Moravskoslezko sází na rozvoj turistiky

19. 3. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Turistika se stává jedním z nejrychleji rostoucích odvětví Moravskoslezského kraje.

Podle Jana Krkošky, náměstka hejtmana pro regionální rozvoj a turistický ruch, k tomu pomáhají nejen přírodní a průmyslové unikáty, ale i chytrý přístup, který kraj zvolil.

Moravskoslezský kraj patřil loni k regionům s nejvyšším nárůstem počtu turistů. Za celý rok to bylo přes deset procent, za poslední čtvrtletí roku 2018 dokonce 11,6 procenta. Proč právě teď podle vás láká region návštěvníky více než ostatní kraje?  
Za čísla o nárůstu návštěvníků jsme velice rádi. Je to do jisté míry ocenění naší práce, i když si uvědomujeme, že cestování po naší republice je současným obecným trendem. To, že těch turistů se u nás zastaví ve srovnání s jinými regiony více, je skvělé a také je skvělé to, že tady máme místa, která stojí za to navštívit. Jinými slovy – nabídka našeho regionu je velice atraktivní a pestrá a na této nabídce neustále pracujeme, protože příznivá čísla chceme dále vylepšovat. Turistickým atraktivitám se věnujeme od Beskyd až po Jeseníky. 

Jaká zlepšení chcete představit?
Jsou to různá vylepšení od půjčoven elektrokol přes novou elektroloď, upravené lyžařské běžecké trasy, aktivity pro rodiny s dětmi, gastro turistika, ale třeba také konferenční turistika, podpora cykloturistiky, rozvíjení stezky technických atraktivit a tak dále.

Přispěl k nárůstu také web na podporu turistiky, s nímž jste v roce 2017 obsadili druhé místo v soutěži Zlatý erb? 
Nárůst počtu návštěvníků je dán především kvalitní nabídkou infrastruktury a zážitků, které náš region poskytuje. Bez propracované informovanosti o této nabídce bychom však nemohli uspět, proto se domnívám, že vzrůst zájmu o náš kraj vyplývá také z moderního pojetí turistického webu, který spravuje naše krajská destinační společnost. Web severnimorava.travel se inspiroval u těch nejlepších a v souladu se zaměřením turistických produktů státu se snažíme i my svými produkty lákat na to nejlepší. Minulý rok to byla oslava 100 let založení Československa, tento rok to máme 30 let od sametové revoluce. S událostmi jsou spojená mnohá místa v našem kraji.

„Nárůst počtu návštěvníků je dán především kvalitní nabídkou infrastruktury a zážitků, které náš region poskytuje.“

Kde jste pro web hledali inspiraci?
Inspiraci jsme čerpali ze špičkových evropských destinačních webů, například švýcarských nebo irských. Snahou bylo, aby portál návštěvníka přilákal atraktivní grafikou a zároveň mu poskytl co nejlepší servis při plánování jeho cesty k nám i během ní.

Je po prvních letech fungování něco, co nyní plánujete na webu vylepšit?
Zájem o klasické weby docela rychle klesá, musíme se více orientovat na sociální sítě, což vyžaduje trochu jiný přístup ke sdílení informací, je nutné klást větší důraz na fotografie, atraktivní videa, neotřelé nápady apod. Jako zdroj konkrétních informací je však klasický web nenahraditelný, a pokud budeme i nadále sledovat moderní trendy v této oblasti, může jeho návštěvnost i nadále růst a přinášet zájemcům o náš kraj aktuální a praktické informace v atraktivní podobě.

Jako náměstek pro turistiku jste ve funkci přes dva roky. Nastoupil jste tehdy v této oblasti do dobře rozjetého vlaku, nebo jste musel spíše pomáhat roztáčet kola zastaralé lokomotivy?
Oblast cestovního ruchu je řešena koncepčně a dlouhodobě. Kraj má svou strategii řízení cestovního ruchu, která vede instituce v kraji tak, aby stále napomáhaly zvyšovat návštěvnost tohoto regionu. Je jasné, že se našly některé věci, které jsem chtěl řešit jinak a lépe, ale některá témata byla dobře rozpracována. Nechci se příliš vracet zpátky, raději se soustředím na současnost a budoucnost. Mým cílem je v roce 2020 dosáhnout jednoho milionu přenocování v kraji, a to nás žene vpřed.

Dal jste si ještě další cíle?
Jedním z hlavních cílů bylo pomoci oblastem, které jsou na tom v porovnání s ostatními regiony hůře. K takovým oblastem patří beze sporu Bruntálsko nebo Osoblažsko. V rámci svých možností vynakládám velké úsilí, aby tyto oblasti začaly rychleji růst, aby odtud lidé neodcházeli. Díky investicím, které z krajského rozpočtu do těchto lokalit směřovaly, se snad nepříznivé trendy zastaví, a byť ne hned, tak v blízké budoucnosti přinesou ovoce. S rozvojem této oblasti souvisí rovněž marketingové propojení Jeseníků, které se rozkládají jak na území Moravskoslezského kraje, tak i naúzemí Olomouckého kraje. V této oblasti postupujeme docela svižným tempem a chtěli bychom dosáhnout toho, aby administrativní hranice nebyly překážkou rozvoje, ale naopak, aby díky investicím z obou krajů byl rozvoj rychlejší.

Předtím jste působil v rámci rozvoje turismu právě v Jeseníkách. Nežárlíte trochu na to, že ze dvou nejznámějších pohoří v kraji jsou navštěvovanější Beskydy?
Beskydy jsou krásnou a právem vyhledávanou lokalitou nacházející se na území našeho kraje, není proto důvod k žárlivosti nebo něčemu takovému. Jsem rád, že se významnou měrou podílejí na turistické nabídce našeho regionu a mají na nárůstu návštěvnosti kraje takový podíl. Ale jak neustále opakuji, kraj má dvě překrásná pohoří, která spolu s industriálním nádechem tvoří dokonalou jedinečnost. 

Návštěvnost Lysé hory v Beskydech zřejmě již přesahuje únosnou mez. Uvažujete o nějaké cílené regulaci, nebo se spíše pokusíte více propagovat jiné cíle v rámci kraji, a tím poněkud rozředit proudy mířící na Lysou horu?
Jsem rád, že naše hory táhnou a tomuto trendu se snažíme přizpůsobit i potřebnou infrastrukturu, případně přijmout taková opatření, která budou chránit přírodu, ale přitom nebudou negativně ovlivňovat subjekty, které jsou na cestovním ruchu závislé. Příkladem mohou být třeba Pustevny, kde společně se Zlínským krajem řešíme modernizaci a efektivnější využití prostoru, který se podobně jako na Lysé hoře těší hojné návštěvnosti turistů. Pro mě jako osobu odpovědnou za cestovní ruch je lépe řešit návštěvnost příliš vysokou, než by tomu mělo být opačně. 

Když se vrátíme k Jeseníkům, co jim zatím chybí k tomu, aby byly vyhledávané jako Beskydy?
Jeseníky bych s Beskydy nerad srovnával, je to jiné pohoří, hory mají jiný charakter než Beskydy, jsou vzdálenější od velkých měst, dopravní dostupnost je trochu horší, takže v krátkodobé návštěvnosti nemůžou Beskydům zcela konkurovat. Silnou stránkou Jeseníků je však nedotčená příroda, spousta zatím neobjevených zajímavých míst, skvělé podmínky pro agroturistiku, velmi dobré podmínky pro lyžování a dlouhodobější pobyty. Nezbytný je rozvoj infrastruktury, která z pohledu cestovního ruchu není v Jeseníkách tak hustá, proto se snažíme do této oblasti investovat. 

