Nejvyšší čas na investice do inovací. Podmínky pro malé a střední podniky jsou již vytvořeny

5. 11. 2018 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Ekonomika ochlazuje. Tempo růstu zpomaluje, úroky rostou, náklady se zvyšují, marže klesají. Jestliže před rokem dvěma se ještě říkalo, že je nejlepší čas na investice do rozvoje, optimalizace a úspor, dnes platí, že je nejvyšší čas.

Ekonomika je cyklická a konjunktura nebude věčná. Velcí a silní to vědí a investují již dávno, byť jejich rezervy jim zpravidla dovolují přežít stagnaci či pokles s menšími problémy. Základem hospodářství jsou ale podniky malé a střední. A těm, s největší pravděpodobností, mnoho času nezbývá…

Velmi výstižně to před dvěma lety v rámci konference Faktory úspěchu charakterizoval majitel společnosti Best Tomáš Březina: „Inovovat se musí, když se zdá, že to vůbec není potřeba, protože podniku se daří a všechno šlape. Když se ale nedaří, je na inovace už pozdě.“ Jak řečeno, velcí a silní to vědí, což vyplývá i z interních statistik českých bank. Korporace se inovacím a technologickému rozvoji věnují zpravidla už déle než pět let, malé a střední podniky až na výjimky často ještě nezačaly.

Podmínky přitom vytvořeny jsou. Možná o nich nevíme, možná se zdají procesně složité. Nicméně nevyužít je by bylo trestuhodné, a pro mnohé dokonce smrtelné.

Alokace a čerpání

Vláda ČR po prázdninách hodnotila dosavadní využívání financí z fondů EU. Čerpání se sice zrychlilo, problémy však zůstávají. Některé programy jsou takřka vyčerpány, jiné byly evidentně špatně nastaveny a potýkají se s nezájmem. Česko proto požádalo Brusel o schválení některých přesunů, premiér Babiš celou situaci vidí optimisticky. Čísla však jsou neúprosná a Česko je sedmou nejhorší zemí osmadvacítky – od začátku programového období do poloviny letošního roku jsme vyčerpali pouhých 13,2 procenta z celkově přidělených 580,7 miliard korun.

Mimochodem, přidělená částka je zhruba o 120 miliard nižší než v předchozím programovém období. Největší problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor, nejohroženějšími programy jsou podle ministryně Dostálové Integrovaný regionální operační program (IROP), Praha – pól růstu, Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).

V OP PIK došlo v dubnu dokonce k pozastavení proplácení prostředků ČR ze strany Evropské komise, u programu informačních a komunikačních technologií (ICT) a sdílených služeb OP PIK museli někteří žadatelé dokonce dotaci vrátit. To spolu s nadměrnou administrací jistě případné žadatele zrovna neláká. Navíc je tu ještě jeden aspekt – ke konci letošního roku Evropská komise vyhodnotí u všech zemí plnění cílů strategie Evropa 2020. Neplnění nás může stát více než 30 miliard.

Pro podniky, obce i neziskovky

Pro výrobní i obchodní společnosti je připraveno množství programů, které mají napomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků pomocí zavádění inovací, zvyšování kvalifikace zaměstnanců, podpory výzkumu a vývoje nebo například snižování energetické náročnosti.

Vedle programů založených na dotačních prostředcích z evropských fondů jsou tu domácí dotační i garanční programy vypisované na celonárodní úrovni, jejichž zprostředkovateli jsou jednotlivá ministerstva a jejich organizace (program Inter-Eureka či Trio, programy zemědělských dotací a náhrad, Platba pro mladé zemědělce, Podpora nákupu půdy, Nákazový fond, Státní zemědělský intervenční fond, Národní dotace komodit) či například Českomoravská záruční a rozvojová banka (programy Expanze, Vadium, Úspory energie, Záruka, Energ), Evropská garanční pojišťovna, Technologická agentura ČR (Centra kompetence, programy Alfa, Delta2, Epsilon, Gama, Omega či Kappa) či Grantová agentura ČR, své programy mají kraje i mnohé obce, jiné možnosti zas nabízejí komerční subjekty, především banky.

I tato roztříštěnost, bohužel, je jedním z projevů nezdravého rezortismu, znemožňuje orientaci v možnostech a přispívá nejen k nízkému povědomí o možnostech získání podpory, ale ke zbytečně složité administrativě a v podstatě mnoha subjektům znemožňuje přístup k těmto nástrojům. Obojí je – jak upozorňuje Hospodářská komora ČR – na překážku efektivního využití nabízených možností a prostředků.

„Cesty k zachování, případně zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků pro budoucnost jsou v zásadě tři: technologický rozvoj, úspory a snižování nákladů či podpora celoživotního i profesního vzdělávání. Na všechny tři cílí celá řada podpůrných nástrojů, o nichž, bohužel, vzhledem k jejich roztříštěnosti a složité administrativě podniky, především ty malé a střední, nevědí, nebo o ně nestojí. Dlouhodobě upozorňujeme vlády, že současná podoba takové podpory podnikání není efektivní ani motivační,“ poznamenal k tomu prezident HK ČR Vladimír Dlouhý.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek