Namibie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

Namibie je poměrně stabilní stát subsaharské Afriky. Politicky se země pohybuje na pomezí autoritářského režimu a demokracie. Dominantní politickou silou je od získání nezávislosti tzv. Lidová organizace jihozápadní Afriky známá pod zkratkou SWAPO, přičemž prezident Hage Geingob je zároveň předsedou této strany. Etnicky rozmanitý stát získal nezávislost jako jedna z posledních afrických zemí od Jihoafrické republiky v roce 1990. Celkový počet obyvatel nepřesahuje 2,5 miliónu a hustota zalidnění je velmi nízká. Ekonomicky je země závislá na těžbě nerostného bohatství (uran, lithium, diamanty, měď), cestovním ruchu a rybolovu. Zemědělství v posledních letech trpí nedostatkem srážek. Jedním z témat levicové vlády je realizace legální pozemkové reformy, jejíž dokončení však bylo pod tlakem ekonomické krize odloženo. Podle Namibijské zemědělské unie bylo dosud navráceno 27 % půdy, a zbývá tak přerozdělit přibližně jednou tolik. V únoru 2020 vláda schválila zákon, který počítá s nuceným odprodejem vlastnického podílu ve firmě „původním znevýhodněným“ Namibijcům. Zákon nazvaný NEEEF (New Equitable Economic Empowerment Framework) je obdobou jihoafrického BBBEE (Broad Based Black Economic Empowerment). Namibie má blízké vztahy s Čínou a Severní Koreou. Vztahy se Západem jsou korektní i přes ideologické rozdíly. Německo, které je největším poskytovatelem rozvojové pomoci pro Namibii, v roce 2017 namibijská vláda zažalovala o reparace za zločiny genocidy spáchané císařskou koloniální vládou v letech 1904 až 1908 vůči namibijským kmenům Hererů a Namů. Debata kolem reparací, jež Německo odmítlo, zvyšuje napětí mezi německou menšinou a většinovým černošským obyvatelstvem. Hospodářství vykázalo v roce 2019 pokles (-1,5 %), k další a výraznější kontrakci dojde v roce 2020 mj. kvůli globální pandemii COVID-19. Závěrem roku 2019 byl Namibii snížen kreditní rating agenturami Fitch (BB) a Moody’s (Ba2). Předním investorem je Čína především v oblastech těžby nerostných surovin (uran), budování infrastruktury (terminál Walvis Bay) a rybolovu. V nedávné minulosti byla Namibie opětovně kárána OSN za nedodržování sankčního režimu vůči Severní Koreji.

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Namibijská republika (angl. Republic of Namibia)
Hlava státu: Prezidentem země je Dr. Hage Geingob, ve funkci působí nepřetržitě od roku 2015. Ve všeobecných volbách v říjnu 2019 byl potvrzen ve své funkci do konce roku 2024. Prezident je voliči volen přímo a je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil a stojí v čele vlády.
Složení vlády: Seznam ministrů a aktuální složení vlády je k dispozici na vládním portálu Namibijské republiky.
Zákonodárnou roli má ve všeobecných volbách zvolený parlament, který se skládá z Národního shromáždění o 104 členech a Národní rady, která má 42 členů. Dominantní politickou silou v zemi je od získání nezávislosti levicová strana SWAPO, jež ovládla také všeobecné volby v listopadu 2019 (byť v parlamentu přišla o ústavní většinu). 

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 2,46 mil.
  • Rozloha: 824 269 km2
  • Hustota na km2: 3,0 obyvatel/km2
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,2 %

Národnostní složení:

  • Oshivambo (kolem 50 %), 6 kmenů
  • Kawango – kmeny Kawango, Herero, Caprivi a Tswana (22 %)
  • Nama/Damara; Lozi, Kwangali (12 %)
  • běloši – německého původu a Jihoafričané hovořící afrikánsky a anglicky (6 %)
  • barevní (míšenci) (5 %)
  • Rehobothští míšenci (2,5 %)
  • Křováci (2,5 %)

Náboženské složení:

  • 90 % křesťané (z toho 51 % luteráni, 19 % katolíci, 6 % vyznavači holandské reformované církve a 5 % anglikáni)
  • 10 % tvoří různá animistická náboženství

Zdroje: Mezinárodní měnový fond a Světová banka

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2015

 2016

2017

2018

2019

HDP na obyvatele (USD, PPP)

10 821 10 576 10 431 10 221 10 130

HDP (mld. USD)

11,27 10,66 12,74 13,37 12,59

HDP růst (%)

4,5 -0,3 -0,1 0,3 -1,5

Inflace (%)

3,6 7,3 5,2 5,1 2,6

Zdroj: The Economist Intelligence Unit 2020

V roce 2019 pokračovalo již čtvrtým rokem výrazné zpomalování namibijské ekonomiky. Důvodem je pokles poptávky po hlavních vývozních komoditách, jimiž jsou zejména diamanty a uran, neefektivní řízení hospodářství, korupce a nedostatek prostředků na investice. Levicová vláda byla nucena omezit státní investice zejména do stavebnictví a infrastruktury, což má negativní vliv na zaměstnanost a ekonomický růst. Částečnou aktivitu vykazuje těžební průmysl. Do rozšiřování přístavu a logisitického terminálu Walvis Bay se angažují čínské firmy. Celkově objem přímých zahraničních investic klesá. Důvodem odlivu financí je mj. nejistota kolem pozemkové reformy a implementace výše zmíněného programu NEEEF k podpoře původních černošských obyvatel. Ke snižování příjmů dochází v sektoru cestovního ruchu. Dlouhodobě vysoká nezaměstnanost pohubující se kolem 30 % zůstává jedním z hlavních problémů vlády. V roce 2020 se předpokládá další výrazné zpomalení ekonomiky kvůli pandemii COVID-19. Nedaří se zastavit růst veřejného dluhu, jehož výše na konci roku 2019 dosáhla 53 % HDP a hrozí nárůstem do roku 2021 až na úroveň 60 %. V žebříčku Global Competitiveness 2019-20 Světového ekonomického fóra patří Namibii 94. místo ze 140 hodnocených zemí, v hodnocení Doing Business 2020 Světové banky patří Namibii 104. pozice. V prosinci 2019 snížila agentury Moody’s kreditní rating Namibie na úroveň Ba2. Agentura Fitch svoje hodnocení kondice namibijské ekonomiky upravila směrem dolů na úroveň BB v říjnu 2019.

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2015

2016 

2017

2018

2019

Příjmy státního rozpočtu (mld. NAD) 55,34 50,86 58,65 55,88 58,40
Příjmy státního rozpočtu (% HDP) 34,6 31,8 34,2 31,4 31,5
Výdaje státního rozpočtu (mld.NAD) 68,46 62,22 67,76 65,10 66,55
Výdaje státního rozpočtu (% HDP) 42,8 38,9 39,4 36,5 36,0
Saldo (% HDP) -8,2 -7,1 -5,2 -4,6 -4,5

Zdroj: The Economist Intelligence Unit 2020, ministerstvo financí

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2015

2016 

2017

2018

2019

Platební bilance (mld. USD) -1,58 -1,74 -0,68 -0,30 -0,58
Bilance běžného účtu (mld. NAD) -21,7 -11,36 -9,10 -9,22 -8,14
Bilance běžného účtu (% HDP) -12,8 -6,7 -5,0 -4,8 -4,1
Veřejný dluh vůči HDP (%) 24,6 41,5 40,6 45,2 48,9
Veřejný dluh (mld. NAD) 51,65 69,89 74,46 87,53 96,93

Zdroj: Mezinárodní měnový fond 2020, ministerstvo financí

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní trh je regulován centrální bankou Bank of Namibia a finanční sektor ministerstvem financí. V Namibii působí celá řada komerčních bank, z nichž nejvýznamnější jsou uvedeny níže, dále státní Agricultural Bank of Namibia a NAMPOST Savings Bank, jakožto i řada nebankovních finančních institucí jako pojišťoven, penzijních fondů apod. Většina finančních institucí v soukromém vlastnictví podniká s podstatným podílem jihoafrického kapitálu. Trh s akciemi je provozován společností Namibian Stock Exchange, která je napojena na johannesburgskou burzu (Johannesburg Stock Exchange). Namibijské pojišťovny jsou soukromé a převážně vlastněny jihoafrickými pojišťovacími společnostmi. Nabízejí celou řadu pojišťovacích služeb. Penzijní a pojišťovací fondy musí podle vládního nařízení směrovat 35 % svých investic v rámci Namibie. Na finanční instituce dohlíží organizace pro regulaci a dohled nad bankami a finančními institucemi Namibian Financial Institutions Supervisory Authority (NAMFISA).

Přehled nejvýznamějších bankovních institucí v Namibii:

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Aktuální výše daně z přidané hodnoty (tzv. VAT) činí 15 %. Daň z příjmu právnických osob (tzv. korporátní daň) je 32 %. Daň těžebních společností je 37,5 %, výjimkou je daň z těžby diamantů, jejíž výše činí 55 %. Daň podniků produkujících ropné výrobky je 35 % a navýšená o dodatečný podíl ze zisku (stanoveno dle konkrétní komodity). Daň z příjmu fyzických osob je progresívní. Roční příjem do 50 000,- NAD není zdaněn, příjmy mezi 50 a 100 tisíci namibijských dolarů jsou zdaněny 18 % sazbou, maximální úroveň progrese je 37 % pro roční příjmy nad 1 500 000,- NAD. Daň pro výrobní společnosti je standardně stanovena ve výši 18 %, na základě vládních pobídek však může dojít k jejímu výraznému snížení. Přehled a aktuální výše všech daní je k dispozici na stránkách ministerstva financí.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Pretorii (Jihoafrická republika) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Doporučujeme