Nepál: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Česky: Federativní demokratická republika Nepál (Nepál)
  • Anglicky: Federal Democratic Republic of Nepal (Nepal)
  • Nepálsky: Sanghiya Loktantrik Ganatantra Nepal

V listopadu a prosinci 2017 se v zemi konaly parlamentní volby, ze kterých vyšla vítězně Komunistická strana Nepálu – sjednocení marxisté (CPN-UML). Ta poté spolu s Komunistickou stranou Nepálu – maoistické centrum zformovala vládu pod vedením premiéra a předsedy vítězné strany Sharmy Oliho.

 

Seznam členů vlády

 Jméno

Agenda

Sharma Oli

Předseda vlády

Ram Bahadur Thapa

Vnitro

Pradeep Kumar Gyawali

Zahraniční věci

Yubaraj Khatiwada

Finance

Matrika Yadav

Průmysl, obchod a zásobování

Raghubir Mahaseth

Plánování a fyzická infrastruktura

Barsha Man Pun

Energetika a vodní zdroje

Ishwar Pokhrel

Obrana

Bhanu Bhakta Dhakal

Právo, spravedlnost a parlamentní záležitosti

Gokarna Bista

Práce a zaměstnanost

Chakrapani Khanal

Zemědělství a družstva

Padma Aryal

Správa půdy a zmírnění chudoby

Jagat Bishwakarma

Mládež a sport

Lal Babu Pandit

Populace a životní prostředí

Mohammad Ishtiyak Rai

Rozvoj měst

Gokul Baskota

Informace a komunikace

Giriraj Mani Pokharel

Školství

Sher Bahadur Tamang

Právo

Bina Magar

Pitná voda

Shakti Basnet

Lesnictví

Upendra Yadav

Zdravotnictví

Tham Maya Thapa

Otázky žen, dětí a sociálního rozvoje

Po smrti Rabindry Adhikariho dočasně vede premiér Oli

Cestovní ruch a civilní letectví

 

 

 

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 29 717 587 (odhad červenec 2018)
  • Odhadovaný roční přírůstek: 1,09 % (odhad 2018)

Věková struktura:

  •  0-14 let: 29,54 % (muži 4 578 768/ženy 4 198 913)
  •  15-24 let: 21,52 % (muži 3 250 614/ženy 3 145 807)
  •  25-54 let: 37,18 % (muži 4 987 071/ženy 6 061 61655-64 let: 6,42 % (muži 897 999 /ženy 959 405
  •  65 let a výše: 5,34 % (muži 785 893/ženy 799 626) (odhad r. 2018)

 

Nepálská populace sestává z více než 60 různých etnik a kastovních skupin, jež lze rozdělit na obyvatele tibetsko-nepálského původu (mongoloidní skupina) a obyvatele indicko-nepálského původu (potomci indoárijských přistěhovalců). Etnické skupiny: Chhettri 16,6 %, Brahman-Hill 12,2 %, Magar 7,1 %, Tharu 6,6 %, Tamang 5,8 %, Newar 5 %, Kami 4,8 %, Muslim 4,4 %, Yadav 4 %, Rai 2,3 %, Gurung 2 %, Damai/Dholii 1,8 %, Thakuri 1,6 %, Limbu 1,5 %, Sarki 1,4 %, Teli 1,4 %, Chamar/Harijan/Ram 1,3 %, Koiri/Kushwaha 1,2 %, jiné 19 %.

Hlavní náboženství: hinduismus 81,3 %, buddhismus 9 %, islám 4,4 %, křesťané tvoří 1,4 % aj. (údaje z r .2011). Některé kmeny se hlásí k  místním sektám tibetského buddhismu - lámaismu a jiné stále zachovávají původní kmenové kulty. Kirátský šamanismus vyznává cca 3,1 % obyv.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

HDP (mld. USD)

6,8

 70,08

71,52

78,55

79,19

Meziroční růst HDP (v %)

5,5

3,4

0,6

7,5

5,9

HDP na obyvatele (v USD)

710

751

753

824

1 012

Míra inflace (%)

9,0

7,2

9,9

4,5

3,9

Míra nezaměstnanosti (%)

4,6 

3,7

2,7

3,3

3,0

 

Vláda při svém nástupu v roce 2018 prezentovala roční ekonomický plán zaměřený především na rozvoj zemědělství, cestovního ruchu, dopravní infrastruktury, energetiky, informačních technologií, civilního letectví a také na rozvoj měst. Podporovány měly být přímé zahraniční investice ve výrobních odvětvích a službách orientovaných na vývoz a majících optimální přidanou hodnotu. 

Nepál zůstává nadále chudou zemí patřící mezi nejméně rozvinutí země. Zemi nepostihly žádné fatální přírodní katastrofy, stabilizovala se vláda a to vše přispělo k pozitivnímu ekonomickému vývoji. Zvýšila se zemědělská produkce, normalizovaly ekonomické aktivity, zlepšily dodávky elektrické energie. Pozitivem byl růst pro nepálskou ekonomiku velmi důležitých remitencí.  Slabými stránkami ekonomiky zůstávají nedostatečná infrastruktura, úzká škála exportních produktů pohybujících se navíc v dolním konci hodnotového řetězce, přílišná závislost na indickém exportu (60 % celkového vývozu) a importu a vysoká nezaměstnanost.  Nepál také dosahuje nízké míry podnikání.

Problémem je zvyšující se schodek běžného účtu a deficit celkové platební bilance.  Nepál trápí razantně stoupající obchodní schodek zejména díky rostoucímu dovozu pohonných hmot a zemědělského zboží. Dalším problémem je veřejný dluh, který činí 26 % HDP a zahraniční úvěry tvoří 53,9 % celkového dluhu. Pozitivním jevem je nárůst turistů, vzrůstající výroba elektřiny a příjmů na obyvatele a růst přímých zahraničních investic. Světové finanční instituce očekávají růst HDP v probíhajícím fiskálním roce mezi 6,0 % a 6,5 %.  Rizika mohou představovat opatření provázející přechod k federalismu a také pomalé provádění reforem a pomalý pokrok v požadované legislativě.  Nepál stále více čelí riziku nestability zahraničního sektoru v důsledku rostoucího obchodního deficitu a deficitu běžného účtu. I když remitence prokázaly zdravý růst, je nepravděpodobné, že jejich výrazný růst v blízké budoucnosti vyváží nárůst obchodního deficitu, což povede k dalšímu prohloubení schodku běžného účtu. Nepálská ekonomika potřebuje nutně k dalšímu růstu dodatečné zdroje soukromého sektoru a přímé zahraniční investice (PZI). 

Vláda původně oznámila záměr graduace z nejméně rozvinutých zemí v roce 2022, který však v průběhu roku 2018 přehodnotila.  Nepál se domnívá, že vedle nízkých příjmů další dva indexy (index ekonomické zranitelnosti a index lidských aktiv) nezapočítaly zranitelnost Nepálu ve faktorech, jako jsou přírodní katastrofy a obchodní embarga, stejně tak jako špatná kvalita vzdělávání a zdravotní péče. Příští revize by měla být provedena v roce 2021.

Slabými stránkami ekonomiky je nedostatečná infrastruktura, úzká škála exportních produktů pohybujících se navíc v dolním konci hodnotového řetězce, přílišná závislost na indickém exportu (60 % celkového vývozu) a importu a vysoká nezaměstnanost.  Nepál také dosahuje nízké míry podnikání.

Podle zprávy Světové banky o ekonomickém zaměření jižní Asie z dubna 2019 jsou klíčová rizika pro ekonomiku Nepálu tato: pomalá realizace reforem ke zvýšení soukromých (zejména zahraničních) investic, omezené zdroje a kapacity na podporu federalizace a poskytování místních služeb, omezená dostupnost úvěrů v bankách, dopady přírodních katastrof a šokové situace v přílivu remitencí. Zpráva předpokládá průměrný hospodářský růst v Nepálu v několika příštích letech okolo 6 %.  Poslední prognóza Světové banky pro Nepál pro finanční rok 2019/20 je nižší než prognóza ADB (6,5%), MMF (6,5%) a vlády Nepálu (8%).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet v mld. USD

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

Celkové příjmy

4,834

4,257

4,848

5,954

5,925

Výdaje

5,200

4,203

5,452

5,974

5,945

Deficit (% HDP)

-0,366

0,54

-0,604

-0,020

-0,020

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2014

2015

2016

2017

2018

Bilance běžného účtu (mil. USD

921

1192

1 339

- 100

-2 400

Kapitálový účet (mil. USD)

138,8

          140,2        

145,6

164,6

0,30

Finanční účet (mil. USD)

798

          2 551   

541

541,5

287,7

Devizové rezervy (včetně zlata, mil. USD)

6 216

 

7 374

8 010

8 668

9 405


Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Veřejný dluh (% HDP)

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

28,3

25,0

27,27

26,8

30,4

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor v Nepálu stále podléhá přísné státní kontrole, byť jeho deregulace formálně proběhla už v 90. letech 20.st.  Centrální bankou je Nepal Rastra Bank (NRB). V Nepálu působí celkem 28 komerčních bank spolu se 40 rozvojovými bankami a 32 finančními společnostmi zaměřených na mikrofinance.  Největší podíl na finančním sektoru mají komerční banky, dále Nepálská národní banka NRB, za kterou se řadí rozvojové banky a finanční organizace.  Nepálská centrální banka snižuje počet bank a finančních institucí (BFI) a trvá na tom, aby se BFI slučovaly. Malé rozvojové banky a finanční instituce tak směřují buď ke sloučení, nebo jsou převzaty komerčními bankami. Zákon o bankách a finančních institucích (BAFIA) číslo 2074 (2017) umožňuje zakládání infrastrukturních bank (IDB), ačkoli se zdráhá vydávat nové licence komerčním bankám a jiným finančním institucím.

Podmínkou poskytování dalších půjček Nepálu je provedení reforem v bankovním sektoru. Především se budou týkat centrální banky NRB, ve které již došlo k restrukturalizaci, a byla plně definována její zodpovědnost.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nepálský daňový systém v podstatě odpovídá britskému modelu s malými změnami. V zemi se vybírá spotřební daň, DPH (13 %), daň z příjmu (15 % a 25 %, korporátní daň (daň ze zisku firmy, 5 %), mzdová daň (obdoba daně z příjmu, kterou platí zaměstnavatel za své zaměstnance, platí se z ní zdravotní a sociální pojištění), daň z motorových vozidel a další specifické daně.

Vláda v roce 2018 deklarovala chystanou masivní změnu daňové sazby a rozšíření daňové sítě. Zavedena má být další platové třídy v oblasti daně z příjmů. Jednotlivci nemusí platit daň z příjmů do výše 350 000 rupií za rok. Limit pro manželské páry činí 400 000 ročně. Osoby s příjmem do 450 000 a páry s příjmem do 500 000 rupií musí zaplatit 15% daň z příjmů. Osoby a páry s vyšším příjmem platí 25% daň z příjmů. Vláda se chystá zvýšit prahovou hodnotu a zároveň zavést 10% daň pro osoby, které zatím neplatí daně. Daň z příjmů je druhým největším zdrojem příjmů po DPH.   

Podle zdrojů z ministerstva financí mají být zavedeny poplatky za registraci pozemků a staveb, zvýšena spotřební daň z cigaret, tabákových výrobků a alkoholu a zvýšena celní sazba na hotové zemědělské produkty. Dále by měly být vybírány daně z drahých luxusních vozidel.
Opatření pravděpodobně zvýší poměr daní k HDP, který byl již ve fiskálním roce  2016-17 nejvyšší mezi zeměmi jižní Asie. 

Více informací naleznete na stránkách Nepálského daňového a finančního úřadu:     www.ird.gov.np/www.ird.gov.np/

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: