Nepál: Zahraniční obchod a investice

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz (mil. USD)

991,5

1 124

924,2

898,4

818,7

Dovoz (mil. USD

6 502

7 282

8 560

7 116

4 591,7

Obchodní bilance

-5 510,5

-6 158

-7 635,8

-6 217,6

-3 773

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším a rozhodujícím exportním partnerem byla Indie (56,6 %), dále následují USA (11,5 %), EU Největším dovozcem byla Indie (70,1 %), dále následuje Čína  (10,3 %).

Obchodní obrat s EU činil 380 mil. EUR s kladnou bilancí ve výši 191 mil. EUR. Pro EU byl Nepál 139. obchodním partnerem.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními dovozními komoditami byly ropné produkty, železo a ocel, součásti strojů, vozidla a elektrická zařízení. Hlavními exportními komoditami byly káva a čaj, výrobky ze střižových vláken, koberce, hotové oděvy.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Nepál uznává význam zvláštních ekonomických zón (SEZ) pro rozvoj obchodu s výrobky tradičních odvětví i pro moderní technicky a technologicky náročné produkty. Zásadní rozhodnutí o ustavení SEZ bylo přijato již ve finančním roce 2003/04, SEZ spravuje ministerstvo průmyslu, obchodu a zásobování.

Bhairahawa SEZ je jedinou dosud formálně otevřenou ekonomickou zónou v zemi. Vláda plánuje otevřít v  roce 2019 speciální ekonomickou zónu Simara. Podle vládních plánů má být SEZ Simara zaměřena na zpracování oděvů, na podporu oděvního průmyslu a zvýšení konkurenceschopnosti při výrobě lokálně vyráběných konfekčních oděvů. Vláda dále plánuje  založit SEZ v Biratnagaru (Provincie 1), Panchkhal, Kavre (Provincie 3), Gorkha (Provincie 4), Jumla (Provincie 6) a Dhangadi (Provincie 7). Vláda plánuje zřízení 14 SEZ v celé zemi s alespoň jednou SEZ v každé provincii. Výrobci v rámci SEZ musí povinně vyvážet nejméně 70 % své produkce.

Více informací lze nalézt na webové stránce http://www.seznepal.gov.np.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Rok

2013

2014

2015

2016

2017

FDI (mil. NPR)

9 081,9

3 194,6

4 382,6

5 920,9

13 503,9

Objem přímých zahraničních investic není velký. Přesto se v roce 2017 meziročně více než zdvojnásobil. Největší počet investic pochází z Indie a Číny, dále z Jižní Koreje, Hongkongu, Mauricia, SAE, Kanady a Japonska.

Nepál má dostatečné předpoklady pro zahraniční investice. Vodní elektrárny, cestovní ruch a služby jsou tři prominentní odvětví, ve kterých chtějí investoři investovat. Kromě nich jsou pro investice lákavé i další kategorie, jako např. velké infrastrukturní rozvojové projekty, výstavba mostů, přehrad, trolejbusy, silnice, dálniční tunely, železnice, letiště, výroba cementu a oceli, průzkum a těžba nerostů, doly, přírodní zdroje apod.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V Nepálu neexistuje žádná speciální státní agentura, která by zemi propagovala jako destinaci pro zahraniční investory. Vláda poskytuje investorům pobídky, informace o nich je možno získat na webových stranách Department of Industries (www.ip.np.wipo.net). Mezi odvětví, ve kterých nejsou zahraniční investice povoleny, patří výroba zbraní, radioaktivních materiálů, výroba energie v nukleárních elektrárnách, ale i odvětví, která patří mezi tradiční nepálský průmysl, jako je výroba koberců a šál, rukodělných výrobků a některé obory zemědělství a turistika. Přesný seznam je možno získat na výše uvedené adrese.

Nedostatek jasných vládních ustanovení o proveditelnosti financování je velkou překážkou při realizaci velkých zahraničních investic v zemi. Vzhledem k nejednoznačným právním předpisům, které jasně nevymezily úlohu vlády při rozvoji projektů, není The Investment Board Nepal (IBN) schopna poskytnout zahraničním investorům, kteří projevili zájem o investování, kompletní balíček projektů. Neexistují jasná ustanovení o finančním či technickém příspěvku vlády ve velkých projektech, což je pro zahraniční investory klíčové.

Podle Licenční politiky musí být minimální splacený kapitál IDB 20 miliard rupií. Pokud je IDB založena společně se zahraničními investory, zahraniční investoři mohou vlastnit 20 % až 85 % akcií, ale musí uvolnit nejméně 15 % akcií veřejnosti. Pokud je zahraniční podíl 20 % nebo více, ale méně než 50 %, je veřejnosti uvolněno minimálně 30 % akcií.

Na základě loňské úpravy zákona o zahraničních investicích a přenosu technologií (Foreign Investment and Technology Transfer Act – FITTA) zahraniční investoři mohou nyní nově získat povolení od Odboru průmyslu k investování až do výše 5 mld. nepálských rupií (cca 48,9 mil. USD). Dosud to bylo možné pouze do cca 20 mil. USD. Možné je investovat dokonce až do dvojnásobné výše, takové investice však musí být schváleny ze strany Industrial Promotion Board vedeným ministrem průmyslu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: