Nástup 3. a 4. vlny EET v roce 2019 je zatím v nedohlednu

17. 12. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Do prvního čtení v Poslanecké sněmovně vstoupila v říjnu letošního roku (2018) novela zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Ta přináší nástup třetí a čtvrté vlny EET především pro takzvaná svobodná povolání.

Přesné datum startu posledních dvou fází elektronické evidence tržeb je však nejasné. „Novela zákona o evidenci tržeb je i nadále v prvním čtení ve Sněmovně. Kdy bude zákon schválen nelze odhadnout,“ popsal aktuální stav z poloviny prosince Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

Do 3. a 4. vlny EET by se měli zapojit podnikatelé takzvaných svobodných povolání, například lékaři, právníci, účetní, ale i autoservisy a pneuservisy, dopravci či zemědělci, výrobci potravin či nápojů, nábytku, oděvů či strojů, pořadatelé sportovních a kulturních akcí a podobně. Podnikatelé, kteří spadají do těchto fází, začnou evidovat společně v jedné vlně, která bude spuštěna šest měsíců po platnosti zákona.

Návrat papírování budí kritiku

Novela přináší i takzvaný zvláštní režim off-line evidence. Ten by měl usnadnit fungování nejmenším podnikatelům, přesto na ně paradoxně klade více administrativních povinností. Ve výsledku je tak pro ně jednodušší zřídit si jednorázově přístup do webové aplikace EET a vydávat účtenky online z mobilního zařízení.

Pro evidenci tržeb v tomto zvláštním režimu podle aktuálně projednávané novely zákona musí podnikatel, který je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, splnit tři podmínky. Nesmí být plátcem DPH, může mít maximálně dva zaměstnance a výše jeho příjmů z tržeb se musí za 12 předcházejících měsíců vejít do částky 200 000 korun.

Stejnou sumou je omezena též předpokládaná výše příjmů v následujících 12 měsících. O zvláštní režim si musí podnikatel zažádat a doložit, že splňuje uvedené podmínky. Aby mohl v off-line režimu fungovat, musí si na finančním úřadu vyzvednout speciální blok účtenek. Zákazníkům pak bude muset tyto účtenky vystavovat při uskutečnění tržby. Podnikatel je pak také povinen evidovat stejnopis vystavené účtenky a za každé kalendářní čtvrtletí podat správci daně oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu.

Zbytečná administrativní zátěž

Přestože má novela zákona drobným živnostníkům, z nichž mnoho si například podnikáním jen přivydělává při běžném zaměstnání, ulehčit, řada odborníků ji kritizuje. Podle nich bude pro nejmenší podnikatele naopak znamenat daleko větší zátěž.

„Zvláštní režim je na první pohled zdarma, ale představuje naprosto zbytečnou časovou a administrativní zátěž navíc. Deklarovaná úspora nákladů na pořízení elektronické evidence tržeb je tak značně pochybná,“ upozorňuje Tomáš Loukota ze společnosti Solitea, která poskytuje bezplatnou EET aplikaci Profi Účtenka.

Podobně kritizuje novelu i předseda výboru Podnikatelských odborů Radomil Bábek. „Pracnost je nepochybně větší při ‚papírování‘. Představa, že musíte někde vyzvedávat, vyplňovat a odevzdávat předtištěné formuláře, je velmi nepříjemná. Ministerstvo financí nechtělo těm nejmenším živnostníkům ulevit. Místo toho pro ně vytvořilo takové podmínky, aby ještě byli rádi, že mohou mít EET. Takže spousta těch nejmenších buď živnost ukončí, nebo si koupí zařízení, software a začnou vše finanční správě odesílat,“ podotýká Radomil Bábek.

Papírování nahradí mobilní tiskárna

Pro skupinu drobných podnikatelů, na kterou off-line režim cílí, tak paradoxně může nakonec skutečně být daleko jednodušší začít využívat EET. K tomu si totiž vystačí jen s aplikací pro mobilní telefon či tablet, jež je zdarma pro různé operační systémy. Jediným nákladem pro ně tak bude případná mobilní tiskárna, kterou lze pořídit za cenu už kolem tisíce korun.

„Podnikatel pak pouze jednorázově zažádá o autentizační údaje, v aplikaci EET vyplní informace o provozovně či provozovnách a na daňovém portálu získá certifikát pro napojení do EET. Pro vystavení účtenky pak stačí v podstatě dva dotyky displeje. Aplikace následně odešle vše potřebné finanční správě a současně účtenku vytiskne,“ vysvětluje Tomáš Loukota ze společnosti Solitea.

„Předpokládáme, že podnikatelé s několika tržbami týdně rádi využijí off-line evidenci a připravený blok účtenek s předvyplněnými údaji. Toto řešení vyhovuje i řemeslníkům v terénu, kteří tak nemusejí řešit mobilní připojení a přenosnou tiskárnu účtenek. Podle našich informací podnikatelé s desítkami tržeb denně dají spíše přednost evidenci online, která je rychlejší, a hlavně umožňuje též převod dat pro účetnictví, takže v tomto směru je i efektivnější,“ dodává Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podnikatelů České republiky (AMSP ČR).


Podle AMSP ČR sice novela vychází vstříc požadavkům na to, aby byli malí podnikatelé ušetřeni nákladů na pořízení EET, ale limit tržeb je podle jejích zástupců nedostatečný. Limit 200 tisíc korun by podle nich dával smysl u zaměstnanců, kteří si jako OSVČ pouze přivydělávají, ale spíše jen v některých případech s nízkými nebo žádnými náklady na podnikání.

„AMSP ČR dlouhodobě prosazuje hranici 500 tisíc korun. Pro poplatníky, kteří mají příjem jen z podnikání, by náklady na pořízení pokladního zařízení, náklady na internetové připojení a software a jeho aktualizaci znamenaly při tržbách již kolem 300 až 400 tisíc ročně ohrožení jejich podnikání. K tomu je nutné brát v potaz, že podnikatel má i další nezanedbatelné výdaje, které musí hradit,“ upozorňuje Věroslav Sobotka.

Novela sníží DPH

Úprava také jako kompenzaci snižuje DPH v sektoru stravování, některých řemeslných a odborných služeb, vodného a stočného. K významnému snížení DPH dochází u kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úprav a oprav oděvů a textilních výrobků a prodeje točeného piva, kde by mělo dojít k poklesu ze stávající sazby 21 procent na 10 procent, tedy k více než polovičnímu snížení sazby.

Návrh počítá také s dalším snižováním DPH v sektoru stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů, která již byla snížena v souvislosti s náběhem 1. fáze elektronické evidence tržeb z 21 procent na 15 procent, a to rovněž na 10 procent.

„Stejně jako při startu první vlny EET chceme podpořit podnikatele prostřednictvím snížení jejich daňové zátěže,“ říká ministryně financí Alena Schillerová. „Bilance prvního roku s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil,“ dodává ministryně financí.

Propad DPH se snižuje

Ministerstvo financí si od zavedení EET slibuje lepší výběr daní, včetně daně z přidané hodnoty. To se podle resortu v posledních letech vyvíjí pozitivně. Podle nejnovější studie Evropské komise se mezera ve výběru DPH (tzv. VAT GAP) představující rozdíl mezi očekávaným a skutečným výběrem DPH, snížila v roce 2016 o 10 miliard korun na 58,5 miliardy korun, což znamená ze 17 procent na 14 procent. Tím se Česká republika blíží průměru Evropské unie, který v roce 2016 činil 12,3 procenta.

„V posledních letech jsme dosáhli velkého pokroku v boji proti daňovým únikům, které stát každoročně připravovaly o miliardy. Podařilo se nám změnit postoj společnosti k placení daní i dlouhodobé toleranci k daňovým únikům. Studie nám potvrzuje, že jsme zvolili správnou cestu,“ uvedla Alena Schillerová.

„Skutečné zlepšení výběru DPH v České republice ještě více vynikne v dlouhodobějším srovnání. Od roku 2012 poklesla mezera ve výběru DPH o šest procentních bodů, přičemž lepšího výsledku dosáhlo pouze šest zemí. A na rozdíl od řady dalších členských států EU jsme se navíc v tomto ukazateli během období 2012 až 2016 setrvale zlepšovali,“ doplňuje ministryně financí.

Česká republika v tomto parametru vyniká i ve srovnání se sousedními státy. Zatímco Polsko zaznamenalo v roce 2016 mezeru ve výběru DPH 21 procent, na Slovensku to bylo dokonce 26 procent. Mezi všemi členskými zeměmi vykazují vůbec nejnižší hodnoty na úrovni 1 procento Lucembursko, Švédsko a také Chorvatsko, od jehož zkušeností se Česká republika inspirovala při zavádění EET.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek