Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí

Díky podpoře fotovoltaické energie vyrostla v České republice řada firem, které získaly v tomto oboru špičkové know-how. Po razantním omezení podpory v roce 2010 musely mnohé z nich ukončit činnost, další se zkoušejí prosadit v zahraničí.



První dokončenou část solární elektrárny otevřela v létě v Chile tuzemská společnost Solek Holding, která se specializuje na kompletní development fotovoltaických elektráren. Její  Solar Park Cuz Cuz dodává do sítě proud od srpna. Po úplném dokončení na konci roku dosáhne instalovaný výkon elektrárny 3,3 MWp.

Chile je jednou z nejvhodnější lokací pro umístění solárních elektráren na planetě. Má perfektní osvit – až dvojnásobný oproti Česku – a díky vysoké nadmořské výšce a zdejší vegetaci se panely také méně znečišťují, což zvyšuje jejich efektivitu. Navíc používáme technologii takzvaných trackerů, kdy se fotovoltaické panely nastavují do pozice, ve které je osvit nejintenzivnější,“ vysvětluje zakladatel, majitel a člen představenstva Solek Holding SE Zdeněk Sobotka.

Solek Holding je jedinou českou firmou, která v Chile staví velké solární elektrárny. Kromě projektu v Cuz Cuz, oblasti v blízkosti města Illapel, které leží zhruba 300 kilometrů severně od hlavního města Santiaga, připravuje ještě další dva projekty o stejném výkonu – solární parky La Fortuna a Ampare del Sol.

Samotná stavba elektrárny v Cuz Cuz trvala necelé dva a půl měsíce, ale předcházel jí dlouhodobý podrobný průzkum lokality a důkladná administrativní a technická příprava.

Od Chile po Rumunsko

„Chile nabízí mnoho investičních a podnikatelských příležitostí a je zároveň nejstabilnější zemí Jižní Ameriky. Geografická vzdálenost ale podnikatele často odrazuje. O to víc mám radost z každé české firmy, která se nebojí a svůj byznys tu rozjíždí. Právě takovým firmám se snažíme být maximálně nápomocní,“ říká Josef Rychtar, velvyslanec České republiky v Chile.

Investiční náklady na projekt v  Cuz Cuz jsou zhruba 100 milionů korun. „Z části je elektrárna financována z našich zdrojů, z části za podpory soukromých investorů z ČR,“ dodává Zdeněk Sobotka.

Společnost Solek realizovala od svého založení v roce 2010 již osmnáct fotovoltaických projektů o celkovém instalovaném výkonu přes 30 MWp. Firma nasbírala zkušenosti s plánováním, výstavbou, provozem, ale i správou aktiv v odvětví fotovoltaiky v Rumunsku, na Slovensku a v Česku.

Rovněž další firmy zkoušejí poté, co byla v Česku v roce 2011 razantně omezena podpora fotovoltaiky, štěstí v zahraničí. „Je veliká škoda, jak u nás fotovoltaika dopadla. Mohlo to být svébytné průmyslové odvětví s obrovským exportním potenciálem. České firmy měly know-how a lze říci, že byly před mnoha cizinci napřed,“ říká Václav Kaska, jednatel českobudějovické společnosti Kaska.

Konstrukce po celé Evropě

Ta se prosadila se stavbou konstrukcí pro fotovoltaické elektrárny nejdříve v Česku, po dramatickém poklesu nových projektů po omezení státních dotací se uplatnila v tomto oboru také v Německu a ve Velké Británii. „Dnes provádíme kompletní mechanické montáže velkých solárních parků po celé Evropě,“ konstatuje Václav Kaska.

Spousta dalších firem nedokázala na prudkou změnu reagovat a skončila. „Podle našich propočtů pracovalo v době největšího růstu solárních elektráren v oboru přes 15 tisíc lidí. Český statistický úřad uvedl, že právě výstavba fotovoltaických elektráren byla jedním z oborů, který zmírnil propouštění ve stavebnictví,“ vysvětluje Veronika Hamáčková, výkonná ředitelka Solární asociace.

Po zastavení podpory formou výkupních cen nastalo pro firmy z oboru nejasné období. „Zájemci o fotovoltaiku i instalační firmy musely čekat na novelu energetického zákona a zavedení podpory v rámci Nové zelené úsporám. Stagnace vedla k tomu, že se vytratila část zkušeností, které mohly domácí firmy dnes v době levných solárních panelů zúročit,“ pokračuje Veronika Hamáčková.

Postupné oživování zájmu o nové instalace solárních elektráren na střechách rodinných domů v současnosti pomáhá instalačním firmám oživit jejich činnost. „Pokud by se fotovoltaika v Česku stabilizovala, očekáváme, že dá práci až 2000 lidem ročně,“ odhaduje ředitelka Solární asociace.

Současný rozvoj střešní fotovoltaiky zatím není zdaleka tak silný, jak by odpovídalo potenciálu, který Česká republika v této oblasti má. „Pro střešní instalace je zatím využit jen zlomek budov, na kterých by mohla fotovoltaika být. Vítáme však vstřícný krok ministerstva průmyslu, se kterým jsme se shodli, že by solární energetika mohla do roku 2020 narůst o zhruba 300 MW,“ konstatuje Veronika Hamáčková.

Dvacet tisíc elektráren ročně

V malých instalacích na střechách by mohlo jít o 15 až 20 tisíc nových projektů ročně. „Podobný počet by měl dát šanci jak malým, regionálním firmám, tak velkým hráčům, kteří nově do šetrné energetiky vstupují,“ podotýká šéfka Solární asociace.  

Trh podle ní zásadně ovlivní také rozvoj a podpora nových způsobů akumulace vyrobené elektřiny, které fotovoltaiku do budoucna zatraktivní i pro domácnosti a malé firmy. „Právě v oblasti akumulace, nebo chytrých sítí je další prostor pro nové nezávislé startupy,“ upozorňuje Veronika Hamáčková.

V zahraničí přitom fungují některé systémy umožňující rozvoj solární energetiky, které se v Česku zatím neprosadily. Jde především o takzvaný net-metering, který Solární asociace dlouhodobě prosazuje. Zatím však pro něj v tuzemsku nejsou vytvořeny potřebné legislativní podmínky.

Jde o systém, kdy výrobce elektřiny ze slunce dodává přebytečnou elektřinu bezplatně do sítě a v době, kdy má sám elektřiny nedostatek, může si odpovídající množství zase zdarma odebrat. „Tento systém je výhodný pro provozovatele střešních fotovoltaik a motivuje například domácnosti k jejich pořízení. Výhodou je, že neklade prakticky žádné nároky na veřejné finance. Jeho určitou formou, která by šla zavést u nás, je net-metering na obchodní bázi,“ upozorňuje Veronika Hamáčková. Letos zájem o tento systém oznámil například ČEZ.

Rozvoji domácích střešních instalací by ovšem pomohlo také odstranění požadavku na nulové přetoky do sítě u malých zdrojů. „Tento požadavek v současnosti představuje pro nové instalace významnou bariéru,“ uzavírá Veronika Hamáčková.

Dalibor Dostál

• Teritorium: Amerika | Chile | Zahraničí
• Oblasti podnikání: Energetika

Doporučujeme