Nezemědělské výrobky ve Světové obchodní organizaci (WTO)

Dokument uvádí základní informace o problematice nezemědělských výrobků ve Světové obchodní organizaci (World Trade Organization – WTO). Shrnuje tarifní a netarifní překážky zahraničního obchodu a sektorové iniciativy.



NAMA – Non Agriculture Market Access

Nezemědělské výrobky

Patří sem kromě průmyslových výrobků i ryby a výrobky z nich. Naopak sem nepatří některé organické chemikálie, kůže, kožky, surové kožešiny, přírodní hedvábí, vlna, bavlna, len a konopí zařazené v nomenklatuře celního sazebníku mezi průmyslové výrobky. Jedná se o tradiční oblast jednání WTO/GATT od založení počátkem padesátých let. Tvoří významnou část Rozvojové agendy z Doha a prioritní ofenzivní zájem ČR.

Výsledkem jednání ve WTO dle mandátu pro DDA měla být dohoda o odstranění nebo snížení cel, odstranění nebo snížení celních špiček, zvýšení vázanosti cel a odstranění nebo snížení netarifních překážek obchodu. Pro rozvojové země mělo být přijato zvláštní a rozdílné zacházení, které by jim mělo usnadnit přijetí závazků z dohody.

Jednání o liberalizaci v oblasti tarifů jsou v poslední době víceméně zablokovaná a neprobíhají. Určité, byť velmi limitované možnosti se v posledním období nabízely, pokud jde o odstraňování netarifních překážek obchodu a případné vybrané sektorové iniciativy.

Tarifní překážky obchodu

Jde o celní sazby a různá množstevní omezení. Množstevní omezení nejsou v rámci obchodu s nezemědělskými výrobky uplatňována.

Vzorec

Během jednání v negociační skupině bylo navrženo několik vzorců, přičemž EU a další vyspělí členové upřednostňovali tzv. švýcarský vzorec:

          (A * T0)
T1 = —————
         (T0 + C)

T1 = nová (vázaná) celní sazba po snížení
T0 = stará (vázaná) celní sazba
A = koeficient (možnost jiné hodnoty pro rozvojové a jiné pro rozvinuté státy)
C =  může být rovno A. Závisí na využití paragrafu 8 z koncepce pro stanovení modalit v přístupu na trh pro nezemědělské výrobky.

Netarifní překážky obchodu (Non Tariff Barriers)

Jsou to omezení vývozu nebo dovozu formou vyhlášek a nařízení upravujících podmínky, za kterých lze realizovat obchodní operace (licence, depozita apod.). Vzhledem k tomu, že těchto překážek existuje z celosvětového hlediska velké množství, hledá se společný systémový přístup k jejich eliminaci. EU v současných jednáních podporuje především práci v oblasti transparentnosti a dobré regulatorní praxe.

Sektorové přístupy (iniciativy)

Jedná se o sektory (skupiny) výrobků, pro které by měly být redukovány celní sazby. Při těchto přístupech musí být dosaženo tzv. „kritické hodnoty obchodu v sektoru“ (critical mass approach) – tj. např. 85–90 % světového dovozu. Poté po dohodě sektorová iniciativa platí pro státy, které jsou jejími členy: tyto státy však sníží svá cla ve prospěch všech ostatních (tedy i těch, kteří se příslušné sektorové iniciativy nezúčastní). EU je ve stávající situaci ochotna podpořit snahu o obnovení jednání ve vybraných sektorech.

Flexibilita

Možnost vyloučení nebo omezení kapitol či položek z liberalizace vzorcem na základě konkrétních údajů byla pro některé delegace včetně EU a USA problematickou záležitostí, neboť i jedna položka mohla představovat významný podíl na obchodu.

Eroze preferencí

Při rozšíření preferencí v přístupu na trh na všechny členy WTO by došlo k omezení výhod vyplývajících z dosavadních preferencí poskytovaných pouze rozvojovým zemím. EU poskytuje rozvojovým zemím snadnější přístup na svůj trh formou snížení celních sazeb na mnoho výrobků prostřednictvím všeobecného systému celních preferencí (GSP) nebo bilaterálních dohod o volném obchodu.

V případě, že by došlo v rámci jednání o další liberalizaci obchodu s nezemědělskými výrobky k významnému snížení nebo k úplnému odstranění celních sazeb, ztratily by rozvojové země v případě přístupu na trh EU současné zvýhodnění oproti ostatním státům. Některé rozvojové státy (například africké) proto vznesly požadavky na výhodnější zacházení v přístupu na trh EU případně dalších vyspělých států i po všeobecné redukci celních sazeb.

Všeobecný systém celních preferencí (GSP – Generalised system of Preferences)

Všeobecný systém celních preferencí je jednostranné opatření přijímané vyspělými zeměmi, které usnadňuje přístup na trh dané vyspělé země pro výrobky původem z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí ve srovnání s přístupem pro ostatní země (většinou formou snížení celních sazeb).

EU prakticky zcela otevřela svůj trh dovozu zboží z nejméně rozvinutých zemí v rámci plnění závazku z VI. Ministerské konference v Hongkongu o bezcelním a bezkvótovém přístupu na trh (iniciativa EbA – „Vše kromě zbraní“). Kromě toho uplatňuje vůči rozvojovým zemím poměrně široký systém GSP a vůči vybranými partnerům i ještě širší systém GSP+, vázaný na dodržování vybraných mezinárodních konvencí, zejména z lidskoprávní a pracovněprávní oblasti.

Doporučujeme