Neobáváte se jako milovník těchto hor trochu toho, že když se vám vaše záměry podaří, může se v některých částech opakovat situace, kterou řešíte nyní na Lysé hoře?
Jak jsem již řekl, naopak mě velice těší, že lidé vyhledávají tento turistický cíl, který se nachází v našem kraji. Pokud by se staly Jeseníky stejně oblíbenými a vyhledávanými jako Beskydy, mělo by to určitě mnoho pozitivních dopadů na celou oblast. Vzhledem k tomu, že se na Lysé hoře žádná regulace nechystá, zatím bych neuvažoval o regulaci ani v Jeseníkách. Každé místo či vrchol jsou však odlišné a mohli bychom narazit například na problém s parkováním. To by se však řešilo, až bychom měli podložené informace, že k tomuto může dojít. 

Letos by měla na Slezskou Hartu vyplout výletní loď na elektropohon se solárními panely. Kolik tento projekt stál a ve kterém měsíci začne brázdit hladinu přehrady?
Elektroloď byla pořízena díky dotaci poskytnuté Moravskoslezským krajem ve výši 14 milionů korun. Mám radost, že všechno úsilí vložené do realizace tohoto projektu se vyplatilo. Loď začne brázdit hladinu přehrady na začátku letní sezony. Musím však popravdě říci, že nechat vyrobit prototyp takové lodi není v podmínkách České republiky vůbec jednoduché. Předchází velké přípravy, veřejné zakázky, dohled nad dodavatelem, inspirace v zahraničí a už jen z těchto důvodů se těším, až se na ni svezou první turisté.

Podobná ohleduplnost k přírodě nebývá obvyklá. Lodě na naftový pohon patří k nejhorším zdrojům znečištění ovzduší a například v Praze výrazně přispívají ke zhoršování smogové situace v okolí Vltavy. Proč jste se rozhodli jít složitější a jistě i nákladnější cestou, přestože jinde politici toto téma téměř neřeší? 
Vodní nádrž Slezská Harta je nemladší a nejmodernější vodní nádrží v České republice a může se pyšnit čistou vodou, zároveň je toto dílo v druhém ochranném pásmu zdroje pitné vody, proto nic jiného něž pohon na elektřinu nepřicházel v úvahu. Okolí Slezské Harty je rekreační oblastí. Lidé si zde mohou zapůjčit šlapadla, projet se na koních nebo si vypůjčit elektrokola. Myslím si, že právě propojení vyjížďky na elektrokolech s následnou výletní plavbou na elektrolodi je nevšedním zážitkem. 

Právě půjčovny a nabíječky elektrokol jsou jednou z oblastí, do níž kraj investoval. Vidíte v této oblasti šanci na rozšíření cykloturistiky mezi méně fyzicky zdatné návštěvníky, ať už děti, nebo seniory?
Síť elektrokol je určena pro všechny místní lidi i návštěvníky Moravskoslezského kraje. Jsem si jist, že lidé s pohybovým omezením, nesportovci, senioři, ale i děti mohou díky kampani e-kola pro kraj bez obav zvládnout náročnější výlety po regionu. Kola poháněná elektromotorem jsou nyní rozmístěna ve dvaceti lokalitách po kraji a na přelomu jara a léta přibude dalších deset míst. Kola jsou skutečně kvalitní, při jejich nákupu se snažíme držet nejnovějších trendů, proto je jízda na nich stále snadnější a ujedou větší vzdálenost. Celé to má propojení na chytrý a smart region. 

„Propojení vyjížďky na elektrokolech s následnou výletní plavbou na elektrolodi je nevšedním zážitkem.“

Jak jste spokojený se stavem cyklostezek v kraji? Cyklisté jsou většinou spokojení, pokud vedou polní nebo lesní cestou, naopak nemají rádi, pokud je cyklostezka jen „formální“ a vede na okraji běžné silnice, kde hrozí střet s autem i exhalace z motorů...
S tímto tvrzením se zcela ztotožňuji, nicméně jsou úseky, kde není možné se dopravě vyhnout. Zde se ale snažíme maximalizovat bezpečnost cyklisty, a to například doplněním bezpečnostních a reflexních prvků na tyto úseky včetně dopravního značení. V letošním roce jsme vyhlásili dotační program, který je zaměřen právě na zvýšení bezpečnosti cyklistické dopravy a podporu vzniku samostatných cyklostezek. Od programu si slibujeme, že obce prostřednictvím tohoto programu propojí lokální cyklostezky s páteřními, zmodernizují propojky a mostky, které se na cyklostezkách vyskytují, a že nastane příprava projektových dokumentací pro nějaké budoucí záměry.

Kraj, obce i soukromníci v minulých letech investovali do infrastruktury pro sjezdovky v místních horách. Není to přece jen riziko, když meteorologové kvůli změnám klimatu předvídají výrazný pokles sněhových srážek v českých horách? Neměly by veřejné prostředky směřovat spíše adaptaci horské turistiky na jiné než lyžařské vyžití?
V dnešní době můžeme považovat každou investici za rizikovou, ale vzhledem k tomu, že chceme udržet krok s rostoucí úrovní poskytovaných služeb v sousedních krajích, snažíme se podporovat nejen lyžařské areály, ale i lyžařské běžecké trasy, o které je v poslední letech velký zájem. Tímto bych vás samozřejmě rád pozval do lyžařských areálů, jako jsou například Kopřivná a Bílá, a sami uvidíte, že to se stavem sněhu ještě není tak špatné.

Jak přispívají k návštěvnosti kraje akce typu Colours of Ostrava? Vracejí se lidé, kteří přijeli původně za hudbou, aby si prohlédli cíle, na něž během festivalu neměli čas?
Návštěvnost našeho regionu v roce 2018 oproti roku 2017 vzrostla o 10,5 procenta. V roce 2018 na severní Moravu a do Slezska přicestovalo 991 435 návštěvníků ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. Velké hudební akce, jako jsou Colours of Ostrava nebo Beats for Love, Moravskoslezský kraj velmi dobře zviditelňují a díky nim se sem lidé často vracejí na dovolenou. Nejen hudební akce, ale také sportovní události jako například Zlatá tretra mají bezesporu vliv na návštěvnost a cestovní ruch v kraji. 

Obraz Ostravska je stále často spojovaný s doly, uhlím, smogem z hutí... Do jaké míry „černá“ minulost i současnost kraji pomáhají lákat návštěvníky na netradiční technické památky a do jaké míry naopak odrazují kvůli horší pověsti v oblasti životního prostředí? 
S naším krajem je neodmyslitelně spjata industriální minulost. Z toho podnětu vznikl projekt zvaný Technotrasa, který prezentuje Moravskoslezský kraj jako kraj plný technických atraktivit, a jeho úkolem je přilákat turisty nejen z České republiky, ale i ze zahraničí k jejich návštěvě. Aktuálně se v Technotrase nachází čtrnáct subjektů – hornické muzeum, vagonářské muzeum, hasičské muzeum a podobně. Samozřejmě jsem si vědom kvality ovzduší, které za sebou průmysl v regionu zanechal. Paradoxem však je, že místo s nejčistším vzduchem v České republice se nachází v našem regionu a je jím Karlova Studánka. 

Je v kraji nějaká památka nebo oblast, která podle vás ještě nedosahuje návštěvnosti odpovídající jejímu potenciálu? Jak jí chcete pomoci?
Jednoznačně mohu říci, že se jedná o přehradu Slezská Harta a její okolí. Nová velkokapacitní loď bude zanedlouho brázdit její hladinu, pomáháme s úpravou tamních mol a přístavů, pořádáme jednu z velkých akcí na Slezské Hartě – Dračí lodě pro zatraktivnění této lokality – a naším snem a cílem, za kterými si jdeme, je stavba cyklostezky kolem celé Slezské Harty.  

Jan Krkoška (1976)

Členem zastupitelstva Moravskoslezského kraje je od roku 2016, je náměstkem pro regionální rozvoj a turistický ruch a zároveň pro Evropské fondy a operační programy. Vystudoval střední odbornou školu, v minulosti působil jako obchodní ředitel v lázních nebo obchodní manažer ve farmacii či společnosti L´Oréal ČR. Od roku 2014 je rovněž místostarostou města Krnov a předsedou Rady pro cestovní ruch Euroregionu Praděd. 


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál. 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek