Na útěku před brexitem. Británie přichází o více než 200 tisíc pracovních míst

18. 3. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Budeme škrtat jednu zbytečnou a škodlivou evropskou směrnici za druhou, slibovali propagátoři britského odchodu z Evropské unie. Místo nich však škrtá někdo jiný. Velcí i menší zaměstnavatelé ruší kvůli plánovanému brexitu tisíce pracovních míst. Část zmizí bez náhrady, část se přesouvá na evropský kontinent či do Irska.

Jak masivní je zánik pracovních míst kvůli odchodu z Unie? Do evidence takových případů se pustil manchesterský prounijní aktivista Andy Hickmott. Na jeho seznamu se nachází více než 350 firem a institucí, které v součtu zruší přes 215 tisíc pracovních míst. Ve finančním vyjádření to znamená ztrátu šesti miliard liber, jen stát na dani z příjmu a na pojistném přichází téměř o dvě miliardy liber ročně.

Jistým překvapením může být, že zdaleka nejvíce postiženým oborem je maloobchod. Ten se dostává pod tlak kvůli oslabování libry. Rostoucí náklady na dovoz zboží ze zahraničí se přitom prodejcům nedaří plně promítnout do cen pro zákazníky. Z patnácti největších oznámených případů propouštění se jich devět týká maloobchodu.

Podle původního plánu měla Británie z EU vystoupit již na konci března, ale roste pravděpodobnost odkladu brexitu. Z pohledu byznysmenů, kteří obecně nemají rádi nejistotu, to však na situaci nic nemění.

Končí automobilky i aerolinky

Přeskočit reklamu Druhý v pořadí je sektor dopravy, až na třetím místě se nachází automobilový průmysl s nejméně 17 tisíci zaniklými pracovními místy. To představuje více než jednu desetinu celkového počtu. Redukci výroby a zaměstnanosti oznámila většina velkých automobilek v zemi - Jaguar Land Rover, Ford, Nissan, Vauxhall a naposledy i Honda. Její rozhodnutí bude bolet nejvíce. Japonská automobilka totiž v polovině února oznámila, že svůj výrobní závod ve Swindonu do tří let zcela uzavře. O práci zde přijde 3500 zaměstnanců.

Další oběti brexitu jsou plány na rozšiřování výroby aut v zemi včetně zvažovaného umístění výroby elektromobilů. Británie se stala oblíbeným působištěm zejména japonských automobilek. Před šesti lety deník Financial Times odhadoval, že výroba aut v zemi vzroste během pár let z 1,6 milionu na více než dva miliony vozů ročně. Realita se od těchto plánů odklonila. Trend se v roce 2017 zlomil a produkce aut začala klesat.

Propouštění části zaměstnanců je ještě ta lepší varianta. Některé britské podniky již skončily v bankrotu. Příkladem mohou být obchodní domy House of Fraser, diskontní řetězec Poundworld nebo letecké společnosti Monarch Airlines a flybmi. Příčin se sešlo více, ale zmatek kolem odchodu země z Evropské unie k němu přinejmenším přispěl.

Autor přehledu zanikajících jobů Andy Hickmott si stanovil pět podmínek. Propouštění musí souviset s oslabením libry, s vládními úspornými škrty nebo obecně ekonomickým útlumem některých oborů spojovaných s brexitem. Zbylé dvě podmínky se týkají obav z uvalení cel či jiných obchodních bariér a stěhování výroby či služeb z Británie do jiných zemí.
 
Přesto není těžké na Hickmottově seznamu najít velmi sporné položky. Uvádí zde například 9350 pracovních pozic, které měly vzniknout - avšak nevzniknou -při výstavbě a následném provozu jaderné elektrárny Wylfa Newydd ve Walesu.

Hlavní investor a dodavatel technologie, japonský koncern Hitachi, projekt letos v lednu vzdal. Jenže důvodem nebyl ani tak brexit, jako spíše ekonomická nevýhodnost velkých jaderných reaktorů třetí generace.

Nebo jiný případ: zprávu o dočasném omezení výroby v automobilce Jaguar Land Rover autor přehledu zapsal jako ztrátu 25 tisíc pracovních míst. Ani jiné případy zatím nejsou tak žhavé, jak se v první chvíli zdálo. Například Deutsche Bank před dvěma lety oznámila, že v Londýně zruší polovinu z osmi tisíc pracovních míst. Realita je však zatím taková, že zatím do Frankfurtu přesunula jen několik stovek pozic.

25 bilionů pryč

Co je pro Británii problém, to může být pro jiné státy příležitost. Zatím ji umějí nejlépe využít Nizozemci. Tamní vláda se v lednu pochlubila, že v minulém roce pomohla s přesunem centrály 42 společností z Londýna do Amsterdamu či jiného nizozemského města. Spolu s nimi se přesunulo 1923 pracovních míst. Jenže to je jen předehra. S více než 250 dalšími společnostmi nyní Holanďané o stěhování vyjednávají.

(Kliknutím graf zvětšíte)

Poměrně často se z Londýna stěhují japonské společnosti. Svou evropskou centrálu přesunuly jinam průmyslové koncerny Panasonic a Sony či investiční banka Norinchukin. Nizozemsko představuje „jasnou volbu“ hlavně s ohledem na příznivé zdanění zaměstnaneckých příjmů a firemních zisků. Vysoké daně naopak srážejí šance dalších zemí západní Evropy - Francie, Belgie ale i Německa.

Problém nevzniká jen s daněmi, jak před půl rokem uvedla americká analytická společnost Stratfor. Šance zmíněných zemí kazí i málo flexibilní pracovní právo a jazyková bariéra. Pokud jste skvěle placený a anglicky hovořící bankéř ve Francii, tak „domorodci“ naleznou přinejmenším tři důvody k tomu vás nenávidět. V Irsku se sice mluví anglicky, ale šance Dublinu snižuje jeho umístění na periferii Evropy. Vyřazovací metodou dospěl Stratfor k závěru, že největší šance má Amsterdam spolu s Frankfurtem.
 
Trojice velkých francouzských bank BNP Paribas, Crédit Agricole a Société Générale sice přestěhuje do Paříže zhruba pět stovek bankéřů, většinu pracovních míst však v Londýně zachovají. Méně „vlastenecký“ přístup zvolila pojišťovna AXA, která přestěhuje centrálu divize velkých rizik a zajišťování do Dublinu.

Více než přesun několika tisíců pracovních míst tak nakonec může londýnskou City bolet odliv peněz. Jak v listopadu uvedla agentura Bloomberg, velké bankovní skupiny Goldman Sachs, Morgan Stanley, Deutsche Bank a UBS účetně přesunou aktiva v hodnotě nejméně 800 miliard eur (v přepočtu těžko představitelných 25 bilionů korun) z Londýna do Frankfurtu. Ale na závěry, že Frankfurt nahrazuje Londýn v pozici hlavního finančního centra Evropy, je ještě brzy.

Možná přijdou i do Česka

Může mít z brexitového útěku firem prospěch i Česká republika? Možná ano, možná ne. Vládní agentura CzechInvest v posledních měsících registruje zvýšený počet dotazů na zakládání společností v Česku a místní podnikatelské prostředí ze strany britských podniků. Některé z nich přesun výroby zvažují. „Jedná se řádově o desítky firem, zejména z oblasti automobilového a elektrotechnického průmyslu,“ řekla mluvčí CzechInvestu Petra Sivová.

Zatím je vše v jednání, konkrétní případy dohodnuté a podepsané nejsou. „Zatím nebyl ohlášen žádný přesun do České republiky. Nevíme o žádném našem významném britském klientovi, který by se sem chtěl přestěhovat. Ale víme o několika společnostech, které se z Británie přesunují do Polska,“ odpověděl týdeníku Euro Peter Wells, vedoucí partner transakčního poradenství v EY Česká republika.

Podobně se vyjádřil také ředitel investiční skupiny Accolade Milan Kratina. Jen pro připomenutí: Accolade patří v posledních letech mezi největší investory do stavby průmyslových a logistických hal. Britové se mezi novými nájemci neobjevují. Pozici Česka oslabuje zejména stav trhu práce, který lze shrnout jednoduchou větou „nejsou lidi“, a také silná konkurence dalších zemí ve středoevropském regionu.

Lépe se v tomto směru daří Polákům, kteří již několik investorů přilákali. Týká se to jak kancelářských profesí, tak i výroby a logistiky. „Například The Hut Group, která prodává různé spotřební zboží, staví areál ve Vratislavi, aby se po brexitu vyhnula možným obchodním bariérám,“ připomněl Peter Wells.

Slibotechna Boris

Miliardovou britskou investici se podařilo přilákat Slovákům. Loni v říjnu zahájil provoz nový závod automobilky Jaguar Land Rover v Nitře. Fakticky se jedná o přesun výroby vozů Land Rover Discovery ze Solihullu u Birminghamu.

Vedení automobilky sice slibuje, že chce solihullskou továrnu uvolnit pro budoucí výrobu elektromobilů, ale ne všichni v Anglii tomu věří. Ostatně britský průmysl má za sebou několik vln krizí a útlumu. Nejprve jej poškodilo znárodňování po roce 1945, podruhé návrat do tržní reality po nástupu premiérky Margaret Thatcherové v roce 1979. Brexit nyní proces deindustrializace Spojeného království znovu nastartoval.

Propagátoři brexitu typu Borise Johnsona, kteří Britům slibovali světlé zítřky po odchodu ze „socialistické“ Evropské unie, by měli po Londýně chodit už jen kanalizací.

Převzato z týdeníku Euro, Autor: David Tramba

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek