Návod pro investory v sektoru zemního plynu v Turecku – příležitost pro české firmy



Ministerstvo energetiky a přírodních zdrojů Turecka připravilo investiční příručku pro turecký sektor zemního plynu zaměřený zejména na zahraniční investory, mezi nimiž se objevují také české firmy.

Dle „Návodu pro investory pro sektor zemního plynu v Turecku“ Turecko ve zvyšující se míře využívá zemní plyn, a to jak z vlastních rezerv, tak z dováženého plynu. Turecká vláda uzavřela dlouhodobé kontrakty na dovoz plynu z Ruské federace, Alžírska, Nigérie, Íránu a Ázerbájdžánu a rovněž nakupuje spot a krátkodobý a střednědobý LNG z trhu.

Turecko má velmi omezené domácí zásoby zemního plynu a národní výroba plynu představuje méně než 1 % celkové domácí spotřeby. Dovoz tak tvoří téměř 99 % potřebného zemního plynu. V roce 2017 Turecko dovezlo z Ruska 28,7 mld. m³ zemního plynu, z Íránu 9,3 mld. m³ zemního plynu a 6,5 ​​mld. m³ zemního plynu z Ázerbájdžánu, v oblasti LNG dovezlo 4,6 mld. m³ z Alžírska a 1,3 mld. m³ zemního plynu z Nigérie. Menší část dovozu LNG byla pokryta dodávkami z Kataru, Norska, USA, Nigérie, Trinidadu a Tobaga, Rovníkové Guiney, Velké Británie a Nizozemska.

Spotřeba plynu, která v roce 2017 činila 53,86 mld. m³, se skládala z: 38,13 % výroba elektřiny, 24,83 % průmysl, 25,09 % domácnosti, 6,92 % sektor služeb a 5,03 % další sektor. V roce 2017 dosáhla celková dodávka zemního plynu 55,6 mld. m³, 81,99 % bylo dovezeno společností BOTAŞ, 17,37 % bylo vyrobeno na domácím trhu.

Celková vstupní kapacita Turecka přesáhla 303 mil. m³/den spolu se zvýšenou skladovací kapacitou LNG a podzemních zásobníků, se uvádí, že Turecko chce zvýšit celkovou vstupní kapacitu na 400 mil. m³/den.

Směry terminálů LNG včetně plovoucích skladovacích a regauzačních jednotek (vlastněných většinově státní společností BOTAŞ) byly liberalizovány ke konci roku 2017 v souladu s články tureckého zákona o trhu se zemním plynem.

V září 2018 dosáhla celková kapacita podzemních úložišť zemního plynu 3,30 mld. m³, denní kapacita 40 mil. m³/den. Po dokončení podzemního úložiště Silivri a  Tuz Gölü se celková kapacita zvýší 5,4 mld. m³, přičemž denní kapacita bude 80 mil. m³/den.

Z pohledu českých investorů je zásadní vědět, že v letech 2019 až 2021 vyprší platnost 30 % dlouhodobých smluv o zemním plynu, což odpovídá celkovému množství 15,6 mld. m³. Druhou zásadní oblastí zájmu českých investorů by se pak měly stát projekty TANAP (Trans anatolský zemní plyn) a TurkStream, které by měly hrát rozhodující roli pro dodávky plynu na Balkán a střední Evropu z jižního směru. Projekt TANAP bude měřit 1850 km s roční kapacitou 10 mld. m³ a 700 km dlouhý TurkStream-2 pak bude mít roční kapacitu 15,75 mld. m³.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Istanbulu (Turecko). Autor: Jan Ondřejka, ekonomický diplomat.