Mongolsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru (Mongolsko)

Příležitosti pro český export:

Investice do zatím netěžených přírodních zdrojů

Netěžené přírodní zdroje mají velký investiční potenciál. Uplatnit se lze v geologickém průzkumu, dodávkách zařízení a technologií pro těžební průmysl, dodávkách těžké dopravní techniky. Vláda mapuje nová těžařská naleziště a připravuje založení průmyslových/residenčních/obchodních center v těchto lokalitách. Investiční projekty na rozvoj měst, silnic (zahájena stavba silnice do Nalaikhu a na nové mezinárodní letiště), veřejné služby, sociální věci, hospodářství, životní prostředí a státní služby jsou financovány ze státního rozpočtu, rozpočtu hl. města, regionálního rozvojového fondu a rozvojového financování (silnici do Nalaikhu kofinancuje čínský investor).

Investice do turismu

Jsou hodnoceny jako jedny z nejzajímavějších. V Mongolsku chybí a je třeba vystavět turistická centra, přistávací letištní plochy, ubytovací kapacity, sportovní zařízení, koupaliště, atp. 

Investice do e-commerce

55% podíl mladé generace do 30 let na celkové mongolské populaci přímo souvisí s rostoucím zájmem o nové trendy, světové novinky a západní životní styl. E-commerce se v Mongolsku rychle rozšiřuje, v budoucnu jistě osloví nejednoho investora. Nákupy online umožní masový pohyb zboží. Narážejí zatím na problém s dopravou, resp. na nedostatečnou kapacitu silniční sítě v hlavním městě, a na stále ještě ne zcela saturovaný trh. V současné situaci by příležitost mohli využít dodavatelé elektrických kol pro alternativní dopravu zboží k zákazníkům.

Automobilový průmysl

Mongolové mají kladný vztah k české automobilové produkci, zajímají se o dodávky osobních vozů v řádu 20–30 kusů ročně, autobusů, motocyklů nižší  kubatury, nákladních vozů pro vojenské účely a pro potřeby v důlním sektoru, elektrokol. V danou chvíli na trhu žádné české vozy reprezentaci nemají, o svém zastoupení jedná Škoda Auto. Z evropských vozů má v Mongolsku zastoupení Volkswagen, Mercedes Benz a Land Rover, BMW. Mongolové projevují zájem i o automatické mycí linky vozů.

Civilní letecký průmysl

V zemi je jedno mezinárodní letiště v hlavním městě Ulánbátaru, 22 regionálních letišť a aerodromů v provinciích. Před zahájením je provoz nového mezinárodního letiště cca 50 km od Ulánbátaru s přepravní kapacitou 3 miliony pasažérů ročně. V leteckém průmyslu by se české firmy mohly uplatnit při dodávkách mobilních, modulárních letišť a moderních letištních systémů pro regionální letiště a při dodávkách menších letounů. Současná regionální letiště jsou zastaralá, nevyhovují požadavkům na spojení mezi hlavním městem, vzdálenými regiony a těžebními oblastmi. V regionech se navíc počítá se zakládáním nových průmyslových center. Země není dostatečně propojena silniční a železniční sítí.  V Mongolsku není řešena ani záchranná nebo požární letecká služba, chybí vrtulníky a heliporty. Taktéž se začíná rozvíjet i segment malého civilního letectví s cílem komerční dopravy i amatérského létání. Očekává se významný růst poptávky po získání pilotních licencí, malých letounech a příslušných servisních službách, a to i pro geologický sektor, včetně geologického mapování. Česká republika poskytuje Mongolsku pomoc s rozvojem civilního letectví a s optimalizací infrastruktury a údržby na novém mezinárodním letišti, díky níž se české firmy mohou v tomto segmentu lépe zviditelnit.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Těžba surovin je pro ekonomiku klíčová, je hlavním zdrojem příjmu země, podílí se 25 % na HDP a 80 % na celkovém exportu. Ve střednědobé perspektivě je proto cílem zvýšit přidanou hodnotu v sektoru zpracováním vytěžených surovin a zaměřit se i na zatím netěžené surovinové zdroje. Příležitosti pro český export skýtají tzv. megaprojekty v oblasti těžebního průmyslu – projekty Oyu Tolgoi a Tavan Tolgoi, ale i menší projekty zaměřené na těžbu a zpracování např. nerudních surovin. V únoru r. 2017 schválila vláda implementaci projektu GOLD-2, který usiluje o pravidelný nárůst těžby zlata o 2–3 t ročně s cílem dosažení roční produkce na úrovni 25 t v r. 2020. Nutné zvýšení efektivity povrchové těžby společnosti Erdenet Mining Corporation–GOK může přinést obchodní příležitosti – např. změnu z horizontální na vertikální způsob přepravy. Nicméně společnost se potýká s majetkovými problémy. Zavádění moderních postupů těžby a zpracování nerostných surovin a automatizační a řídící systémy jsou příležitostí pro české firmy.  Sektor poptává i těžkou dopravní a nákladní techniku. Významnou zahraniční investicí je indická miliardová investice do stavby první mongolské ropné rafinerie v Jižní Dornogovi. Ačkoliv se ve světovém měřítku jedná o malou rafinerii, na zahájení její stavby v červnu 2018 je nahlíženo jako na konec závislosti na ruské ropě. Rafinerie bude schopna zpracovat 1,5 mil. tun surové ropy ročně, vyprodukuje 30 tisíc barelů denně.  Nová rafinerie, jejíž dostavba je plánována na 2022, by měla pokrýt celonárodní poptávku po PHM (benzín, nafta), leteckém benzínu a LPG. Příležitosti mohou využít firmy dodávající stavební materiály, čističky, stojany LPG, a další. Spolu se stavbou rafinérie bude postavena i nová 20 km železnice a silnice, která rafinerii propojí s energetickými zdroji a městem Sainshand.

Elektrotechnika

V Mongolsku se očekává růst poptávky po široké škále elektrotechnických výrobků s využitím pro vytápění obytných a kancelářských prostor, k měření spotřeby el.energie domácností i velkoodběratelů, zajištění vzduchotechniky, klimatizace apod. Bude se rozvíjet i segment zabezpečovacích zařízení. V neposlední řadě se očekává poptávka po transformátorech pro segment výroby a distribuce elektrické energie. Mongolské firmy poptávají i elektrické zařízení, součástky a materiál, elektrokola.

Energetický průmysl

Naprostá většina elektrické a tepelné energie v zemi se vyrábí v tepelných elektrárnách. V malé míře jsou využívány vodní, větrné či solární zdroje. Celková instalovaná kapacita elektráren v Mongolsku je 1 200 MW (srpen 2018), z nichž reálně lze kvůli zastaralosti tepelných elektráren využít jen cca 900 MW. Poptávka převyšuje produkční schopnosti země o 30 %. S očekávaným růstem těžebního průmyslu je třeba významně navýšit produkci elektrické energie. Poptávka v r. 2020 dle odhadu bude činit 2300 MW. V současné době se pracuje na mnoha projektech, které by umožnily energetickou soběstačnost Mongolska. Plánuje se výstavba 700 MW tepelné elektrárny v Baganuuru, 450 MW elektrárny v Oyu Tolgoi a gigantické 5,2 GWh uhelné elektrárny v pánvi Shivee Ovoo. Byla podepsána dohoda o výstavbě 300 MW tepelné elektrárny v uhelné pánvi Tavan Tolgoi. Kromě dominantní výroby elektrické energie z mongolského hnědého uhlí se bude rozvíjet i výroba z obnovitelných zdrojů. Zprovozněn byl větrný park 55 MW Sainshand Wind Farm, je plánován 50 MW větrný park Tsetsii Wind Farm v Jižní Gobi. Dokončuje se 15 MW solární elektrárna poblíž nového mezinárodního letiště. Populární je vize zapojení Mongolska (exportem energie ze solárních elektráren v gobijských oblastech Mongolska do ČLR) do tzv. východoasijského gridu. Díky 300 slunečným dnům v roce a intenzitě slunečního záření 4,3–4,7 kWh/m2/den má země výrobní potenciál až 11 GW z tohoto zdroje. Severní a západní oblasti země mají odhadovaný potenciál k výrobě až 6,4 GW elektrické energie z vodních zdrojů. Vládní dokument Státní energetická politika z roku 2015 určuje energetickou politiku země do r. 2030. Zaměřuje se na tři klíčové priority, a to bezpečnost, účinnost a ochranu životního prostředí. Čeští dodavatelé by při výstavbě uhelné elektrárny v Tavan Tolgoi mohli nabídnout např. technologie na využití odpadního tepla.

Obranný průmysl

V kontextu potřeb mongolských ozbrojených sil lze jako perspektivní pro český obranný průmysl uvést export ručních zbraní, obranné techniky a materiálu pro pozemní i leteckou divizi, vybavení pro balistickou ochranu, dodávky nafukovacích stanů, padáků, atp. Rovněž lze nabídnout údržbu a modernizaci používané obranné techniky, včetně sovětské.  K uskutečnění obchodu pomůže názorná prezentace výrobků české provenience v místě.

Stavební průmysl

S cílem zlepšit životní podmínky obyvatelstva a stav infrastruktury vyhlásila mongolská vláda v rámci SDG´s Mongolia 2030 strategický plán, jenž zahrnuje změnu systému osídlení a decentralizaci obyvatel, vytvoření nových průmyslových, obchodních a residenčních center, satelitních měst, přestěhování chudého obyvatelstva z jurtovišť. Celkově je snaha budovat tzv. green centra napojená na zdroje obnovitelné energie. Další rozvoj urbanistiky se musí opírat o databáze s topografickými mapami, s podzemními a pozemními inženýrskými sítěmi, s geologickými a environmentálními daty. Nezbytná je katastrální databáze. Při těchto projektech by mohly asistovat české firmy.

Investiční projekty hlavního města budou směřovány do budování oblastních center v Bayankhoshuu, Denjiin a Dambadarjaa. Zajímavým projektem je vybudování industriálně technologického parku v Nalaikhu, kde by na 120 hektarech mělo být vytvořeno 1 500 nových pracovních míst. V Ulánbátaru se připravuje 8 projektů na zajištění dostupného ubytování, rekonstrukci a infrastrukturu jurtovišť, výstavbu bytů k pronájmu a efektivnějšího vyhřívání u současných domů. V neposlední řadě je třeba zmínit nezbytné investice do stavby silnic, zajištění bezpečnosti v okolí škol a budování parkovišť. Uplatnění českých firem by mohlo být při dodávkách stavebního materiálu, zařízení, či při samotné realizaci staveb. V návaznosti na realizované rozvojové projekty lze uplatnit i naši znalost s energeticky úspornými stavbami, zateplováním fasád, používáním izolačních materiálů a energeticky úsporných topných systémů.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Nové zdroje pitné vody, jejich ochrana a příslušná infrastruktura pro rychle rostoucí Ulánbátar jako i pro řadu míst v provinciích jsou důležitou prioritou vlády i regionálních správ. Jurtoviště na okraji hlavního města, kde žijí statisíce obyvatel, nejsou připojena na centrální vodovodní a kanalizační systém. Americká Millenium Challenge Corporation v rámci kompaktního programu na snížení chudoby a zajištění růstu vytipovala pro Ulánbátar dva hlavní vodohospodářské projekty, na něž vyčlenila 350 mil. USD. V rámci projektů budou vystaveny zásobárny vody, které zamezí vysychání řeky Tuul a zajistí zdroj pitné vody (pro Ulánbátar) z této řeky i v obdobích sucha, dojde k navýšení počtu studničních celků (wellfields) a zavede se recyklace vody pro zásobování elektráren (č. 3 a 4) tak, aby používaly místo pitné vodu  užitkovou/recyklovanou.

Hlavní město potřebuje další čističky vod.  Téměř neřešené je odpadové hospodářství (sběr, svoz, třídění a následná utilizace). Týká se tuhých komunálních odpadů, ale i nebezpečných odpadů (např. generovaných těžebním průmyslem). Příležitostmi mohou být nejen velké, centrální projekty, ale i investice z řad soukromých malých a středních průmyslových podniků, které nebudou nadále napojeny pouze na centrální čističky, ale od května 2019 musí mít svou vlastní menší čističku (mimořádná komerční příležitost). Do Mongolska lze dodávat i mobilní protipovodňové zábrany.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Převážná většina místních zdravotnických zařízení je nedostatečně vybavena zdravotnickou technikou, a to téměř na všech úrovních péče. V Mongolsku se rozvoj zdravotnictví podporuje i z dárcovských zdrojů a jedním z projektů je např. i zajištění základní péče rodinám ze vzdálených oblastí. Kromě standardní lékařské techniky a vybavení nemocnic se budou rozvíjet služby spojené s využitím moderních technologií pro přenos dat o aktuální zdravotní kondici pacienta. Díky velkým vzdálenostem a malé hustotě osídlení budou zajímavá mobilní řešení zdravotnické péče. Místní dovozci spolupracují již také s českými producenty léčiv a farmaceutických výrobků a poptávka po rozšíření této škály stále trvá, časté jsou i tendry na zdravotnické nástroje a menší přístroje.

Zemědělský a potravinářský průmysl

V zemědělském sektoru je zaměstnáno téměř 30 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Mongolska a na HDP se podílí cca 14 %. Živočišná výroba tvoří zhruba 70 % celkové produkce sektoru. Ovce a kozy tvoří 90 % z celkového množství. Mongolsko se snaží o zvýšení exportu masa. Od 1.června 2018 platí zákon o genetickém původu a zdraví zvířat. V Mongolsku se produkuje velmi omezené množství kravského mléka, což je způsobeno extenzivní formou chovu (pastevectvím) skotu. Nově se diskutuje potřeba snížit enormní počty skotu z důvodu klimatických změn, i to je důvod, proč by mongolští pastevci měli přecházet k chovu intenzivnímu, zvyšovat mléčnou produkci. Velké místní společnosti, často s podporou státu, se začínají zaměřovat na rozvoj intenzivní produkce mléka formou ustájení chovů a zakládání farem. Příležitostí pro české společnosti je budování uzavřených chovů pro mléčný a masný skot, mlékáren, zpracování krmných plodin a směsí, investice do veterinárně schválených výroben s kvalitními dojícími či porážecími a porcovacími technologiemi, investice do zařízení na výrobu mléčných či masných výrobků, do udíren a balících technologií. Rozvíjet se bude i výstavba masokombinátů, chladírenských a mrazírenských skladů. Mongolsko má zájem o dovoz zemědělské techniky pro prvovýrobu, např. o traktory, a to jak pro zemědělství, tak lesnictví.

Vláda chce zlepšit využití zemědělské půdy a určit regiony vhodné pro intenzivní chov.  Podporuje stavbu skladů, sýpek, hospodářských kapacit. Centrální region projevil zájem o naše zkušenosti a techniku v bramborářství. Ve všech těchto segmentech by české firmy mohly nalézt exportní příležitosti. Další příležitosti jsou i v zavádění sanitárních, fytosanitárních a veterinárních opatření. Díky předaným zkušenostem se zalesňováním a údržbou lesa lze nabízet českou lesnickou techniku. V neposlední řadě i maloobchodní trh potravin a nápojů není zdaleka saturovaný a je zájem o české výrobky.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

 

 

 

 

Energetický průmysl

Celková instalovaná kapacita elektráren v Mongolsku je 1 200 MW (srpen 2018), z nichž reálně lze kvůli zastaralosti tepelných elektráren využít jen cca 900 MW. Poptávka převyšuje produkční schopnosti země o 30 %. S očekávaným růstem těžebního průmyslu je třeba významně navýšit produkci elektrické energie. Poptávka v r. 2020 dle odhadu bude činit 2300 MW. V současné době se pracuje na mnoha projektech, které by umožnily energetickou soběstačnost Mongolska. Plánuje se výstavba 700 MW tepelné elektrárny v Baganuuru, 450 MW elektrárny v Oyu Tolgoi a gigantické 5,2 GWh uhelné elektrárny v pánvi Shivee Ovoo. Byla podepsána dohoda o výstavbě 300 MW tepelné elektrárny v uhelné pánvi Tavan Tolgoi Kromě dominantní výroby elektrické energie z mongolského hnědého uhlí se bude rozvíjet i výroba z obnovitelných zdrojů. Zprovozněn byl větrný park 55 MW Sainshand Wind Farm, je plánován 50 MW větrný park Tsetsii Wind Farm v Jižní Gobi. Dokončuje se 15 MW solární elektrárna poblíž nového mezinárodního letiště. Populární je vize zapojení Mongolska (exportem energie ze solárních elektráren v gobijských oblastech Mongolska do ČLR) do tzv. východoasijského gridu. Díky 300 slunečným dnům v roce a intenzitě slunečního záření 4,3–4,7 kWh/m2/den má země výrobní potenciál až 11 GW z tohoto zdroje. Severní a západní oblasti země mají odhadovaný potenciál k výrobě až 6,4 GW elektrické energie z vodních zdrojů. Vládní dokument Státní energetická politika z roku 2015 určuje energetickou politiku země do r. 2030. Zaměřuje se na tři klíčové priority, a to bezpečnost, účinnost a ochranu životního prostředí. Čeští dodavatelé by při výstavbě uhelné elektrárny v Tavan Tolgoi mohli nabídnout např. technologie na využití odpadního tepla.


Vláda se snaží zamezit i energetickým ztrátám instalací chytrých elektroměrů a softwarového zařízení v elektrických sítích, v domácnostech i výrobnách a institucích.

Vládní dokument Státní energetická politika z roku 2015 určuje energetickou politiku země do r. 2030. Zaměřuje se na tři klíčové priority, a to bezpečnost, účinnost a ochranu životního prostředí.  Cíle budou realizovány ve dvou fázích: 1) do r. 2023 má být zdvojnásobena instalovaná kapacita výroby elektrické energie, budou vytvořeny podmínky pro intenzivní rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů s podílem min. 10% vodních elektráren na energetickém mixu. Do roku 2023 se zvýší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů ze současných 7 procent na 20 procent. Bude nastavena cenotvorba (tarify) reflektující reálné náklady sektoru tak, aby tento sektor byl přitažlivý pro investory. 2) Do r. 2030 dosáhne bezpečnostní energetická rezerva nejméně 20 % produkce. Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové instalované kapacitě bude činit 30%. Regiony budou propojeny vysokokapacitní přenosovou soustavou vysokého napětí. Distribuční sítě budou plně privatizovány a energetický sektor bude fungovat v konkurenčním prostředí. Mongolsko bude propojeno se sousedními zeměmi (RF, Čína) vysokokapacitní přenosovou soustavou, kterou bude využívat k exportu elektrické energie

Elektrotechnika

V Mongolsku se očekává růst poptávky po široké škále elektrotechnických výrobků s využitím pro zajištění vytápění obytných a kancelářských prostor, k měření spotřeby el. energie domácností i velkoodběratelů, zajištění vzduchotechniky, klimatizace apod. Bude se rozvíjet i segment zabezpečovacích zařízení. V neposlední řadě se očekává poptávka po transformátorech pro segment výroby a distribuce elektrické energie. Mongolské firmy z České republiky poptávají i elektrické zařízení, součástky a materiál.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Těžba surovin je pro ekonomiku klíčová, je hlavním zdrojem příjmu země, podílí se 25 % na HDP a 80 % na celkovém exportu. Ve střednědobé perspektivě je proto cílem zvýšit přidanou hodnotu v sektoru zpracováním vytěžených surovin a zaměřit se i na zatím netěžené surovinové zdroje. Příležitosti pro český export skýtají tzv. megaprojekty v oblasti těžebního průmyslu – projekty Oyu Tolgoi a Tavan Tolgoi, ale i menší projekty zaměřené na těžbu a zpracování např. nerudních surovin. V únoru r. 2017 schválila vláda implementaci projektu GOLD-2, který usiluje o pravidelný nárůst těžby zlata o 2–3 t ročně s cílem dosažení roční produkce na úrovni 25 t v r. 2020. Nutné zvýšení efektivity povrchové těžby společnosti Erdenet Mining Corporation–GOK může přinést obchodní příležitosti – např. změnu z horizontální na vertikální způsob přepravy. Nicméně společnost se potýká s majetkovými problémy. Zavádění moderních postupů těžby a zpracování nerostných surovin a automatizační a řídící systémy jsou příležitostí pro české firmy.  Sektor poptává i těžkou dopravní a nákladní techniku. Významnou zahraniční investicí je indická miliardová investice do stavby první mongolské ropné rafinerie v Jižní Dornogovi. Ačkoliv se ve světovém měřítku jedná o malou rafinerii, na zahájení její stavby v červnu 2018 je nahlíženo jako na konec závislosti na ruské ropě. Rafinerie bude schopna zpracovat 1,5 mil. tun surové ropy ročně, vyprodukuje 30 tisíc barelů denně.  Nová rafinerie, jejíž dostavba je plánována na 2022, by měla pokrýt celonárodní poptávku po PHM (benzín, nafta), leteckém benzínu a LPG. Příležitosti mohou využít firmy dodávající stavební materiály, čističky, stojany LPG, a další. Spolu se stavbou rafinérie bude postavena i nová 20 km železnice a silnice, která rafinerii propojí s energetickými zdroji a městem Sainshand.


Rozsáhlé zásoby řady vzácných minerálních prvků zůstanou nevyužity bez masivních přímých zahraničních investic (FDI). Geologové zahraničních firem, které v Mongolsku provádí průzkumné práce se shodují v tom, že země disponuje velmi atraktivními nerostnými zdroji. Prokázané zásoby např. uhlí v MNG jsou ve výši 26,8 mld. tun a celkové zásoby se odhadují až na 162 mld. tun (1/3 koksovatelné).

Na těžbě nerostů a jejich exportu je Mongolsko závislé. Ve střednědobé perspektivě je cílem zvýšit přidanou hodnotu v těžebním sektoru. Od května  2019 je v platnosti zákaz vytápění surovým uhlím. Vláda opatření přijala kvůli alarmujícímu znečištění ovzduší v hlavním městě. Domácnostem bude za cenu surového uhlí poskytovat brikety, které mají větší výhřevnost a produkují méně polutantů. Opatření má zajistit 50% snížní emisí v hlavním městě.

Příležitosti pro český export mohou skýtat tzv. megaprojekty v oblasti těžebního průmyslu – projekty Oyu Tolgoi a Tavan Tolgoi. V květnu 2015 byla uzavřena složitě sjednávaná dohoda o rozvoji druhé fáze gigantického těžebního projektu v podobě „Oyu Tolgoi Underground Mine Development and Financing Plan“. Příprava naleziště mědi, zlata a dalších cenných kovů k hlubinné těžbě (na rozdíl od první fáze, která je povrchová) se odhaduje na sedm let s nutnými investičními náklady ve výši 7 mld. USD. V prosinci 2015 byla uzavřena dohoda s konsorciem dvacítky mezinárodních bank o financování 70% hodnoty celého projektu, 30% bude financováno z vlastních zdrojů Oyu Tolgoi /společný podnik mongolské vlády (34% podíl) a struktury ovládané těžebním, zejména britsko-australským gigantem Rio Tinto/. Realizace výstavby veškeré infrastruktury pro hlubinnou těžbu se předpokládá v letech 2016-2022. Doba samotné těžby může velmi pravděpodobně přesáhnout horizont roku 2100, s očekávanými celkovými ročními objemy produkce a prodeje koncentrátu ve výši 1,8 mil. tun (65% podíl bude mít hlubinná těžba, 35% podíl v současnosti již prováděná těžba povrchová). Oyu Tolgoi tak bude aspirovat na místo třetího největšího těžaře mědi na světě.

Druhý megaprojekt - 4 mld. USD investice do rozvoje těžby černého uhlí v pánvi Tavan Tolgoi prostřednictvím licencí, které vlastní státní společnost Erdenes Tavan Tolgoi.

V Mongolsku je však řada dalších velkých a středně velkých společností, které se zabývají těžbou nerostných surovin. Uplatnění mohou najít nabídky těžební a pomocné techniky, technologií čištění odpadních vod, odpadového hospodářství, ale i služeb v oblastech geologie a hydrogeologie. 

Diskutují se i projekty zplyňování a zkapalňování hnědého uhlí a následná výroba paliv (zejména nafta). Mongolsko se svými uhelnými zásobami a geografickou blízkostí Číny, Koreje a Japonska, tedy ekonomik závislých na importu energetických surovin, má konkurenční výhodu a může se v horizontu několika let stát významným exportérem paliv.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Nové zdroje pitné vody, jejich ochrana a příslušná infrastruktura pro rychle rostoucí Ulánbátar jako i pro řadu míst v provinciích jsou důležitou prioritou centrální vlády i regionálních správ. Jurtoviště na okraji hlavního města, kde žijí statisíce obyvatel, nejsou připojena na centrální vodovodní a kanalizační systém. Americká Millenium Challenge Corporation v rámci kompaktního programu na snížení chudoby a zajištění růstu vytipovala pro Ulánbátar dva hlavní vodohospodářské projekty, na něž vyčlenila 350 mil. USD. V rámci projektů budou vystaveny zásobárny vody, které zamezí vysychání řeky Tuul a zajistí zdroj pitné vody (pro Ulánbátar) z této řeky i v obdobích sucha, dojde k navýšení počtu studničních celků (well fields) a zavede se recyklace vody pro zásobování elektráren (č. 3 a 4), aby používaly místo pitné vodu užitkovou/recyklovanou. 

Hlavní město potřebuje další čističky vod.  Téměř neřešené je odpadové hospodářství (sběr, svoz, třídění a následná utilizace). Týká se tuhých komunálních odpadů, ale i nebezpečných odpadů (např. generovaných těžebním průmyslem, těžkých kovů ze zpracovatelských průmyslů). Příležitostmi mohou být nejen velké, centrální projekty, ale i investice z řad soukromých malých a středních průmyslových podniků, které nebudou nadále napojeny pouze na centrální čističky, ale od května 2019 musí mít svou vlastní menší čističku. Připravován je čínský projekt na stavbu velké čističky pro Ulánbátar s termínem dokončení do dvou let. K provozu čističky bude používaná předčistěná voda, bude poptávka až po 240 menších čističkách. Vzhledem ke zkušenostem českých firem s vodohospodářstvím a odpadním hospodářstvím se v realizaci malých čističek pro průmyslové podniky pro ně naskýtá zajímavá komerční příležitost.

Železniční a kolejová doprava

Pro rozvoj mongolské ekonomiky je klíčová železniční infrastruktura. Mongolská železniční síť má délku 1 815 km a bude se rozšiřovat v několika fázích, celkově má jít až o 5 tis. km. Mongolsko má ambici dosažení 200 % nárůstu ročních objemů přepraveného nákladu, jako tranzitní země mezi RF a ČLR, do r. 2030. Výstavba nových železničních tras je v zájmu především těžařských společností, které také v řadě případů budou vystupovat jako koncesionáři/investoři. V roce 2019 bude zahájena výstavba 542 km dlouhé železniční trasy Erdenet-Ovoot mine. Na investici v celkové výši 1,25 mld. USD se bude podílet Northern Railways LLC a Gezhouba Group International Company of China. Železnice bude propojená s železnicemi RF a ČLR a stane se částí ekonomického koridoru, propojujícího Asii s Evropou. Aktuálními projekty, řešenými státní Mongolskou železnicí ve spolupráci se zahraničními partnery, je rovněž budování železničního spojení mezi Tavan Tolgoi (uhelná pánev) a Gashuun Sukhait (hranice s ČLR) v délce 267 km a trasy Khuut – Bichigt (230 km). Jedná se i o projektu železniční trasy Dalanzadgad – Sainshand (456 km).

Ulánbátarská železnice, společný mongolsko-ruský státní podnik, připravuje investiční plány v hodnotě až 4 mld. USD, které se týkají elektrifikace stávající a výstavby nové, paralelní koleje na trase Altanbulag – Zamyn-Uud. Tyto projekty jsou příležitostmi pro uplatnění české produkce a služeb – automatika, telematika, subdodávky pro budování tratí či plánovanou výrobu vagónů a servis lokomotiv, ale také související segmenty jako osvětlovací zařízení (včetně podílu na jejich místní výrobě).

Zemědělský a potravinářský průmysl

V zemědělském sektoru je zaměstnáno téměř 30 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Mongolska a na HDP se podílí cca 14 %. Živočišná výroba tvoří zhruba 70 % celkové produkce sektoru. Počty hospodářských zvířat dosahují 69 mil. kusů. Ovce a kozy tvoří 90 % z celkového množství. Mongolsko se snaží o zvýšení exportu masa a proto se snaží se vytvořit potřebné veterinární podmínky k chovu a evidenci zvířat. V Mongolsku se produkuje velmi omezené množství kravského mléka, což je způsobeno extenzivní formou chovu skotu. Velké místní společnosti, často s podporou státu, se začínají zaměřovat na rozvoj intenzivní produkce mléka formou ustájení chovů a zakládání farem.  Příležitostí pro české společnosti je budování uzavřených chovů pro mléčný a masný skot, budování mlékáren, zajištění krmných plodin a směsí, investice do veterinárně schválených výroben s kvalitními dojícími či porážecími a porcovacími technologiemi, investice do zařízení na výrobu mléčných či masných výrobků, do udíren či následně balících technologií. Rozvíjet se bude i výstavba masokombinátů, chladírenských a mrazírenských skladů.  

Mongolsko má zájem o dovoz zemědělské techniky pro prvovýrobu, např. o traktory, a to jak pro zemědělství, tak lesnictví. Zemědělská technika užívaná v Mongolsku je z 20 % zastaralá, z 55 % běžná a z 25 % moderní. Cílem vlády je pořídit novou techniku tak, aby byla do roku 2020 z 60 % běžná a ze 40 % moderní. 

Vláda také v rámci akčního plánu 2016-2020 naplánovala rozvoj pěstitelství. Chce zlepšit využití zemědělské půdy a určit regiony vhodné pro intenzivní chov, zajistit 100% soběstačnost v produkci krmiv, zvýšit produkci ovoce, zlepšit úrodnost půdy, zlepšit kvalitu zrn, zamezit půdní erozi a znehodnocení, zavést moderní zavlažovací systém a v neposlední řadě podporovat dovozy moderních zemědělských technologií, zařízení, hnojiv a ochranných chemikálií pro rostliny.  Také podporuje stavbu skladů, sýpek, hospodářských kapacit. Ve všech těchto segmentech by české firmy mohly nalézt vhodné exportní a investiční příležitosti.

Nové příležitosti pro uplatnění české techniky a know-how se od r. 2015 vyvíjejí díky rozvojovému projektu v oblasti lesního hospodářství, komplementárnímu k dosavadním dílčím mongolským a zahraničním iniciativám v tomto sektoru.

V neposlední řadě i maloobchodní trh potravin a nápojů není zdaleka saturovaný. Z české produkce je zájem zejména o trvanlivé uzeniny, pivo, cukrovinky, cereální výrobky a konzervované výrobky.

Civilní letecký průmysl

Mongolsko se rozkládá na ploše 1 566 000 km2. V zemi je jedno mezinárodní letiště v hlavním městě Ulánbátaru a 22 regionálních letišť a aerodromů v provinciích.  Je dostaveno nové mezinárodní letiště s přepravní kapacitou 3 mil. pasažérů ročně, ovšem provoz je odložen pravděpodobně až na rok 2020. 

V leteckém průmyslu by se české firmy mohly uplatnit při dodávkách mobilních, modulárních letišť a moderních letištních systémů pro regionální letiště a při dodávkách menších letounů.

Současná regionální letiště jsou zastaralá, nevyhovují požadavkům na spojení mezi hlavním městem, vzdálenými regiony a těžebními oblastmi. V regionech se navíc počítá se zakládáním nových průmyslových center. Země není dostatečně propojena silniční a železniční sítí. Tyto a další důvody vedly vládu k vypracování koncepce, která zajistí rozvoj civilního letectví. Spojení hlavního města Ulánbátaru s regionálními „uzly“ (jeden na západě země, druhý na východě) bude velkými dopravními letadly zajišťovat státní dopravce MIAT. Propojení uzlů s okolními provinciemi pak menšími letouny zajistí soukromí dopravci. V Mongolsku není řešena ani záchranná nebo požární letecká služba, chybí vrtulníky a heliporty. Taktéž se začíná rozvíjet i segment malého civilního letectví s cílem komerční dopravy i amatérského létání (sportovní či rekreační účely). Očekává se významný růst poptávky po získání pilotních licencí, malých letounech a příslušných servisních službách, a to i pro geologický sektor včetně geologického mapování.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Převážná většina místních zdravotnických zařízení je nedostatečně vybavena zdravotnickou technikou a to téměř na všech úrovních péče.  V Mongolsku je rozvoj zdravotnictví podporován i z dárcovských zdrojů a jedním z projektů je např. i zajištění základní péče rodinám ze vzdálených oblastí. Kromě standardní lékařské techniky a vybavení nemocnic se budou rozvíjet služby spojené s využitím moderních technologií pro přenos dat o aktuální zdravotní kondici pacienta. Díky velkým vzdálenostem a malé hustotě osídlení budou zajímavá mobilní řešení zdravotnické péče. Místní dovozci spolupracují již také s českými producenty léčiv a farmaceutických výrobků a poptávka po rozšíření této škály stále trvá. Příležitostmi pro české dovozce by mohly být chirurgické nástroje a materiál, nemocniční lůžka, diagnostické přístroje, atp. Mongolská vláda se zajímá o zkušenosti zahraničních zdravotních pojišťoven a poptává výměnu expertů.

Obranný průmysl

V kontextu potřeb mongolských ozbrojených sil lze jako perspektivní oblasti pro český obranný průmysl uvést export ručních zbraní, obranné techniky a materiálu pro pozemní i leteckou divizi, vybavení pro balistickou ochranu, dodávky nafukovacích stanů, padáků, atp. Rovněž lze nabídnout údržbu a modernizaci používané obranné techniky, včetně sovětské. Česká strana by mohla zvážit i opětovnou účast českých vojáků na mezinárodním cvičení Khaan Quest. Připravována je prezentace produkce obranné techniky českých firem pro Ministerstvo obrany, Úřad pro ochranu vnějších hranic, Úřad pro mimořádné události, policii, SWAT.

Stavební průmysl

S cílem zlepšit životní podmínky obyvatelstva a stav infrastruktury vyhlásila mongolská vláda v rámci SDG´s Mongolia 2030 strategický plán, jenž zahrnuje změnu systému osídlení a decentralizaci obyvatel, zavedení územních plánů a katastrů, vytvoření nových průmyslových, obchodních a residenčních center, satelitních měst, přestěhování chudého obyvatelstva z jurtovišť (tábořišť stanových jurt bez sociálního zařízení) do státem pronajímaných bytových bloků a zefektivnění zásobování městských oblastí vodou, teplem a elektřinou.

Mongolsko je rozděleno do tří sektorů, hlavní město Ulánbátar s převahou služeb, oblasti nalezišť strategických nerostných surovin s rozvinutějším průmyslem a venkov s převládajícím zemědělstvím. Vláda si stanovila za cíl zmapovat potenciální těžařská naleziště a zakládat zde nová průmyslová/obchodní/residenční centra. Pokračuje v tvorbě plánů územního rozvoje. V hlavním městě je nutné zajistit decentralizaci a naplánovat systém satelitních měst. Již teď se očekává vznik nového sub-centra v místě stavby nového mezinárodního letiště 50 km od Ulánbátaru (Khushugtiin Khundii). Celkově je snaha budovat tzv. green centra napojená na zdroje obnovitelné energie. Další rozvoj urbanistiky se musí opírat o databáze s topografickými mapami, s podzemními a pozemními inženýrskými sítěmi, s geologickými a environmentálními daty, nezbytná je katastrální databáze. Při těchto projektech by mohly asistovat české firmy. 

Z pohledu investic se v infrastruktuře a stavebnictví dá v nadcházejících letech očekávat značný boom. Neutěšený stav infrastruktury, nedostatek pitné vody, znečištěné ovzduší a složité životní podmínky v jurtovištích v Ulánbátaru vedou mezinárodní instituce k rozsáhlým úvěrům do mongolské ekonomiky. Např. Asijská rozvojová banky financuje projekt rozvoje městských služeb v Ulánbátaru, výstavbu 10 000 ekologických bytových jednotek, rekonstrukci 100 hektarů jurtovišť, zajištění přístupu k infrastruktuře a veřejným službám v krajích Omnogovi, Dornogovi, Arkhangai a Ugurkhangai, projekt managementu odpadních vod v Darchanu. Millenium Challenge Corporation zajišťuje dva hlavní vodohospodářské projekty v Ulánbátaru, zavádí pilotní projekt - stavbu zásobáren vody, které zamezí vysychání řeky Tuul a zajistí zdroj pitné vody (pro Ulánbátar) z této řeky i v obdobích sucha, chce navýšit počet studničních celků (well fields) a recyklovat vodu pro zásobování elektráren (č. 3 a 4), aby tyto nemusely používat vodu pitnou, nýbrž užitkovou/recyklovanou.

Investiční projekty hlavního města budou směřovány do budování oblastních center v Bayankhoshuu, Denjiin a Dambadarjaa. Zajímavým projektem je vybudování industriálně technologického parku v Nalaikhu, kde by na 120 hektarech mělo být vytvořeno 1500 nových pracovních míst. V Ulánbátaru se dále hovoří o 8 projektech na zajištění dostupného ubytování, rekonstrukci a infrastukturu jurtovišť, výstavbu bytů k pronájmu a efektivnějšího vyhřívání u současných domů. V neposlední řadě byly zmíněny nezbytné investice do stavby silnic, vnitřního spojení v jurtovištích, silničních služeb, zajištění bezpečnosti v okolí škol a budování parkovišť.

České firmy by se mohly uplatnit při dodávkách stavebního materiálu, zařízení, či při samotné realizaci staveb.

Automobilový průmysl

Mongolští představitelé, firmy, ale i občané mají kladný vztah k české automobilové produkci a pravidelně opakují zájem o dodávky osobních, autobusů, motocyklů nižší kubatury a také nákladních vozů pro vojenské účely a pro těžbu. V danou chvíli na trhu žádné české vozy reprezentaci nemají. Z evropských vozů má v Mongolsku zastoupení Volkswagen, Mercedes Benz, Land Rover, BMW, Audi a Porsche. Prodávají vozy v desítkách kusů. Výsadní postavení na trhu mají japonské značky následované vozy korejskými. V jednání je zastoupení Škody Auto.

Dobrý investiční potenciál vykazuje i turismus, ekoturismus, telekomunikace, IT technika. Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Informace o veletrzích, výstavách a významných konferencích konaných v Mongolsku v r. 2019 je uvedena v kapitole 6.4.

Aktuality jsou uveřejňovány na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru.

Nejvýznamnějšími veletrhy jsou "Mongolia Mining " zaměřený na oblast těžebního průmyslu, který se konal v dubnu 2019  (více info na http://www.mongolia-mining.org/) a multisektorový veletrh "Expo Mongolia", který se bude konat 9.-11.10.2019 v Ulánbátaru (více info na http://www.expomongolia.com/). Zájem roste o výstavu/konferenci Coal Mongolia, jejíž 9. ročník se bude konat 5.-6. září 2019. Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru předpokládá účast českých subjektů na některé ze zmíněných akcích.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: