákona tvoří celní sazebník. Verze zákona v moldavském jazyce (1380/20.11. 97 Lege cu privire la tariful vamal //Monitorul Oficial 40-41/286, 07. 05. 1998). Moldavsko je členem WTO od 26. 7. 2001.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zákon č.  220-XVI from 19.10.2007 postihuje hlavní souvislosti se zakládáním a registrací právnických osob a osob samostatně výdělečně činných. Registraci provádí Státní registrační kancelář v Kišiněvě nebo její regionální kancelář. Podrobnosti jsou k dispozici rovněž na stránkách moldavské organizace na podporu investic a exportu www.miepo.md.

Dle obecně dostupných informací by proces registrace společnosti měl být pro moldavské občany mnohem jednodušší, než tomu bylo v minulosti. U společností se zahraničním kapitálem je nutné dodat další dokumenty, tj. kromě žádosti a potvrzení o úhradě registračního poplatku také potvrzení / výpis z obchodního rejstříku země původu a výpis z rejstříku trestů. Všechny dokumenty musí být předloženy v „národním“ jazyce (tj. v rumunštině) a autorizovány v souladu s právními předpisy země.

Další informace pro hospodářskou činnost v Moldavské republice lze nalézt na stránkách www.doingbusiness.md (anglicky, rusky, německy), www.gov.md (internetové stránky ministerstev a dalších státních institucí), www.justice.md (zákony), www.moldova.md (oficiální stránka Moldavské republiky), www.businessportal.md, www.chamber.md (obchodní komora), www.fisc.md (daňový systém), www.lex.md (zákony).

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Zázemí pro propagační, marketingové a reklamní působení v Moldavsku je tvořeno několika společnostmi, jejichž seznam lze získat kontaktem na Obchodní a průmyslovou komoru Moldavska - www.chamber.md. Informační materiály doporučujeme pro zdejší teritorium připravovat v moldavštině/rumunštině a/nebo v ruštině (běžně jsou připravovány v obou jazykových mutacích). V souvislosti se zvyšujícím se vývozem do EU lze stále více komunikovat i v angličtině.

Nejvýznamnější veletrhy jsou organizovány v prostorách MOLDEXPO v Kišiněvě. K těm největším potom patří mezinárodní zemědělský a potravinářský veletrh MOLDAGROTECH, ale i další v oboru stavebnictví - MOLDCONSTRUCT, vodního hospodářství, spotřebního zboží, potravinářství - FOOD-DRINKS, FOOD TECHNOLOGY, PACKAGING.DEPO, turistiky apod. Je třeba poznamenat, že charakter veletrhů se za posledních několik let změnil od čistě moldavského na více mezinárodní. Častěji se jich účastní společnosti ze zemí SNS (BY, UA, RF, Ázerbájdžán, atd.), ale i Turecko a prostřednictvím svých moldavských zástupců i vybrané země EU. Účast zahraničních partnerů nicméně závisí na aktivitě té které země v daném oboru. Velikost a význam výstav a veletrhů organizovaných v MD však nelze srovnávat s podobnými zavedenými akcemi v Evropě či jinde ve světě.

Aktuální seznam veletrhů a výstav pro běžný rok, (20 - 30 výstav) včetně podmínek a poplatků pro účast je na webových stránkách kišiněvského výstaviště MOLDEXPO -  www.moldexpo.md.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Moldavsko je členem WIPO, je stranou 25 mezinárodních dohod WIPO a je signatářem Dohody o TRIPS z července 2001. V souladu s těmito dohodami byla přizpůsobena domácí legislativa a byla zřízena všechna potřebná dohledová místa, včetně Vládní agentury pro ochranu intelektuálního vlastnictví  - State Agency on Intellectual Property (AGEPI -  www.agepi.md). I přes plnění formálních závazků vyplývajících ze členství ve WIPO je třeba mít na zřeteli, že např. obecný vztah k padělání softwaru je shodný se stavem v celém postsovětském prostoru.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Nákup zboží a služeb je v Moldavsku centrálně spravován Agenturou pro státní zakázky, která příslušné informace zveřejňuje na svých webových stránkách (www.tender.gov.md). Agentura nicméně zpracovává pouze zakázky, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Projekty financované mezinárodními institucemi (EBRD, EIB, Světové banky) jsou zpravidla realizovány separátně v souladu s požadavky té které instituce. Doporučuje se proto pravidelně sledovat stránky těchto organizací.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Sporům se doporučuje v rámci možností předcházet maximálně přesnou smlouvou a zajištěním vhodných platebních podmínek. Mezinárodní partneři momentálně považují za největší problém MD fungování justice a korupci. Tyto oblasti jsou také v centru pozornosti mezinárodní partnerů a donorů. Moldavsko zatím nefigurovalo v žádném sporu registrovaném WTO. Platební podmínky nejsou v zásadě výrazně odlišné od našich, při započetí vztahu je obvyklé platit předem a po určité době se přejde na jinou platbu (akreditiv apod.).

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

V obchodu se doporučuje osobní kontakt, místní obchodníci jsou zvyklí na pracovní jednání nebo alespoň na jeho završení u prostřeného stolu. Moldavsko je vyhlášeno svými víny a různými druhy brandy, na něž jsou zdejší občané také patřičně hrdi. Potraviny v pohostinstvích ve větších městech obvykle vyhovují chuťově i hygienicky. Ceny v obchodech (ale i na trzích) většinou odpovídají kvalitou i cenou obdobným produktům v ČR. Negativní je ovšem mnohem nižší průměrná mzda v MD (cca 220 EUR), která pro místní obyvatelstvo všechno zboží podstatně zdražuje. V MD pokračuje tradice samozásobení, které mimo hlavního města stále ještě dosahuje poměrně významných rozměrů. V průběhu politických, obchodních a jiných jednání s partnery, včetně zahraničních, bývají během jídla celkem obvyklé časté oslavné přípitky atd. Dary jsou většinou vítány.

Moldavsko je stále víceméně dvojjazyčné, ale v některých regionech se výrazně upřednostňuje rumunština, jinde zase ruština. V Gagauzské autonomní oblasti je to pak ruština a turečtina, v některých obcích či osadách (zejména v oblasti Taraclia) to je bulharština. Obecně je možné konstatovat, že na většině míst v zemi, zejména pak ve městech, může cizinec komunikovat s místními občany v podstatě stejně dobře rumunsky jako rusky; s příslušníky mladé generace pak stále častěji také anglicky, což platí především pro větší města.

Při diskusi o politických tématech je nutné brát v úvahu skutečnost, že součástí Moldavské republiky je i separatistické Podněstří. Státní úřady a instituce pracují obvykle od 8:00 do 17:00 s přestávkou na oběd od 12:00 do 13:00. Soukromé instituce pak nejčastěji od 09:00 do 18:00. Obvyklá prodejní doba: potraviny apod. 08:00-20:00, obchody velkých řetězců 09:00-23:00 (některé mají otevřeno již od 06:00 nebo 07:00), větší řetězce a jednotlivé potravinářské prodejny většinou pracují i v neděli. V MD je časový posun + 1 hodina oproti SEČ, což se týká letního i zimního času. K přechodu mezi letním a zimním časem dochází ke stejnému datu jako v ČR.

Státní svátky a významné dny 2018:

  • 1. ledna – Nový rok
  • 7. - 8. ledna - pravoslavné vánoce
  • 8. března – Mezinarodní den žen
  • 9. dubna - pravoslavné velikonoce
  • 16. dubna - památka zesnulých
  • 1. května- Svátek práce
  • 9. května - Den vítězství
  • 27. srpna - Den nezávislosti
  • 31. srpna - Den jazyka
  • 14. října - den Kišiněva

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Moldavská republika zrušila pro občany ČR vízovou povinnost od 1. 1. 2007. Toto opatření umožňuje občanům ČR vstup a pobyt na území Moldavské republiky bez víz maximálně po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. O podmínkách cestování občanů ČR do Moldavska viz také  www.mzv.cz/chisinau. Při vjezdu do Moldavské republiky vlastním vozidlem je na celním úřadě (na hranicích) nutné uhradit na celou dobu pobytu silniční poplatek (vinětu), kterou se doporučuje v případě potřeby prodloužit (v době platnosti opět na jakémkoliv celním úřadě). V opačném případě je uložena poměrně vysoká pokuta. Od 6. dubna 2006 provádí Moldavsko přímo na hraničních přechodech automatickou registraci o místě a pobytu cizinců do státního registru, čímž je nahrazena dřívější přihlašovací povinnost cizince po příjezdu do místa pobytu. Výjimkou je vstup cizince do Moldavska přes separatistický region Podněstří, kde moldavská hraniční kontrola nefunguje klasickým způsobem a platí zde povinnost zaregistrovat se na jakéhokoliv úřadu migrační a azylové politiky (možno i v Kišiněvě).

Pro krátkodobé cesty občanů Moldavské republiky do ČR / zemí Schengenu za účelem turistiky již v souvislosti s rozhodnutím EU neplatí od 28.4.2014 vízová povinnost pro držitele biometrických pasů. Pro podání žádosti o dlouhodobé vízum (účelem pobytu bývá zpravidla pracovní povolení, podnikání, účast v právnické osobě či sloučení rodiny) se žadatelé musí obrátit na konzulární úsek Velvyslanectví ČR v Kišiněvě.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pobytu na území MD za účelem zaměstnání jsou uvedeny na stránkách moldavského ministerstva zahraničních věcí a evropské integrace – www.mfa.gov.md. Podrobnější informace lze získat také na Velvyslanectví Moldavské republiky v Praze.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

ČR do smluv mezi ČSSR a SSSR o bezplatném poskytování zdravotní péče ČR v devadesátých letech nesukcedovala. Při cestách do teritoria se proto doporučuje sjednat cestovní zdravotní pojištění a současně být připraven hradit ošetření v hotovosti. Běžné platební karty jsou akceptovány ve větších / soukromých zdravotnických zařízeních a lékárnách. V hlavním městě Kišiněvě existuje několik soukromých zdravotnických zařízení, např. nová (turecká) nemocnice Medpark ( www.medpark.md) nebo německé diagnostické centrum Siemens.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: