Nekalá soutěž

26. 6. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Článek představuje základní rozdíly mezi nekalou soutěží a omezováním soutěže v rámci práva hospodářské soutěže, definuje základní pojmy právní ochrany proti nekalé soutěži (hospodářská soutěž, soutěžitel, dobré mravy hospodářské soutěže), objasňuje vztah mezi generální klauzulí vymezující nekalosoutěžní jednání a mezi jednotlivými skutkovými podstatami nekalé soutěže a popisuje prostředky ochrany proti nekalé soutěži.

Podrobný obsah

  • Hospodářská soutěž
    • Právo hospodářské soutěže
    • Rozdíl mezi nekalou soutěží a omezováním hospodářské soutěže
  • Nekalá soutěž
    • Soutěžitel
    • Zakázaná konkurenční doložka
    • Generální klauzule
    • Speciální skutkové podstaty
      • klamavá reklama;
      • klamavé označování zboží a služeb;
      • vyvolání nebezpečí záměny;
      • parazitování na pověsti závodu,
      • výrobku či služeb jiného soutěžitele;
      • podplácení;
      • zlehčování;
      • srovnávací reklama, pokud není dovolena jako přípustná;
      • porušení obchodního tajemství;
      • ohrožení zdraví a životního prostředí;
      • dotěrné obtěžování
  • Ochrana proti nekalé soutěži
    • Soukromoprávní sankce
    • Veřejnoprávní sankce
      • porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže;
      • porušení práv k ochranné známce a jiným označením;
      • porušení chráněných průmyslových práv.


Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Hospodářská soutěž

Přestože pojem hospodářská soutěž není v právním řádu České republiky definován, lze z jednotlivých ustanovení upravujících pravidla hospodářské soutěže dovodit, že účastníci hospodářské soutěže mají právo rozvíjet svou činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu, jsou však povinni dodržovat právně závazná pravidla.

Podstata hospodářské soutěže spočívá v tom, že každý ze soutěžitelů se neustále snaží zlepšovat svoji pozici a využívá k tomu nejrůznější prostředky a praktiky. Tento proces však není ponechán zcela na libovůli jednotlivých soutěžitelů, ale v zájmu ochrany pozitivních funkcí soutěže je do jisté míry regulován normami práva hospodářské soutěže.

Právo hospodářské soutěže

Nekalá soutěž (právo proti nekalé soutěži) tvoří spolu s právem proti omezování soutěže dvě základní podmnožiny práva hospodářské soutěže, které lze obecně definovat jako soubor právních norem zakazujících určitá jednání v hospodářské soutěži a stanovení odpovídajících sankcí za překročení těchto zákazů. Společným znakem práva na ochranu soutěže a na ochranu proti nekalé soutěži je tedy ochrana hospodářské soutěže a vytvoření prostoru pro její rozvoj a fungování.

Zatímco právo proti omezování hospodářské soutěže je upraveno zvláštním zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, nekalá soutěž (nekalosoutěžní jednání) je upravena v ustanoveních § 2976 až § 2990 občanského zákoníku. Právní úprava nekalé soutěže byla podle důvodové zprávy do nového občanského zákoníku zakotvena především proto, že hospodářská soutěž není omezena jen na podnikatele, nýbrž i na jiné soutěžitele, a její úprava zasahuje soukromá práva a povinnosti dalších osob (např. tzv. osob pomocných; tedy osob, které za sebe nechá soutěžitel jednat a jejichž jednání využije).

Rozdíl mezi nekalou soutěží a omezováním hospodářské soutěže

Schéma rozdílu mezi nekalou soutěží a omezováním hospodářské soutěže

Základní rozdíl mezi nekalou soutěží a omezováním hospodářské soutěže spočívá v tom, že nekalá soutěž se odehrává v mezích hospodářské soutěže a spočívá zpravidla v získání neoprávněné výhody oproti ostatním soutěžitelům pro toho, kdo se dopustil nekalosoutěžního jednání, zatímco nedovolené omezování hospodářské soutěže se příčí soutěži jako takové a nejčastěji spočívá ve vyloučení některých soutěžitelů ze soutěže v důsledku hospodářské síly jiného soutěžitele. V souvislosti s právem proti omezení soutěže se často hovoří také o právu antimonopolním nebo kartelovém.

Ochrana proti nekalé soutěži má za cíl ochránit jednání jednotlivých soutěžitelů v soutěži a zabránit takovému jednání, které by mohlo jiným soutěžitelům či zákazníkům přivodit újmu. Ochrana hospodářské soutěže se potom zaměřuje na to, aby na trhu hospodářská soutěž vůbec existovala a nebyla nikým omezována či narušována.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Nekalá soutěž

Jak již bylo řečeno, cílem práva proti nekalé soutěži je zabránit nežádoucí deformaci soutěžních vztahů mezi soutěžiteli. Subjektem nekalosoutěžního jednání tedy může být zásadně soutěžitel.

Soutěžitel

Soutěžitelem se rozumí každá fyzická i právnická osoba účastnící se hospodářské soutěže, přičemž nemusí být podnikatelem ve smyslu § 420 občanského zákoníku. Soutěžitel je subjekt, který nabízí, poskytuje, vyrábí nebo prodává zboží nebo služby či jiná plnění téhož nebo podobného druhu a tím vytváří pro zákazníky možnost volby. Je tedy vyloučeno hovořit o soutěži tam, kde existuje na straně nabídky pouze jediný subjekt nebo tam, kde dochází ke střetu zboží, služeb či jiných plnění, která nejsou vzájemně substituovatelná, tedy zákazník k nim nepřistupuje jako k alternativám téhož.

Zakázaná konkurenční doložka

Novinkou je zakotvení do obecných ustanovení zneužití a omezení soutěže tzv. zakázané konkurenční doložky. Podle ustanovení § 2975 občanského zákoníku platí, že neurčí-li se v ujednání zakazujícím jinému soutěžní činnost území, okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká, ke konkurenční doložce se nepřihlíží. Zakazuje se konkurenční doložka ujednaná na neurčitou dobu nebo na dobu delší než pět let; poruší-li se zákaz, platí, že konkurenční doložka byla ujednána na pět let. Zakazuje se rovněž konkurenční doložka omezující zavázanou stranu více, než vyžaduje potřebná ochrana oprávněné strany; poruší-li se zákaz, může soud na návrh dotčené strany konkurenční doložku omezit, zrušit, nebo prohlásit za neplatnou.

Generální klauzule

Nekalou soutěží, tak jak ji vymezuje generální klauzule obsažená v § 2976 občanského zákoníku, je jednání v hospodářském styku způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje.

Jinými slovy, zákon výslovně zakazuje jednání, které naplňuje současně následující tři znaky:

  • je v hospodářském styku,
  • je v rozporu s dobrými mravy soutěže,
  • je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.

Pro správné porozumění pojmu nekalé soutěže je nutné si uvědomit rozdíl mezi dobrými mravy a dobrými mravy soutěže, které nejsou shodné. Soutěžní mravy jsou chápány šířeji než obecné mravy, což znamená, že ne všechno, co může být považováno za nemravné v obecném pojetí, je nemravné také v hospodářské soutěži. Soutěžní právo tedy v rámci konkurenčního boje připouští i některé aktivity, které jsou za hranicí obecných dobrých mravů.

V dalších ustanoveních pak občanský zákoník vymezuje speciální skutkové podstaty nekalé soutěže, kterými jsou zejména:

  • klamavá reklama,
  • klamavé označování zboží a služeb,
  • vyvolání nebezpečí záměny,
  • parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele,
  • podplácení,
  • zlehčování,
  • srovnávací reklama, pokud není dovolena jako přípustná,
  • porušení obchodního tajemství,
  • dotěrné obtěžování a
  • ohrožení zdraví a životního prostředí.

Ve vztahu generální klauzule a jednotlivých skutkových podstat přitom platí, že znaky uvedené v generální klauzuli musí být naplněny i v jednotlivých případech speciálních skutkových podstat. To znamená, že pokud jednání vymezené speciální skutkovou podstatou nekalé soutěže nenaplňuje současně znaky generální klauzule, tj. není v hospodářském styku či není v rozporu s dobrými mravy soutěže anebo není způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, nejedná se o nekalou soutěž.

Zároveň však platí, že pokud konkrétní jednání nenaplňuje znaky žádné ze speciálních skutkových podstat upravených v § 2977–2987 občanského zákoníku, avšak naplňuje znaky generální klauzule, může být takové jednání stíháno jako nekalosoutěžní. Výčet speciálních skutkových podstat je tedy pouze demonstrativní a za nekalosoutěžní jednání může být považováno i jiné jednání v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy a je schopno přivodit újmu jiným soutěžitelům a zákazníkům (např. tzv. katalogové podvody).

Speciální skutkové podstaty

Klamavá reklama

Tato skutková podstata je vymezena v § 2977 občanského zákoníku jako reklama, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podporu odbytu movitých nebo nemovitých věcí nebo poskytování služeb, včetně práv a povinností, klame nebo je způsobilá klamat podáním nebo jakýmkoli jiným způsobem osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje, a tím je i zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob.

Podle výslovné zákonné úpravy se při posuzování, zda je reklama klamavá, přihlédne ke všem jejím výrazným znakům. Zvláště se přihlédne k údajům, které reklama obsahuje ohledně:

  • dostupnosti, povahy, provedení, složení, výrobního postupu, data výroby nebo poskytnutí, způsobilosti k určenému účelu, použitelnosti, množství, zeměpisného či obchodního původu, jakož i podrobnějšího vytčení a dalších znaků zboží nebo služeb včetně předpokládaných výsledků použití nebo výsledků a podstatných znaků provedených zkoušek či prověrek,
  • ceny nebo způsobu jejího určení,
  • podmínek, za nichž se zboží dodává nebo služba poskytuje, a
  • povahy, vlastností a práv zadavatele reklamy, jako jsou zejména jeho totožnost, majetek, odborná způsobilost, jeho práva duševního vlastnictví nebo jeho vyznamenání a pocty.

Při posouzení klamavosti se dále přihlédne také k dodatkům, zejména k použití výrazů jako „druh“, „typ“, „způsob“, jakož i k výpustkám, zkratkám a celkové vnější úpravě.

Ohledně posuzování jednotlivých údajů uváděných v rámci reklamy pak platí, že způsobilost oklamat může mít i údaj sám o sobě správný, může-li uvést v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn. Lze mít například za to, že reklama v supermarketu: „náš chleba neobsahuje konzervační látky“ může být klamavým údajem. Žádný chleba totiž konzervační látky neobsahuje a taková reklama je způsobilá ve spotřebiteli vzbudit klamný pocit, že se jedná o chleba, který má lepší kvalitativní vlastnosti než ostatní.

Naopak za závadnou nelze považovat reklamu, pokud se v ní objevuje zjevná nadsázka. Pokud by například soutěžitel uváděl, že je jeho produkt nejlepší na světe, nelze mít za to, že průměrný spotřebitel nerozpozná, že se jedná o nadnesené vyjádření. Naopak bez dalšího nelze uvádět, že produkt je nejlepší na jasně omezeném trhu nebo v jasně omezeném prostoru. Pokud by soutěžitel například uváděl, že jeho produkt je nejlepší ve městě Praha, aniž by to dokládal konkrétním oceněním či jinou konkrétní skutečností, bylo by to jednání způsobilé naplnit skutkovou podstatu klamavé reklamy.

Klamavá reklama je dále postižitelná také v rovině veřejného práva, a to zaprvé podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Ten zakazuje některé druhy reklamy a jejího šíření, případně otázky rasové a jiné diskriminace v rámci reklam a podobně. V těchto případech se jedná o přestupek, který je postižitelný ve správním řízení. Nadto existuje možnost trestněprávního postihu ve smyslu ustanovení § 248  zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, který formuje obecnou skutkovou podstatu při porušení pravidel hospodářské soutěže. V tomto případě však škoda musí dosáhnout minimálně výše 50 000 Kč.

Klamavé označení zboží nebo služby

Podle § 2978 občanského zákoníku se klamavým označením zboží a služby rozumí každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služba

  • pocházejí z určité oblasti či místa nebo
  • od určitého výrobce, anebo
  • že vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost.

Přitom je nerozhodné, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalu, obchodní písemnosti nebo jinde. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo.

Klamavě působí i údaj všeobecně vžitý v hospodářském styku k označení druhu nebo jakosti, je-li k němu připojen dodatek způsobilý klamat, zejména s použitím výrazu „pravý“, „skutečný“ nebo „původní“.

Obdobně jako v případě klamavé reklamy se pak při posouzení klamavosti přihlédne také k dodatkům, zejména k použití výrazů jako „druh“, „typ“, „způsob“, jakož i k výpustkám, zkratkám a celkové vnější úpravě.

Ohledně posuzování jednotlivých údajů uváděných v rámci označení zboží nebo služby pak platí, že způsobilost oklamat může mít i údaj sám o sobě správný, může-li uvést v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn.

Kromě právní úpravy na národní úrovni je třeba vzít v potaz také evropské právo, které reguluje označování určitých druhů zboží (typicky v potravinářství). V EU jsou zvlášť chráněny tradiční speciality (potraviny, některé výrobky zemědělské prvovýroby), tradiční výrazy (vína) a tradiční jména (destiláty, vinné koktejly). Samostatná ochrana je poskytována podle právních předpisů výrobkům určitých vlastností – bioznačka, ekoznačka.

Označení původu hraje roli pouze v omezeném teritoriálním rozsah trhu. K tomu se vyjadřoval Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku 23 Cdo 2912/2011, kde uvedl: „S ohledem na volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu v členských zemích Evropské unie nejsou takovému potenciálnímu zákazníku kladeny překážky, aby požadované luxusní zboží získal na prodejních místech, která leží mimo území České republiky, ale jsou tomuto zákazníku např. geograficky bližší. V posuzovaném případě by tedy příznačnost označení používaných žalobkyněmi, resp. jejich smluvně vázanými autorizovanými prodejci, měla být posuzována alespoň na trhu střední Evropy.“

Vyvolání nebezpečí záměny

Dle § 2981 občanského zákoníku vyvolá nebezpečí záměny ten, kdo:

  • užije jména osoby nebo zvláštního označení závodu užívaného již po právu jiným soutěžitelem,
  • užije zvláštního označení závodu nebo zvláštního označení či úpravy výrobku, výkonu nebo obchodního materiálu závodu, které v zákaznických kruzích platí pro určitý závod za příznačné.

Nebezpečí záměny vyvolá i ten, kdo napodobí cizí výrobek, jeho obal nebo výkon, ledaže se jedná o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která lze na něm požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, avšak pouze za předpokladu, že jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení se soutěžitelem, jeho závodem, pojmenováním, zvláštním označením nebo s výrobkem či výkonem jiného soutěžitele.

Na rozdíl od skutkové podstaty klamavého označení zboží či služeb zde tedy nejde o nebezpečí, že se bude zákazník mylně domnívat, že jde o výrobky z určité oblasti či místa, od určitého výrobce nebo vykazující zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost, ale o nebezpečí vyvolání záměny či vytvoření klamné představy o spojení se soutěžitelem, jeho závodem, pojmenováním, zvláštním označením nebo s výrobkem či výkonem jiného soutěžitele, tedy že zákazník zamění výrobky jednoho soutěžitele s výrobky jiného soutěžitele.

Ochrana poskytovaná občanským zákoníkem se v tomto případě částečně překrývá s ochrannou poskytovanou průmyslovými právy (vynálezy, ochranné známky apod.), existence těchto práv však není podmínkou pro uplatnění práva na ochranu před nekalosoutěžním jednáním.

Parazitování na pověsti

Parazitováním je zneužití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.

Předmětem ochrany podle § 2982 občanského zákoníku je tedy pověst závodu, výrobku nebo služby soutěžitele. Jiným soutěžitelům toto ustanovení zakazuje jakkoli existující pověsti zneužívat, čímž dochází k částečnému překrytí s ostatními skutkovými podstatami, které zcela zřejmě také využívají pověsti jiného soutěžitele či jeho výrobků a služeb (např. vyvolání nebezpečí záměny).

Zneužití pověsti se musí týkat pouze závodu, výrobku nebo služby. Jakékoli jiné hodnoty tímto ustanovením postižitelné nejsou.

Podplácení

Podplácením se ve smyslu občanského zákoníku rozumí jednání, kterým:

  • soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži (aktivní podplácení), anebo
  • osoba uvedená v předchozím odstavci přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch (pasivní podplácení).

Jednáním postihovaným prostřednictvím této skutkové podstaty je tedy snaha o získání nekalým způsobem přednosti či jiné neoprávněné výhody v soutěži na úkor jiných soutěžitelů. Není přitom rozhodující, zda soutěžitel, který nabídl, slíbil nebo poskytl prospěch, chtěnou přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu skutečně získal.

Zlehčování

Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výkonech nebo výrobku jiného soutěžitele nepravdivý údaj způsobilý tomuto soutěžiteli přivodit újmu.

Zlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivého údaje o poměrech, výkonech nebo výrobku jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana).

Obecně lze účel tohoto ustanovení spatřovat ve snaze zákonodárce formovat pravidla soutěže tak, aby jednotliví soutěžitelé byli co nejvíce zdrženliví ke komentářům k výkonům či výrobkům soutěžitele jiného. Je nabíledni, že v tomto ustanovení bude sporné, které jednání ještě bude možné považovat za tzv. oprávněnou obranu.

K upřesnění pojmu lze použít starší judikaturu k obchodnímu zákoníku. Například rozhodnutí Vrchního soudu v Praze R3 Cmo 327/97: „Není ve smyslu ust. § 50 odst. 2 ObchZ jednáním nekalé soutěže, pokud byl soutěžitel k uvedení a šíření pravdivých údajů o druhém soutěžiteli, způsobilých přivodit mu újmu, okolnostmi donucen. To znamená, že jednající soutěžitel k tomu, aby dosáhl bez prodlení odvrácení účinků jednání druhého soutěžitele na své postavení v soutěži, neměl tomuto jednání rovnocennou jinou volbu než právě jednání podle § 50 odst. 2 věta první ObchZ. Základním požadavkem však je přiměřenost oprávněné obrany, kterou však lze a také bude nutné vždy posuzovat podle okolností daného případu…“

Srovnávací reklama

Dle ustanovení § 2980 občanského zákoníku je srovnávací reklamou taková reklama, která přímo nebo nepřímo označuje jiného soutěžitele nebo jeho zboží či službu. Uvedené ustanovení definuje srovnávací reklamu bez ohledu na její dovolenost či nikoliv.

Vzhledem k tomu, že srovnávací reklama obsahuje přímý nebo nepřímý odkaz na konkrétního soutěžitele nebo produkt, je způsobilá přivodit značnou újmu. Proto zákon podrobně stanoví, za jakých podmínek je srovnávací reklama přípustná.

Srovnávací reklama je přípustná, pokud se srovnání týče,

  • není-li klamavá,
  • srovnává-li jen zboží a službu uspokojující stejnou potřebu nebo určené ke stejnému účelu,
  • srovnává-li objektivně jednu nebo více podstatných, důležitých, ověřitelných a příznačných vlastností zboží nebo služeb včetně ceny,
  • srovnává-li zboží s označením původu pouze se zbožím stejného označení,
  • nezlehčuje-li soutěžitele, jeho postavení, jeho činnost nebo její výsledky nebo jejich označení ani z nich nekalým způsobem netěží, a
  • nenabízí-li zboží nebo službu jako napodobení či reprodukci zboží nebo služby označovaných ochrannou známkou soutěžitele nebo jeho názvem.

Porušení obchodního tajemství

Porušení obchodního tajemství je specifikováno v § 2985 občanského zákoníku jako jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dozvěděl

  • tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo se stalo jinak přístupným na základě jeho pracovního poměru k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo
  • vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.

Jistou zvláštností této skutkové podstaty je, že porušení obchodního tajemství se může dopustit i osoba, která není soutěžitelem ve shora uvedeném smyslu. Může se jednat o osobu, která se o obchodním tajemství dozvěděla přímo od soutěžitele, a to například v rámci pracovněprávního nebo jiného vztahu.

Obchodním tajemstvím, které je chráněno tímto ustanovením, se rozumí obchodní tajemství ve smyslu § 504 občanského zákoníku, který jej definuje jako konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.

Konkurenční významnost je třeba vidět nejenom například v technologickém postupu či novém technickém řešení pro výrobu některého produktu, ale konkurenčně významnými mohou být i skutečnosti netechnické povahy, kterými jsou například seznamy zákazníků, podnikatelská strategie, cenové strategie a podobně.

Ohrožení zdraví nebo životního prostředí

Ohrožení zdraví nebo životního prostředí je takové jednání, kterým soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobek nebo provádí výkon ohrožující zájem na ochraně zdraví nebo životního prostředí chráněný zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiného soutěžitele nebo zákazníků.

Podstatnými znaky skutkové podstaty ohrožení zdraví nebo životního prostředí jsou tedy

  • existence výrobku nebo služby ohrožujících zdraví nebo životní prostředí a současně
  • zkreslování podmínek hospodářské soutěže.

Dotěrné obtěžování

V ustanovení § 2986 občanského zákoníku lze nalézt novou zvláštní skutkovou podstatu nekalé soutěže, a to tzv. dotěrné obtěžování, která postihuje nevyžádanou reklamu. Dotěrné obtěžování je sdělování údajů o soutěžiteli, zboží nebo službách, jakož i nabídka zboží nebo služeb s využitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo podobných prostředků, ačkoli si takovou činnost příjemce zjevně nepřeje, nebo sdělování reklamy, při kterém její původce utají nebo zastře údaje, podle nichž ho lze zjistit, a neuvede, kde příjemce může bez zvláštních nákladů přikázat ukončení reklamy.

Rozesílá-li se reklama na elektronickou adresu, kterou podnikatel získal v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytnutím služby, nejde o dotěrné obtěžování, pokud podnikatel tuto adresu používá k přímé reklamě pro vlastní zboží nebo služby a druhá strana reklamu nezakázala, ačkoli ji podnikatel při získání adresy i při každém jejím použití k reklamě zřetelně upozornil na právo přikázat bez zvláštních nákladů ukončení reklamy.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Ochrana proti nekalé soutěži

Prostředky ochrany proti nekalosoutěžnímu jednání jsou nikoli pouze soukromoprávní, nýbrž také veřejnoprávní povahy.

Soukromoprávní sankce

V souladu s ustanovením § 2988 občanského zákoníku může osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží porušeno nebo ohroženo, proti rušiteli požadovat,

  • aby se zdržel nekalé soutěže,
  • aby odstranil závadný stav,
  • přiměřené zadostiučinění,
  • náhradu škody,
  • vydání bezdůvodného obohacení.

Uplatnění těchto sankcí však závisí výlučně na iniciativě poškozených nebo ohrožených soutěžitelů, tedy na tom, zda své právo uplatní u příslušného soudu, kterým je ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním příslušný krajský soud.

Nemajetková újma se v souladu s ustanovením § 2951 odst. 2 občanského zákoníku odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

Nárok na náhradu škody (shodně i nárok na přiměřené zadostiučinění) je založen na subjektivním principu, neboli vznik povinnosti nahradit škodu způsobenou nekalosoutěžním jednáním je vázán zásadně na zavinění rušitele. To je rozdíl oproti dřívější právní úpravě, která pojímala odpovědnost za škodu na principu objektivním.

Ustanovení § 2911 občanského zákoníku upravuje tzv. domněnku nedbalosti – způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Subjektivní princip se týká pouze nároku na náhradu škody, nikoliv obecného pojetí právní odpovědnosti za nekalosoutěžní jednání. Dřívější pojetí nekalé soutěže jakožto civilního deliktu i judikatura k tomu se vztahující tedy bude plně využitelná i v tomto směru. Rovněž je nutno zdůraznit, že občanský zákoník upřednostňuje náhradu škody uvedením v předešlý stav oproti peněžité náhradě, pokud poškozený nepreferuje peněžitou náhradu.

U nároku zdržovacího, odstraňovacího i nároku na vydání bezdůvodného obohacení postačuje, prokáže-li žalobce naplnění znaků nekalé soutěže, bez ohledu na zavinění rušitele. U nároku na náhradu škody a přiměřené zadostiučinění (peněžité i nepeněžité) je nezbytné rovněž prokázání zavinění rušitele (při uplatnění domněnky nedbalosti podle § 2911 občanského zákoníku).

V úpravě obsažené v občanském zákoníku je, v souladu se dřívější úpravou, zachováno obrácené důkazní břemeno (a to přímo ze zákona) v případě zdržovacího nároku a nároku na odstranění závadného stavu, je-li žalobcem spotřebitel. Nová právní úprava však již nepočítá s možností, aby k obrácení důkazního břemene ve prospěch spotřebitele došlo také v případě nároku na přiměřené zadostiučinění a vydání bezdůvodného obohacení, ale počítá pouze s prokazováním ze strany rušitele, že u nároku na náhradu škody nebyla škoda způsobena nekalou soutěží.

K zmíněnému obrácení důkazního břemene dochází pouze u skutkových podstat podle § 2976 až 2981 občanského zákoníku a § 2987 občanského zákoníku, tedy v případě jednání postižitelného podle generální klauzule nekalé soutěže (§ 2976 občanského zákoníku), klamavé reklamy (§ 2977 občanského zákoníku), klamavého označení zboží nebo služby (§ 2978 občanského zákoníku), vyvolání nebezpečí záměny (§ 2981 občanského zákoníku), ohrožení zdraví nebo životního prostředí (§ 2987 občanského zákoníku) a nově také u skutkové podstaty srovnávací reklamy (§ 2980 občanského zákoníku).

Vedle samotných soutěžitelů, kterým nekalá soutěž působí újmu, mohou uplatnit právo, aby se rušitel nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav, také právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů (např. obchodní komory) nebo zákazníků (např. sdružení na ochranu spotřebitele). To ovšem neplatí pro skutkové podstaty parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování a porušení obchodního tajemství.

Veřejnoprávní sankce

Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže

Sankce za nekalosoutěžní jednání může být uložena také podle ustanovení § 248 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži dopustí

  • klamavé reklamy,
  • klamavého označování zboží a služeb,
  • vyvolávání nebezpečí záměny,
  • parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
  • podplácení,
  • zlehčování,
  • srovnávací reklamy,
  • porušování obchodního tajemství, nebo
  • ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí,

a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Škodou většího rozsahu podle ustanovení § 138 téhož zákona rozumíme majetkovou újmu vyšší než 50 000 Kč.

Jak již bylo uvedeno výše, dochází v některých případech k částečnému překrývání ochrany poskytované právem proti nekalé soutěži a ochrany plynoucí z práv průmyslových. Tato skutečnost se promítla také do trestního zákoníku. Pro úplnost je tedy vhodné zmínit také ustanovení § 268 a následujících trestního zákoníku, která postihují

  • porušení práv k ochranné známce a jiným označením včetně obchodní firmy,
  • porušení chráněných průmyslových práv (vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku).

Porušení práv k ochranné známce a jiným označením

Kdo uvede do oběhu výrobky nebo poskytuje služby neoprávněně označené ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo se známkou jinak nedovoleně disponuje, může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

Stejně tak může být potrestán, kdo pro dosažení hospodářského prospěchu neoprávněně užívá obchodní firmu nebo jakékoliv označení s ní zaměnitelné nebo kdo uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně opatřené označením původu nebo zeměpisným označením anebo s takovým označením jinak neoprávněně disponuje.

Porušení chráněných průmyslových práv

Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku, může být potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek