Německo: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Berlíně (Německo)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Spolková republika Německo je federativní republika sestávající z 16 spolkových zemí (Bundesländer), kancléřská a parlamentní demokracie. Vláda je rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země. Podrobnější informace jsou k dispozici na:

V nové vládě po volbách v září 2017, kterou po dlouhých vyjednáváních složila velká koalice CDU/CSU a SPD, došlo k výrazným personálním změnám. Angela Merkel se počtvrté stála kancléřkou.

Spolkový ministr hospodářství a energetiky
Peter Altmaier (CDU)
Bundesministerium für Wirtschaft und Energie
Scharnhorststr. 34-37, 10115 Berlin
web: www.bmwi.de

Spolkový ministr zahraničí

Heiko Maas (SPD)
Auswärtiges Amt
Werderscher Markt 1, 10117 Berlin
web: www.auswaertiges-amt.de

Spolkový ministr vnitra, stavebnictví a vlasti
Horst Seehofer (CSU)
Bundesministerium des Innern, für Bau und Heimat
Alt Moabit 101 D, 10559 Berlin
web: www.bmi.bund.de

Spolková ministryně spravedlnosti a ochrany spotřebitelů
Katarina Barley (SPD)
Bundesministerium der Justiz und für Verbraucherschutz
Mohrenstrasse 37, 10117 Berlin
Heinemannstr. 6, 53175 Bonn
web: www.bmjv.de

Spolkový ministr financí (a zároveň vicekancléř)
Olaf Scholz (SPD)
Bundesministerium der Finanzen
Wilhelmstrasse 97, 10117 Berlin
Graurheindorfer Str. 108, 53117 Bonn
web: www.bundesfinanzministerium.de

Spolkový ministr práce a sociálních věcí
Hubertus Heil (SPD)
Bundesministerium für Arbeit und Soziales
Mohrenstrasse 62 10117 Berlin
Rochusstr. 1, 53123 Bonn
web: www.bmas.bund.de

Spolková ministryně pro výživu a zemědělství
Julia Klöckner (CDU)
Bundesministerium für Ernährung und Landwirtschaft
Wilhelmstraße 54, 10117 Berlin
web: www.bmel.de

Spolková ministryně obrany
Ursula von der Leyen (CDU)
Bundesministerium der Verteidigung
Stauffenbergstrasse 18, 10785 Berlin
Hardthöhe, 53125 Bonn
web: www.bmvg.de

Spolková ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež
Franziska Giffey (SPD)
Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend
Taubenstrasse 42/43, Glinkastrasse 18-24, Jägerstrasse 8/9, 10117 Berlin
Rochusstrasse 8-10, 53123 Bonn
web: www.bmfsfj.de

Spolkový ministr zdravotnictví
Jens Spahn (CDU)
Bundesministerium für Gesundheit
Wilhelmstrasse 49, 10117 Berlin
Am Probsthof 78a, 53123 Bonn
web: www.bundesgesundheitsministerium.de

Spolkový ministr dopravy a digitální infrastruktury
Andreas Scheuer (CSU)
Bundesministerium für Verkehr und digitale Infrastruktur
Invalidenstrasse 44, 10115 Berlin
Robert-Schumann-Platz 1, 53175 Bonn
web: www.bmvi.de

Spolková ministryně životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti
Svenja Schulze (SPD)
Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit
Alexanderplatz 6, 10178 Berlin
Heinrich-v.-Stephan-Str. 1, 53175 Bonn
web: www.bmu.de

Spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum
Anja Karliczek (CDU)
Bundesministerium für Bildung und Forschung
Hannoversche Strasse 28-30, 10115 Berlin
Heinemannstr. 2, 53175 Bonn
web: www.bmbf.de

Spolkový ministr pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Gerd Müller (CSU)
Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung
Europahaus, Stresemannstrasse 94, 10963 Berlin
Friedrich-Ebert-Allee 40, 53113 Bonn
web: www.bmz.de

Spolkový ministr pro zvláštní úkoly, vedoucí úřadu spolkového kancléřství
Helge Braun (CDU), Bundesminister für besondere Aufgaben
Bundeskanzleramt
Willy-Brandt Str. 1, 10557 Berlin
web: www.bundeskanzlerin.de

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

 

Počet obyvatel SRN (k 31. 12. b. r.):

  • 2018: 83 mil.
  • 2017: 82,8 mil.
  • 2016: 82,8 mil.
  • 2015: 81,69 mil.
  • 2014: 81,1 mil.
  • 2013: 80,77 mil.
  • 2008: 82 mil.
  • 2004: 82,5 mil.
  • 1998: 82,04 mil.
  • 1993: 81,34 mil.
  • 1990: 79,75 mil.

Počet obyvatel (v 1000)

31.03.2017

30.06.2017

30.09.2017

31.12.2017

Celkem

82 576,9

82 665,6

82 740,9

82 792,4

muži

40 741,4

40 788,5

40 822,0

40 843,6

ženy

41 835,5

41 877,0

41 918,9

41 948,8

německá národnost

73 213,2

73 184,9

73 165,5

73 113,5

muži

35 747,2

35 732,4

35 721,4

35 696,4

ženy

37 465,9

37 452,5

37 444,0

37 417,0

ostatní

9 363,7

9 480,7

9 575,4

9 678,9

muži

4 994,2

5 056,2

5 100,6

5 147,1

ženy

4 369,6

4 424,5

4 474,8

4 531,7

 

 

Počet obyvatel (v 1000)

31.03.2018*

30.06.2018*

30.09.2018*

Celkem

82 793,8

82 887,0

82 979,1

muži

40 854,2

40 907,0

40 953,7

ženy

41 939,5

41 980,0

42 025,4

německá národnost

73 013,3

72 992,0

72 974,6

muži

35 649,9

35 641,1

35 634,2

ženy

37 363,4

37 350,9

37 340,5

ostatní

9 780,5

9 894,9

10 004,5

muži

5 204,3

5 265,8

5 319,6

ženy

4 576,2

4 629,1

4 684,9

*předběžná čísla

Zdroj: DESTATIS

 

Počet obyvatel SRN dle věkových skupin (data k 31. 12. 2017):

Na konci roku 2017 žilo v Německu přibližně 40 milionu lidí v produktivním věku (25 až 59 let).  V Německu je od roku 1972 stále vyšší úmrtnost než porodnost obyvatelstva.

Obyvatelstvo podle věkových skupin (v mil.)

31.12.2017

pod 1 rok

0,79

1-5 let

3,79

6-14 let

6,59

15-17 let

2,37

18-20 let

2,63

21-24 let

3,68

25-39 let

15,75

40-59 let

24,1

60-64 let

5,38

65 a více let

17,71

 

Zdroj: http://de.statista.com/statistik/daten/studie/1365/umfrage/bevoelkerung-deutschlands-nach-altersgruppen/

 

Migrace obyvatelstva v SRN (1991– 2017)

Statistika ukazuje příliv (modrá) a odliv (červená) obyvatelstva do/z Německa v letech 1991 – 2017 (v tisících).

Rok

Přistěhovalo se

Odstěhovalo se

 

Saldo

 

1991

 

1 198 978

596 455

 

602 523

 

1992

1 502 198

720 127

 

782 071

 

1993

1 277 408

815 312

 

462 096

 

1994

1 082 553

676 555

 

314 998

 

1995

1 096 048

698 113

 

397 935

 

1996

959 691

677 494

 

282 197

 

1997

840 633

746 969

 

93 664

 

1998

802 456

755 358

 

47 098

 

1999

874 023

672 048

 

201 975

 

2000

841 158

674 038

 

167 120

 

2001

879 217

606 494

 

272 723

 

2002

842 543

623 255

 

219 288

 

2003

768 975

626 330

 

142 645

 

2004

780 175

697 632

 

82 543

 

2005

707 352

628 399

 

78 953

 

2006

661 855

639 064

 

22 791

 

2007

680 766

636 854

 

43 912

 

2008

682 146

737 889

 

-55 743

 

2009

721 014

733 796

 

-12 782

 

2010

798 282

670 605

 

127 677

 

2011

958 299

678 969

 

279 330

 

2012

1 080 936

711 991

368 945

2013

1 226 493

797 886

428 607

2014

1 464 724

914 241

550 483

2015

2 136 954

997 552

1 139 402

2016

1 865 122

1 365 178

499 944

2017

1 550 721

1 134 641

416 080

 

Zdroj:  Zdroj: destatis

 

Příslušnost obyvatelstva k náboženským skupinám (k 31. 12. 2017)

Náboženské skupiny v Německu

 

 Hodnoty

 

 

Počet členů římsko-katolické církve

 

 23,31 mil.

 

 

Počet členů evangelické církve

 

 21,54 mil.

 

 

Počet muslimů v Německu

 

 

 

 4,16 mil.

 

 

Religiozita v Německu

 

 

 

 Hodnoty

 

 

Podíl Němců věřících v Boha

 

 

 

 63 %

 

 

Počet návštěvníků katolických bohoslužeb

 

 2,4 mil.

 

Počet výstupů z katolické církve

 

 167 504

 

 

 

Počet německých poutníků na Svatojakubské cestě

 

 23 227

 

Zdroj: https://de.statista.com/statistik/daten/studie/185905/umfrage/deutsche-pilger-auf-dem-jakobsweg/

https://fowid.de/meldung/religionszugehoerigkeiten-deutschland-2017

 

26,0 % Němců ve věku 16+ se hlásí k protestantskému náboženství (evangelismu). Ke katolickému náboženství pak 28,2 %. Islámská náboženská komunita tvoří asi 5 %.

Náboženské skupiny

Hodnoty v %

Evangelické církve

26,00

Katolická církev

28,20

Islám

5,00

Ortodoxní církve

1,90

Budhisté

0,20

Hinduisté

0,10

židé

0,10

 

 

Průměrný roční přírůstek obyvatel v SRN
Počet narozených dětí v SRN po letech pomalu stoupá, avšak úmrtnost je stále vysoká. Důsledkem toho je nepříliš vysoký přírůstek obyvatelstva s hodnotou okolo 0,5 % (v roce 2018 se počítá s deficitem porodnosti 150 – 180 000). Pozitivní přírůstek byl důsledkem migrační vlny především z let 2015 – 2016. Důsledkem migrační vlny lze nepříliš vysokou, ale stále pozitivní hodnotu přírůstku obyvatelstva očekávat také ve statistikách v roce 2018. Bez přistěhovalectví by se počítalo v roce 2050 s poklesem na 59 milionů obyvatel. U žen s německou státní příslušností byla porodnost v roce 2017 v průměru 1,45 dítěte na ženu jen mírně nižší než v roce 2016 (1,46 dítěte na ženu). U žen se zahraniční státní příslušností se porodnost v roce 2017 snížila z 2,28 na 2,15 dítěte na ženu.

 

 

 

Narozených

 

Zemřelých

 

Rok

 

Celkově

 

na  1 000 ob.

 

Celkově

 

na 1 000 ob.

 

2017

784 901

9,5

932 272

11,3

2016

792 131

9,6

910 902

11,0

2015

737 575

9,0

925 200

11,3

2014

 

714 927

 

8,8

 

868 356

 

10,7

 

2013

 

682 069

 

8,4

 

893 825

 

11,1

 

2012

 

673 544

 

8,4

 

869 582

 

10,8

 

2011

 

662 685

 

8,2

 

852 328

 

10,6

 

2010

 

677 947

 

8,3

 

858 768

 

10,5

 

2009

 

665 126

 

8,1

 

854 544

 

10,4

 

2008

 

682 514

 

8,3

 

844 439

 

10,3

 

2007

 

684 862

 

8,3

 

827 155

 

10,1

 

2006

 

672 724

 

8,2

 

821 627

 

10

 

2005

 

685 795

 

8,3

 

830 227

 

10,1

 

2004

 

705 622

 

8,6

 

818 271

 

9,9

 

2003

 

706 721

 

8,6

 

853 946

 

10,3

 

2002

 

719 250

 

8,7

 

841 686

 

10,2

 

2001

 

734 475

 

8,9

 

828 541

 

10,1

 

2000

 

766 999

 

9,3

 

838 797

 

10,2

 

 

Zdroj: https://www.destatis.de/DE/Themen/Gesellschaft-Umwelt/Bevoelkerung/Sterbefaelle-Lebenserwartung/Tabellen/lrbev04.html

 

 

 

Narozených

Zemřelých

Rok

Celkově

na  1 000 ob.

Celkově

na 1 000 ob.

2016

792 131

9,6

910 902

11,0

2015

737 575

9,0

925 200

11,3

2014

714 927

8,8

868 356

10,7

2013

682 069

8,4

893 825

11,1

2012

673 544

8,4

869 582

10,8

2011

662 685

8,2

852 328

10,6

2010

677 947

8,3

858 768

10,5

2009

665 126

8,1

854 544

10,4

2008

682 514

8,3

844 439

10,3

2007

684 862

8,3

827 155

10,1

2006

672 724

8,2

821 627

10

2005

685 795

8,3

830 227

10,1

2004

705 622

8,6

818 271

9,9

2003

706 721

8,6

853 946

10,3

2002

719 250

8,7

841 686

10,2

2001

734 475

8,9

828 541

10,1

2000

766 999

9,3

838 797

10,2

Zdroj: destatista

 

Počet cizinců žijících v SRN (k 31. 12. 2018) podle země původu:
K 31. 12. 2018 žilo v Německu přibližně 10,9 mil. cizinců. Jejich počet se oproti roku 2016 zvýšil přibližně o 900 tisíc. Největší menšinou žijící v Německu je dlouhodobě turecká, následovaná polskou a syrská menšina je potom třetí nejpočetnější. Nicméně v letech 2017 a 2018 byl pozorován značný růst počtu obyvatel ze zemí Západního Balkánu. Podle výsledků za rok 2018 tvoří cizinci z Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Montenegra, Kosova a Makedonie dohromady skoro 25 % všech cizinců žijících v Německu (do SRN odcházejí především za pracovními příležitostmi). Naopak pokles byl v loňském roce pozorován u turecké a polské menšiny.  Počet Čechů žijících v SRN k 31. 12. 2018 byl 60 695 osob.

 

 

Země původu

 

2017

2018

Změna 2017 vs 2016

 

Turecko

 

1 483 515

1 476 410

-7 105

 

Polsko

 

866 855

860 145

-6 710

Sýrie

 

698 950

745 645

46 695

Itálie

 

643 065

643 530

465

Rumunsko

 

622 780

696 275

73 495

Řecko

 

362 245

363 205

960

 

Chorvatsko

 

367 900

395 665

27 765

 

Bulharsko

 

310 415

337 015

26 600

Afghánistán

 

251 640

257 110

5 470

 

Rusko

 

249 205

254 325

5 120

 

Česká republika

 

59 975

60 695

720

 

 

Zdroj: https://www.destatis.de/DE/Themen/Gesellschaft-Umwelt/Bevoelkerung/Migration-Integration/Publikationen/Downloads-Migration/auslaend-bevoelkerung-2010200187004.pdf?__blob=publicationFile&v=3

https://www.destatis.de/DE/Presse/Pressemitteilungen/2019/04/PD19_149_12521.html

 

 

 

 

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Souhrnná ekonomická data jsou k dispozici na stránkách Spolkového statistického úřadu, prognózy poradního orgánu spolkové vlády pro makroekonomický vývoj najdete na webu Sachverständigenrat.

Níže uvádíme ekonomická data a aktuální prognózy.

Základní makroekonomické ukazatele SRN, 2016-2018

 

Jednotka

2016

2017

2018

HDP

Cenově očištěný

%

2,2

2,2

1,4

V běžných cenách

mld. EUR

3 159,8

3 277,3

3 386,0

Na 1 obyvatele

EUR

38 370

39 650

40 852

Míra inflace

%

0,5

1,5

1,9

Trh práce

Výdělečně činní

1 000

43 642

44 269

44 838

Nezaměstnaní

1 000

1 774

1 621

1 471

Míra zaměstnanosti

%

55,0

55,4

55,7

Míra nezaměstnanosti

%

3,9

3,5

3,2

Produktivita práce

Na osobu

%

0,9

0,7

0,1

Hodinová

%

1,4

0,9

0,0

Příjmy

Hrubý národní důchod

mld. EUR

3 222,4

3 346,3

3 458,4

Národní důchod

mld. EUR

2 363,7

2 456,4

2 531,3

Hrubé mzdy a příjmy

Měsíční hrubá mzda zaměstnanců

EUR

2 776

2 845

2 936

Hodinová hrubá mzda zaměstnanců

EUR

25,67

26,27

26,99

Čisté mzdy a příjmy

Měsíční čistá mzda zaměstnanců

EUR

1 837

1 878

1 935

Hodinová čistá mzda zaměstnanců

EUR

16,99

17,34

17,99

Hospodaření státu

Příjmy

mld. EUR

1 415,5

1 473,8

1 543,6

Výdaje

mld. EUR

1 386,8

1 439,8

1 485,5

Finanční saldo

mld. EUR

28,746

34,008

58,012

Zdroj: Statistisches Bundesamt 2018

Jarní hospodářská prognóza spolkové vlády, údaje v %, meziroční změny

 

2018

2019

2020

HDP

1,4

0,5

1,5

Spotřeba domácností

1,0

1,2

1,6

Výdaje státu

1,0

2,0

1,8

Hrubé fixní investice

2,6

2,2

2,8

- z toho stroje a zařízení

4,2

2,0

3,0

- stavby

2,4

2,7

3,0

Domácí poptávka

1,9

1,2

1,8

Vývoz

2,0

2,0

3,0

Dovoz

3,0

3,8

4,0

Inflace

1,8

1,5

1,8

Zaměstnanost (v mil.)

44,8

45,3

45,7

Nezaměstnanost (v mil.)

2,34

2,20

2,11

Zdroj: Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky  

 

 

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Podrobně zpracované informace naleznete na stránkách spolkového ministerstva financí, resp. na zvl. webu ke spolkovému rozpočtu: https://www.bundeshaushalt-info.de
Německý spolkový sněm schválil dne 23.11.2018 spolkový rozpočet na rok 2019, jehož příjmy/výdaje budou činit 356,4 mld. EUR - jedná se již o 6. vyrovnaný rozpočet v řadě (viz níže uvedená tabulka). Spolkový rozpočet počítá s dosud nejvyššími výdaji v historii. Rozpočet bude primárně financován z daňových příjmů, které dosáhnou 325,4 mld. EUR. Na investice bude určeno 38,9 mld. EUR.
Oproti rozpočtu z roku 2018 dojde v roce 2019 ke zvýšení výdajů o téměř 16 mld. EUR, které budou směřovat do sociálního zabezpečení, digitalizace, trhu práce, na obranu a na rozvojovou pomoc.
Spolkový rozpočet 2014-2019, finanční plán 2020-2022, údaje v mld. EUR

Rok

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Příjmy

296,5

306,9

316,9

330,7

341,0

356,4

361,3

362,8

367,7

Výdaje

296,5

306,9

316,9

330,7

341,0

356,4

361,3

362,8

367,7

Zdroj: Spolkové ministerstvo financí
Z resortů si oproti roku 2018 polepšilo spolkové ministerstvo obrany, které má k dispozici 43,2 mld. EUR (+ 4,7 mld. EUR, + 12,2 %). Spolek mj. plánuje vyšší investice do rozvoje systémů protivzdušné obrany a do námořní flotily. Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj hospodaří s rozpočtem ve výši 10,2 mld. EUR (+ 0,8 mld. EUR, + 8,8 %). Nejvyšším rozpočtem ve výši 145,3 mld. EUR disponuje spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí - oproti roku 2018 se zvýšil o 6,1 mld. EUR (+ 4,4 %). Nárůst bude určen na pokrytí sociálních dávek, jakož i na výdaje určené na podporu bydlení a vytápění. Spolkové ministerstvo dopravy a digitální infrastruktury hospodaří s rozpočtem ve výši 29,3 mld. EUR, což znamená navýšení o 1,4 mld. EUR (+ 5,2 %). Financována tak budou nová opatření, jako např. digitalizace komunálních dopravních systémů. Rozpočet Spolkového ministerstva vnitra, stavebnictví a vlasti činí 15,8 mld. EUR a oproti roku 2018 se zvýší o 1,7 mld. EUR (+ 12,1 mld. EUR). Podpořena budou mj. opatření v oblasti IT.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Platební bilance zahr. obchodu a kapitálový účet (zdroj: Bundesbank)

 

 

Pozice (mld. EUR)

2014

2015

2016

2017

2018

  1. Platební bilance (saldo)

212,9

257,0

265,5

261,9

246,4

  1. Obchod se zbožím

226,5

263,0

252,6

253,1

221,9

     Vývoz (fob)

1114,8

1179,6

1178,6

1256,3

1292,8

     Dovoz (fob)

888,3

916,6

926,0

1003,2

1070,9

           Zahraniční obchod

213,6

247,7

248,9

247,9

227,9

               Vývoz (fob)

1123,7

1195,9

1203,8

1279,0

1317,7

               Dovoz (fob)

910,1

948,2

954,9

1031,0

1089,8

 

 

 

 

 

 

  1. Služby

 

 

 

 

 

     (Saldo)

- 35,4

- 30,2

- 21,0

- 21,9

- 19,6

     z toho:

 

 

 

 

 

     Cestovní ruch (saldo)

- 37,7

- 35,6

- 38,2

- 43,6

- 43,4

 

 

 

 

 

 

  1. Primární příjmy

62,4

63,7

74,7

80,3

91,7

   z toho:

 

 

 

 

 

   Majetkové příjmy (saldo)

61,3

63,4

75,4

82,3

93,5

 

 

 

 

 

 

  1. Sekundární příjmy (saldo)

- 40,7

- 39,5

- 40,9

- 49,6

- 47,6

 

 

 

 

 

 

  1. Saldo změněné majetkové bilance

1,1

- 0,2

2,1

- 1,9

1,9

 

 

 

 

 

 

  1. Saldo kapitálové bilance

244,4

232,2

259,7

282,9

225,6

  1. Přímé investice

79,4

56,4

43,2

48,7

43,5

 

 

 

 

 

  1. Investice v cenných papírech

137,4

199,1

199,0

196,6

113,1

 

 

 

 

 

 

  1. Finanční deriváty

31,8

25,8

29,1

11,6

23,3

 

 

 

 

 

 

  1. Ostatní kapitálové investice

- 1,6

- 4,7

- 13,2

27,3

45,4

 

 

 

 

 

 

  1. Měnové rezervy

- 2,6

- 2,2

1,7

- 1,3

0,4

 

 

 

 

 

 

  1. Transakce statisticky nezařaditelné

30,4

- 24,7

- 7,9

23,0

- 22,6

 

Pozice         Mrd €

2014

2015

2016

2017

2018

Saldo kapitálové bilance1)

244,4

239,4

257,7

275,7

225,6

  1. Přímé investice

79,4

67,5

31,2

42,2

43,2

     Domácí investice v zahraničí2)

85,7

116,1

83,0

111,8

132,7

     Zahraniční investice v tuzemsku2)

6,2

48,6

51,8

69,5

89,2

  1. Investice v cenných papírech

137,4

192,9

206,7

200,2

113,1

     Domácí investice v cenných papírech

 

 

 

 

 

     zahraničních emitentů2)

149

124,1

98,2

105,2

68,1

          Akcie3)

12,4

19,7

17,3

14,0

9,4

          Podíly investičních fondů4)

41,3

35,8

36,1

47,7

18,7

          Dlouhodobé

 

 

 

 

 

          dluhopisy5)

95,8

74,3

51,0

47,1

44,6

          Krátkodobé

 

 

 

 

 

          dluhopisy6)

-0,5

-5,7

-6,2

-3,7

- 4,6

    Zahraniční investice 

 

 

 

 

 

    v cenných papírech

 

 

 

 

 

   domácích eminentů2)

11,6

-68,8

-108,5

-95,0

- 45,0

            Akcie3)

5,1

10,6

0,3

-1,1

6,6

           Podíly investičních fondů

-5,2

7,4

-6,9

-3,4

- 5,8

           Dlouhodobé dluhopisy5)

14,8

-96,0

-97,3

-70,6

- 47,6

           Krátkodobé dluhopisy6)

-3,2

9,3

-4,6

-19,9

1,8

  1. Finanční deriváty7)

31,8

26,0

32,5

8,9

23,3

  1. Ostatní kapitálové investice8)

-1,6

-44,8

-14,4

25,6

45,4

  Monetérní finanční instituty9)

43,8

-49,1

-68,1

-38,5

85,8

          dlouhodobé

35,7

16,7

 39,2

12,1

13,0

          krátkodobé

8,1

-65,9

-107,3

-50,6

72,9

Podniky a soukromé osoby10)

-24,3

-33,5

-10,0

-13,8

11,2

         dlouhodobé

4,1

-3,9

-6,9

-6,7

2,2

         krátkodobé

-28,4

-29,7

-3,1

-7,1

9,0

   Stát

22,8

-1,1

4,0

1,2

- 11,7

         dlouhodobé

0,5

-3,6

-2,9

-0,4

- 1,8

         krátkodobé

22,2

2,5

7,0

1,6

- 9,9

  Bundesbank

-43,9

39,0

59,6

76,8

- 40,0

  1. Měnové rezervy11)

-2,6

-2,2

1,7

-1,3

0,4

 

Veřejný dluh/HDP

 

2014

2015

2016

2017

2018

SRN

75,3

71,6

68,5

64,5

60,9

Zdroj: Bundesbank

Konsolidovaný stav státního dluhu (brutto), údaje v mld. EUR

Dle nominálních hodnot ke konci roku

2014

2015

2016

2017

2018

 

2.212

2.182

2.166

2.115

2.063

Zdroj: Bundesbank

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou vykonávající bankovní dohled nad fungováním celého bankovního systému v SRN je Deutsche Bundesbank, která tuto činnost vykonává za přispění svých 16 zemských poboček v jednotlivých spolkových zemích. Doprovodným dozorčím orgánem bankovního systému je rovněž Spolkový dozorčí úřad pro úvěrování (Bundesaufsichtsamt für das Kreditwesen) se sídlem v Berlíně. Do kompetencí Deutsche Bundesbank patří mimo jiné i vydávání mincí (vydávání a povolování emisí bankovek spadá do kompetence Evropské centrální banky - EZB). Bankovní instituce působící na území SRN musí prokázat, že disponuje vlastním kapitálem v minimální výši 5 mil. €.

Německý bankovní systém se vyznačuje zejména univerzálností úvěrových ústavů - obchodních bank. Většina bankovních institutů provádí všechny myslitelné bankovní obchody pod jednou střechou. Obchodní banky se dají rozdělit podle své velikosti a významu na tři základní skupiny:

  • privátní obchodní banky (kreditní banky) s dalším dělením na velké banky s celostátní působností, regionální banky, privátní bankéře, jakož i pobočky zahraničních bank. Celkový podíl této skupiny na obchodním obratu všech obchodních bank dosahuje jedné třetiny.
  • spořitelny a zemské banky s veřejně-právním statutem, které jsou specialitou německého bankovního systému. (Landesbanken, Landessparkassen - ZBS). Tyto veřejnoprávní subjekty náleží do kompetence zemí a jsou zřizovány zemskými zákony. Jejich cílem je zajištění region. finanč. infrastruktury a za tímto účelem poskytuje jejich zřizovatel (země) věřitelům ZBS neomezené ručení a další služby subvenčního charakteru. Tím získávají tyto subjekty konkurenční výhodu, která jim na dotčených trzích umožňuje dominovat nad soukromými bankami, jež tak jsou nuceny směřovat své aktivity do jiných, rizikovějších oblastí.
  • družstevní lidové banky (Volksbanken) a raiffeisenky (Raiffeisenbanken) a jejich centrály.

Vedle univerzálně působících bank existují v Německu i speciální bankovní ústavy, které jsou činné jen v určitých oblastech bankovních obchodů. K těmto bankám se řadí hypoteční banky (Bayerische Hypotheken- und Vereinsbank je universální bankou) a instituty, specializující se na dlouhodobé úvěry (stavební úvěry, nákup nemovitostí).

Poslední skupinou jsou banky se speciálním statutem a zvláštními úkoly, mezi něž např. patří veřejně-právní KfW - Kreditanstalt für Wiederaufbau a stavební spořitelny pro drobnou klientelu.

Statistické a strukturální údaje o bankách, bankovních obchodech, platebním styku, finančních trzích viz stránky Spolkového svazu německých bank (Bankenverband)

10 největších bank v SRN (k 31. 7. 2018) dle bilanční sumy v mld. €

V letošním roce doposud nebyl zveřejněn žebříček 10 největších bank v SRN. Top 10 bank v oboru bylo proto převzato z loňského hodnocení a byly u nich aktualizovány hodnoty celkových aktiv tak, jak jsou zveřejněny ve výročních zprávách jednotlivých firem. Postavení v žebříčku zůstalo víceméně neměnné, vedoucí pozici si udržela Deutsche Bank AG.

Deutsche Bank AG 

1 474

DZ Bank AG

506

KfW-Konzern

472

Commerzbank AG

452

HypoVereinsbank AG

299

Landesbank Baden-Württemberg (LBBW)

237

Bayern LB

214

Norddeutsche Landesbank (Nord/LB)

165

ING DiBa

162

Helaba

158

Zdroj: výroční zprávy jednotlivých bank

Německé pojišťovny plně pokrývají veškerá možná rizika formou příslušných pojištění: nemocenské, úrazové, životní, stejně jako pojištění proti nejrůznějším škodám. Pojišťovny působící na německém trhu je možné rozdělit dle jejich právních forem na akciové společnosti, tzv. pojišťovací spolky na bázi reciprocity (tzv. vvag), veřejnoprávní pojišťovny a filiálky zahraničních pojišťoven. Činnost těchto pojišťovacích ústavů podléhá plné konkurenci a řídí se dvěma hlavními zákonnými normami (pojišťovací zákon, tzv. Versicherungsvertragsgesetz a zákon řídící právo všeobecných obchodních podmínek, tzv. AGB-Gesetz). Finanční situace pojišťoven je přísně v pravidelných intervalech přezkoumávána spolkovým orgánem, kterým je Spolkový dozorčí úřad pro pojišťovnictví se sídlem v Berlíně. V zájmu ochrany pojištěnců je povinna každá pojišťovna před zahájením vlastní činnosti prokázat stanovenou minimální kapitálovou vybavenost.

Největším německým pojišťovacím ústavem aktivním ve všech odvětvích pojištění je Allianz, AG. K dalším předním pojišťovacím ústavům patří Generali, WWK Algemeine Versicherung, UAP, Gothaer, Münchener Rückversicherung, ARAG, Mannheimer Versicherung apod.

V Zaměstnavatelském svazu pojišťoven v Německu je sdruženo na 250 řádných členů. Další informace viz: www.agv-vers.de.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Německa je složitý a vybírané daně na krytí veřejných výdajů se dělí na tři úrovně (spolkové daně, zemské daně a obecní daně a přirážky). Výnos z některých daní se určitým procentem pak ještě přerozděluje mezi tyto skupiny. Vedle tří národních úrovní existuje samozřejmě ještě úroveň čtvrtá – unijní.

Všechny aktuální informace k daňovému systému v SRN najdete na webu Ministerstva financí. Struktura daňových příjmů

Daň z příjmu, která zahrnuje daň z příjmu fyzických (daň ze mzdy, daň z příjmu z nezávislé činnosti) a právnických osob (korporační daň včetně příplatku solidarity) představují nejvýznamnější přímou daň, vybíranou v Německu. Na celkovém výběru daní se podílí cca 40 %. Vybírají ji spolkové země a přerozdělují ve prospěch spolku (42,5 % u daně z příjmu fyzických osob, 50 % u korporační daně), obcí (15% daně z příjmu fyzických osob), zbytek zůstává k dispozici zemským rozpočtům.

Daň z příjmu fyzických osob platí v Německu registrované fyzické osoby ze závislé činnosti  (mzdy, příjmy), ze zemědělství a lesnictví, z řemeslných provozů, z výdělečné činnosti (např. u příslušníků svobodných povolání), z kapitálového majetku, z pronájmů a z propachtování a z jiných specifikovaných příjmů. U daně z příjmu je uplatňováno lineárně-progresivní zdanění.

Z příjmu se odpočítává nezdanitelná částka ve výši 8820 EURO € (u manželů dvojnásobek).

Od  roku 2017 se pohybují vlastní sazby daně z příjmu od 14 % do 42/45%. Horní hranice zdanění se aplikuje od zdaňovacího ročního základu 54 057 € u svobodných a bezdětných zaměstnanců (u manželů dvojnásobek). Pokud roční příjem překročí hranici 256 304 € ke 42% dani z příjmu se připočítává paušál ještě 3% navíc.

Platbě daně z příjmu právnických osob (korporační daň) podléhají právnické osoby (a.s., spol. s.r.o. atd.). Je stanovena ve výši 25,0 % ze zisku. Dividendy jsou zahrnovány jen z poloviny do vyměřovacího základu pro osobní daň z příjmu. (Příjmy společníků se zdaňují podle zákona o dani z příjmu.) Poloviční zahrnování těchto příjmů bylo zavedeno počátkem roku 2001 na základě požadavků EU.

Dále je třeba ještě upozornit na solidární příplatek, který činí 5,5 % ze zisku a který platí podniky, ale i fyzické osoby, ve všech spolkových zemích.

Druhou nejvýznamnější daní je DPH s 30 % podílem na celkových daňových příjmech. Má dvě sazby – 7 % a 19 %, s obdobným členěním jako u nás.

Daň vybíraná při dovozu ze zemí mimo EU je nazývána dovozní daní (Einfuhrsteuer). Rozdělení daně z obratu do jednotlivých rozpočtů se počítá následovně: Nejprve dostane spolek 5,63 %, ze zbytku dostanou nejprve obce 2,2 %. Z následného zbytku dostane spolek 49,6 %. Na spolkové země připadá zbývajících 50,4 %.

Systém spotřebních daní zahrnuje některé spotřební daně vybírané i v ČR, ale i další, které náš daňový systém nezná. Všechny spotřební daně jsou vybírány na úrovni spolku a zůstávají příjmovou stránkou jeho rozpočtu, s výjimkou daně z piva, jejíž výnos se dělí mezi spolek a země. Od placení spotřebních daní jsou osvobozena dvě německá území - ostrov Helgoland a oblast Büsingen, která patří ke švýcarskému daňovému a celnímu území.

Spotřební daně se dělí na:

  • daň z piva
  • daň z šumivého vína
  • daň z lihovin (Zwischenerzeugnissteuer)
  • daň z minerálních olejů
  • daň z elektrické energie
  • daň z tabáku
  • daň z kávy

Ke spotřebním daním se řadí i daň z dovozu, která svým ekonomickým charakterem patří do daně z přidané hodnoty.

Významnou daní je živnostenská daň, se zákl. sazbou 7% pro fyzické i právnické podnikající osoby, která se počítá ze základu pro zdanění daně z příjmu či korporační daně. Pro fyzické osoby se snižuje vyměřovací základ o 24 500 € až do celkového ročního příjmu 72 500 €. K této základní sazbě přistupuje ještě tzv. obecní přirážka, která se pohybuje mezi 200 až 460 %. Živnostenská daň vcelku je tak jen o něco málo nižší než korporační daň (ta je od roku 2009 15 %). Živnostenská daň je nákladovou položkou. Daň vybírají obce a přerozdělují zemím a spolku. Je hlavním zdrojem příjmu obcí. Přehledné Informace zpracované pro investory najdete na stránkách GTAI.

Níže uvádíme kontaktní adresy finančních a daňových institucí v Německu (Sasko, Bavorsko) ve vztahu k ČR :

Bundeszentralamt für Steuern
An der Küppe 1, 53225 Bonn
Telefon: +49 (0) 228 406 - 0
Telefax: +49 (0) 228 406 – 2661
E-mail: poststelle@bzst.bund.de

Finanzamt Chemnitz-Süd
Paul-Bertz-Straße 1, 09120 Chemnitz
Telefon: 0371/279-0
Telefax: 0371/227065
E-mail: poststelle@fa-chemnitz-sued.smf.sachsen.de

Bundessteuerberaterkammer
Neue Promenade 4, 10178 Berlin, Postfach 028855, 10131 Berlin
Telefon: 030/240087-0
Telefax: 030/240087-99
E-mail: zentrale@bstbk.de

Bayerisches Staatsministerium der Finanzen
Odeonsplatz 4, 80539 München
Telefon: 089/2306-0
Fax: 089/2306-2808

Bayerisches Landesamt für Steuern
Sitz München, Sophienstr. 6, 80333 München
Telefon: 0899991-0
Fax: 0899991-1099

Senatsverwaltung für Finanzen
Abteilung III - Steuern, Klosterstr. 59, 10179 Berlin
Telefon: 030/9024-100
Fax: 030/9020·284149

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: