Mongolsko: Zahraniční obchod a investice

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Ulánbátaru (Mongolsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

V mil. USD 

2013

2014

2015

2016

2017

Obrat

10 626,9

11 011,2

8 466,6

8 275,32

10 536,2

Vývoz

4 269,1

5 774,6

4 669,5

4 917,3

6 200,7

Dovoz

6 357,8

5 236,6

3 797,2

3 357,9

4 335,5

Saldo

-2 088,7

538,0

872,3

1 559,4

1 865,2

Zdroj: Mongolský statistický úřad

V roce 2017 obchodovalo Mongolsko se 163 zeměmi, se kterými dosáhlo celkové obchodní výměny v hodnotě 10 536,2 mil. USD. Export činil 6 200,7 mil. USD, import 4 335,5 mil. USD.

Klíčovým obchodním partnerem v oblasti exportu je ČLR s 85 % podílem, následovaná UK (10,7  %) a RF (1,1%).

Následuje dalších téměř 66 zemí. Do České republiky byla v roce 2017 exportována produkce v hodnotě 222 tis. USD.

V daném období Mongolsko importovalo produkci z více jak 161 zemí. Rozhodující podíl tvoří importy z ČLR (32,6%) a RF (28,1%). Následuje Japonsko (8,4%), a USA (4,8%), .J. Korea (4,6%) a  SRN (3,0%)

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie je třetím největším obchodním partnerem Mongolska s celkovým obratem za r. 2017 v hodnotě 1199 mil.USD . Importy ze zemí EU činily 727,1 mil. USD, exporty do EU 472,1 mil. USD.

V tis. USD 

2013

2014

2015

2016

2017

Obrat

1 009 700

982 019

776 152

1 018 873

1 199 252

Vývoz

722 800

478 509

372 601

373 305

472 089

Dovoz

286 900

503 510

403 551

645 568

727 163

Saldo

435 900

-25 001

-30 950

-272 263

-255 074

Zdroj: Mongolský celní úřad

Nejvíce ze zemí EU do Mongolska v r. 2017 exportovalo Německo (128 mil. USD), Polsko (48,3 mil. USD), Itálie (45,8 mil. USD), Švédsko (32,7 mil. USD), Francie (32,4 mil. USD), Dánsko (31,3 mil. USD), Velká Británie (29,4 mil. USD), Finsko (17,4 mil. USD), Nizozemsko (13,0 mil. USD), Španělsko (15,1 mil. USD), Slovinsko (13,0 mil. USD) Maďarsko (12,2 mil. USD) a ČR (10,7 mil. USD) /Ovšem česká statistika se liší a vykazuje hodnotu exportu do Mongolska ve výši 12,5 mil. USD/.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Klíčové skupiny komodit

Export (tis. USD)

Import (tis. USD)

Potraviny

23 007,9

378 674,7

Živá hospodářská zvířata, živočišná produkce

67 416,8

57 154,6

Rostlinná produkce

67 654,8

78 128,5

Nerostné suroviny

4 933 672,1

987 821,0

Chemie

1 470,9

315 038,7

Kůže, kožešiny

23 920,7

7 842,7

Dřevo, produkce ze dřeva

633,5

40 303,6

Textil

335 466,0

72 329,8

Cement

100,6

80 302,7

Cenné kovy, drahé kameny

596 939,2

1 927,9

Základní kovy

101 000,6

333 818,4

Elektro přístroje, spotřebiče

22 770,1

920 844,5

Dopravní prostředky, náhradní díly

17 030,8

622 675,0

Zdroj: Mongolský celní úřad

 

 

 

 

 

Komoditní struktura mongolského vývozu je stabilně nejvíce orientovaná na vývoz minerálů. V roce 2017 činily nerostné suroviny 79,6 % z celkového vývozu (převážně uhlí, měď), dále pak textil a textilní výrobky 5,4 %, kameny, vzácné kovy a šperky 9,6%, živá zvířata, maso a výrobky živočišného původu 1,1%, rostlinné produkty 1,1 %.

Dlouhodobě hlavní dovozní komoditou jsou ropné produkty, stroje a zařízení, dopravní zařízení, bojlery, elektrická zařízení, potravinářské výrobky, léky, plastové produkty a chemikálie.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V r. 2004 zahájila mongolská vláda program zón volného obchodu, avšak téměř dekádu se program nenaplňoval. Mongolsko má mít tři zóny volného obchodu. Dvě na hlavních hraničních přechodech při transmongolské magistrále: s RF v Altanbulagu a na hraničním přechodu s ČLR (Zamin Úd). Třetí místo, kde se připravuje vybudování zóny volného obchodu, se nachází v Tsagaannuur, v provincii Bajan Ulgi na západě Mongolska.

Zóna “Altanbulag”, která se nachází 335 km severně od Ulánbátaru, byla oficiálně otevřena dne 22. 6. 2014. Rozkládá se na ploše 500 ha a zatím přibližně 90 subjektů uzavřelo s vedením zóny smlouvy o podnikatelských aktivitách (převážně jen bezcelní prodej). Očekával se velký rozvoj této zóny, avšak současný zájem podnikatelských subjektů o působení v zóně je minimální. Situace se může změnit v souvislosti s plánovanou výstavbou dálnice, která propojí RF s ČLR. Zóna "Zamin Úd" má být tvořena územím na mongolské i čínské straně hranice o celkové rozloze 9km2. Existuje mongolsko-čínská pracovní skupina, která se zabývá tímto projektem. První zasedání proběhlo v březnu 2015 na základě jednání ze srpna 2014 mezi prezidenty obou zemí. Hraniční přechod Zamin Úd-Erenhot má 70% podíl objemu obchodní výměny obou zemí.

Zóna "Tsagaannuur" na západní hranici Mongolska s ČLR, RF a nedalekým Kazachstánem je připravována mongolskou společností Mega Project Investment (MPI). Logistické centrum, průmyslový park a obchodní centrum mají zaujímat plochu 100ha.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice dosahovaly v letech 2010-2017 kumulované  hodnoty 17,06 mld. USD, přičemž r. 2011 byl historicky rekordní s výší 4,6 mld. USD. Od r. 2012 sledujeme prudký pokles, V průběhu posledních 11 let, hodnota fluktuovala mezi 107,08 mil. USD v roce 2014 a 2,3 mil USD v roce 2005. Klíčovými důvody rapidního poklesu přílivu přímých zahraničních investic byly klesající ceny komodit a některé z minulých excesů, které nepříznivě ovlivnily investiční klima země.

V r. 2015 došlo k završení složitých jednání realizace II.fáze (hlubinná těžba mědi a zlata) projektu Oyu Tolgoi (OT).

Naleziště disponuje vynikající kvalitou těžených nerostů. Jedná se o gigantickou investici do nové produkční kapacity, která by měla generovat 80% celkové finální produkce OT a dle konzervativních odhadů navýšit o třetinu roční HDP Mongolska. Proinvestováno má být v letech 2016-2022 cca 7 mld. USD. V prosinci 2015 došlo k uzavření dohod o syndikované půjčce ve výši 4,3 mld. USD s konsorciem cca 15 mezinárodních bank.

V r. 2016 byl příliv přímých zahraničních investic ve výši 206 mil. USD. Po čtyřech letech neustálého poklesu tak přímé zahraniční investice zaznamenaly meziroční nárůst o 36 mil. USD (21%). Důvodem jsou další investice již etablovaných subjektů. Nejvýznamnějšími investory jsou společnosti registrované v Hongkongu, Singapuru, USA a Japonsku.

Deficit běžného účtu  v únoru 2018 činil 257.6 mil. USD. Přímé zahraniční investice (FDI) vzrostly v únoru 2018 o  191.8 mil. USD. Mongolské FDI v zahraničí ve stejném období vzrostly o 4.9 mil. USD Zahraniční portfolio investic vzrostlo o 396.9 mil USD v prosinci 2017.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V krátkodobém a střednědobém horizontu je pro rozvoj mongolského hospodářsví klíčový těžební sektor.
K využití nerostného bohatství Mongolska jsou zapotřebí značné přímé zahraniční investice, které měly v období 2012-2015 klesající tendenci (nešťastná legislativní opatření - zejména zákona o Strategic Entities Foreign Investment - SEFIL z května 2012). Z tohoto důvodu mongolský parlament v říjnu r. 2013 schválil nový Investiční zákon, čímž SEFIL pozbyl platnosti. Následovalo nové znění Zákona o surovinách (Minerals Law, r.2006), které bylo MNG parlamentem schváleno 1.7.2014 současně s novým zněním Zákona o ropě a ropných produktech (Petroleum Law, 1991). Stejný den byl parlamentem schválen i Zákon o zrušení Zákona o zákazu udělování průzkumných licencí, který byl v platnosti od 12. 1. 2012 a téměř 2,5 roku udržoval moratorium na vystavování těchto licencí. Následovalo rozhodnutí vlády o vyhlášení výběrových řízení pro udělení 106 průzkumných a těžebních licencí ze 4. 7. 2014. Mongolská vláda očekává od těchto legislativních opatření významný impuls v restartu přílivu investic.

Investiční zákon

Zákon upravuje aktivity domácích i zahraničních investorů. Investiční pobídky, jenž jsou součástí zákona, se dělí na daňové a nedaňové. Daňové pobídky - především o osvobození od daní, možnosti využití zrychlených odpisů pro daňové účely, přenesení daňové ztráty do dalších let (4 - 8 let) a odpočet nákladů na školení zaměstnanců ze zdanitelných příjmů. Nedaňové pobídky - prodloužení práv k držení půdy, pobídky pro provozování činnosti ve svobodných ekonomických zónách, zvýšení kvóty pro zaměstnávání zahraničních zaměstnanců, zjednodušení vízových náležitostí.

Zákon zavedl "Stabilizační certifikát" s cílem nastolit stabilnější daňové prostředí v Mongolsku. Investorovi držícímu certifikát je umožněno stabilizovat (ukotvit) výši sazeb na 5-18 let (dle výše investice, sektoru a lokality investice) u těchto daní a poplatků: z příjmu právnických osob, DPH, cel a dani z nerostných surovin (royalty).

Neoficiální překlad Investičního zákona v anglickém jazyce nalezenete na internetových stránkách ZÚ Ulánbátar (na spodním okraji stránky).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: