Nepál: Zahraniční obchod a investice

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz (mil. USD)

1 124

924,2

898,4

818,7

791,1

Dovoz (mil. USD

7 282

8 560

7 116

4 591,7

11 694,9

Obchodní bilance

-6 158

-7 635,8

-6 217,6

-3 773

-10 903

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším a rozhodujícím exportním partnerem byla Indie, dále následují USA  a  EU. Největším dovozcem byla Indie, dále následuje Čína.

Obchodní obrat s EU činil 380 mil. EUR s kladnou bilancí ve výši 114 mil. EUR. Pro EU byl Nepál 139. obchodním partnerem.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními dovozními komoditami byly ropné produkty, vozidla a náhradní díly, ostatní stroje a díly a náhradní díly k letadlům Hlavními exportními komoditami byly vlněné koberce, kardamom, zboží z juty, hotové oděvy a džus.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Nepál uznává význam zvláštních ekonomických zón (SEZ) pro rozvoj obchodu s výrobky tradičních odvětví i pro moderní technicky a technologicky náročné produkty. Zásadní rozhodnutí o ustavení SEZ bylo přijato již ve finančním roce 2003/04, SEZ spravuje ministerstvo průmyslu, obchodu a dodávek..

Bhairahawa SEZ je jedinou dosud formálně otevřenou ekonomickou zónou v zemi. Vláda plánuje otevřít v  roce 2019 speciální ekonomickou zónu Simara. Podle vládních plánů má být SEZ Simara zaměřena na zpracování oděvů, na podporu oděvního průmyslu a zvýšení konkurenceschopnosti při výrobě lokálně vyráběných konfekčních oděvů. Vláda dále plánuje  založit SEZ v Biratnagaru (Provincie 1), Panchkhal, Kavre (Provincie 3), Gorkha (Provincie 4), Jumla (Provincie 6) a Dhangadi (Provincie 7). Vláda plánuje zřízení 14 SEZ v celé zemi s alespoň jednou SEZ v každé provincii. Výrobci v rámci SEZ musí povinně vyvážet nejméně 60 % své produkce.

 

Parlament v březnu 2019 schválil  návrh novely zákona o zvláštní hospodářské zóně (SEZ), který zavádí nové ustanovení, podle něhož průmyslové podniky  nacházející se v SEZ musí povinně vyvážet pouze 60 % své produkce oproti dřívějším 75 %. Navíc podniky mohou první  rok dodávat veškerou produkci na domácí trh. Vláda také plánuje snížit pronájem za umístění v SEZ.  

Více informací lze nalézt na webové stránce http://www.seznepal.gov.np.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

Rok

2014

2015

2016

2017

2018

FDI (mil. NPR)

3 194,6

4 382,6

5 920,9

13 503,9

11 250,1

Zdroj: http://www.tradingeconomics.com/nepal/foreign-direct-investment, tisk

Přímé zahraniční investice poklesly meziročně na 11,25 mld. rupií. Důvodem je absence PZI do sektoru energetiky. PZI poklesly i v zemědělství a lesnictví. Největší počet investic pochází z Indie a Číny, dále z Jižní Koreje, Hongkongu, Mauricia, SAE, Kanady a Japonska.

Nepál má dostatečné předpoklady pro zahraniční investice. Vodní elektrárny, cestovní ruch a služby jsou tři prominentní odvětví, ve kterých chtějí investoři investovat. Kromě nich jsou pro investice lákavé i další kategorie, jako např. velké infrastrukturní rozvojové projekty, výstavba mostů, přehrad, trolejbusy, silnice, dálniční tunely, železnice, letiště, výroba cementu a oceli, průzkum a těžba nerostů, doly, přírodní zdroje apod.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V Nepálu neexistuje žádná speciální státní agentura, která by zemi propagovala jako destinaci pro zahraniční investory. Vláda poskytuje investorům pobídky, informace o nich je možno získat na webových stranách Department of Industries (www.ip.np.wipo.net). Mezi odvětví, ve kterých nejsou zahraniční investice povoleny, patří výroba zbraní, radioaktivních materiálů, výroba energie v nukleárních elektrárnách, ale i odvětví, která patří mezi tradiční nepálský průmysl, jako je výroba koberců a šál, rukodělných výrobků a některé obory zemědělství a turistika. Přesný seznam je možno získat na výše uvedené adrese.

Nedostatek jasných vládních ustanovení o proveditelnosti financování je velkou překážkou při realizaci velkých zahraničních investic v zemi. Vzhledem k nejednoznačným právním předpisům, které jasně nevymezily úlohu vlády při rozvoji projektů, není The Investment Board Nepal (IBN) schopna poskytnout zahraničním investorům, kteří projevili zájem o investování, kompletní balíček projektů. Neexistují jasná ustanovení o finančním či technickém příspěvku vlády ve velkých projektech, což je pro zahraniční investory klíčové.

Podle Licenční politiky musí být minimální splacený kapitál IDB 20 miliard rupií. Pokud je IDB založena společně se zahraničními investory, zahraniční investoři mohou vlastnit 20 % až 85 % akcií, ale musí uvolnit nejméně 15 % akcií veřejnosti. Pokud je zahraniční podíl 20 % nebo více, ale méně než 50 %, je veřejnosti uvolněno minimálně 30 % akcií.

 

Na základě úpravy zákona o zahraničních investicích a přenosu technologií (Foreign Investment and Technology Transfer Act – FITTA) zahraniční investoři mohou nyní nově získat povolení od Odboru průmyslu k investování až do výše 5 mld. nepálských rupií (cca 48,9 mil. USD). Dosud to bylo možné pouze do cca 20 mil. USD. Možné je investovat dokonce až do dvojnásobné výše, takové investice však musí být schváleny ze strany Industrial Promotion Board vedeným ministrem průmyslu.

Zahraniční investoři se obávají ve větší míře investovat kvůli nekontrolované korupci ve vládním systému, nedostatku přiměřených zákonů a politik, přebujelé byrokracií a nejistotě v otázce repatriace zisků.

Vláda potvrzuje, že přímé zahraniční investice jsou jednou z priorit hospodářské agendy vlády. Premiér Oli v únoru 2019 informoval, že vláda povolila stoprocentní vlastnictvích zahraničních investorů ve většině odvětví s možností repatriace kapitálu a zisků do domovské země investora. Vláda je připravena poskytovat potřebnou infrastrukturu, která by povzbudila investory k investicím do produktivních sektorů. Každé odvětví ekonomiky podle premiéra přijalo závazek k odstranění kartelových dohod a zajištění volné a spravedlivé hospodářské soutěže. V únoru 2019 byl do parlamentu předán zákon o zahraničních investicích a transferu technologií. Ministerstvo vnitra připravuje průmyslovou bezpečnostní politiku pro zajištění bezpečnosti průmyslových podniků.

 

Sněmovna reprezentantů (dolní komora parlamentu) schválila v březnu návrh zákona o zahraničních investicích a transferu technologií (Foreign  Investment and Technology Handover Bill-2075). Návrh byl schválen s cílem přilákat přímé zahraniční investice potřebné k posílení ekonomiky a zvýšení domácí produkce.

Premiér Oli v březnu 2019 prohlásil, že Nepál dosáhl významného pokroku ve zlepšování investičního klimatu v zemi vytvořením zdravého regulačního rámce s uzákoněním dvou klíčových zákonů - zákona o zahraničních investicích a transferu technologií a  zákona o partnerství veřejného a soukromého sektoru (Public Private Partnership and Investment Act).   Podle něj  že Public Private Partnership and Investment Act poskytuje one stop servis  pro všechny zahraniční investice ve výši minimálně 6 mld. rupií  a projektů vodních elektráren nad 200 MW. Oli prohlásil, že vláda bude aktivně prosazovat dvoustranné dohody  o ochraně investic a bude také vést jednání o dohodách o zamezení dvojího zdanění.  

 

 Ministr průmyslu, obchodu a zásobování Matrika Prasad Yadav slavnostně otevřel 15.5.2019 one-point service centre.  Jeho cílem je poskytovat účinné a rychlé služby investorům na jednom místě – schvalovací procedury, registrace, projektové smlouvy, pracovního povolení a další administrativní služby.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: