Nebankovní půjčky může poskytovat jen 85 firem. Odborníci si omezení pochvalují

12. 9. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V Česku loni mírně klesl objem nebankovních úvěrů. V jiných zemích Evropy naopak rostl dvouciferným tempem. Dopady nové úpravy chtějí odborníci vyhodnotit do dvou let, nyní doporučují podmínky neměnit.

Poskytování rizikových půjček, které klientům často dláždí cestu do dlouhodobé exekuce, patřily v Česku řadu let k tolerovaným oblastem podnikání. Poté, co dostaly statisíce lidí do ekonomických a sociálních problémů, přikročila Česká národní banka k regulaci tohoto odvětví.

Nastavila přísnější pravidla pro poskytovatele nebankovních půjček, kteří musí mít od 1. června letošního roku licenci ČNB. Tu získalo 85 společností. Oproti předchozímu stavu je to obrovský rozdíl. „Pomohla nejen redukce počtu poskytovatelů půjček, ale především zásadní omezení podmínek, za kterých je možné lidem půjčit. Zvláště pak pomohla promyšlená regulace sankčních mechanismů. To byla ostatně hlavní příčina následné redukce počtu poskytovatelů, kterých bylo před účinností zákona řádově 800,“ vysvětluje Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.

Desítky tisíc lichvářů

Protože řada poskytovatelů nebankovních půjček poskytovala rizikové úvěry na živnostenský list, pohybovaly se podle některých odhadů v tomto oboru až desítky tisíc poskytovatelů. Podle Daniela Hůleho se již změna projevila. Mnohdy šlo spíše o lichvářské, než úvěrové metody. „V praxi pozorujeme, že v oblasti spotřebitelských úvěrů se situace zásadně změnila a nemravná praxe se stává spíše excesem, zatímco dříve byla normou,“ dodává.

Další organizace, které se problematikou úvěrů zabývají, zatím výrazné zlepšení nezaregistrovaly. „Na základě zkušeností našich klientů je na trhu stále dostatek různých nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Úroveň poskytovaných služeb i přístup ke klientovi jsou mezi nimi rozdílné. Domníváme se tudíž, že na trhu se stále objevují rizikové půjčky a k výraznějšímu omezení jejich dostupnosti nedošlo,“ říká Lucie Kovandová z občanské poradny Remedium.

Na porovnání je podle nich ještě brzy. „To se uvidí teprve časem, až nás začnou navštěvovat klienti, kteří uzavřeli nové smlouvy. Zatím klientů s dluhovou problematikou neubylo. Jako velmi dobré opatření vnímáme neplatnost smlouvy při nesprávném posouzení úvěruschopnosti a povinnost dodržení dalších povinností pod hrozbou sankce v podobě úroků pouze ve výši reposazby ČNB. Zatím jsme se ale s klientem, který by toto uplatnil, nesetkali,“ dodává Zuzana Schovánková z Občanské poradny Praha 1.

Zastropování přináší i rizika

V současné době se v Česku diskutuje o omezení výše úroků u půjček, takzvaném zastropování. Jeho dopad by podle odborníků nemusel být pozitivní. „Považuji za klíčové, že právě cena úvěru regulována není. Pokud by součástí změn bylo i takzvané zastropování úroků, tak by nastal prohibiční efekt a chudí lidé by již nedosáhli na legální půjčky. To přesně se stalo na Slovensku, kde všechny nebankovní společnosti ukončily činnost a významně narostl objem lichvářských půjček, které stát není schopen regulovat,“ upozorňuje Daniel Hůle.

Některé organizace diskusi na toto téma nevylučují. „Uvidíme časem. U spotřebitelských smluv by bylo podle našeho názoru dobré mít omezenou výši úroku, danou třeba určitým násobkem reposazby ČNB. Pokud by firma posoudila špatně úvěruschopnost klienta, bylo by dobré, kdyby jí nebyla v soudním řízení přiznána úhrada soudních nákladů - firma podstoupila podnikatelské riziko, náklady by měla nést sama,“ podotýká Zuzana Schovánková.

Další odborníci vidí možnost úprav i v jiných oblastech. „Domníváme se, že dané opatření by měly provázet i další kroky, které by zamezovaly porušování zákona ze strany poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a zpřesňovaly nebo definovaly některé pojmy, například účelně vynaložené náklady,“ navazuje Lucie Kovandová.

Dopady současné úpravy je však podle expertů nejdříve nutné pečlivě posoudit. „V současné době jednoznačně prosazujeme, aby se zákon nějaký čas neměnil a po zhruba dvou letech došlo k vyhodnocení jeho dopadů. Ostatně problémem se systematicky zabýváme a naposledy před necelým měsícem jsme zveřejnili srovnání nabídek mikroúvěrů, které naleznete na webu: www.jakprezitdluhy.cz,“ podotýká Daniel Hůle.

Problematické splátky za 50 miliard

Kultivaci trhu si pochvalují i poskytovatelé půjček, kteří na trhu zůstali. „Podle některých odhadů nabízely v minulých letech spotřebitelské úvěry v Česku až desítky tisíc firem. Drtivá většina z nich o licenci ČNB ani nepožádala, protože nebyly schopny nebo ochotny plnit zpřísněné požadavky legislativy v oblasti ochrany spotřebitele,“ říká Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS, které sdružuje poskytovatele úvěrů. Zároveň doplnil, že všichni členové SOLUS licenci získali.

Sdružení zároveň provozuje rejstřík problémových plátců. V Registru fyzických osob SOLUS, který je největším negativním registrem klientských informací na českém trhu, bylo ke konci prvního čtvrtletí zapsáno 624 tisíc dospělých občanů České republiky s nesplaceným závazkem po splatnosti. Dlužná částka po splatnosti činila 49,8 miliard korun.

Podle analýzy společnosti Bisnode má polovina licencovaných poskytovatelů nebankovních úvěrů českého vlastníka. Mezi zahraničními pak převládají majitelé z bývalého Sovětského svazu, nechybí ani vlastníci z daňových rájů. Necelých šest procent poskytovatelů bankovních úvěrů má majitele z Velké Británie. U sedmi procent subjektů nelze z veřejně dostupných zdrojů dohledat majitele.

Objem nebankovních úvěrů, sjednaných loni v České republice, oproti roku 2016 mírně klesl, konkrétně o 0,9 procenta. „Výsledky v České republice mohl ovlivnit nový zákon o spotřebitelském úvěru, který zpřísnil kritéria pro posuzování úvěruschopnosti žadatelů. Pokles se projevil především u osobních půjček. Část zájemců, kteří by dříve na úvěr dosáhli, už nyní zřejmě neuspěli,“ říká Jaroslav Krutilek, generální tajemník České leasingové a finanční asociace (ČLFA).

Členové ČLFA reprezentují přibližně 80procentní tržní podíl v rámci nově licencovaných poskytovatelů nebankovních spotřebitelských úvěrů.

Dvouciferný růst v Evropě

V celé Evropě objem nových úvěrů, které v roce 2017 uzavřely nebankovní společnosti zastřešené evropskou federací Eurofinas, meziročně stoupl o 6,6 procenta na 456,8 miliardy eur. Vyplývá to z výročního průzkumu Eurofinas, do kterého prostřednictvím národních asociací přispělo patnáct zemí Evropy včetně České republiky.

Výroční přehled Eurofinas dokumentuje růst nových obchodů ve všech kategoriích. Oblast osobních půjček meziročně vzrostla o 7,8 procenta, financování automobilů o 9,1 procenta a financování podnikatelů o 10,2 procenta. V téměř polovině zemí dosáhl růst půjček dvojciferných hodnot, vůbec největší hlásí Švédsko (48,6 %), Portugalsko (28,8 %) a Norsko (24 %).

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek