Německo: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

22. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Berlíně (Německo)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Automobilový průmysl
Automobilový průmysl je v SRN nejdůležitějším průmyslovým odvětvím, které se podílí více než 40 % na celkovém exportu i soukromých výdajích na vědu a výzkum. Osobní automobily a díly pro motorová vozidla jsou nejdůležitějšími českými vývozními položkami do SRN, s rostoucí tendencí. Predikce obratu automobilového průmyslu v SRN jsou mírně rostoucí - prognózy počítají v roce 2019 s růstem kolem 2 % s následným snižováním tempa růstu do roku 2022 na 1 %. V rámci inovací a aplikovaného výzkumu v automotive představují priority elektromobilita, vodíkové a hybridní pohony a rovněž digitalizace.
V celém sektoru se očekává masivní nárůst investic v souvislosti s tlakem na snižování emisí (EU legislativa, rozhodnutí německých správních soudů o zákazech vjezdu pro automobily s dieselovým motorem emisní třídy 4 a nižší). V říjnu 2018 spolková vláda schválila „Koncept pro čistý vzduch a zajištění individuální mobility v našich městech“ v rámci snižování škodlivých emisí v dopravě a zabránění dalším zákazům vjezdu automobilů s dieselovými motory do center měst. Těchto cílů má být dosaženo technickými prostředky (úprava hardware) a finančními prostředky (výměnné akce). Opatření budou hrazena z podpůrného programu „Čistý vzduch 2017-2020“, jakož i automobilovými výrobci. Koncept by se měl týkat 1,4 mil. vozidel s dieselovými motory v nejpostiženějších městech z hlediska kvality ovzduší.
V listopadu 2018 se spolkový ministr dopravy A. Scheuer (CSU) a němečtí automobiloví výrobci na tzv. 5. dieselovém summitu dohodli na kompromisním řešení pro starší osobní automobily vybavené dieselovým motorem. Automobilky VW a Daimler nabídnou majitelům starších dieselových automobilů emisní třídy Euro 5 příspěvek ve výši 3 000,- EUR na tuto přestavbu, automobilka BMW úpravy tohoto druhu odmítla a částku 3 000,- EUR nabídne jako prémii při pořízení nového vozu.
Německá města plánují masivní nákupy bezemisních vozidel, zejm. elektrobusů, stejně tak německé automobilky přijaly strategie na elektrifikaci vozových parků a úpravu výroby, mj. vlastní produkci bateriových systémů. V SRN probíhá plošná výstavba dobíjecí infrastruktury (elektřina, vodík).


Energetický průmysl
Výrazný vliv na německé hospodářství má aktuálně probíhající komplexní změna energetické koncepce s odklonem od jádra a příklonem k obnovitelným zdrojům energií.
Nová energetická koncepce v SRN vyžaduje mj. masivní výstavbu přenosové (zhruba 3 600 km) a distribuční (asi 193 000 km) sítě. Odhady celkových nákladů na rozvoj elektrických sítí zhruba do r. 2022 se pohybují okolo 45 mld. EUR.  V rámci své energetické koncepce se země zaměřuje na obnovitelné zdroje energie, z tohoto důvodu existuje potenciál pro dodávky dílů pro větrné, solární, vodní a další nekonvenční elektrárny. V Německu tak roste poptávka především po inovativních energetických řešeních.
Další potenciál nabízí decommissioning jaderných elektráren v rámci politiky ústupu od využívání jaderné energetiky (Atomausstieg, poslední reaktor bude odpojen v r. 2022).
Koncem ledna 2019 předložila Komise pro růst, strukturální změny a regionální rozvoj plán na ukončení těžby a využívání energetického uhlí (Kohleausstieg) do roku 2038. Tento projekt zasáhne hluboko do německé infrastruktury. Půjde o desetitisíce pracovních míst, přebudování celých regionů a v neposlední řadě o hlasy voličů - v r. 2019 se budou konat volby do zemských sněmů ve východních spolkových zemích. Spolkové země postižené nuceným útlumem těžby (Sasko, Sasko-Anhaltsko, Braniborsko a Severní Porýní-Vestfálsko) obdrží v souvislosti s restrukturalizací regionu 40 miliard euro v následujících 20 letech. V rámci ústupu od využívání uhlí tak budou v následujících letech probíhat masivní investice do transformace regionů a energetického výzkumu v dotčených oblastech.
V energetice se otevírají nové příležitosti nejen pro český průmysl, ale pro českou vědu a výzkum.


Digitalizace
Současným hlavním trendem v německém průmyslu a ekonomice je digitalizace či tzv. koncept „čtvrté průmyslové revoluce“ (Industrie 4.0  –  ČR má se SRN uzavřenou bilaterální dohodu o spolupráci), tj. propojování IT technologií s průmyslovou, ale např. i zemědělskou výrobou a logistikou a vytváření „inteligentních“ samořídicích jednotek, ale i nových obchodních modelů. Aktuální studie odhadují úspory (v důsledku zvyšování produktivity) ve vybraných sektorech (chemický, strojírenský, elektrotechnický, automobilový průmysl, zemědělství, IT) do r. 2025 na 78,7 mld. EUR. Obrat v ICT v SRN roste v posledních letech mezi 2-3 % ročně. Potenciál pro české firmy lze nalézt nejen v dodávkách elektronických zařízení, ale především v aplikacích využívaných ve zmíněných oborech a aplikovaném výzkumu.
V souvislosti se zvyšováním výdajů na vědu, výzkum a inovace jak v soukromém, tak veřejném sektoru, a posilování internacionalizace vědecko-výzkumných institucí a clusterů, lze příležitosti pro české firmy a výzkumné instituce nalézt v outsourcingu aplikovaného výzkumu pro německé firmy/instituce, resp. vytváření kooperací. Napříč sektory se nabízí významné příležitosti poskytování služeb a outsourcing v oblastech technických a přírodních věd, nejsilněji pak v ICT mj. v důsledku nedostatku kvalifikovaných pracovníků (profese informatik je dle aktuálních studií a prognóz nejvíce nedostatková mezi absolventy VŠ).
Ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier v lednovém rozhovoru pro deník Handelsblatt konstatoval velkou chybu Německa v tom, že nedokázalo ani na domácím trhu ani v Evropě spustit velkou internetovou platformu jako například USA (Amazon, Google, Uber) nebo Čína (Alibaba). Rychle se rozvíjející internetová ekonomika tak dle jeho slov „jde mimo evropská národní hospodářství“.


Zdravotnický a farmaceutický průmysl
V Německu lze očekávat restrukturalizaci nemocniční péče a optimalizaci vytíženosti jednotlivých lůžek (snižování jejich stavu kvůli nevytíženosti může však být spojeno i s modernizací). Jako příležitost je však nutné spatřovat stárnutí obyvatelstva. V nejbližší době bude Německo, obdobně jako další vyspělé země, muset tuto problematiku řešit. S tím souvisí stavba a vybavení starobních/pečovatelských ústavů a modernizace nemocnic nebo poskytování sociálních a lázeňských služeb. A mj. právě i díky stárnutí obyvatelstva vláda každoročně zvyšuje výdaje na zdravotnictví. Prognózy počítají s nárůstem výdajů na zdravotnictví z 8 % HDP (2010) na 8,6 % HDP v r. 2020, resp. 9,1 % HDP v r. 2030. Farmaceutický průmysl rostl v posledních letech o 1–2 % ročně a pro r. 2019 tento sektor očekává další expanzi.
Hlavními trendy ve zdravotnictví jsou digitalizace, robotizace a důraz na inovativní postupy a modely v oblasti ambulantní a klinické péče o pacienty. Velký obchodní potenciál je zřetelný zejména pro malé inovativní firmy schopné dodávat specificky řešené výrobky tzv. na míru, zejména v oblasti IT a vývoje software a v širším využití umělé inteligence či cloudových řešení.


Zemědělský a potravinářský průmysl
Německý potravinářský průmysl dlouhodobě patří co do obratu a počtu zaměstnanců k předním v Evropě. Německo zároveň patří mezi pět největších potravinářských importérů na světě (v r. 2017 činily zemědělské dovozy 86 mld. EUR, vývoz pak 73,8 mld. EUR). Vývozní zemědělskou politiku výrazně ovlivnilo embargo na dovoz potravin do Ruska, SRN hledá nové trhy především v Asii a zemích třetího světa. K 31. 3. 2015 přestaly platit mléčné kvóty na produkci mléka a zrušení vedlo k vleklé krizi na mléčném trhu. Poptávka v Německu roste také u bioproduktů (země je nejvýznamnějším evropským trhem s biopotravinami). Protože je vysoký podíl masné produkce z Německa exportován, vlastní spotřeba je z části kryta dovozem. Podobná situace je v oblasti krmiv (nyní z Jižní Ameriky) pro německou živočišnou produkci. Poptávka po těchto výrobcích stále roste. Německo patří k tradičním pivařským oblastem – i přes vysokou míru konkurence je zde potenciál, resp. zájem o česká piva.
Agrární sektor v ČR se podílí 6 % na dovozu a 4,7 % na vývozu a jeho celkový objem činil v roce 2017 16,6 mld. EUR. Zemědělství je i důležitým zaměstnavatelem, zaměstnává kolem 100 000 osob. Německo je i v zemědělství klíčovým obchodním partnerem  - ve vývozu z ČR je Německo na 2. místě za Slovenskem a v dovozu do ČR je na prvním místě před Polskem. Hlavní obchodní komodity v exportu z ČR jsou cigarety, pšenice, krmiva, pekařské zboží, mléko a pivo, v dovozu do ČR pak vepřové maso, pekárenské zboží, cigarety, sýry a čokoláda. 

 

Železniční a kolejová doprava
Rozvoj železnice má mj. z ekologických  důvodů v Německu  nejvyšší prioritu a podporu všech politických stran. V rámci aktuální koaliční smlouvy CDU/CSU a SPD z března 2018 si vládní strany kladou za cíl získat do roku 2030 na železnici dvakrát více zákazníků.
V příštích  letech lze proto očekávat  modernizaci železnice, rekonstrukci, rozšiřování, údržbu a obnovu vozového parku.
Spolkový plán dopravních cest do roku 2030 předpokládá investice do 1000 infrastrukturních projektů ve výši 296 mld. EUR (železniční projekty: 123 mld. EUR, silniční projekty: 146 mld. EUR, vodní doprava: 27 mld. EUR).
V kategorii „přednostní potřeba“ se nacházejí všechny česko-německé železniční projekty (obě spojení Prahy s Mnichovem) a vysokorychlostní spojení Prahy s Drážďany.

Německo je perspektivním trhem pro české výrobce železniční a kolejové techniky. Dopravní podniky německých měst v rámci obnovy dopravního parku a snižování emisí v ovzduší vypisují výběrová řízení na dodávky kolejové techniky.

Další informace (veletrhy, ale i oborové či dodavatelské akce) naleznete na stránkách obchodně-ekonomického úseku ZÚ Berlín

nebo na stránkách zahraniční kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Seznam oficiálních a podporovaných expozic na německých veletrzích naleznete na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Berlíně, v sekci Obchod a ekonomika.

Pro bližší informace prosím kontaktujte patřičný zastupitelský úřad v SRN.

Další informace (veletrhy, ale i oborové či dodavatelské akce) naleznete na stránkách obchodně-ekonomického úseku ZÚ Berlín – Aktuality, Obchod_a_ekonomika, nebo na stránkách zahraniční kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: