Mongolsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru (Mongolsko)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

 

 

 

 

Energetický průmysl

Naprostá většina elektrické a tepelné energie se v Mongolsku vyrábí v tepelných elektrárnách. V malé míře jsou využívány i vodní a větrné zdroje či solární elektrárny. Celková instalovaná kapacita elektráren v Mongolsku je 1184 MW (květen 2017). Reálně využitelných je však kvůli zastaralosti tepelných elektráren jen přibližně 900 MW. Poptávka převyšuje produkční schopnosti země o 30%. Příhraniční oblasti jsou napojeny na rozvodné sítě RF či Číny. S očekávaným růstem těžebního průmyslu je třeba významně navýšit produkci elektrické energie. Poptávka  v r. 2020 dle odhadu bude činit 2300 MW a v r. 2030 dokonce 3080 MW. V současné době se pracuje na mnoha projektech, které by umožnily energetickou soběstačnost Mongolska. Jedná se zejména o výstavbu 700 MW tepelné elektrárny v Baganuur/-u, výstavbu 450 MW tepelné elektrárny v uhelné pánvi Tavan Tolgoi či současnou vládou velmi podporovaný projekt výstavby gigantické 5,2 GWh uhelné elektrárny v pánvi Shivee Ovoo. Kromě dominantní výroby elektrické energie z mongolského hnědého uhlí se bude rozvíjet i výroba z obnovitelných zdrojů. Již se realizuje výstavba větrných parků (55 MW Sainshand Wind Farm, 50 MW Tsetsii Wind Farm v Jižní Gobi) a fotovoltaických elektráren. Populární je vize zapojení Mongolska (exportem energie ze solárních elektráren v gobijských oblastech Mongolska do ČRL) do tzv. východoasijského gridu. Díky 300 slunečným dnům v roce a intenzitě slunečního záření 4,3-4,7 kWh/m2/den má země výrobní potenciál až 11 GW z tohoto zdroje. Tento potenciál je však naprosto nevyužit. Oblasti v poušti Gobi jsou vhodné pro instalaci velkokapacitních fotovoltaických panelů. Zatím nejvýznamnější iniciativou ve využití tohoto zdroje bylo vybavení cca 100 tisíc pasteveckých rodin přenosnými solárními systémy (projekt spolufinancovaný Světovou bankou a německou vládou). V lednu 2017 byla ve městě Darkhan zprovozněna solární 10 MW elektrárna (postavena Solar Power International LLC, konsorciem japonské Sharp a Shigemitsu Shoji). Další solární elektrárnu s výkonem 10 MW staví firma „Mon naran XXK“ v západní části Ulánbátaru (v distriktu Songinokhairkhan). Tato elektrárna, která bude okrajově využita i pro zemědělské účely (skleníky pro pěstování zeleniny), je již částečně v provozu (2MW) a bude dokončena v roce 2018.

Severní a západní oblasti země mají odhadovaný potenciál k výrobě až 6,4 GW elektrické energie z vodních zdrojů. V současné době je instalováno 24 MW, což jsou zhruba 2 procenta celkové produkční kapacity Mongolska. Dlouhodobě se zvažuje výstavba 315 MW vodní elektrárny na řece Eg u mongolsko-ruské hranice a 300 MW vodní elektrárny na řece Shuren.

Vláda se snaží zamezit i energetickým ztrátám. Státní podnik pro distribuci elektrické energie UBEDN zamýšlí instalovat systém chytrých elektroměrů a softwarového zařízení v hlavním městě Ulánbátar.

 

Vládní dokument Státní energetická politika z roku 2015 určuje energetickou politiku země do r. 2030. Zaměřuje se na tři klíčové priority, a to bezpečnost, účinnost a ochranu životního prostředí.  Cíle budou realizovány ve dvou fázích: 1) do r. 2023 má být zdvojnásobena instalovaná kapacita výroby elektrické energie, budou vytvořeny podmínky pro intenzivní rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů s podílem min. 10% vodních elektráren na energetickém mixu. Do roku 2023 se zvýší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů ze současných 7 procent na 20 procent. Bude nastavena cenotvorba (tarify) reflektující reálné náklady sektoru tak, aby tento sektor byl přitažlivý pro investory. 2) Do r. 2030 dosáhne bezpečnostní energetická rezerva nejméně 20 % produkce. Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové instalované kapacitě bude činit 30%. Regiony budou propojeny vysokokapacitní přenosovou soustavou vysokého napětí. Distribuční sítě budou plně privatizovány a energetický sektor bude fungovat v konkurenčním prostředí. Mongolsko bude propojeno se sousedními zeměmi (RF, Čína) vysokokapacitní přenosovou soustavou, kterou bude využívat k exportu elektrické energie

Elektrotechnika

V Mongolsku se očekává růst poptávky po široké škále elektrotechnických výrobků s využitím pro zajištění vytápění obytných a kancelářských prostor, k měření spotřeby el. energie domácností i velkoodběratelů, zajištění vzduchotechniky, klimatizace apod. Bude se rozvíjet i segment zabezpečovacích zařízení. V neposlední řadě se očekává poptávka po transformátorech pro segment výroby a distribuce elektrické energie. Mongolské firmy z České republiky poptávají i elektrické zařízení, součástky a materiál.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Mongolsko je zemí s obrovskou zásobou nerostných surovin. Těžba surovin je pro ekonomiku klíčová, je hlavním zdrojem příjmu země, podílí se 25 % na HDP a 80 % na celkovém exportu. Těžba uhlí, převážně do Číny, vzrostla v roce 2017 téměř čtyřnásobně.  Silná závislost na jediném sektoru s sebou však přináší nebezpečí v podobě výkyvů světových cen surovin či zpomalení růstu ekonomik významných odběratelů (Čína, RF). Ve střednědobé perspektivě je proto cílem zvýšit přidanou hodnotu v sektoru zpracováním vytěžených surovin. Příležitosti pro český export skýtají tzv. megaprojekty v oblasti těžebního průmyslu – projekty Oyu Tolgoi a Tavan Tolgoi, ale i menší projekty zaměřené na těžbu a zpracování např. nerudních surovin. V únoru r. 2017 schválila vláda implementaci projektu GOLD-2, který usiluje o pravidelný nárůst těžby zlata o 2-3 t ročně s cílem dosažení roční produkce na úrovni 25 t v r. 2020. Rozvoj těžby této komodity hodlá vláda podpořit zvýhodněnými úvěry. Dosavadní povrchová těžba mědi a zlata firmou Oyu Tolgoi by měla být doplněna těžbou hlubinnou (syndikovaný úvěr MMF a EBRD 4,3 mld. USD určený na výstavbu šachet a vytvoření infrastruktury pro hlubinný důl na dobývání zlaté a měděné rudy). Předpokládá se také rozšíření těžby kvalitního černého uhlí v pánvi Tavan Tolgoi (New Tavan Tolgoi - West Tsankhi). Koksovatelné uhlí se v budoucnu bude  těžit i v oblasti Khuvsgulu. Nutné zvýšení efektivity povrchové těžby společnosti Erdenet Mining Corporation – GOK může přinést obchodní příležitosti – např. změnu z horizontální na vertikální způsob přepravy. Zavádění moderních postupů těžby a zpracování nerostných surovin s využitím nových, ale i repasovaných těžebních zařízení, je příležitostí pro české firmy v Mongolsku. Sektor poptává i těžkou dopravní a nákladní techniku.

 

Vláda zadala vypracování studie proveditelnosti na výstavbu první mongolské rafinérie na zpracování ropy v provincii Dornogobi. Stavební práce by měly začít ve druhém čtvrtletí 2018. Projekt je připravován spolu s indickými partnery, české společnosti by se mohly podílet formou subdodávek. Výstavba bude kontrolována několika kontrolními orgány.  Spolu se stavbou rafinérie bude postavena i nová 20 km železnice a silnice, která rafinerii propojí s energetickými zdroji a městem Sainshand.  

 

Rozsáhlé zásoby řady vzácných minerálních prvků zůstanou nevyužity bez masivních přímých zahraničních investic (FDI). Geologové zahraničních firem, které v Mongolsku provádí průzkumné práce se shodují v tom, že země disponuje velmi atraktivními nerostnými zdroji. Prokázané zásoby např. uhlí v MNG jsou ve výši 26,8 mld. tun a celkové zásoby se odhadují až na 162 mld. tun (1/3 koksovatelné).

 

Na těžbě nerostů a jejich exportu je Mongolsko závislé. Ve střednědobé perspektivě je cílem zvýšit přidanou hodnotu v těžebním sektoru. Dlužno konstatovat, že naprostá většina všech nerostů se v Mongolsku těží povrchově.

 

Příležitosti pro český export mohou skýtat tzv. megaprojekty v oblasti těžebního průmyslu – projekty Oyu Tolgoi a Tavan Tolgoi. V květnu 2015 byla uzavřena složitě sjednávaná dohoda o rozvoji druhé fáze gigantického těžebního projektu v podobě „Oyu Tolgoi Underground Mine Development and Financing Plan“. Příprava naleziště mědi, zlata a dalších cenných kovů k hlubinné těžbě (na rozdíl od první fáze, která je povrchová) se odhaduje na sedm let s nutnými investičními náklady ve výši 7 mld. USD. V prosinci 2015 byla uzavřena dohoda s konsorciem dvacítky mezinárodních bank o financování 70% hodnoty celého projektu, 30% bude financováno z vlastních zdrojů Oyu Tolgoi /společný podnik mongolské vlády (34% podíl) a struktury ovládané těžebním, zejména britsko-australským gigantem Rio Tinto/. Realizace výstavby veškeré infrastruktury pro hlubinnou těžbu se předpokládá v letech 2016-2022. Doba samotné těžby může velmi pravděpodobně přesáhnout horizont roku 2100, s očekávanými celkovými ročními objemy produkce a prodeje koncentrátu ve výši 1,8 mil. tun (65% podíl bude mít hlubinná těžba, 35% podíl v současnosti již prováděná těžba povrchová). Oyu Tolgoi tak bude aspirovat na místo světově třetího největšího těžaře mědi.

 

Druhý megaprojekt - 4 mld. USD investice do rozvoje těžby černého uhlí v pánvi Tavan Tolgoi prostřednictvím licencí, které vlastní státní společnost Erdenes Tavan Tolgoi.

 

V Mongolsku je však řada dalších velkých a středně velkých společností, které se zabývají těžbou nerostných surovin. Uplatnění mohou najít nabídky těžební a pomocné techniky, technologií čištění odpadních vod, odpadového hospodářství, ale i služeb v oblastech geologie a hydrogeologie.

 

Mongolsko má velký zájem o těžbu ropy. V současné době firmy z USA, Austrálie a Číny těží několik stovek tis. barelů ropy ročně. Zásoby nejlépe prozkoumaného ložiska se odhadují na 1,5 mld. barelů. Existují projekty i na těžbu nekonveční ropy, tedy tzv. ropných písků.

 

Diskutují se i projekty zplyňování a zkapalňování hnědého uhlí a následná výroba paliv (zejména diesel). Mongolsko se svými uhelnými zásobami a geografickou blízkostí Číny, Koreje a Japonska, tedy ekonomik závislých na importu energetických surovin má konkurenční výhodu a může se v horizontu několika let stát významným exportérem paliv.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Nové zdroje pitné vody, jejich ochrana a příslušná infrastruktura pro rychle rostoucí Ulánbátar jako i pro řadu míst v provinciích jsou důležitou prioritou centrální vlády i regionálních správ. Jurtoviště na okraji hlavního města, kde žijí statisíce obyvatel, nejsou připojena na centrální vodovodní a kanalizační systém. Americká Millenium Challenge Corporation v rámci kompaktního programu na snížení chudoby a zajištění růstu vytipovala pro Ulánbátar dva hlavní vodohospodářské projekty, na něž vyčlenila 350 mil. USD. V rámci projektů budou vystaveny zásobárny vody, které zamezí vysychání řeky Tuul a zajistí zdroj pitné vody (pro Ulánbátar) z této řeky i v obdobích sucha, dojde k navýšení počtu studničních celků (well fields) a zavede se recyklace vody pro zásobování elektráren (č. 3 a 4), aby používaly místo pitné vodu užitkovou/recyklovanou.

 

Hlavní město potřebuje další čističky vod.  Téměř neřešené je odpadové hospodářství (sběr, svoz, třídění a následná utilizace). Týká se tuhých komunálních odpadů, ale i nebezpečných odpadů (např. generovaných těžebním průmyslem). Příležitostmi mohou být nejen velké, centrální projekty, ale i investice malých a středních firem (např. turistické kempy). To se týká i mobilních protipovodňových opatření na různých tocích (ve městech i v okolí průmyslových či rezidenčních areálů), neboť záplavy se v posledních letech vyskytují téměř pravidelně.

 

Schválen je čínský projekt na stavbu velké čističky pro Ulánbátar s termínem dokončení do dvou let. Jelikož k provozu čističky bude používaná předčistěná voda, vznikne požadavek na stavbu přibližně 240 menších čističek, což je dobrá příležitost pro české dodavatele.

Železniční a kolejová doprava

Pro rozvoj mongolské ekonomiky je klíčová železniční infrastruktura. Mongolská železniční síť má délku 1 815 km a bude se rozšiřovat v několika fázích, celkově má jít až o 5 tis. km. Mongolsko má ambici dosažení 200 % nárůstu ročních objemů přepraveného nákladu, jako tranzitní země mezi RF a ČLR, do r. 2030. Výstavba nových železničních tras je v zájmu především těžařských společností, které také v řadě případů budou vystupovat jako koncesionáři/investoři. V roce 2019 bude zahájena výstavba 542 km dlouhé železniční trasy Erdenet-Ovoot mine. Na investici v celkové výši 1,25 mld. USD se bude podílet Northern Railways LLC a Gezhouba Group International Company of China. Železnice bude propojená s železnicemi RF a ČLR a stane se částí ekonomického koridoru, propojujícího Asii s Evropou. Aktuálními projekty řešenými státní Mongolskou železnicí ve spolupráci se zahraničními partnery, je rovněž budování železničního spojení mezi Tavan Tolgoi (uhelná pánev) a Gashuun Sukhait (hranice s ČLR) v délce 267 km a trasy Khuut – Bichigt (230 km). Jedná se i o projektu železniční trasy Dalanzadgad – Sainshand (456 km).

Ulánbátarská železnice, společný mongolsko-ruský státní podnik, připravuje investiční plány v hodnotě až 4 mld. USD, které se týkají elektrifikace stávající a výstavby nové, paralelní koleje na trase Altanbulag – Zamyn-Uud. Tyto projekty jsou příležitostmi pro uplatnění české produkce a služeb – automatika, telematika, subdodávky pro budování tratí či plánovanou výrobu vagonů a servis lokomotiv, ale také související segmenty jako osvětlovací zařízení (včetně podílu na jejich místní výrobě).

 

V roce 2017 bylo v Mongolsku smontováno prvních pět nákladních železničních vagonů. Do budoucna by Mongolsko chtělo některé části dovážet a některé vyrábět.

Kovozpracovatelský průmysl

Zatím velmi málo rozvinutý průmyslový obor s velkým potenciálem růstu. Existuje surovinová základna a možnosti rozvoje domácí produkce, zejména zařízení využitelných v těžebním průmyslu. Diverzifikace nejen celé ekonomiky, závislé na těžbě nerostných surovin, ale např. i aktivit některých velkých těžařských podniků (např. Erdenet Mining Corporation), je pro úspěšný vývoj hospodářství země nevyhnutelné. Očekává se rozvoj výroby náhradních dílů a servis některých z těžebních zařízení. Do budoucna i jejich samotná výroba. Příležitost je při prodeji jednodušší obráběcí a tvářecí techniky, nové či repasované.

Zemědělský a potravinářský průmysl

V zemědělském sektoru je zaměstnáno téměř 30 % ekonomicky aktivního obyvatelstva Mongolska a

na HDP se podílí cca 14 %. Živočišná výroba tvoří zhruba 70 % celkové produkce sektoru. V r. 2017 dosáhly počty hospodářských zvířat 66 218 959 kusů. Ovce a kozy tvoří 90 % z celkového množství. Mongolsko se snaží o zvýšení exportu masa. Zatím však většina výrobců není schopna dodržet veterinární a hygienické podmínky požadované klíčovými importními partnery – Ruskou federací a Čínou. V Mongolsku se produkuje velmi omezené množství kravského mléka, což je způsobeno extenzivní formou chovu skotu. Velké místní společnosti, často s podporou státu, se začínají zaměřovat na rozvoj intenzivní produkce mléka formou ustájení chovů a zakládání farem.  Příležitostí pro české společnosti je budování uzavřených chovů pro mléčný a masný skot, budování mlékáren, zajištění krmných plodin a směsí, investice do veterinárně schválených výroben s kvalitními dojícími či porážecími a porcovacími technologiemi, investice do zařízení na výrobu mléčných či masných výrobků, do udíren či následně balících technologií. Rozvíjet se bude i výstavba masokombinátů, chladírenských a mrazírenských skladů.  

 

Mongolsko má zájem o dovoz zemědělské techniky pro prvovýrobu, např. o traktory, a to jak pro zemědělství, tak lesnictví. Zemědělská technika užívaná v Mongolsku je z 20 % zastaralá, z 55 % běžná a z 25 % moderní. Cílem vlády je pořídit novou techniku tak, aby byla do roku 2020 z 60 % běžná a ze 40 % moderní.

 

Vláda také v rámci akčního plánu 2016-2020 naplánovala rozvoj pěstitelství. Chce zlepšit využití zemědělské půdy a určit regiony vhodné pro intenzivní chov, zajistit 100% soběstačnost v produkci krmiv, zvýšit produkci ovoce, zlepšit úrodnost půdy, zlepšit kvalitu zrn, zamezit půdní erozi a znehodnocení, zavést moderní zavlažovací systém a v neposlední řadě podporovat dovozy moderních zemědělských technologií, zařízení, hnojiv a ochranných chemikálií pro rostliny.  Také podporuje stavbu skladů, sýpek, hospodářských kapacit. Ve všech těchto segmentech by české firmy mohly nalézt vhodné exportní a investiční příležitosti.

Nové příležitosti pro uplatnění české techniky a know-how se od r. 2015 vyvíjejí díky rozvojovému projektu v oblasti lesního hospodářství, komplementárnímu k dosavadním dílčím mongolským a zahraničním iniciativám v tomto sektoru.

V neposlední řadě i maloobchodní trh potravin a nápojů není zdaleka saturovaný. Z české produkce je zájem zejména o trvanlivé uzeniny, pivo, cukrovinky, cereální výrobky a konzervované výrobky.

Civilní letecký průmysl

Mongolsko se rozkládá na ploše 1 566 000 km2. V zemi je jedno mezinárodní letiště v hlavním městě Ulánbátaru a 22 regionálních letišť a aerodromů v provinciích.  Od listopadu 2018 bude zahájen provoz nového mezinárodního letiště s přepravní kapacitou 3 mil. pasažérů ročně. Na původním letišti vznikne školicí středisko pro piloty a servisní centrum.

 

V leteckém průmyslu by se české firmy mohly uplatnit při dodávkách mobilních, modulárních letišť a moderních letištních systémů pro regionální letiště a při dodávkách menších letounů.

 

Současná regionální letiště jsou zastaralá, nevyhovují požadavkům na spojení mezi hlavním městem, vzdálenými regiony a těžebními oblastmi. V regionech se navíc počítá se zakládáním nových průmyslových center. Země není dostatečně propojena silniční a železniční sítí. Tyto a další důvody vedly vládu k vypracování koncepce, která zajistí rozvoj civilního letectví. Spojení hlavního města Ulánbátaru s regionálními „uzly“ (jeden na západě země, druhý na východě) bude velkými dopravními letadly zajišťovat státní dopravce MIAT. Propojení uzlů s okolními provinciemi pak menšími letouny zajistí soukromí dopravci. V Mongolsku není řešena ani záchranná nebo požární letecká služba, chybí vrtulníky a heliporty. Taktéž se začíná rozvíjet i segment malého civilního letectví s cílem komerční dopravy i amatérského létání (sportovní či rekreační účely). Očekává se významný růst poptávky po získání pilotních licencí, malých letounech a příslušných servisních službách, a to i pro geologický sektor včetně geologického mapování.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Převážná většina místních zdravotnických zařízení je nedostatečně vybavena zdravotnickou technikou a to téměř na všech úrovních péče.  V Mongolsku je rozvoj zdravotnictví podporován i z dárcovských zdrojů a jedním z projektů je např. i zajištění základní péče rodinám ze vzdálených oblastí. Kromě standardní lékařské techniky a vybavení nemocnic se budou rozvíjet služby spojené s využitím moderních technologií pro přenos dat o aktuální zdravotní kondici pacienta. Díky velkým vzdálenostem a malé hustotě osídlení budou zajímavá mobilní řešení zdravotnické péče. Místní dovozci spolupracují již také s českými producenty léčiv a farmaceutických výrobků a poptávka po rozšíření této škály stále trvá. Příležitostmi pro české dovozce by mohly být chirurgické nástroje a materiál, nemocniční lůžka, diagnostické přístroje, atp.

Mongolská vláda se zajímá o zkušenosti zahraničních zdravotních pojišťoven a poptává výměnu expertů.

Obranný průmysl

V kontextu dosavadní spolupráce v podobě účasti českých vojáků na mezinárodních cvičeních v zemi a potřeb mongolských ozbrojených sil lze jako perspektivní oblasti pro český obranný průmysl uvést ruční zbraně a opravy a modernizace obrněné pozemní techniky.

Stavební průmysl

S cílem zlepšit životní podmínky obyvatelstva a stav infrastruktury vyhlásila mongolská vláda v rámci SDG´s Mongolia 2030 strategický plán, jenž zahrnuje změnu systému osídlení a decentralizaci obyvatel, zavedení územních plánů a katastrů, vytvoření nových průmyslových, obchodních a residenčních center, satelitních měst, přestěhování chudého obyvatelstva z jurtovišť (tábořišť stanových jurt bez sociálního zařízení) do státem pronajímaných bytových bloků a zefektivnění zásobování městských oblastí vodou, teplem a elektřinou.

Mongolsko je rozděleno do tří sektorů, hlavní město Ulánbátar s převahou služeb, oblasti nalezišť strategických nerostných surovin s rozvinutějším průmyslem a venkov s převládajícím zemědělstvím. Vláda si stanovila za cíl zmapovat potenciální těžařská naleziště a zakládat zde nová průmyslová/obchodní/residenční centra. Pokračuje v tvorbě plánů územního rozvoje. V hlavním městě je nutné zajistit decentralizaci a naplánovat systém satelitních měst. Již teď se očekává vznik nového sub-centra v místě stavby nového mezinárodního letiště 50 km od Ulánbátaru (Khushugtiin Khundii). Celkově je snaha budovat tzv. green centra napojená na zdroje obnovitelné energie. Další rozvoj urbanistiky se musí opírat o databáze s topografickými mapami, s podzemními a pozemními inženýrskými sítěmi, s geologickými a environmentálními daty, nezbytná je katastrální databáze. Při těchto projektech by mohly asistovat české firmy.

 

Z pohledu investic se v infrastruktuře a stavebnictví dá v nadcházejících letech očekávat značný boom. Neutěšený stav infrastruktury, nedostatek pitné vody, znečištěné ovzduší a složité životní podmínky v jurtovištích v Ulánbátaru vedou mezinárodní instituce k rozsáhlým úvěrům do mongolské ekonomiky. Např. Asijská rozvojová banky financuje projekt rozvoje městských služeb v Ulánbátaru, výstavbu 10 000 ekologických bytových jednotek, rekonstrukci 100 hektarů jurtovišť. zajištění přístupu k infrastruktuře a veřejným službám v krajích Omnogovi, Dornogovi, Arkhangai a Ugurkhangai. projekt managementu odpadových vod v Darchanu. Millenium Challenge Corporation zajišťuje dva hlavní vodohospodářské projekty v Ulánbátaru, zavádí pilotní projekt - stavbu zásobáren vody, které zamezí vysychání řeky Tuul a zajistí zdroj pitné vody (pro Ulánbátar) z této řeky i v obdobích sucha, chce navýšit počet studničních celků (well fields) a recyklovat vodu pro zásobování elektráren (č. 3 a 4), aby tyto nemusely používat vodu pitnou, nýbrž užitkovou/recyklovanou.

Investiční projekty hlavního města budou směřovány do budování oblastních center v Bayankhoshuu, Denjiin a Dambadarjaa. Zajímavým projektem je vybudování industriálně technologického parku v Nalaikhu, kde by na 120 hektarech mělo být vytvořeno 1500 nových pracovních míst. V Ulánbátaru se dále hovoří o 8 projektech na zajištění dostupného ubytování, rekonstrukci a infrastukturu jurtovišť, výstavbu bytů k pronájmu a efektivnějšího vyhřívání u současných domů. V neposlední řadě byly zmíněny nezbytné investice do stavby silnic, vnitřního spojení v jurtovištích, silničních služeb, zajištění bezpečnosti v okolí škol a budování parkovišť.

 

České firmy by se mohly uplatnit při dodávkách stavebního materiálu, zařízení, či při samotné realizaci staveb.

Automobilový průmysl

Mongolští představitelé, firmy, ale i občané mají kladný vztah k české automobilové produkci a s pravidelností opakují zájem o dodávky osobních, autobusů (zde se hovoří o přípravě tendru na nákup až 200 autobusů pro Ulánbátar), motocyklů nižší kubatury a také nákladních vozů pro vojenské účely a pro potřeby v důlním sektoru. V danou chvíli na trhu žádné české vozy reprezentaci nemají. Z evropských vozů má v Mongolsku zastoupení Volkswagen (v roce 2015 se dovezlo 27 vozů, v roce 2016 19 vozů), Mercedes Benz, Land Rover, BMW, Audi a Porshe.

Aktuální sektorové příležitosti pro Mongolsko

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

V Mongolsku generuje průmysl 30% mongolského HDP a zaměstnává 20% ekonomicky aktivního obyvatelstva. Zemědělství tvoří 14% HDP a uplatnění v něm nachází 29% ekonomicky aktivního obyvatelstva. V případě služeb jsou ukazatelé 56%, respekive 51%.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Informace o veletrzích, výstavách a významných konferencích konaných v Mongolsku v r. 2017 je uvedena v kapitole 6.4.

Aktuality jsou uveřejňovány na internetových stránkách Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru.

Nejvýznamnějšími veletrhy jsou "Mongolia Mining " zaměřený na oblast těžebního průmyslu, který se konal v dubnu 2018  (více info na http://www.mongolia-mining.org/) a multisektorový veletrh "Expo Mongolia", který se bude konat 9.-11.10.2018 také v Ulánbátaru (více info na http://www.expomongolia.com/). Další příležitostí je konference Coal Mongolia pořádaná 4. a 5. září 2018. Velvyslanectví ČR v Ulánbátaru předpokládá účast českých společností na zmíněných akcích, které je připraveno podpořit při navazování nových obchodních vazeb.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: