Nižší ekologická zátěž? O zálohy na PET lahve se bojuje

26. 7. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Snaha zavést zálohy na plastové PET lahve naráží na odpor spaloven i provozovatelů recyklačního systému.

Plasty představují pro životní prostředí stále větší problém. Jednou z cest, jako ho alespoň částečně snížit, představuje plánované zavedení záloh za nápojové PET lahve. Češi jsou sice v současnosti „mistři světa“ ve třídění plastových odpadů, ale v jejich recyklaci země značně pokulhává. Zhruba polovina plastových lahví, kelímků a dalších výrobků, s nimiž Češi běhají ke žlutým kontejnerům, totiž nakonec stejně skončí na skládce nebo ve spalovně.

Podmínky pro firmy jsou totiž v tuzemsku nastaveny tak, že se jim vyplatí uložit plasty na skládku než je zrecyklovat a vrátit zpět do oběhu. Právě zlepšení recyklace, tedy opětovného využití plastového materiálu, je jedním z cílů návrhu na zavedení záloh na plastové PET lahve.

Studie, kterou letos dokončil Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) pro iniciativu Zálohujeme.cz, přitom potvrdila, že zavedení vratných záloh na PET lahve, ale také hliníkové plechovky, se vyplatí. Analýza počítala s výší zálohy tři koruny, při které by mohl být provoz systému zálohování finančně plně soběstačný.

„Současný systém třídění není zdaleka tak efektivní, jak si někdy myslíme. Nemotivuje nás k prevenci a není ani zárukou recyklace. Pokud se rozhodneme zavést systém záloh, musí lidi motivovat k eliminaci jednorázových plastů a k vrácení lahví,“ shrnul přínos zálohového systému končící europoslanec Pavel Poc, který se dlouhodobě věnuje oblasti životního prostředí.

Plné příkopy plastů

Provedená analýza ekonomických výnosů a nákladů prokázala finanční soběstačnost celého systému. Ten nepočítá s financováním z veřejných prostředků. Po počáteční investici budou náklady na provoz systému ve výši 1,42 miliardy korun plně kryty jeho ročními příjmy. Systém má generovat přínosy pro životní prostředí zejména v podobě snížení takzvaného litteringu, tedy odpadu pohozeného v přírodě, ve finančním vyčíslení o téměř dvě miliardy korun ročně.

„Karlovarské minerální vody vyznávají principy oběhového hospodářství. Udržitelné využití cenného PET materiálu, tedy kvalitní recyklaci z lahve do lahve, nám nyní umožní pouze zavedení zálohového systému,“ komentuje Alessandro Pasquale, generální ředitel Karlovarských minerálních vod. Přijetí principů oběhového hospodářství by podle něj posunulo Českou republiku na přední místo mezi evropskými zeměmi.

V roce 2018

  • vytřídil každý Čech průměrně 49 kg odpadů (papír, plasty, sklo a nápojové kartony)
  • 73 % obyvatel ČR aktivně třídilo odpady
  • bylo 71 % obalů vytříděno a předáno k využití nebo recyklaci


Ze studie dopadů na životní prostředí vypracované Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) vyplynulo, že zavedením zálohového systému by došlo k snížení dopadů výroby, spotřeby a recyklace nápojových obalů o cca 28 procent.

„Klíčovým bodem snížení environmentálních dopadů systému balení nápojů je snížení materiálové náročnosti obalů či zvýšení podílu recyklovaného materiálu ve výrobě lahví. Environmentální dopady související se sběrem a dopravou zálohovaných lahví i odpadních materiálů nehrají v systému podstatnou roli,“ dodává Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT.

Studie materiálových toků, kterou zpracoval INCIEN, zjistila, že se v České republice k recyklaci odešle jen 57,5 procenta PET lahví uvedených na trh. „Z naší studie vyplývá, že ročně přicházíme o 24 tisíc tun materiálu z PET lahví, který je cennou surovinou. Z hlediska cirkulární ekonomiky je tento stav nedostatečný. Je třeba zkoumat cesty, jak PET lahve recyklovat v maximální míře, lokálně a bez ztráty na kvalitě,“ podotýká Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Nejcennější ze žlutých kontejnerů

Ministerstvo životního prostředí se však proti plánům zavést zálohy překvapivě postavilo. Považuje jejich zavedení za nevhodné. Svoje tvrzení podpořilo materiálem vytvořeným Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA).

Zálohování podle něj klade nároky na spotřebitele, obchodníky a obce a je rizikem pro zavedený funkční systém třídění, který Česká republika dlouhodobě budovala a investovala do něj množství peněz.

„V navrženém systému jsou závažná pochybení, nedostatky ve stanovování předpokladů i kvantifikaci reálných dopadů, ignorování možných negativních dopadů na dotčené subjekty a mnoho dalších. Systém automaticky uvádí splnění cíle sběru PET lahví ve výši 90 procent. Ovšem ze 33 zemí světa se takové míry sběru dosahuje jen v šesti. Navíc v Německu po zavedení zálohování PET lahví došlo k poklesu celkového třídění plastů o 11 procent. Návrh systém třídění odpadů značně komplikuje, což by bez pochyby vedlo ke snížení ochoty lidí třídit,“ uvedl ředitel výzkumu CETA Aleš Rod.

Studie CETA upozorňuje, že navržený systém iniciativy Zálohujme.cz a jeho náklady počítají s povinností zpětného odběru PET lahví pouze v prodejnách nad 300 metrů čtverečních. Tím by se výrazně zredukoval počet sběrných míst pro PET lahve, protože dnes máme jednu z nejhustších sítí sběru tříděného odpadu v Evropě.

Češi třídí do více než 413 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob umístěných přímo u domů. Systémem záloh tak, jak je navržen, by podle CETA ani nepředcházel vzniku odpadu. Zálohované PET lahve se znovu nepoužijí, nebudou opakovaně plněny, ale semlety na vločky. Z nich se pak budou vyrábět různé výrobky z plastů.

Vyčlenění PET lahví do zvláštního toku odpadů by podle analýzy také výrazně zasáhlo fungování takzvaných dotřiďovacích linek a hlavně obcí, což by se mohlo promítnout i do zvýšení poplatku občanům za odpady nebo do snížení počtu třídících nádob v obcích. PET lahve nyní patří k tomu nejcennějšímu, co lze ze žlutých kontejnerů vytřídit.

Analýza místo zálohování

Proti zavedení zálohování se proto postavil také Svaz měst a obcí ČR. Podle něj je pro funkční a stále se zvyšující třídění v ČR důležitý jednoduchý systém třídění odpadů dostupný každému a neměnící razantně zvyky spotřebitelů. CETA tvrdí, že zavedení záloh jde proti tomuto přístupu, protože některé PET lahve by se sešlapávaly a nosily do kontejnerů, jiné nesešlapávaly a nosily do velkých obchodů. To by mimo jiné vyžadovalo i další místo pro třídění odpadů v domácnostech.

„V České republice ročně vznikne 1,2 milionu tun obalových odpadů. 250 tisíc tun z nich jsou plastové obalové odpady a z toho část – asi 51 tisíc tun – jsou PET obaly. Zálohování pouze na PET nápojové obaly by bylo zaměření se na malé množství odpadů. Systém by neplnil ani deklarovanou prevenci odpadu v přírodě, odhozeným odpadem na ulicích a v přírodě zdaleka nejsou jen PET lahve,“ konstatoval ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.

Místo záloh tak resort chystá další analýzu. „MŽP velmi trápí stav litteringu v ČR, pro zlepšení jeho stavu potřebujeme současná data, proto zvažujeme zadání studie, která by množství ale i druhy odpadů v přírodě podrobně a odborně vyhodnotila,“ doplňuje Jaromír Manhart.

„Vratné zálohy na dnes jednocestné PET lahve a plechovky vnímáme jako významný krok k ochraně životního prostředí,“ Filip Bernard, Rodinný pivovar Bernard.

Nad zavedením záloh tak ministerstvo zlomilo hůl. „Navržené zálohování v sobě nese významná rizika, která jednoznačně hovoří pro to, v tuto chvíli tento systém nezavádět,“ dodává náměstek pro řízení sekce politiky a mezinárodních vztahů MŽP Vladislav Smrž.

Ministerstvo nesouhlasí ani s dalším argumentem Zálohujeme.cz, že by zavedení vratných poplatků za petky pomohlo Česku dosáhnout cílů EU pro recyklaci. Podle resortu Česká republika již nyní plní nové evropské cíle, které stanovují povinné množství vytříděných PET lahví k roku 2025.

Navíc do Poslanecké sněmovny letos zamíří také nová odpadová legislativa, která povede ke zvýšení podílů třídění u všech komodit včetně PET lahví a plechovek. Ministerstvo také plánuje ještě více zahustit síť pro tříděný sběr odpadu. Resort pak počítá s tím, že prosadí evropskou směrnici zakazující používání jednorázových plastů, případně prověří možnost dotřiďování komunálního odpadu, což se jeví jako významně levnější varianta než zavádění systému zálohování PET lahví.

„Průběžně budeme vyhodnocovat, zdali stávající systém bude třeba ještě posílit dalšími mechanismy pro splnění třídicího cíle devadesátiprocentního sběru PET lahví v roce 2029. I proto MŽP nadále povede debatu se všemi zainteresovanými subjekty z nápojového i odpadového průmyslu o případné budoucí možnosti zvedení záloh,“ zdůrazňuje Vladislav Smrž.

Estonsko? Funguje to!

Zkušenosti z některých zemí však ukazují, že systém zálohování PET lahví funguje výrazně lépe, než se české ministerstvo životního prostředí obává. Například v Estonsku se rok po zavedení zálohového systému zvýšil sběr PET lahví na 90 procent z původních 32 procent. Podle tamních zkušeností jsou zálohy výhodné také pro obchodníky, protože se jim mohou vrátit ve vyšších prodejích. Zákazníci totiž využívají drtivou většinu částky z vrácení lahví pro nákup přímo v obchodě. Estonsko zavedlo zálohový systém na základě rozhodnutí vlády již v květnu roku 2005. Inspirovalo se přitom ve skandinávských zemích.

Také českým firmám dochází se současným fungováním systému třídění trpělivost a stále hlasitě volají po zavedení záloh. Nynější praxe totiž vede k tomu, že v Česku nevzniká dostatek recyklátu pro výrobu PET lahví a ten se musí dovážet ze zahraničí. Třídění v Česku tak postrádá z velké části smysl, protože nevede k opětovnému využití ve výrobě produktů, které byly zdrojem plastového odpadu.

Na druhé straně se stále obtížněji hledá využití pro plasty, které se v tuzemsku vytřídí. Především poté, co Čína a další asijské země razantně omezily dovoz tříděných odpadů. Současná recyklace byla totiž do značné míry postavena na vyvážení odpadu na druhý konec světa.

„Vratné zálohy na dnes jednocestné PET lahve a plechovky vnímáme jako významný krok k ochraně životního prostředí,“ říká Filip Bernard, zástupce generálního ředitele Rodinného pivovaru Bernard, jeden z prvních podporovatelů iniciativy Zálohujeme.cz. „Přejeme si, aby se už konečně začalo něco dít. Bez konkrétních kroků budeme i nadále svědky nesmírného plýtvání, kdy většina hliníkových plechovek končí ve směsném komunálním odpadu nebo dokonce v přírodě. Pojďme se jednoduše poučit z praxe mnoha evropských zemí, kde zálohování již dnes funguje, vyberme si optimální model a zálohy prostě zaveďme,“ dodává Filip Bernard.

K iniciativě se kromě pivovaru Bernard přidávají další čeští pivovarníci: pivovar Krakonoš, Žatecký pivovar, Měšťanský pivovar Strakonice, pivovar Poutník či Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod či Tradiční pivovar v Rakovníku.

Veřejnosti zálohy nevadí

„Lidem spojeným s Tradičním pivovarem v Rakovníku není životní prostředí lhostejné,“ říká Drahoslava Pittnerová, ředitelka pro marketing a komunikaci rakovnického pivovaru. „Úsilí o úklid přírody a vůbec prevenci pohozených lahví či plechovek bereme jako normální standard našeho chování,“ dodává Drahoslava Pittnerová.

„Navržené zálohování v sobě nese významná rizika, která jednoznačně hovoří pro to,
v tuto chvíli tento systém nezavádět, “ Vladislav Smrž, ministerstvo životního prostředí.

Kromě pivovarů podporuje Zálohujme.cz i Sodovkárna Kolín nebo platforma Replechuj zaměřená na recyklaci plechovek. Ani zákazníci zavedení záloh neodmítají. Vyšší recyklaci a zodpovědné nakládání s PET lahvemi a plechovkami žádá česká veřejnost opakovaně. Podle březnového průzkumu společnosti Kantar TNS jsou tři čtvrtiny obyvatel Česka připraveny na zavedení zálohového systému.

„Česká veřejnost ukázala, že jí není lhostejný osud životního prostředí a je připravena PET lahve a plechovky vracet. Věřím, že když spojíme síly, podaří se nám, aby nápojové odvětví bylo plně udržitelné,“ uzavírá Alessandro Pasquale.

Když skládky hoří – v Česku připadá na odpady vysoký podíl požárů

Skládky v České republice neznamenají jen obrovské množství odpadů, které by se v případě recyklace mohly znovu využít. Mají také další velmi vážné dopady na životní prostředí. V průměru každý den totiž podle odborníků dochází k několika požárům skládek.

Jejich následky je nejen na kilometry daleko viditelný černý kouř, ale také toxické zplodiny, enormní ekonomické náklady, znečištění podzemních vod, zemědělské půdy, staré ekologické zátěže a s nimi související miliardové náklady placené ze státní pokladny. A v neposlední řadě nasazení životů zasahujících hasičů.

Počty požárů v oblasti nakládání s odpady tvoří značnou část celkového počtu požárů na území České republiky, kterých bylo v roce 2018 evidováno přes 20 tisíc. Z toho na samotných skládkách bylo ohlášeno 1238 požárů. V loňském roce hasiči evidují celkem 528 požárů řízených, tedy legálních skládek, na nelegální pak připadá 711 událostí.

Z vývoje mezi lety 2014 až 2018 vyplývá, že v roce 2018 hořelo nejvíce skládek, v průměru o 30 procent více než v předchozích letech. Na vině je i horko a extrémní sucho, za takových podmínek je vznícení skládek mnohem větším rizikem. Navíc při hoření dochází ke snižování objemu uloženého odpadu, což skládkařům nahrává – kapacita skládek se tak totiž opět uvolňuje.

Přitom z peněz daňových poplatníků jsou náklady na uhašení jednoho takového požáru 500 tisíc až milion korun. Například na likvidaci požáru skládky na Mostecku koncem srpna 2017 bylo během čtyř dnů nasazeno celkem 58 hasičských jednotek, 117 vozidel, které jsou během zásahu téměř permanentně nastartovány, a navíc bylo spotřebováno téměř 13 milionů litrů vody.

Konec skládkování!

Odborníci proto prosazují co nejrychlejší ukončení skládkování v Česku. „Evropská unie požaduje, abychom do roku 2035 skládkovali maximálně deset procent odpadů. To je dnes také nejčastější argumentace proti nové legislativě, která ale jen obhajuje plány schválené již roky. V Česku už od roku 2014 legislativně počítáme s koncem využitelných a recyklovatelných odpadů v roce 2024. Argument pro prodloužení na rok 2030 je jen snaha skládkovacích firem udržet si svůj byznys po co nejdelší dobu,“ zdůrazňuje Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Pokud by se podle ní v Česku skládkovalo stále stejně dnešním tempem do roku 2035, došlo by k naplnění všech skládkovacích kapacit a stát by musel na vlastní náklady budovat skládky nové. „Dnešní kapacita skládek stačí jen na dalších 16 let, proto je nutné skládkování okamžitě omezit a zachovat tak dnešní kapacity již na vždy,“ dodává Soňa Jonášová.

K omezení skládkování podle ní bude potřeba nejen předcházet vzniku odpadů, ale vzniklý odpad také skutečně recyklovat. V současnosti se totiž často objem třídění zaměňuje právě s recyklací. Přitom například zhruba polovina plastů, které Češi vytřídí, skončí na skládkách nebo ve spalovnách. 


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál. Foto: Jan Rasch.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek