Moravskoslezský kraj: rozmanitost na všechny způsoby

3. 10. 2018 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Je to možná nejrozmanitější český region, geograficky, životním prostředím, sociálně i ekonomicky. Jistě je to region, kterého se nejsilněji dotkly mnohé změny posledních třiceti let. Moravskoslezský kraj možná není vítězem, ale určitě není poraženým.

Přesto nebo právě proto prezident HK ČR Vladimír Dlouhý před prázdninami kraj označil za jeden z těch, jimž vláda dluží pomoc. Ve stejné době na setkání s moravskoslezskými tahouny byznysu poznamenal jeden z účastníků, že největší pomoc, kterou vláda kraji může přispět, představuje to, že vládní aktivity nebudou kraj brzdit.

Těžko říct, zda je to prohlášení pozitivní či negativní. S určitostí lze ale říci, že severovýchodní konec republiky prokazuje svou vnitřní sílu. Mění svou tvář. Stává se centrem, byť je možná nejokrajovější částí země. Příhraniční charakter regionu nabízí výhody mezinárodní spolupráce se zeměmi, s nimiž je Česko historicky spjato, a jsou tu historicky udržovány velmi těsné vztahy.

Fakt, že Slovensko ani Polsko nedosahují úrovně Německa či Rakouska, se projevuje ve dvou směrech – zahraniční podniky v příhraničí nevytvářejí těm moravskoslezským tak silnou konkurenci, ale také neodvádějí tolik pracovních sil, spíše naopak. Euroregiony Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko jsou proto v celorepublikovém měřítku nadprůměrně aktivní.

A aktivní jsou i některá byznysově rozvojová sdružení, ať již je to třeba Národní strojírenský klastr, nebo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, které vzniklo v roce 1990 a dnes sdružuje 127 členů, kterými jsou podnikatelské subjekty, oborové klastry, municipality a podniky i organizace veřejné správy a sféry.

Srdce méně ocelové

Více než dvě stě let kraj patřil mezi nejvýznamnější evropské průmyslové regiony. První průmyslová revoluce význam kraje zrodila a ta čtvrtá může být momentem znovuzrození. Odvětvová struktura moravskoslezského průmyslu byla orientována k těžkým segmentům – dominovaly jí doly, železárny, strojírenství, automobilový průmysl, energetika, chemie a farmacie. Vše s výrazným dopadem na všechny složky životního prostředí.

Sama Ostrava byla městem uprostřed fabrik. Strukturální ekonomické změny v celosvětovém měřítku byly ještě umocněny společenskými změnami posledních třiceti let ve střední a východní Evropě. To s sebou přineslo nové problémy, kterým region a lidé v něm museli čelit.

Hrubý domácí produkt podle krajů v roce 2016 (v Kč)

Moravskoslezský kraj je třetí nejlidnatější, přičemž téměř 60 procent obyvatel, což je ve srovnání s ostatními regiony naprosto výjimečné, žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. Tato koncentrace je možná jednou z podmínek přežití – přes velké přesuny na pracovním trhu zdejší region stále vykazuje více než třetinu zaměstnanců v průmyslových podnicích. Mnoho jich tu zaniklo, mnoho vzniklo.

Problémy se zaměstnaností tu patřily k těm nejzávažnějším, už proto, že se tak projevil dopad existenčních potíží velkých podniků a nezaměstnaní tu ve vlnách přibývali po tisících, tempem, které ani nová ekonomika nedokáže absorbovat rychle. Co v prvém okamžiku bylo problémem, ve druhém se ukázalo být výhodou – nová ekonomika měla kde brát tolik potřebnou pracovní sílu. Pozůstatkem této situace jsou ovšem dlouhodobě nižší reálné mzdy.

Centrum na okraji

Kraj dlouhodobě trpěl absencí přímých vztahů s Prahou a konkurencí ekonomik vyspělých zemí EU. Dálnice D1 se stala plně funkční teprve před šesti lety a základ infrastruktury tu proto tvoří hustá síť krajských komunikací a železniční doprava, v posledních letech stoupá významně úloha mošnovského letiště, které získalo přímé železniční spojení s Ostravou a vypravuje celoročně pravidelné mezinárodní lety do Londýna, Paříže a Düsseldorfu, vnitrostátní linku do Prahy a sezonní linky do více než dvaceti destinací.

Příjmy a výdaje krajů v roce 2016 (v mil. Kč)

Atraktivitě kraje prospívá bezesporu jedinečnost zdejší Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kterou ještě doplňují Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov. Také jejich zásluhou již průmysl není orientován většinově na těžký segment, ale v poslední době se významně zaměřuje na špičkové technologie a hi-tech produkty, přičemž již tradičně tu druhý pól ekonomiky tvoří řemeslné obory.

Hořící Ema

Paradoxem minulosti je, že těžký průmysl v regionu se na přírodním charakteru krajiny nepodepsal jen negativně, v jeho důsledku tu totiž vznikla řada unikátních lokalit, především mokřadů a jezer.
Rozrostla se tak plocha chráněných přírodních oblastí, a zvláště v posledních letech se do regionu vrací celoroční turistický ruch, objevující malebná místa Beskyd, Jeseníků a celého Poodří.

Vodopády Satiny či Rešovské vodopády, Lysá hora, Praděd, Radhošť, kouzelný Štramberk, hukvaldská obora či divoká příroda kolem Bučacího potoka s jedním z nejvyšších moravských vodopádů jsou lákadly regionu stejně jako Technické muzeum automobilů v Kopřivnici, Vagonářské ve Studénce, Hornické v Petřkovicích či celá sanovaná oblast Dolních Vítkovic, kterou kreativně využívá řada kulturních, sportovních i společenských akcí.

Mediány hrubých měsíčních mezd a průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v roce 2016 (v Kč)

Mnohé se v kraji změnilo, mnohé změny teprve čekají. Ostravské srdce je naštěstí odolné a plné energie, což dokazují i vykřičníky v logu moravskoslezské metropole. Šance, že Ema, z hlušiny navezený největší ostravský kopec, na němž nikdy není sníh, protože jeho srdce prohořívá, zmizí ze seznamu zdejších turistických kuriozit, tu určitě je. Spolu s ní by symbolicky mohla zmizet i havířská bída…

Dvě otázky pro…

           
Hejtmana Moravskoslezského kraje prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc.

Kraj byl za poslední tři desetiletí vystaven mnoha změnám, prochází významnou restrukturalizací průmyslu - co pozitivního to přineslo?
Náš kraj se opravdu výrazně mění a jsem za to rád. Lidé nás začínají vnímat jako region, který je dynamický, moderní a který se změn nebojí. Stejně jako Karlovarský nebo Ústecký kraj se postupně vyrovnáváme s dopady těžkého průmyslu.

Jsem rád, že tyto strukturálně postižené oblasti podporuje i vláda. Například díky Programu RE:START se nám podařilo vyjednat vyhlášení výzev, které reagují právě na problémy našeho kraje. Dočkali jsme se dotací na rekonstrukci tzv. brownfieldů, takže naše krajina postupně dostává jiný vzhled.

Speciální výzvy vláda vyhlásila i pro vysoké školy. Těší mě, že tak mohou vznikat projekty, které propojují výzkumné instituce s reálnými firmami a podnikateli v regionu. Naším významným krokem bylo otevření Moravskoslezského inovačního centra, které podporou nových technologií a inovativních postupů napomáhá dynamičtějšímu rozvoji kraje i firem, které v něm působí.

Náš kraj se transformuje směrem od těžby a těžkého průmyslu k více diverzifikované ekonomice. V IT už u nás pracuje stejný počet lidí jako v hutnictví a poměr se stále proměňuje. Nebojím se říci, že se z ocelového srdce republiky stáváme centrem technologickým, a to mě osobně opravdu moc těší.

Které oblasti vidíte jako problematické a co dělat pro zlepšení situace?
Asi nejvíce mě trápí úbytek lidí v našem regionu. Velkou prioritou vedení kraje je zastavit odliv talentovaných mladých, ale také zkušených lidí. Snažíme se jim vytvářet podmínky pro kvalitní život a postupujeme krok za krokem.

Největší bolestí našeho kraje je stav ovzduší. Úspěšně čerpáme kotlíkové dotace, jako vůbec prvním se nám podařilo vyřešit problém vratimovských kalů, domlouváme se s průmyslovými podniky tak, aby každý z nich přijal opravdovou zodpovědnost za své působení v regionu. Na další ekologické projekty nám vláda přislíbila další miliardu korun.

Podporujeme vzdělávání nejen modernizací a zkvalitňováním výuky, ale také motivací středoškoláků pomocí stipendií, podniky zapojujeme přímo do výuky a zkvalitňujeme jazykové vzdělávání. Naší snahou je také přivést do regionu více rostoucích a exportujících firem.

Také je důležité lidem nabízet zábavu. Podporujeme spoustu akcí, které na náš region významně upozorňují. Ať už hudební festivaly, významné sportovní akce nebo například nedávnou mezinárodní konferenci youtuberů - TBEX. Nesedíme s rukama v klíně. Máme svou vizi a jsem přesvědčený, že se nám ji postupně daří naplňovat.

           
Předsedu představenstva krajské Hospodářské komory Moravskoslezského kraje Ing. Jana Březinu

Kraj byl za poslední tři desetiletí vystaven mnoha změnám, prochází významnou restrukturalizací průmyslu - co pozitivního to přineslo?
Moravskoslezský kraj byl historicky spojen s těžkým průmyslem, propojený výrobní řetězec uhlí - ocel - strojírenství fungoval dvě století a funguje i nadále. Samozřejmě na jiné technologické úrovni, s jinými objemy a nesrovnatelně nižšími dopady na životní prostředí. V hospodářské strategii naší země má však stále svoji nezastupitelnou roli. Právě výrazné zlepšení životního prostředí je v kraji markantní, samozřejmě však nikdy nebudeme spokojeni.

Přes veškeré výhrady se zlepšila dopravní infrastruktura. Vadou na kráse jsou ale legislativně nedořešené úseky, které brání ve výstavbě, či zprovoznění některých komunikací. Nelze opomenout příchod a vstup významných investorů, ať již zahraničních, nebo tuzemských, kteří velkou měrou napomohli k restrukturalizaci průmyslu v kraji či oživení a modernizaci stávajících podniků.

Které oblasti vidíte jako problematické a co dělat pro zlepšení situace?
Požadavky zaměstnavatelů jsou totožné napříč republikou. Trápí je nedostatek zaměstnanců, odborníků s technickým vzděláním. Naším úkolem je zvýšit zájem žáků a rodičů o technické obory a podporovat spolupráci podniků a škol. Myslím, že je žádoucí zaměřit cílenou podporu státu na domácí podnikatele, kteří se zaměřují na výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Stále vázne ze strany státu odstraňování starých ekologických zátěží v regionu.

 

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek