English version
Země sýrů, čokolády a přesných hodinek patří k nejblahobytnějším na světě. Podle žebříčku Světové banky je Švýcarsko podle HDP na hlavu sedmým nejbohatším státem světa a v Evropě mu patří třetí místo za Lucemburskem a Norskem. Přesto se tamnímu hospodářství v souvislosti s dluhovou krizí v eurozóně nevyhnuly problémy a další mohou v budoucnu přinést komplikace vztahů s Evropskou unií.
Ekonomika donedávna jako jedna z mála v západní Evropě rostla, před dvěma lety ovšem zřetelně zabrzdila. Švýcarská národní banka byla tehdy totiž nucena zabránit růstu domácí měny zavedením stropu 1,20 švýcarského franku za euro. V zemi hrozila deflace a příliš silný frank ohrožoval švýcarský export. „Tlak na švýcarský frank, jehož růst podkopává ekonomiku, v případě nekontrolované situace výrazně vzroste,“ varoval nedávno ministr hospodářství Johann Schneider-Ammann. Nekontrolovanou situací bylo míněno zhroucení měnové unie.
Černý scénář se ovšem zatím nenaplnil a švýcarské hospodářství se opět nadechuje. Pro rok 2013 odhaduje OECD tempo ekonomického růstu na 1,9 procenta, v příštích dvou letech se pak očekává zrychlení na 2,2, respektive 2,7 procenta HDP ročně. „Dle údajů OECD byl růst švýcarské ekonomiky postaven zejména na silné domácí poptávce. Export již tak silný nebyl, i když například rostla poptávka po švýcarském luxusním zboží v rozvíjejících se ekonomikách. Ta ovšem nemohla vyvážit pokles obchodu s Evropou,“ říká velvyslanecký rada Velvyslanectví ČR v Bernu Rudolf Opatřil.
Důležitou součástí ekonomiky je tradičně bankovní sektor. Švýcarské bankovnictví je nejpropracovanější na světě (na HDP se podílí více než 12 procenty, v USA jen sedmi procenty). „Silnou stránkou je lidský kapitál. Důležitým faktorem na trhu práce hrají také imigranti, z velké části se jedná o kvalifikované pracovníky z evropských zemí a jejich míra participace je vysoká,“ připomíná Opatřil. Švýcarsko patří ke světové špičce i v oblasti inovací a výzkumu a vývoje. Ty se koncentrují především v několika velkých firmách a tradičních odvětvích, jako je chemický a farmaceutický průmysl.
Málo odvahy k reformám
Přestože ekonomika funguje jako „švýcarské hodinky“, dají se i v zemi helvetského kříže najít nedostatky. Švýcarsko trpí především malou otevřeností domácího trhu. Legislativní změny, které by vedly k demonopolizaci vnitřního trhu, se ovšem zatím nedají očekávat. Vláda nemá dostatek odvahy k potřebným reformám a ani mezi voliči není o změny zájem.
„Švýcaři poměrně výrazně chrání svůj domácí trh – včetně využívání různých netarifních překážek, jako jsou velmi důrazné kontroly zboží i pracovníků. Problémem pro zahraniční investory je také vnitřní rozdělení švýcarského trhu na kantony – každý je jiný a osobitý včetně daňových rozdílů a není lehké se orientovat. Švýcaři rovněž velice lpí na švýcarských domácích výrobcích. Markantní to je třeba v potravinářství, kdy spotřebitele neodrazují ani vyšší ceny typických -například masných a mléčných – výrobků,“ doplňuje Rudolf Opatřil.
Švýcaři si za dražší domácí potraviny rádi připlatí, a to nejen proto, že je ve Švýcarsku nejvyšší průměrná čistá mzda na světě (v přepočtu přes sto tisíc korun měsíčně). Místní jsou konzervativní a důvěřují zejména produktům se značkou Swiss made.
Daně? Relativně nízké, ale složité
Zahraničním podnikatelům komplikují situaci i vysoké provozní náklady na založení a vedení firmy. Pokud jde o daňovou zátěž, je sice pro podniky druhá nejnižší v rámci zemí OECD, nicméně daňový systém je velmi složitý a klade velké administrativní nároky.
Základní spolkovou daní pro právnické osoby je daň ze zisku, která je u kapitálových společností ve výši 8,5 procenta čistého zisku, u ostatních společností je sazba nižší. Ve Švýcarsku je však celkem 26 kantonů a každý má svůj samostatný daňový zákon. Rozdíly ve výši odvodů v jednotlivých částech země jsou značné.
Další oblastí, která potřebuje reformy, je zemědělství. „Švýcarsko stojí před výzvou urychlení zemědělské reformy včetně kompletního přechodu z dotací cen na přímé platby zemědělcům. Zemědělství přispívá pouze 0,75 procenta HDP, zaměstnává ale čtyři procenta pracovní síly, z čehož vyplývá nízká produktivita práce. Státní podpora je přes dílčí liberalizační kroky velmi výrazná a ceny potravin převyšují o 28 procent úroveň sousedních zemí,“ upozorňuje Opatřil.
Obchod s ČR roste
Přestože je ochrana švýcarského trhu vyšší než u jiných vyspělých evropských zemí, vzájemný obchod s Českou republikou trvale roste. Český vývoz do Švýcarské konfederace vzrostl za posledních deset let více než trojnásobně a pozitivní trend pokračuje i v současné době. Švýcarsko je aktuálně 15. nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky.
„Od roku 2006 máme kladné saldo, nezměnilo se to ani po krizi roku 2007, i pro letošní rok lze předpokládat černá čísla,“ říká Opatřil. Čeští exportéři tedy vyvezou do Švýcarska více zboží, než putuje opačným směrem. V roce 2012 to bylo za více než 50 miliard korun. V českém vývozu převažují stroje a dopravní prostředky, následují tržní výrobky tříděné podle druhu materiálu a na třetím místě je průmyslové spotřební zboží. Perspektivními obory z hlediska českého exportu jsou přesné strojírenství v oblasti leteckého průmyslu, finanční služby, pojišťovnictví a především energetika včetně té jaderné. Švýcarsko má totiž na rozdíl od sousedního Rakouska k jaderné energetice kladný vztah. České firmy se mohou uplatnit i v oblasti technologií pro ochranu životního prostředí.
Nejvíce tendrů, které mohou být zajímavé i pro české společnosti, vyhlašují Švýcaři v poslední době v souvislosti s projektem CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum), jehož hlavním tématem je urychlovač částic LH C a v jehož rámci probíhá i další výzkum. Jen během druhé poloviny února bylo vypsáno deset tendrů, do nichž se mohou zapojit zahraniční firmy, například na pronájem velkých stanů, instalaci potrubí na vodu a stlačený vzduch, konzultační činnost, dodání konstrukcí z nerezové oceli pro kryomoduly či na tepelnou izolaci budov.
Škodlivé referendum? Čechů se zatím nedotkne
Nacionalisty v celé EU potěšily výsledky nedávného švýcarského referenda, kdy byl těsnou většinou přijat návrh na omezení imigrace. Hlasování vyvolali konzervativci, podle nichž berou přistěhovalci místním lidem práci. Výsledky komplikují obchodní vztahy s EU, odkud okamžitě zazněly kritické hlasy. „V důsledku tohoto referenda bude muset Švýcarsko upravit své zákony a omezit pohyb osob i pro Evropany. Na to samozřejmě budeme reagovat. Zvážíme i to, jestli se Švýcarskem nevypovíme některé smlouvy,“ konstatoval šéf Evropského parlamentu Martin Schulz.
„Volný pohyb osob je jedním z hlavních principů dohod mezi Švýcarskem a EU. Volný pohyb pracovních sil, kapitálu, zboží a služeb je zároveň nezbytný pro udržení konkurenceschopnosti jednotného trhu. BusinessEurope se obává, že referendum bude mít negativní vliv na personální složení některých firem, ale potenciálně i na budoucnost evropského trhu práce,“ prohlásil například šéf Konfederace evropského podnikání BusinessEurope Markus J. Beyrer.
„Předmětem referenda nebyla otázka režimu přechodu hranic – Schengenské dohody, ale pobytu za účelem výkonu povolání na území Švýcarska,“ připomněl Rudolf Opatřil. „Smluvně je mezi EU a Švýcarskem tato oblast upravena ve vzájemné dohodě o volném pohybu osob. Referendem schválený nový článek ústavy je s touto dohodou v rozporu, tudíž Švýcarsko může buď požádat o renegociaci dohody, od dohody odstoupit, případně implementovat rozhodnutí referenda v rozporu s mezinárodními závazky,“ doplnil.
Podle diplomata lze říci, že výsledek referenda silně znepokojil i švýcarskou podnikatelskou veřejnost, která si rozhodně narušení vztahů s evropskými partnery nepřeje. Švýcarská vláda má nyní tři roky na to, aby změny provedla. V zemi v současné době pracuje asi šest tisíc Čechů, kteří se zatím o svoje pozice nemusejí obávat.
„Dokud platí stávající smluvní rámec se Švýcarskem, pro občany EU se nic nemění, a mohou se tak ve Švýcarsku usazovat, aniž by se na ně vztahovala jakákoli omezení. Výsledek referenda tedy zatím nemá dopad ani na české občany. Lze se domnívat, že chystaná opatření budou mít zřejmě za následek snížení stávající kvóty pro zaměstnávání cizinců, těžko snížení ale asi nabude takového rozsahu, že by výrazněji negativně ovlivnilo bilaterální vztahy. Výše kvót a termíny jejich zavedení v důsledku referenda zatím nejsou stanoveny,“ uvedl Opatřil.
Vzájemné investice? Obrovský nepoměr
Zatímco Švýcarsko patří k největším investorům na území České republiky, české subjekty ve Švýcarské konfederaci prakticky nepůsobí. Stav přímých českých investic ve Švýcarsku byl před třemi lety pouze 20 milionů eur oproti 4,5 miliardy eur švýcarských investic v ČR. Jako výjimku potvrzující pravidlo uvádí Opatřil nejnovější příklad plánované české investice. „Zastupitelský úřad byl zkontaktován skupinou podnikatelů, kteří se zajímají o minipivovar.,Pivovarský dům‘ by měl být vybaven českou technologií a poté českou provozní obsluhou. Projekt je ovšem zcela na počátku,“ říká. Podle něj mají však české firmy v očích švýcarských podnikatelů i veřejnosti dobré renomé, a navíc jsou zde pozitivní zkušenosti Švýcarů působících v ČR. Potenciál pro vstup na švýcarský trh tu tedy existuje.
Na území Švýcarska aktuálně není registrován žádný česko-švýcarský společný podnik. Řada švýcarských firem ovšem investovala do českého průmyslu, respektive přeložila výrobu s následným dovozem do Švýcarska.
Jako příklady lze jmenovat firmu Merkuria Handels, která se zabývá exportem českého zboží – zejména kuchyňských potřeb a zboží pro domácí dílnu. Firma Novavitrum se zabývá vývozem českého skla a nahradila krachující Skloexport, který měl rovněž ve Švýcarsku svou pobočku. Firma Krupička Handel Budweiser Budvar Import je výhradním dovozcem a prodejcem budějovického Budvaru na švýcarském trhu. Své zastoupení zde má samozřejmě i Škoda Auto. Generálním importérem vozů Škoda je firma AMAG Retail.
Jak na švýcarský trh
Pokud chtějí čeští podnikatelé proniknout na švýcarský trh, měli by si uvědomit určitá specifika. Tamní odběratelé jsou sice ochotni zaplatit vysokou cenu, ovšem za odpovídající jakost. U zboží z České republiky předpokládají, že bude levnější, ale nikoli nekvalitní. Kromě ceny a kvality je důležité i dodržování harmonogramu a dohodnutých termínů dodávek. Švýcaři jsou velmi konzervativní a dodržování dohod považují za klíčové. Švýcarský trh patří jednoznačně k nejnáročnějším v Evropě. Prosadit se zde je více než obtížné, protože je téměř zcela obsazen a je na něm drtivá většina komodit. Do příslušných distribučních kanálů je často možné se dostat jen tehdy, když nějaká tradiční a spolehlivá firma skončí.
Rozhodně se neobejdete bez osobního kontaktu s partnery. Zastupitelský úřad Bern proto doporučuje českým podnikatelům návštěvy veletrhů a výstav konaných ve Švýcarsku, a to nejlépe formou aktivní účasti, tedy jako vystavovatel. Pověstná švýcarská přesnost, spolehlivost a kvalita se projevují i při obchodním jednání a přípravě na něj. Počítejte s tím, že vaši partneři budou velmi dobře připraveni a totéž budou očekávat od vás. Pokud půjdete na jednání jen s povrchní znalostí problému, obchodní vztah spolu nenavážete. Termín schůzky je lepší domlouvat několik dní předem. Sjednanou schůzku Švýcaři neruší, jsou velmi spolehliví a seriózní a totéž samozřejmě očekávají od druhé strany. Tamní podnikatelé si vybírají své obchodní partnery opatrně. Na rozdíl od německé části, kde je tendence hned se pustit do práce a přejít k samotnému obsahu jednání, ve francouzské a italské části se doporučuje na úvod odlehčení v podobě nezávazné konverzace.
Místní většinou umějí velmi dobře anglicky, ale ideální je samozřejmě vést obchodní jednání v němčině nebo francouzštině – podle toho, v jakém se pohybujete kantonu. „Samozřejmě, že angličtina je základním komunikačním prostředkem, nicméně jazyková zdatnost je velmi důležitou výbavu každého potenciálního partnera se Švýcarskem. Zatímco v německých kantonech si lze představit v krajním případě i jednání ve francouzštině, v kantonech francouzských s němčinou uspět nelze. Francouzská část je opravdu jiná než německá nebo italská. Rétorománština je jazyk okrajový a český podnikatel se s ním prakticky nesetká. Je také důležité si uvědomit, že švýcarská němčina je velmi specifická,“ upozorňuje Rudolf Opatřil. Podle něj by českým podnikatelům pomohlo, kdyby ve Švýcarsku otevřela své zastoupení agentura CzechTrade.
„Prozatím jsou České centrum a CzechTrade se sídlem ve Vídni a mnichovský CzechInvest odpovědni i za Švýcarsko. I když je vzájemná spolupráce vynikající, každé zvýraznění české přítomnosti přímo ve Švýcarsku by bylo ku prospěchu vzájemných vztahů,“ doplňuje diplomat, podle jehož slov může českým podnikatelům pomoci spolupráce s jinými subjekty v rámci EU . „Jde o efektivní možnost průniku na složitý švýcarský trh. Možná také jednu z výzev pro české podnikatelské subjekty, aby tento synergický jev více využívaly.“ (jap, businessinfo.cz)
Převzato z magazínu Profit
Autor: Jakub Procházka
