Norsko: Vztahy země s EU

25. 5. 2019

Norsko je bez nadsázky nejbližším partnerem EU. Norští i unijní představitelé s oblibou hovoří o Norsku jako o zemi, která, ač není součástí EU, představuje téměř její integrální součást (společné působení v EHP – viz 2.4, zapojení v schengenské spolupráci aj.).

Norské členství v EU není aktuální, občané se v minulosti dvakrát vyslovili proti členství Norska v EU (53,6 % hlasů proti v referendu v roce 1972 a 52,3 % hlasů proti v roce 1994). V posledních letech se počet odpůrců vstupu země do EU ustálil okolo 70 %. Současná vládní koalice tento většinový názor respektuje, snaží se však vůči EU vystupovat aktivněji a zasahovat podle možností již do fáze přípravy rozhodnutí Norsko ovlivňujících. Zdůrazňuje potřebu prosazování norských zájmů v EU a další prohloubení spolupráce s EU v rámci EHP a v oblasti zahraniční politiky.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Delegace EU v Norsku
Klingenberggaten 7A, 5. etáž, Postboks 1643 Vika, 0119 Oslo
tel. (+47) 2283 3583
fax (+47) 2109 3626
e-mail: delegation-norway@eeas.europa.eu

vedoucí delegace: Thierry Béchet

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Přidružení Norska k EU prostřednictvím Dohody o EHP a několika dalších smluv je klíčovým prvkem norské ekonomiky a obchodní politiky. Země má garantovaný přístup na evropský trh, na opačné straně si vláda vyhrazuje právo chránit norské zájmy, přičemž některé z problematických směrnic (audiovizuální směrnice, bezpečnost off-shore těžby, tzv. třetí poštovní směrnice či tzv. čtvrtý železniční balíček) odmítala přijmout. V případech konfliktu národních zájmů Norsko usiluje o národní výjimky či zvláštní zacházení.

 

Těžiště obchodní spolupráce představuje energetika, která povyšuje partnerství EU a Norska na strategickou úroveň. Vědomo si své ekonomické síly a pozice vitálního dodavatele energetických surovin, Norsko přistupuje k Unii jako zcela rovný partner. Cílem vlády, který má podporu Evropské komise, je přispívat velkou měrou ke snižování emisí v Evropě navyšováním objemu dodávek norského zemního plynu coby alternativy vůči uhlí do zemí EU. Největšími evropskými odběrateli zemního plynu jsou Německo, Velká Británie, Holandsko a Francie.

 

V rámci naplňování závazku postupné liberalizace vzájemného obchodu se zemědělskými produkty vyplývající ze Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru (EHP) se EU společně s Norskem v červenci 2018 dohodly na prohloubení vzájemné obchodní výměny s vybranými typy zemědělských produktů. Dohoda o dodatečných obchodních preferencích formálně vstoupila v platnost k 1. říjnu 2018 a od tohoto dne Norsko zaručuje bezcelní přístup pro produkty ze zemí EU v 36 nových tarifních položkách, včetně živých koňů, některých živočišných produktů a krmiv, zeleniny, ovoce, ořechů, některých typů cukrů, ovocných džusů a fermentovaných nápojů. Norsko zároveň rozšířilo nulové dovozní kvóty pro hovězí maso, drůbež, sýr a tvaroh, kukuřici, saláty či párky a některé typy salámů. Naopak do zemí EU bude Norsko moci nově bezcelně vyvážet např. husí játra, quinou, třešně, některé typy hub, ostružiny, javorový cukr či fazole.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Norsko dlouhodobě přispívá do Finančního mechanismu EHP (tzv. Fondy EHP) a separátního Norského finančního mechanismu (tzv. Norské fondy), které se využívají ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce a kontaktů s patnácti členskými státy EU ve střední, východní a jižní Evropě. Příjemcem těchto fondů je od roku 2004 i ČR.

Současný rozpočtový rámec Fondů EHP a Norských fondů pokrývá léta 2014-2021 s doběhem financování schválených projektů do roku 2024. Norsko během tohoto období do fondů každoročně přispěje 3,3 mld. NOK. Prioritními cílovými oblastmi jsou mj. inovace, výzkum a vzdělávaní, energetická bezpečnost, změny klimatu, sociální inkluze a projekty posilující bilaterální vztahy Norska s přijímacími zeměmi.

 

V případě ČR je hlavním koordinátorem Fondů EHP a Norska Ministerstvo financí, které spravuje většinu programů ve spolupráci s příslušnými resorty a institucemi. Během r. 2019 probíhá vyhlašování prvních výzev a rovněž je možné žádat o graty z tzv. Fondu pro bilaterální vztahy. ČR na období 2014-21 obdržela částku odpovídající zhruba 5 mld. Kč na projekty zaměřené především na vědu a výzkum, ochcranu životního prostředí, kulturní dědictví, veřejné zdraví a spolupráci v justici.

 

 

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: